Maersk Air UK - Maersk Air UK - Wikipedia

Maersk Air UK
Maersk Logo.png
IATAICAOVolací značka
VBMSKModrá hvězda
Založený1993
Ukončila provoz2003
Provozní základnyLetiště Birmingham
Program pro časté zákazníkyVýkonný klub
AlianceJeden svět
Mateřská společnostMaersk Air
Hlavní sídloLetiště Birmingham

Maersk Air Ltd., obchodování jako Maersk Air UK, byl Brit letecká linka který fungoval v letech 1993 až 2003. Vyletěl z Letiště Birmingham do domácích a evropských destinací pod a British Airways franšízová dohoda. Společnost byla dlužna stejnojmenným Skupina A. P. Møller – Mærsk prostřednictvím dánské dceřiné společnosti Maersk Air a sídlil v areálu letiště v Birminghamu. Na svém vrcholu provozoval dvanáct letadel a měl 490 zaměstnanců.

Letecká společnost byla vytvořena rozdělením společnosti Brymon European Airways, který byl vytvořen sloučením společnosti Brymon Airways a Birmingham European Airways (BEA). Maersk převzal dřívější provoz BEA, zatímco jeho spolumajitel, British Airways, převzal bývalý Brymon. Společnost Maersk Air UK zahájila provoz s BAC jedna jedenáctka a Jetstream 31 letadlo. Ty byly později nahrazeny Boeing 737-500 a a Jetstream 41. Od roku 1999 byly tyto opět nahrazeny Bombardier CRJ200 a CRJ700s. Letecká společnost byla prodána prostřednictvím výkup managementu stát se Duo Airways.

Dějiny

Společnost Maersk Air UK měla svůj původ v Birmingham European Airways, zobrazeno zde s BAC jedna jedenáctka v Letiště Amsterdam Schiphol

Společnost Birmingham Executive Airways, později Birmingham European Airways, byla založena v roce 1983. Na letišti v Birminghamu provozovala flotilu tří Jetstream 31, tří Gulfstream Is a pěti BAC One-Elevens.[1] Letecká společnost byla označena jako přepravce z Birminghamu poté, co převzala řadu linek dříve provozovaných společností British Airways. Letecká společnost však nedokázala vydělat na svých sedmi mezinárodních službách z Birminghamu.[2]

Společnost Maersk Air v roce 1988 uvedla, že regionální letecké společnosti v Evropě musí být pevněji propojeny. Na základě toho koupili v listopadu 1988 čtyřicetiprocentní podíl v holdingové společnosti Brymon Airways, společnosti Plimsoll Line. Dalším hlavním akcionářem byla společnost British Airways. Brymon sídlil v Letiště London City, ale od zahájení operací nedokázal vydělat.[2] Společnost BEA byla koupena společností Plimsoll Line v roce 1988.[1]

Maersk Air BAC 1-11-400 při Letiště Stuttgart v roce 1994

Do roku 1991 se příjmy společnosti BEA ztrojnásobily na 56,7 milionu GBP, ačkoli její schodky se osminásobně snížily na 11,8 milionu GBP.[3] Obě společnosti byly sloučeny v říjnu 1992 a přejmenovány na Brymon European Airways.[4] Obě části letecké společnosti však mají velmi odlišné oblasti působnosti, flotily a strategie a bylo možné využít jen málo synergií. Společnosti Maersk a British Airways se proto rozhodly společnost rozdělit. Společnost byla rozdělena v květnu 1993, kdy British Airways převzala dřívější operace Brymon a Maersk převzala dřívější operace v Birminghamu. Ten byl přejmenován na Maersk Air UK.[5] Také převzala BA Letiště Plymouth v pohybu, ve kterém obě letecké společnosti koupily nové akcie v hodnotě 6 milionů £.[4]

Mezitím společnost BA vypracovala plán na vytvoření řady regionálních leteckých společností po vzoru Spojených států.[6] Kromě společností Brymon a Maersk Air UK byl franšízing upraven pro BA CityFlyer.[7]

