Mezikulturní - Cross-cultural
Mezikulturní může odkazovat na
- mezikulturní studie, komparativní tendence v různých oblastech kulturní analýzy
- Mezikulturní komunikace, obor, který zkoumá, jak se lidé liší kulturní pozadí komunikovat
- jakákoli z různých forem interaktivity mezi členy různorodých kulturních skupin (viz také Mezikulturní komunikace, interkulturalismus, mezikulturní vztahy, hybridnost, kosmopolitismus, transkulturace )
- diskurz o kulturní interaktivitě, někdy označovaný jako mezikulturalismus (viz také multikulturalismus, kosmopolitismus, transkulturace, kulturní rozmanitost )
Mezikulturní komunikace
Do sedmdesátých let 20. století se obor Mezikulturní komunikace (také známý jako interkulturní komunikace ) vyvinut jako prominentní aplikace mezikulturního paradigmatu v reakci na tlaky globalizace což vyvolalo poptávku po školení v oblasti mezikulturního povědomí v různých komerčních odvětvích.
Rozdíly v kulturní komunikaci lze identifikovat podle 8 různých kritérií:
- kdy mluvit;
- co na to říct;
- stimulace a pozastavení;
- umění poslouchat;
- intonace;
- co je konvenční a co není v jazyce;
- stupeň nepřímosti; a
- soudržnost a soudržnost.[1]
Mezikulturní pedagogiky
Vzhled pojmu „mezikulturní“ v názvech řady vysokoškolských čtenářů a psaní učebnic počínaje koncem 80. let lze připsat konvergenci akademických multikulturalismus a pedagogický hnutí známé jako Psaní napříč osnovami, který dal pedagogům v sociálních vědách větší vliv na složení pedagogika. Populární příklady v ceně Sami mimo jiné: Mezikulturní čtení pro spisovatele (1988), editoval Carol J. Verburg, a Pokyny: Mezikulturní čtení psaného textu (1990), ed. Ruth Spacková.
Mezikulturní studie
Mezikulturní studia jsou adaptací tohoto pojmu mezikulturní popsat obor literární a kulturní studie zacházení s pracemi nebo autory spojenými s více než jednou kulturou. Odborníci na mezikulturní studia tento termín často používají mezikulturalismus popsat diskurzy zahrnující kulturní interaktivitu nebo podporovat (nebo znevažovat) různé formy kulturní interaktivity.
Mezikulturalismus je téměř synonymem transkulturace, termín vytvořený kubánským spisovatelem Fernando Ortiz ve 40. letech popsat kulturní procesy hybridnost v Latinská Amerika. Existují však určité rozdíly v důrazu, které odrážejí odvození společenských věd mezikulturalismus.
Termín „mezikulturní kultura“ se v kulturních studiích rozšířil na konci 80. a 90. let.[2] Časný podpůrce termínu byl Guyanese spisovatel Wilson Harris, který napsal Lůna vesmíru (1983), že „kulturní heterogenita nebo mezikulturní kapacita“ dává představivosti „evoluční tah“.[3][4]
Antropologie měl silný vliv na rozvoj mezikulturismu v literárních a kulturních studiích. Francouzský antropolog Claude Lévi-Strauss byla klíčovou postavou ve vývoji strukturalismus a jeho nástupce, poststrukturalismus. Křížové vlivy mezi antropologie a literární / kulturní studia v 80. letech byla patrná v pracích jako James Clifford a George Marcus kolekce, Kultura psaní: Poetika a politika etnografie (1986). Harvardský antropolog Clifford Geertz byl citován jako vliv na literární kritiky jako Stephen Greenblatt, zatímco další literární / kulturní vědci se obrátili k dílům Victor Turner a Mary Douglas.
Stejně jako multikulturalismus je i mezikulturní kultura někdy vykládána jako ideologická v tom, že prosazuje hodnoty, jako jsou hodnoty spojené s transkulturace, transnacionalismus, kosmopolitismus, interkulturalismus, a globalismus. Mezikulturalismus je nicméně zásadně neutrální pojem, protože příznivé zobrazení jiných kultur nebo procesy míchání kultur nejsou pro kategorizaci díla nebo spisovatele jako mezikulturní podstatné.
