Přímé – inverzní zarovnání - Direct–inverse alignment

Jazyková typologie
Morfologické
Morfosyntaktický
Slovosled
Lexikon

Definice a přímý - inverzní jazyk je předmětem výzkumu, ale je obecně známo, že zahrnuje jinou gramatiku pro tranzitivní predikce podle relativních poloh jejich „subjektu“ a jejich „objektu“ na a hierarchie osob, což je zase nějaká kombinace nápadnost a animace specifické pro daný jazyk. Přímá konstrukce je neoznačený jeden. Přímá konstrukce se používá, když předmět přechodné klauzule převyšuje objekt v hierarchii osob a inverze se použije, když objekt předčí předmět. Existenci přímé inverzní morfosyntaxe obvykle doprovází blízký - zřejmý morfosyntaxe. Přímá – inverzní dimenze subsumuje proximální – obviativní dimenzi. V různých jazycích zahrnuje obcházení téměř vždy třetí osobu (i když u některých se uvádí obcházení podle druhé osoby) Nilosaharské jazyky[1]) a přímá - inverzní alternace se obvykle prezentuje jako způsob označení blízkého - zjevného rozdílu mezi dvěma (nebo více) argumenty třetí osoby ve větě. Existují však nejméně dva jazyky s inverzními systémy, Mezoamerické jazyky Zoque a Huastec, ve kterém se inverzní morfosyntax nikdy nepoužívá, když jsou subjekt i objekt třetí osobou, ale pouze v případě, že jedním z těchto argumentů je třetí osoba a druhým je účastník řečového aktu (SAP), první nebo druhá osoba.[2]

Morfosyntaktická variace napříč jazyky inverzního typu

Ani morfologický znak, ani syntaktický znak nejsou společné pro všechny inverzní systémy.[3]

Přímo-inverzní systémy na slovesech koexistují s různými morfosyntaktické zarovnání v podstatných jménech. V některých inverzních jazycích, včetně všech středoamerických inverzních jazyků,[4] přímá inverzní alternace mění morfosyntaktické zarovnání a říká se, že jazyk má hierarchické zarovnání.[5]

Klaiman navrhl čtyři společné vlastnosti inverzních jazyků:[6][3][7]

  1. Klíčoví účastníci tranzitivních predikátů jsou zařazeni do hierarchie význačnosti, aktuálnosti nebo animace.
  2. Přímého – inverzního střídání se mohou účastnit pouze tranzitivní predikáty.
  3. Mělo by se použít morfosyntaktické zařízení k signalizaci, zda je nejvýznamnějším účastníkem fiktivní předmět nebo fiktivní objekt.
  4. Přímá inverzní alternace neznamená detransitivizaci.

Některé jazyky, které vyhovují Klaimanově definici inverzního jazyka, jsou Masajové, Carib, Wastek, Chukchi, Algonquian jazyky a nějaký Athapaskanské jazyky jako Koyukon a Navajo, Mapudungun a Movima (jazykové izoláty), rGyalrong (Čínsko-tibetský) a některé Mixe – zoquejské jazyky. Na druhou stranu mixeanský jazyk Oluteco bylo hlášeno, že má inverzní systém, který neodpovídá druhému pravidlu, protože některá nepřechodná slovesa a pasiva ditransitivy také může mít inverzní morfologii.[8]

Inverzní morfologie v Ojibwe

v Ojibwe, an Algonquian jazyk v Severní Americe je hierarchie osob druhá osoba> první osoba> třetí osoba blízká> třetí osoba zřejmý. Protože morfologie Ojibwe nemá případ rozdíly (nominální fráze podle Ojibwe se nemění, když se mění její vztahy k ostatním složkám věty), jediný způsob, jak odlišit předmět od předmětu v přechodném slovesu se dvěma účastníky, je prostřednictvím přímých – inverzních přípon. Přímá přípona označuje, že akci provádí někdo vyšší v hierarchii osob na někom nižším v hierarchii osob:

obizindawaan
Ó-bizindaw-aa-n
3-poslouchat-PŘÍMO-3OBVIATIVNÍ
„Poslouchá toho druhého“

Inverzní přípona označuje, že akci provádí někdo nižší v hierarchii osob na někom vyšším v hierarchii osob (například mluvčí adresáta nebo třetí osoba v blízké blízkosti):

obizindaagoon
Ó-bizindaw-igoo-n
3-poslouchat-INVERZNÍ-3OBVIATIVNÍ
„Ten druhý ho poslouchá“

Jak je vidět, jediným rozdílem mezi těmito dvěma slovesy je přímá inverzní opozice, spíše než velká a malá písmena (nebo slovosled, když se používají odlišné nominály). Inverzní sloveso je ne ekvivalent k a pasivní sloveso. Existuje samostatný ukazatel pasivity, označovaný v literatuře jako „neurčitá osoba (X)“, seřazený podle hierarchie aktuálnosti pod první a druhou osobu, ale vyšší než živé a neživé třetí osoby:

bizindawaa
bizindaw-aa
X-poslouchat-PŘÍMO
„Je poslouchán“

Sémantická a pragmatická inverze v Sahaptinu

Sahaptin, indiánský jazyk severozápadních Spojených států, má inverzi označenou slovní předponou pá-. Označuje přechodnou akci od druhé k první osobě, když jsou oba argumenty SAP. To lze nazvat sémantickou inverzí.[9]

q̓ínušamaš
q̓ínu-ša= maš
vidět-ASP=1SG / 2SG
"Vidím tě"
páq̓inušanam
pá-q̓inu-ša= nam
INV-vidět-ASP=2SG
"vidíš mě"