Boeing 737-500 v Letiště Birmingham

V době zahájení provozu v červenci 1993 provozovala společnost Maersk Air UK z letiště v Birminghamu flotilu pěti BAC One-Elevens a tří Jetstream 31. Byly směrovány trasy Amsterdam, Belfast, Kodaň, Korek, Dublin, Glasgow, Milán, Newcastle a Stuttgart. Od roku 1994 měla 185 zaměstnanců.[8] Letecká společnost provedla zásadní opravu své flotily v roce 1996. Čtyři One-Elevens byly prodány Celostátní letecká charta a nahrazeny novějšími Boeingy 737-500.[9] Mezitím byl Jetstream 41 převeden z British Airways,[10] výměna menších Jetstream 31s.[11] Služby do Dublinu, Corku a Glasgow byly ukončeny a místo toho byla zahájena trasa Lyon.[11]

V roce 1997 zaznamenala společnost Maersk počet cestujících o 22 procent, přičemž skončila na 550 000 cestujících. Na konci roku si udržel tři One-Elevens a tři 737-500. V listopadu si letecká společnost objednala tři 50místné modely Bombardier CRJ200 s opcí na dalších dvanáct z jakékoli kombinace CRJ200 a většího 70místného CRJ700. Letecká společnost dala přednost Bombardierovi Embraer kvůli dostupnosti 70místné varianty, která by jí umožnila nahradit stárnoucí One-Elevens. Čtvrtý 737 byl dodán v únoru 1998.[12] První CRJ byly dodány v roce 1998 a do srpna 1999 bylo ve flotile šest takových letadel.[13] One-Eleves byli vyřazeni v roce 1998 a Jetstream 41 byl vyřazen z provozu v následujícím roce.[14]

BAC jedna jedenáctka

Letecká společnost zahájila služby pro Ženeva a Vídeň v únoru 1999.[15] V listopadu byly přidány trasy Stockholm a Řím.[16] Do roku 1999 se letecká společnost rozrostla na 347 zaměstnanců.[17] O rok později Berlín, Brusel, Frankfurt a Curych byly přidány jako cíle a flotila se rozrostla na šest 737–500 a šest CRJ200.[18]

Do roku 2001 se počet zaměstnanců zvýšil na 490 a bylo dodáno první CRJ700. Ten rok byly služby zahájeny Hamburg, Hannover[19] a Marseille.[20]Společnost British Airways mezitím budovala provoz na letišti v Birminghamu prostřednictvím dvou dalších franšízových dohod, s Brymond Airways a British Regional Airlines. Franšízová dohoda s Maerskem, jejíž platnost vyprší 24. března 2001, byla ten měsíc prodloužena prostřednictvím letní sezóny. To vyvolalo spekulace, že Maersk opustí franchisingovou dohodu.[21] V srpnu však bylo podepsáno pětileté prodloužení.[22]

CRJ700 z Duo Airways v roce 2003

Od května 2002 zahájila letecká společnost Maersk Air tři nové linky do Bordeaux, Pěkný, Toulouse, vše ve Francii.[23] Do té doby byly dodány první dva CRJ700, zatímco počet 737-500 byl snížen na tři. Služby také zahájeny Gothenburg, ale do té doby byly služby do Bruselu, Frankfurtu, Newcastlu, Říma a Curychu ukončeny.[24]

Společnost Maersk Air UK ztratila kumulativních 325 milionů Dánská koruna (DKK) v letech 2000 až 2002.[25] Na začátku roku 2003 se skupina Maersk vzdala provozování letecké společnosti ve Velké Británii a dala Maersk Air UK do prodeje. Kupující však neměli zájem a spekulovalo se, že společnost British Airways bude muset vstoupit a převzít povolení.[26] Společnost byla proto prodána v výkup managementu v roce 2003, kdy se letecká společnost stala Duo Airways. V té době měla letecká společnost osm letadel a 350 zaměstnanců.[25] Až do tohoto bodu ztratila společnost Maersk Air na britských operacích 250 milionů DKK. Nová společnost založila společnost v roce 2004 a společnost Maersk Air byla nucena přivést domů pět CRJ z Birminghamu. Maersk prodejem těchto letadel ztratil dalších 65 milionů DKK.[27]

