Mikulovská víno - Mikulovská wine - Wikipedia
Mikulovská je jedním ze čtyř České víno regiony na jihu Morava, Česká republika. Mikulovská vinařská oblast s 30 vinařskými vesnicemi je proslulá výrobou bílých vín pěstovaných v regionu vápenec půdy, zejména v oblasti a kolem oblasti Chráněná krajinná oblast Pálava.[1] Historicky centrum města vinařství a dělání vína na Moravě je Mikulovská domovem historického města Mikulov a české Národní vinařské centrum (Čeština: Národní Vinarské Centrum) a Salon vín České republiky, umístěný na Valtický hrad.
Dějiny
Ve 2. století n. L 10. římská legie se sídlem v Vindobona postavený rozsáhlá základna blízko Jantarová cesta a Pálavské vrchy v Mikulovské, nedaleko dnešní obce Pasohlávky. Kolem roku 278 římský císař Marcus Aurelius Probus zrušil edikt z Císař Domitian která zakázala výsadbu hroznů v koloniích severně od Alpy, a podporoval výsadbu nových vinic v severorímských koloniích.[Citace je zapotřebí ] Dnešní archeologické vykopávky starověké římské základny poblíž Pasohlávek přinesly mnoho artefaktů, včetně nože na prořezávání vinné révy. Historici vína předpokládají, že během římské okupace Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský odrůdy může být zaveden do regionu.[2] Vinařství bylo praktikováno během Velkomoravská říše (833–906), o čemž svědčí četné prořezávací nože a hroznová semena objevená při archeologických vykopávkách slovanský osady.[3]
V roce 1249 Ottokar II udělil zemi Mikulov (tehdy Nikolsburg) a její okolí rakouskému šlechtici Jindřichu I. z Lichtenštejnsko. Poté byly v Pálavských vrchech vysázeny další vinice. V roce 1309 byl pro mnoho jihomoravských vesnic založen nový soubor vinařských a vinařských předpisů na základě uplatňování bergrechtských zákonů a viničních pravidel Falkenstein, Dolní Rakousy v okrese Mikulov. U vesnic spadajících do jurisdikce Falkenstein Bergrecht sloužil Falkenstein jako nejvyšší odvolací soud ve sporech o vinice. Do roku 1368 byl Mikulov jedním z největších vinařských center na Moravě. V roce 1414 bylo velké množství vinic v okolí Mikulova a Valtice byly zdokumentovány v lichtenštejnském registru povinností, později se staly nejstarším dochovaným registrem lichtenštejnských vinic.[3]
V 16. století dosáhla výsadba vinic vrcholu. Po koupi mikulovského panství v roce 1575 Adam von Dietrichstein, císařova vyslankyně na španělském dvoře, se výrazně rozšířila nová výsadba vinic a na mikulovském zámku byly postaveny nové sklepy.[3] V roce 1643 byl renesanční vinný sud uveden do provozu Princ Maximilián von Dietrichstein, vnuk Adama von Dietrichsteina a majitel mikulovského panství. Tento obrovský sud o objemu 1 014 hektolitrů byl používán k uskladnění vína vybíraného jako daně od rolníků, kteří si pronajali princovy vinice, a je jedním z největších takových sudů v Evropě, jaké dosud existují.[4] The Třicetiletá válka (1618–1648) zničil významnou část vinic v České republice a během následujících sto let byly postupně znovu vysazovány. V roce 1763 se zeptali rakouští vinaři Marie Terezie omezit nové výsadby vinic na Moravě a snížit konkurenci moravských vín. V roce 1783 byly zrušeny místní bergrechtské zákony a činnost vinařského soudu na Moravě Josef II., Císař svaté říše římské a nahrazen novým souborem vinohradnických předpisů pro Moravu.[3]
Vinařské akademie, které se věnují tréninku enologové v umění a vědě vinařství, byly založeny v mikulovských vinařských vesnicích ve Valticích v roce 1873, Lednice v roce 1895 a Mikulov v roce 1903. Škůdce vinné révy Phylloxera přijel do Mikulova a Dolní Dunajovice v roce 1900 udeřil Perná v roce 1901, a hit Horní Věstonice a Bavory v roce 1902, zničující vinice. Pomocí podpníku odolného proti fyloxéře byly vinice znovu vysazeny kvalitními vinicemi jednotlivých odrůd.[3]
Zavádění moderních vinařských zákonů v České republice začalo v roce 1995 přijetím zákona o víně č. 115/1995 Sb., O vinohradnictví a vinařství, do Sbírky zákonů (Sb). Vinařská sekce Evropská unie předpisy byly přeloženy do českého jazyka a následně začleněny do zákona o víně. Původní návrh novely zákona o víně obsahoval také ustanovení o založení Českého vinařského fondu prostřednictvím zákona č. 50/2002 Sb. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl přijat vinařský zákon č. 321/2004 Sb o vinařských a vinařských postupech, který českou vinařskou legislativu uvedl do souladu s normami EU.[3]
Geografie a klima
Mikulovská se nachází v Břeclav a Brno-venkov geopolitické okresy Jihomoravský kraj. Tady ocas Západní Karpaty sahá přes Mikulovskou a tvoří Mikulovská vrchovina které se skládají z Pálavských vrchů a Milovických vrchů. Pálavské vrchy jsou tvořeny jurský vápenec, který lze v některých oblastech považovat za strmé útesy. Devín Hill je nejvyšší vrchol na 549 metrů (1,801 ft). Zvlněné Milovické vrchy, ležící východně od Mikulov, se skládají z Druhohor vápenec a Kenozoikum vklady flyš argillity a pískovcové kameny. Vápnitý spraše z poslední doby ledové se na mnoha místech dochovala. Systém kopců tvoří jedinečný UNESCO biosférická rezervace, domov několika vzácných chráněných druhů rostlin a živočichů. Kolem Mikulovské vrchoviny a na severozápadě jsou uložena kenozoická ložiska vápnitý jíly, písky a štěrk.