Mezikulturalismus se liší od multikulturalismus. Zatímco multikulturalismus vypořádat se kulturní rozmanitost v rámci určitého národa nebo sociální skupiny se mezikulturní kultura zabývá výměnou za hranicemi národa nebo kulturní skupiny.
Mezikulturalismus v literárních a kulturních studiích je užitečný rubrika pro díla, spisovatele a umělce, kteří nezapadají do jediné kulturní tradice. Do té míry, do jaké jsou kultury národní, lze mezikulturní pokládat za překrývající se nadnárodní. O mezikulturním lze také říci, že zahrnuje koloniální a postkoloniální, od té doby kolonialismus je ze své podstaty formou mezikulturalismu. Cestovní literatura také tvoří podstatnou součást mezikulturní literatury. Z různých pojmů je „mezikulturalismus“ nejobsáhlejší, protože je prostý závislosti transnacionalismu na národním státě a omezení kolonialismu / postkolonialismu na kolonizované nebo dříve kolonizované regiony. Tato inkluzivnost vede k určité definiční nejednoznačnosti (i když je odvozena z tohoto termínu kultura sám). V praxi se „mezikulturní“ obvykle používá pouze v situacích, které zahrnují významné kulturní rozdíly. Termín se tedy obvykle nepoužívá v případech křížení mezi evropskými národy nebo mezi Evropou a Spojenými státy. Neexistuje však jasný důvod, proč by například Alexis de Tocqueville je Demokracie v Americe nebo dokonce Woody Allen je Annie Hall (ve kterém protagonista po cestě do zažije kulturní šok Los Angeles z New York City ) nemohla být považována za mezikulturní díla.
Přestože neshody ohledně toho, co představuje „významnou“ kulturní divergenci, způsobují potíže s kategorizací, „mezikulturní“ je přesto užitečný při identifikaci spisovatelů, umělců, děl atd., Kteří by jinak mohli mít tendenci spadat mezi trhliny různých národních kultur.
Mezikulturní studia v sociálních vědách
Termín „mezikulturní“ se v sociálních vědách objevil ve třicátých letech 20. století, převážně v důsledku Mezikulturní průzkum podnikl George Peter Murdock, a Yale antropolog. Zpočátku s odkazem na srovnávací studie na základě statistický kompilací kulturních dat, termín postupně získal sekundární smysl pro kulturní interaktivitu. Srovnávací smysl je implikován ve frázích jako „mezikulturní perspektiva“, „mezikulturní rozdíly“, „mezikulturní studie ...“ atd., Zatímco interaktivní smysl lze nalézt v pracích jako Postoje a přizpůsobení v mezikulturním kontaktu: Nedávná studia zahraničních studentů, vydání z roku 1956 The Journal of Social Issues.
Využití „mezikulturního“ bylo po mnoho desetiletí omezeno hlavně na společenské vědy. Mezi nejvýznamnější příklady patří Mezinárodní asociace pro mezikulturní psychologii (IACCP), založená v roce 1972 „k dalšímu studiu role kulturních faktorů při formování lidského chování“, a souvisejících Journal of Cross-Cultural Psychology, jehož cílem je poskytnout mezioborové diskuse o dopadech kulturních rozdílů.
Mezikulturní filmy
- Africká královna
- Anna a král
- Babel
- Nevěsta a předsudek
- Jodhaa Akbar
- Mamut
- Veselé Vánoce, pane Lawrence
- Král a já
- Poslední samuraj
- Muž, který by byl králem (film)
- Jmenovec (film)
- Outsourcing
- Princezna Tam Tam
Mezikulturní divadlo
Všimněte si, že na počátku 21. století se výraz „mezikulturní divadlo “je upřednostňováno před„ mezikulturním divadlem “.
