České víno - Czech wine
Víno v Česká republika se vyrábí hlavně v jižní Morava, ačkoli několik vinic se nachází v Čechy. Nicméně, Morava představuje přibližně 96%[1] vinic v zemi, a proto České víno se častěji označuje jako Moravské víno. Produkční centra na místní hroznový odrůd, ale došlo ke zvýšení produkce zavedených mezinárodních kmenů, jako jsou Cabernet Sauvignon.
Dějiny
Ve 2. století n. L 10. římská legie se sídlem v Vindobona postavil rozsáhlou základnu poblíž Jantarová cesta a Pálavské vrchy v Mikulovské, nedaleko dnešní obce Pasohlávky. Kolem roku 278 římský císař Marcus Aurelius Probus zrušil edikt z Císař Domitian která zakázala výsadbu hroznů v koloniích severně od Alpy, a podporoval výsadbu nových vinic v severorímských koloniích.[Citace je zapotřebí ] Dnešní archeologické vykopávky starověké římské základny poblíž Pasohlávek přinesly mnoho artefaktů, včetně nože na prořezávání vinné révy. Historici vína předpokládají, že během římské okupace Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský odrůdy může být zaveden do regionu.[2] Vinařství bylo praktikováno během Velkomoravská říše (833–906), o čemž svědčí četné prořezávací nože a hroznová semena objevená při archeologických vykopávkách slovanský osady.[3]
Kolem roku 875 podle legendy velkomoravský princ Svatopluk poslal Český princ Bořivoj sud s vínem na oslavu narození jeho syna Spytihněv. Bořivojova žena Ludmila obětoval část vína Krosyni (bohyni sklizně) a prosil o hojný déšť. Její přání se splnilo, úroda byla zachráněna a Bořivoj a Ludmila vysázeli kolem první české vinice Mělník. Jejich vnuk Svatý Václav později se naučil, jak pěstovat révu v těchto vinicích a vyrábět víno. Českými vinaři je oceněn jako „Supremus Magister Vinearum“ (Nejvyšší burgomaster vinic) a každoročně na konci září se v Mělníku na svátek svatého Václava konají slavnosti vína.
V průběhu 13. století kláštery pomohl založit rozsáhlé viniční plochy osázené odrůdami hroznů dovezenými z Francie a Německo. The trénink révy a byly také přijaty metody prořezávání těchto zemí. Seskupení vinic usnadnilo údržbu vinic, ochranu před zloději a výběr poplatků za desátek a daní během sklizně.
V roce 1249 Ottokar II udělil zemi Mikulov (tehdy nazývaný Nikolsburg) a okolí rakouskému šlechtici Henrymu I. Lichtenštejnsko. Poté byly v Pálavských vrchech vysázeny další vinice. V roce 1309 byl pro mnoho jihomoravských vesnic založen nový soubor vinařských a vinařských předpisů na základě uplatňování bergrechtských zákonů a viničních pravidel Falkenstein, Dolní Rakousy v okrese Mikulov. U vesnic spadajících do jurisdikce Falkenstein Bergrecht sloužil Falkenstein jako nejvyšší odvolací soud ve sporech o vinice. Do roku 1368 byl Mikulov jedním z největších vinařských center na Moravě. V roce 1414 bylo velké množství vinic v okolí Mikulova a Valtice byly zdokumentovány v lichtenštejnském registru povinností, později se staly nejstarším dochovaným registrem lichtenštejnských vinic.[3]
The Třicetiletá válka (1618–1648) zničil významnou část vinic v České republice a během následujících sto let byly postupně znovu vysazovány. V roce 1763 se zeptali rakouští vinaři Marie Terezie omezit nové výsadby vinic na Moravě a snížit konkurenci moravských vín. V roce 1783 byly zrušeny místní bergrechtské zákony a činnost vinařského soudu na Moravě Josef II., Císař svaté říše římské a nahrazen novým souborem vinohradnických předpisů pro Moravu.[3]
Vinařské akademie, které se věnují tréninku enologové v umění a vědě vinařství, byly založeny v Bzenec (1855), Znojmo (1868), Valtice (1873), Mělník (1882), Lednice (1895), Mikulov (1903) a Klobouky (1921).