Nachází se na severozápadním okraji Panonská nížina, Mikulovská oblast je v nejteplejší a téměř nejsušší části České republiky. The Thaya (Čeština: Dyje) Řeka protéká oblastí od západu na východ, přičemž tři tvoří přehrady Vodní nádrže Nové Mlýny. Nádrže o rozloze 3 227 hektarů mají mírný vliv na makroklima.[5]
Odrůdy a víno
V Mikulovské se pěstuje více bílých hroznů (3 225 ha) než červených odrůd (1 210 ha). Z bílých odrůd Ryzlink vlašský (Čeština: Ryzlink vlašský, 601 ha) a Veltlínské zelené (Veltlínské zelené, 393 ha), z nichž oba jsou pro region tradiční. Ryzlink rýnský (Ryzlink rýnský, 335 ha), Müller Thurgau (331 ha), Sauvignon blanc (301 ha), Chardonnay (268 ha) a Pinot gris (Rulandské šedé, 218 ha). Více Gewürztraminer (Tramín cervený, 164 ha) se pěstuje v Mikulovské než v kterémkoli jiném moravském regionu.
Nejvíce zasazené červené odrůdy jsou Svatý Laurent (Svatovavrinecké, 310 ha), Blaufränkisch (Frankovka, 248 ha), Zweigelt (Zweigeltrebe, 181 ha) a Pinot noir (Rulandské modré, 172 ha). Výsadby Blauer Portugieser (Modrý Portugalsko, 92 ha) rychle poklesla, zatímco Cabernet Sauvignon (89 ha) se zvýšil.[1]
Klasifikace vína
Český systém klasifikace vín stanovený zákonem o vinařství z roku 2004,[6] je založen na obsahu cukru v hroznech při sklizni. Obsah cukru se měří pomocí Normalizovaný moštomer Stupnice (° NM), měřítko počtu kilogramů cukru ve 100 litrech musí. 1 ° NM označuje 1 kg cukru na 100 l moštu.
Vinařské vesnice a vinice
Třicet vinařských vesnic a 182 registrovaných katastrální viniční trakty, jsou umístěny v Mikulovské a jsou definovány podle českého zákona o vinařství.[7] Podle zákona musí mít jedno viniční vína název vinice (česky: trat), stejně jako vinařská vesnice (vinarská obec) a vinařská oblast (vinarská podoblast), na štítku lahve.
