Ẓāʾ - Ẓāʾ
Arabská abeceda |
---|
Arabské písmo |
Ẓāʾ | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||
Fonemické zastoupení | ðˤ ~ zˤ, dˤ | |||||||||
Pozice v abecedě | 27 | |||||||||
Číselná hodnota | 900 | |||||||||
Abecední deriváty fénické | ||||||||||
|
Ẓāʾ | |
---|---|
ظ | |
Používání | |
Psací systém | Arabské písmo |
Typ | Abjad |
Jazyk původu | arabština |
Fonetické použití | ðˤ~zˤ, dˤ |
Dějiny | |
Rozvoj |
|
jiný | |
Ẓāʾnebo ḏ̣āʾ (ظ), je jedním ze šesti písmen Arabská abeceda přidáno k dvaceti dvěma zděděným po Fénická abeceda (ostatní jsou ṯāʾ, ḫāʾ, ḏāl, Táto, ġayn ). v Klasická arabština, představuje a velarizovaný vyjádřený zubní frikativ [ðˠ ]a v Moderní standardní arabština, může to být také a pharyngealized, [ðˤ ] vyjádřený zubní fricative nebo vyjádřený alveolární fricative [zˤ ]. Názevem a tvarem se jedná o variantu ṭāʾ. Jeho číselná hodnota je 900 (viz Abjadovy číslice ).
Ẓāʾ ظَاءْ nemění svůj tvar v závislosti na poloze ve slově:
Pozice ve slově: | Izolovaný | Finále | Mediální | Počáteční |
---|---|---|---|---|
Forma glyfů: (Pomoc) | ظ | ـظ | ـظـ | ظـ |
Výslovnost

v Klasická arabština, představuje a velarizovaný vyjádřený zubní frikativ [ðˠ ]a v Moderní standardní arabština, může to být také a pharyngealized, [ðˤ ] vyjádřený zubní fricative nebo vyjádřený alveolární fricative [zˤ ].
Ve většině arabských národů ظ ẓāʾ a ض Táto byly sloučeny poměrně brzy.[1] Výsledek závisí na dialektu. V těchto odrůdách (např Egyptský, Levantin a Hejazi ), Kde zubní frikativy / θ /, / ð / jsou sloučeny s zubní zastávky / t /, / d /, ẓāʾ je vyslovováno / dˤ / nebo / zˤ / v závislosti na slově; např. .ل je vyslovováno / dˤilː / ale ظاهِر je vyslovováno / zˤaːhir /„Výpůjčky z klasické arabštiny ẓāʾ je často / zˤ /, např. Egyptský Ẓaẓīm (
V odrůdách (např beduín a irácký ), kde jsou zachovány zubní fricatives, oba Táto a ẓāʾ jsou vyslovovány / ðˤ /.[1][2][4][5] Existují však dialekty v Jižní Arábii a v Mauretánie kde jsou obě písmena odlišná, ale ne důsledně.[1]
„De-emphaticized“ výslovnost obou písmen v podobě roviny / z / vstoupil do jiných nearabských jazyků, jako je perština, urdština, turečtina.[1] Existují však arabské výpůjčky Ibero-románské jazyky stejně jako Hausa a Malajština, kde Táto a ẓāʾ jsou diferencované.[1]
Statistika
Ẓāʾ je nejvzácnější foném arabského jazyka. Z 2 967 triliterálních kořenů uvedených v seznamu Hans Wehr v jeho 1952 slovník, obsahuje pouze 42 (1,4%) ظ.[6]
V jiných semitských jazycích
V některých rekonstrukcích Proto-semitský fonologie, existuje důrazný mezizubní frikativa, ṱ ([θˤ ] nebo [ðˤ ]), představující jako přímý předchůdce arabštiny ẓāʾ, zatímco se spojil s ṣ ve většině ostatních Semitské jazyky, Ačkoliv Jižní arabská abeceda udržel symbol pro ẓ.
Psaní hebrejskou abecedou
Při představování tohoto zvuku v přepisu arabštiny do hebrejštiny se píše jako ט׳.
Kódování znaků
Náhled | ظ | |
---|---|---|
Název Unicode | ARABICKÝ LIST ZAH | |
Kódování | desetinný | hex |
Unicode | 1592 | U + 0638 |
UTF-8 | 216 184 | D8 B8 |
Číselná reference znaků | ظ | & # x638; |
Viz také
Reference
- ^ A b C d E F Versteegh, Kees (1999). „Loanwords from Arabic and a merging of ḍ / ḏ̣“. V Arazi, Albert; Sadan, Joseph; Wasserstein, David J. (eds.). Kompilace a tvorba v Adab a Luġa: Studie na památku Naftaliho Kinberga (1948–1997). str. 273–286.
- ^ A b Versteegh, Kees (2000). "Pojednání o výslovnosti Táto". V Kinberg, Leah; Versteegh, Kees (eds.). Studie jazykové struktury klasické arabštiny. Brill. 197–199. ISBN 9004117652.
- ^ Retsö, Jan (2012). „Klasická arabština“. V Weninger, Stefan (ed.). Semitské jazyky: Mezinárodní příručka. Walter de Gruyter. str. 785–786. ISBN 978-3-11-025158-6.
- ^ Ferguson, Charles (1959). „Arabský koine“. Jazyk. 35 (4): 630. doi:10.2307/410601.
- ^ Ferguson, Charles Albert (1997) [1959]. „Arabský koine“. In Belnap, R. Kirk; Haeri, Niloofar (eds.). Strukturalistické studie v arabské lingvistice: práce Charlese A. Fergusona, 1954–1994. Brill. str. 67–68. ISBN 9004105115.
- ^ Wehr, Hans (1952). Arabisches Wörterbuch für die Schriftsprache der Gegenwart.[stránka potřebná ]