Škůdce révy Phylloxera přijel dovnitř Šatov v roce 1890, Mikulov a Dolní Dunajovice v roce 1900 udeřil Perná v roce 1901, a hit Horní Věstonice a Bavory v roce 1902, zničující vinice po celé Moravě. Pomocí podpníku odolného proti fyloxéře byly vinice znovu vysazeny kvalitními vinicemi jednotlivých odrůd.[3]
Zavádění moderních vinařských zákonů v České republice začalo v roce 1995 přijetím zákona o víně č. 115/1995 Sb., O vinohradnictví a vinařství, do Sbírky zákonů (Sb). Vinařská sekce Evropská unie předpisy byly přeloženy do českého jazyka a následně začleněny do zákona o víně. Původní návrh novely zákona o víně obsahoval také ustanovení o založení Českého vinařského fondu prostřednictvím zákona č. 50/2002 Sb. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl přijat vinařský zákon č. 321/2004 Sb o vinařských a vinařských postupech, který uvádí českou vinařskou legislativu do souladu s normami EU.[3]
Regiony
Český vinařský zákon (2004) definuje dvě vinařské oblasti (česky: Vinařská oblast). Tyto jsou Morava (Vinařská oblast Morava) a Čechy (Vinařská oblast Čechy).[4]
Morava
Produkce vína v České republice se soustředí na jižní Moravu, zejména kolem řeky Dyje. Čtyři vinařské podoblasti Vinařská podoblast) jsou zde umístěny, každý pojmenoval podle významného města nebo regionu. Jedná se o tyto podoblasti:
| Vinařská podoblast (Vinařská podoblast) | Původ jména |
|---|---|
| Mikulovská | Město Mikulov |
| Znojemská | Město Znojmo |
| Velkopavlovická | Město Velké Pavlovice |
| Slovácká | Slovácko kraj |
Český Národní vinařské centrum a Salon vín České republiky v Valtický hrad se nacházejí v moravské vinařské zemi.
Čechy
V Čechách je relativně malá sbírka vinic[5] které patří k nejsevernějším v Evropě. Jsou umístěny kolem 50 ° severní šířky, stejně jako Wiesbaden v Rheingau. V Čechách se nacházejí dva definované vinařské podoblasti:
| Vinařská podoblast (Vinařská podoblast) | Původ jména |
|---|---|
| Mělnická | Město Mělník |
| Litoměřická | Město Litoměřice |
Malé vinice najdete v Praha,[6] ale neprodukují významné množství vína. Prvních pět odrůd révy pěstované v Čechách je Müller-Thurgau (26% vinic), Ryzlink rýnský (16% vinic), Svatý Laurent (14% vinic), Blauer Portugieser (10% vinic) a Pinot noir (8% vinic).[5]
Odrůdy hroznů
Níže jsou uvedeny nejčastěji pěstované odrůdy vinné révy v České republice, včetně přibližného procenta vína vyrobeného pro každou odrůdu:
| Bílé odrůdy hroznů[7] | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| České jméno | Mezinárodní název | Procento vyrobeného vína | |||||
| Rulandské šedé | Pinot gris | 10.63% | |||||
| Ryzlink rýnský | Ryzlink rýnský | 9.45% | |||||
| Chardonnay | Chardonnay | 9.16% | |||||
| Sauvignon blanc | Sauvignon blanc | 8.65% | |||||
| Tramín červený | Gewürztraminer | 7.79% | |||||
| Pálava | Pálava | 7.75% | |||||
| Veltlínské zelené | Veltlínské zelené | 7.53% | |||||
| Ryzlink vlašský | Ryzlink vlašský | 7.39% | |||||
| Rulandské bílé | Pinot blanc | 5.35% | |||||
| Hibernal | Hibernal | 4.20% | |||||
| Müller-Thurgau | Müller-Thurgau | 3.96% | |||||
| Muškát moravský | Moravský muškát | 2.86% | |||||
| Sylvánské zelené | Silvaner | 2.20% | |||||
| Neuburské | Neuburger | 1.94% | |||||
| Aurelius | Aurelius | 1.04% | |||||
| Solaris | Solaris | 1.02% | |||||
| Irsai Oliver | Irsai Oliver | 0.75% | |||||
| Kerner | Kerner | 0.75% | |||||
| Děvín | Děvín | 0.57% | |||||
| Jiné odrůdy bílého hroznu | 7.00% | ||||||
| Černé odrůdy hroznů[7] | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| České jméno | Mezinárodní název | Procento vyrobeného vína | |||||
| Rulandské modré | Pinot noir | 17.39% | |||||
| Frankovka | Blaufränkisch | 16.95% | |||||
| Zweigeltrebe | Zweigelt | 12.25% | |||||
| Svatovavřinecké | Svatý Laurent | 8.84% | |||||
| Cabernet Sauvignon | Cabernet Sauvignon | 7.44% | |||||
| Modrý Portugalsko | Blauer Portugieser | 5.76% | |||||
| Merlot | Merlot | 5.65% | |||||
| Dornfelder | Dornfelder | 5.26% | |||||
| Cabernet Moravia | Cabernet Moravia | 5.09% | |||||
| André | André | 3.41% | |||||
| Neronet | Neronet | 1.62% | |||||
| Alibernet | Alibernet | 1.17% | |||||
| Jiné odrůdy černého hroznu | 8.61% | ||||||
Vinné slavnosti
Vinařské oblasti České republiky jsou dobře známé svými slavnosti vína (Čeština: vinobraní), které se konají kolem sklizeň čas v září. Největší z těchto festivalů v Znojmo, Mikulov, Brno a Mělník představí vzorky stovek místních vín i místní hudby, tance a kuchyně. Tyto vinařské slavnosti se konají ve velkých městech kromě vinařských oblastí (např Praha ).