Operace

Bombardier CRJ200 v Letiště Stuttgart v roce 1999

Maersk Air Ltd byla dceřinou společností společnosti Maersk Air, dánské letecké společnosti opět ve vlastnictví skupiny Maersk Group. Společnost Maersk Air UK měla sídlo na Coventry Road poblíž letiště v Birminghamu, která sloužila jako jediná základna letecké společnosti.[18] Letecká společnost provozována na základě franšízové ​​dohody s British Airways. Zaměstnávala značku BA, včetně livreje letadel, uniforem, palubní služby a cateringu, jakož i terminálových služeb. Rovněž použila letové kódy a rezervační systém společnosti BA. Lety se kvalifikovaly na míle na BA program pro časté zákazníky, Executive Club.[7]

Destinace

Následuje seznam destinací obsluhovaných společností Maersk Air UK. Všechny pravidelné služby byly letecky přepraveny ze své základny na letišti v Birminghamu a byly označeny jako lety British Airways.

Sněhová vločka cíle
MěstoZeměLetištěBytostKonecČj
AmsterdamHolandsko HolandskoLetiště Amsterdam Schiphol19932003[8]
BelfastSpojené království Spojené královstvíMezinárodní letiště v Belfastu19932003[8]
BerlínNěmecko Německo20002003[18]
BirminghamSpojené království Spojené královstvíLetiště Birmingham[Základna]19932003[8]
BordeauxFrancie FrancieLetiště Bordeaux – Mérignac20022003[23]
BruselBelgie BelgieLetiště Brusel20002001[18]
KodaňDánsko DánskoKodaňské letiště19932003[8]
KorekIrská republika IrskoLetiště Cork19931996[8][11]
DublinIrská republika IrskoLetiště v Dublinu19931996[8][11]
FrankfurtNěmecko NěmeckoLetiště Frankfurt20002001[18][24]
ŽenevaŠvýcarsko ŠvýcarskoMezinárodní letiště v Ženevě19992003[15]
GlasgowSpojené království Spojené královstvíLetiště Glasgow19931996[8][11]
GothenburgŠvédsko ŠvédskoLetiště Göteborg Landvetter20022003[24]
HamburgNěmecko NěmeckoLetiště Hamburk20012003[19]
HannoverNěmecko NěmeckoLetiště Hannover20012003[19]
LyonFrancie FrancieLetiště Lyon19962003[11]
MarseilleFrancie FrancieLetiště Marseille20012001[20]
MilánItálie Itálie19932003[8]
PěknýFrancie FranciePěkné letiště Côte d'Azur20022003[23]
NewcastleSpojené království Spojené královstvíLetiště Newcastle19932001[8][24]
ŘímItálie ItálieLetiště Leonardo da Vinci – Fiumicino19992001[24]
StockholmŠvédsko ŠvédskoLetiště Stockholm Arlanda19992003[18]
StuttgartNěmecko NěmeckoLetiště Stuttgart19932003[8]
ToulouseFrancie FrancieLetiště Toulouse – Blagnac20022003[23]
BenátkyItálie ItálieLetiště Benátky Marco Polo19992003[15]
CurychŠvýcarsko ŠvýcarskoLetiště Curych20002001[18][24]

Flotila

Boeing 737-500 v Letiště Birmingham

Následuje seznam letadel provozovaných společností Maersk Air UK. Samotná letecká společnost nevlastnila žádné ze svých letadel; místo toho byly pronajaty od její mateřské společnosti.[27]