Sahaptin pá- nedochází k tranzitivní akci mezi SAP a třetí osobou, ale dochází k ní mezi účastníky třetí osoby. Kontrast lze vyvolat několika příklady klauzulí, jak je uvedeno níže. V inverzi je sémantický pacient koreferenční s předmětem v předchozí klauzuli. Lze to nazvat pragmatickou inverzí.

wínš iq̓ínušana wapaanłáan ku iʔíƛ̓iyawiya paanáy
wínši-q̓ínu-šanawapaanłá-ankui-ʔíƛ̓iyawi-yapaanáy
muž3NOM-vidět-ASPgrizzly-ACCa3NOM-zabít-PST3ACC.SG
"muž viděl grizzlyho a zabil ho"
wínš iq̓ínušana wapaanłáan ku páʔiƛ̓iyawiya
wínši-q̓ínu-šanawapaanłá-ankupá-ʔiƛ̓iyawi-ya
muž3NOM-vidět-ASPgrizzly-ACCaINV-zabít-PST
„muž viděl grizzlyho a zabilo ho to“

Pragmatická inverze topikalizuje pacienta, ale její nominální, pokud je přítomna, si zachovává akuzativ.

ku páʔiƛ̓iyawiya paanáy
kupá-ʔiƛ̓iyawi-yapaanáy
aINV-zabít-PST3ACC.SG
„a zabilo ho to“

japonský

Různá japonská slovesa pro „dát“, používaná jak pro laskavosti, tak pro fyzické objekty, lze považovat za instanci přímého – inverzního zarovnání.[10] Ageru (上 げ る) se používá, když je subjekt, dárce, níže v hierarchii osob než příjemce, nepřímý objekt. Mezitím, kureru (く れ る) nebo kudasaru Pokud je objekt výše, je nutné použít (下 さ る). Například první osoba v japonštině je nižší než druhá v hierarchii osob, takže byste řekli:

私 は あ な た に プ レ ゼ ン ト を 上 げ た。
Watashi-waanata-nipurezento-ostáří-ta
1SG-HORNÍ2SG-IOsoučasnost, dárek-OBdát-MINULOST
"Dal jsem ti dárek."
あ な た は 私 に プ レ ゼ ン ト を く れ た。
Anata-waWatashi-nipurezento-okure-ta
2SG-TOP1SG-IOsoučasnost, dárek-OBdát-MINULOST
"Dal jsi mi dárek."

Přepínání předmětu a objektu v obou příkladech nebo přepínání sloves mezi dvěma větami by bylo nepřijatelné.

Poznámky

  1. ^ Gregerson 1977, str. 51-52.
  2. ^ Zavala 2006, str. 278.
  3. ^ A b Klaiman 1992.
  4. ^ Zavala 2007, str. 278.
  5. ^ Zavala 2007, str. 270.
  6. ^ Klaiman 1989.
  7. ^ Klaiman 1993.
  8. ^ Zavala 2002, str. 180.
  9. ^ Rude, 2009.
  10. ^ Shigeko Nariyama (2003). Elipsa a sledování referencí v japonštině. Nakladatelství John Benjamins. str. 108. ISBN  90-272-3076-5.

Bibliografie

  • Gregersen, Edgar A. (1977). Jazyk v Africe: úvodní průzkum. New York: Gordon and Breach Science Publishers Inc.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Klaiman, M.H. (1989) Inverzní hlas a značení hlavy v jazycích Tanoan. Chicagská lingvistická společnost. 25:258-71
  • Klaiman, M. H. (1992). „Inverzní jazyky“ (PDF). Lingua. 88 (3–4): 227–261. doi:10.1016 / 0024-3841 (92) 90043-i.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Klaiman, M. H. (1993). „Vztah inverzního hlasu a značení hlavy v Arizoně Tewa a dalších jazycích Tanoan“. Studium jazyka. 17 (2): 343–70. doi:10,1075 / sl.17.2.04kla.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Rude, Noel (2009). „Transitivity in Sahaptin“. Northwest Journal of Linguistics. 3 (3): 1–37.
  • Valentine, J. Randolph (2001) Referenční gramatika Nishnaabemwin. Toronto: University of Toronto Press. ISBN  978-0-8020-8389-0
  • Zavala, Roberto (2002). "Třídy sloves, sémantické role a inverze v Olutecu". V Levy Podolsky, Paulette (ed.). Del Cora al Maya Yucateco. Estudios sobre lenguas americanas. 2. UNAM, Instituto de Investigaciones Filológicas, Seminario de Lenguas Indígenas. 179–268.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Zavala, Roberto (2007). "Inverze a obviňování ve Střední Americe". V Austinu Peter K .; Simpson, Andrew (eds.). Ohrožené jazyky. Linguistische berichte sonderheft. 14. 267–305.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení

externí odkazy