Společnosti
- Mezinárodní centrum pro divadelní výzkum
- The Bridge Stage of the Arts
- TheatreWorks (Singapur)
- Akademie múzických umění v Darpaně
Hry a divadelní kousky
- Homebody / Kabul podle Tony Kushner
- Tuš podle Tom Stoppard
- Madame Butterfly (1900) od David Belasco
- Slečno Saigonová
- Mahábhárata podle Peter Brook
- Mikádo (1885), a komická opera ve dvou dějstvích Gilbert a Sullivan
Charakteristika mezikulturních příběhů
Mezikulturní narativní formy lze popsat z hlediska společných charakteristik nebo tropy sdílené mezikulturními autory, umělci atd. Mezi příklady patří primitivismus, exotičnost, jakož i kulturně specifické formy, jako je orientalismus, Japonisme.
Mezikulturní vyprávění inklinují k začlenění prvků, jako jsou:
- akulturace nebo odolnost proti akulturaci
- kulturní šok
- etnografický popis
- překonávání sociálních překážek prostřednictvím akulturace, trik, laskavost, štěstí, tvrdá práce atd.
- návrat domů (často doprovázený dalšími kulturní šok )
- sociální překážky jako např diskriminace, rasismus, předsudek, stereotypy jazykové potíže, lingvismus
- cestovní psaní
Mezikulturní hudba
Hudba je již dlouho ústředním prostředkem mezikulturní výměny. Mezikulturní studium hudby se označuje jako etnomuzikologie.
Mezikulturní divadelní režiséři
- Peter Brook (Spojené království)
Mezikulturní vizuální umělci
- Leonard Tsuguharu Foujita (Japonsko, Francie)
- Paul Gauguin (Francie, Tahiti)
- Isamu Noguchi (USA, Japonsko, Francie, Indie)
Mezikulturní spisovatelé (autobiografie, beletrie, poezie)
- Meena Alexander (Indie, Súdán, Anglie, Spojené státy )
- Elvia Ardalani (Mexiko, Spojené státy, Írán )
- Ruth Benedictová (Spojené státy, Nizozemská Nová Guinea, Japonsko )
- Aimé Césaire (Martinik, Francie )
- Charles Eastman (Sioux, Spojené státy )
- Olaudah Equiano (Igbo, Spojené státy, Anglie )
- Lafcadio Hearn (Řecko, Irsko, Spojené státy, Japonsko )
- Joseph Heco (Japonsko, USA)
- Rudyard Kipling (Indie, Anglie, Spojené státy americké)
- Jhumpa Lahiri (Anglie, USA, Indie)
- Anna Leonowens (Indie, Anglie, Thajsko, Nové Skotsko)
- Yone Noguchi (Japonsko, USA)
- Marco Polo (Itálie, Čína)
- Victor Segalen (Francie, Čína)
- Khal Torabully (Francie, Mauricius).
Viz také
Reference
- ^ Tannen, Deborah. "Mezikulturní komunikace". Citováno 8. února 2013.
- ^ Joseph Trimmer a Tilly Warnock, Porozumění druhým: Kulturní a mezikulturní studia a výuka literatury Urbana, IL: Národní rada učitelů angličtiny, 1992.
- ^ Wilson Harris, Lůna vesmíru (Westport: Greenwood, 1983): xviii.
- ^ Wilson Harris, Nedokončená Genesis představivosti, vyd. Andrew Bundy. London / New York: Routledge, 1999.
externí odkazy
- Mezikulturní zážitkové příběhy sestavené nadací Glimpse
- Mezikulturní studie: Některé úvahy
- Transtext (e) sTranscultures trojjazyčný (anglický, čínský, francouzský) deník Institutu pro transtextuální a transkulturní studia na univerzitě v Lyonu ve Francii.
- Srovnání Nigerijců a Kanaďanů: Insights from Social Survey Research, 1990-2005
- Režimy a modely překračující kulturní rozdíly, Journal of Research in International Education, Van Hook, S.R. 2011
- Zuckermann, Ghil'ad et al. (2015), ENGAGING - Průvodce k uctivým a vzájemným interakcím s obyvateli domorodých ostrovů a ostrovů Torres Strait a jejich uměleckými praktikami a duševním vlastnictvím, Australská vláda: Podpora domorodé kultury.