Letadlo Maersk Air UK[28]
LetadloMnožstvíIntroV důchoduČj.
British Aerospace 1-11-400419931998[8][14]
British Aerospace 1-11-500219931998[8][14]
British Aerospace Jetstream 31319931996[8][11]
British Aerospace Jetstream 41119961999[10][14]
Boeing 737-500619962002[9]
Bombardier CRJ2001019992003[13]
Bombarider CRJ700520022003[24]

Reference

  1. ^ A b „Birmingham European Airways“. Flight International: 77. 14. března 1990. Citováno 24. září 2014.
  2. ^ A b „Evropský regionální“ odkaz nebo zemřít"". Flight International: 14. 26. listopadu 1988. Citováno 24. září 2014.
  3. ^ Ellemose: 104
  4. ^ A b „Letecká společnost investuje do společnosti Plimsoll“. Flight International: 14. 19. května 1993. Citováno 24. září 2014.
  5. ^ Ellemose: 105
  6. ^ „BA plánuje dojíždějící do USA“. Flight International: 8. 28. července 1993. Citováno 24. září 2014.
  7. ^ A b „BA rozšiřuje franšízu na Brymon / Maersk“. Flight International: 14. 11. srpna 1993. Citováno 24. září 2014.
  8. ^ A b C d E F G h i j k l m n „Maersk Air UK“. Flight International: 104. 23. března 1993. Citováno 24. září 2014.
  9. ^ A b "Maersk úbytky". Flight International: 6. 14. srpna 1996. Citováno 24. září 2014.
  10. ^ A b Kingsley-Jones, Max (11. září 1996). „Úsilí společnosti BAe o správu aktiv sklízí návrat s více obchody“. Flight International: 31. Citováno 24. září 2014.
  11. ^ A b C d E F G „Maersk Air UK“. Flight International: 104. 23. března 1993. Citováno 24. září 2014.
  12. ^ „Maersk objednává CRJ, aby poskytly 70místnou opci“. Flight International: 11. 5. listopadu 1997. Citováno 24. září 2014.
  13. ^ A b „Tržiště“. Flight International: 12. 10. června 1998. Citováno 24. září 2014.
  14. ^ A b C d „Maersk Air (UK)“. Flight International: 88. 24. března 1999. Citováno 24. září 2014.
  15. ^ A b C „Routes“. Flight International: 14. 30. září 1998. Citováno 24. září 2014.
  16. ^ „Routes“. Flight International: 13. 11. srpna 1999. Citováno 24. září 2014.
  17. ^ „Maersk Air (UK)“. Flight International: 87–88. 24. března 1999. Citováno 24. září 2014.
  18. ^ A b C d E F G „Maersk Air (UK)“. Flight International: 87. 28. března 2000. Citováno 24. září 2014.
  19. ^ A b C „Maersk Air (UK)“. Flight International: 42–43. 3. dubna 2001. Citováno 24. září 2014.
  20. ^ A b „Routes“. Flight International: 17. 20. března 2001. Citováno 24. září 2014.
  21. ^ „BA se chystá uzavřít dohody BRAL a Go v evropském měřítku“. Flight International: 27. 13. března 2001. Citováno 24. září 2014.
  22. ^ „Routes“. Flight International: 15. 21. srpna 2001. Citováno 24. září 2014.
  23. ^ A b C d „Routes“. Flight International: 10. 23. března 2002. Citováno 24. září 2014.
  24. ^ A b C d E F G „Maersk Air (UK)“. Flight International: 46. 26. dubna 2002. Citováno 24. září 2014.
  25. ^ A b Ellemose: 233
  26. ^ „BA letí do neznáma uprostřed válečných obav a ekonomické nejistoty“. Flight International: 27. 18. února 2003. Citováno 24. září 2014.
  27. ^ A b Ellemose: 246
  28. ^ „GINFO“. Úřad pro civilní letectví. Citováno 24. září 2014.

Bibliografie

  • Ellemose, Søren (2009). Luftens helte (v dánštině). Aarhus: Jyllands-Posten Forlag. ISBN  978-87-7692-197-2.