Klasifikace
Český vinařský zákon klasifikuje víno podle původu hroznů a zralost hroznů stanoveno měřením musí vážit v hroznové šťávě v době sklizně.[4] Obsah cukru je vyjádřen v jednotkách ° NM na česko-slovenské normalizované stupnici povinné váhy (česky: Normalizovaný moštoměr ), který udává, kolik kilogramů cukru obsahuje sto litrů hroznové šťávy. Jeden stupeň na stupnici NM odpovídá jednomu kilogramu přírodního cukru ve 100 litrech hroznového moštu. České víno je obvykle označeno svou odrůdou, podrobným popisem původu a atributy kvality vína. Obecně se víno vyrobené z hroznů s vyšší úrovní moštu a z jedné vinice považuje za vyšší kvalitu.
Specifikace původu
Na etiketě českého vína bude obvykle uveden původ vína s jedním nebo více z následujících výrazů:
- Vinařská oblast - (Region) např. Morava (Morava)
- Vinařská podoblast - (podoblast) např. Velkopavlovická (Velké Pavlovice)
- Vinařská obec - (Obec)
- Trať - (Vinice)
Složení a atributy kvality
Štítek českého vína musí obsahovat jeden z následujících výrazů, které označují jeho klasifikaci:
1. Jakostní víno s přívlastkem (Kvalitní víno se zvláštními atributy )
- Víno musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a odrůdy, jejich původ, úrovně hmotnosti moštu a hmotnost musí být ověřeny Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). Křest není povoleno.
| Jakostní víno s přívlastkem (jakostní víno se zvláštními atributy) | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Klasifikace | Překlad | Popis | |||||
| Kabinetní víno | Kabinet | Víno vyrobené z hroznů, jejichž hmotnostní koncentrace moštu dosáhla nejméně 19 ° NM. | |||||
| Pozdní sběr | Pozdní sklizeň | Víno vyrobené z hroznů, jejichž hmotnostní koncentrace moštu dosáhla nejméně 21 ° NM. | |||||
| Výběr z hroznů | Speciální výběr hroznů | Víno vyrobené z hroznových hroznů zrálo velmi dlouho na vinné révě, jejíž úroveň hmotnosti moštu dosáhla nejméně 24 ° NM. | |||||
| Výběr z bobulí | Speciální výběr bobulí | Víno vyrobené z vybraných bobulí, které velmi dlouho zraly na vinné révě, jejíž hmotnostní limit dosáhl minimálně 27 ° NM. | |||||
| Výběr z cibéb | Speciální výběr bobulí postižených Botrytis | Víno vyrobené z vybraných bobulí ovlivněných ušlechtilá hniloba jejichž úrovně povinné hmotnosti dosáhly alespoň 32 ° NM. | |||||
| Ledové víno | Ledové víno | Víno vyrobené z hroznů zmrazených na vinné révě. Hrozny jsou stisknuto zmrazené při teplotě ne vyšší než -7 ° C as úrovní hmotnosti moštu nejméně 27 ° NM. | |||||
| Slámové víno | Slámové víno | Víno vyrobené z hroznů sušených po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě nebo rákosu nebo suspendované na dobře větraném místě. Hmotnost moštu hroznové šťávy v době lisování nesmí být menší než 27 ° NM. | |||||
2. Jakostní víno (Jakostní víno)
- Víno vyrobené z hroznů vypěstovaných v České republice v rámci jedné vinařské oblasti. Výnosy nesmí překročit 12 tun / hektar a úroveň hmotnosti moštu nesmí být nižší než 15 ° NM.
- Jakostní víno odrůdové (Jakostní odrůdové víno)
- Víno vyrobené maximálně ze tří odrůd
- Jakostní víno známkové (Jakostní značkové víno)
- Víno, které je směsí (cuveé ) nejméně dvou odrůd
3. Moravské zemské víno nebo České zemské víno (Venkovské víno)
- Víno vyrobené z hroznů pocházejících z České republiky, obsah moštu nesmí být nižší než 14 ° NM.[8]
4. Stolní víno (Stolní víno )
- Víno vyrobené z hroznů pocházejících z kterékoli země v EU. Toto je nejnižší kategorie vín.
Reference
- ^ Víno České republiky: Vinařská oblast Morava Archivováno 07.04.2011 na Wayback Machine, Přístup: 26. června 2011
- ^ Blom, Philipp (2000), Vína Rakouska, Faber & Faber, ISBN 0-571-19533-4
- ^ A b C d E Víno České republiky: Historie vína v České republice Archivováno 18.07.2011 na Wayback Machine, Přístup: 29. června 2011
- ^ A b Český vinařský fond: Zákon o vinařství z roku 2004 Archivováno 18.07.2011 na Wayback Machine, (Český jazyk), zpřístupněno: 26. června 2011
- ^ A b Víno České republiky: Statistiky a grafy Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine, Přístup: 26. června 2011
- ^ Mělnická podoblast Archivováno 19.dubna 2012, na Wayback Machine
- ^ A b Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno (2019)
- ^ Zemské víno | Znalec vín
externí odkazy
- Oficiální web českého vinařského průmyslu
- Moravské víno Informace
- Česká vinařská turistika
- Shrnutí českého vinařství a další odkazy