| Vinařská vesnice | Okres | Vinice |
|---|---|---|
| Bavory | Břeclav | Pod Pálavou, Slunecná, Ružová, Maliny, Anenský vrch, U Rybnícka, Pod Státní |
| Brod nad Dyjí | Břeclav | Lusy, Dunajovický kopec, Brodské stráne |
| Březí | Břeclav | Orechová hora, Lišcí vrch |
| Bulhary | Břeclav | Nad Sklepy, Doubrava, Na Pískách, Panské, Podlesí |
| Dobré Pole | Břeclav | Brodsko, Rosentické, Staré, Daniel |
| Dolní Dunajovice | Břeclav | Orechová hora, Pod Slunným vrchem, Ružový kopec, Dunajovský kopec, Kraví hora, Mlýnská, Zimní vrch, Plotny, Pod Orechovkou |
| Dolní Věstonice | Břeclav | Za Humny, U Kaplicky, Pod Pálavou, U Trech panen |
| Drnholec | Břeclav | U Krížku, Výsluní, Šibenicní vrch, Slunecní vrch, Hajdy na jamách, Šternberg |
| Hlohovec | Břeclav | Stará hora, Delice, Šulaperk |
| Horní Věstonice | Břeclav | Pod Martinkou, Pod Devínem, U Venuše |
| Ivan | Brno-venkov | Aeibis |
| Jevišovka | Břeclav | Stará hora, Dražice, Rebry |
| Klentnice | Břeclav | Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod Lomem, Nad Sv. Leonardem |
| Lednice | Břeclav | Konciny, Terasy, U Cervené studánky, Hlohovsko, Ve Starých, Na Valtické, Farské |
| Mikulov | Břeclav | Pod Svatým kopeckem I, Pod Svatým kopeckem II, Valtická, Pod Valtickou, Milovická, Za Cihelnou, Mariánský kopec, Šibenicní vrch, Pod Mušlovem, Turold, Brnenská, Za Turoldem |
| Milovice | Břeclav | Nad Rybníkem, Špicák, U Cihelny, Pod Strážným vrchem, Strážný vrch, Milovické terasy, Nad Sklepy |
| Novosedly | Břeclav | U Božích muk, Stará hora, Ružová hora, Nad Sklepy, Slunecná, Janův vrch, Kamenný vrch |
| Nový Přerov | Břeclav | Na Štrekách, Langewarte |
| Pasohlávky | Brno-venkov | Rímský vrch, Ovcárna, U Akátového lesa |
| Pavlov | Břeclav | Pod Pannama, Nad Jezerem, Pod Pálavou, Slunný vrch, U Božích muk, Nová hora, Stará hora, Na Výsluní, Sahara |
| Perná | Břeclav | Vestonsko, U Spálené hospody, Purmice, Goldhammer, Železná, Kotelná, Levá klentnická, Pravá klentnická, Nad Sokolovnou, U Mikuláška, Bergrus, U Boží muky, Na Statkách, Levá bavorská, Pravá bavorská, U Kaplicky, Zahrady |
| Pohorelice | Brno-venkov | Karlovy kopce, Staré vinohrady, Vlasaticko, Drnholecko, Vinohrádky, Kamínka |
| Popice | Břeclav | Ráfle, Mitrberk, Stará hora, Svidrunk, Panenský kopec, Unédy, Sonberk, Písky |
| Pouzdrany | Břeclav | Kolby, Stará hora, Grunty |
| Pribice | Brno-venkov | Vinohrady, Prední, Podsedly, Ctvrtky |
| Sedlec | Břeclav | U Trešnové aleje, Stolová hora, Zátiší-Hliník, Kotel, Nad Nesytem, Štambery, Sedlecko, U Ovcárny |
| Strachotín | Břeclav | Nad Sklepy, Šusfeldy, U Hrište, Kolimberk, Kraví hora |
| Valtice | Břeclav | Kamenné hory, Hurka, Pod Sluneční horou, Soneberg, Nad Mlýnem, Pánský kopec, Za Humny, Staré hory, U Cihelny, Jižní svahy, Nad Peklem, Terasy u Krížového sklepu, Pod Raisnou, Knížecí vyhlídka, Hintertály, Jižní svahy, Terasy u hranic, Sacny, Kacisdorfské pole, Horní ctvrte, Culisty-Dlúhé, U Hájku |
| Vlasatice | Brno-venkov | Novoveské vinohrady, Branišovské vinohrady, Pohorelické vinohrady |
| Vranovice | Brno-venkov | Vinohrádky, Podsedky, Žlebské, Kopecky |
Reference
- ^ A b Víno České republiky, "Vinohradnictví Čech a Moravy ", str. 10–11, Přístup: 11. ledna 2011
- ^ Blom, Philipp (2000), Vína Rakouska, Faber & Faber, ISBN 0-571-19533-4
- ^ A b C d E F Víno České republiky, "Historie vína v České republice Archivováno 18.07.2011 na Wayback Machine ", Přístup: 16. ledna 2011
- ^ Regionální muzeum v Mikulově, "Renesanční vinný sud ", Přístup: 18. ledna 2011
- ^ Chráněná krajinná oblast Pálava, "Atributy krajiny Pálavy ", Přístup: 15. října 2011
- ^ České vinařské právo, "Zákon o vinařství z roku 2004 Archivováno 18.07.2011 na Wayback Machine ", Přístup: 13. ledna 2011
- ^ České vinařské právo, "Zákon o vinařství z roku 2004 Archivováno 18.07.2011 na Wayback Machine ", str. 87-90, Přístup: 13. ledna 2011