Védská sanskrtská gramatika - Vedic Sanskrit grammar
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Březen 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Védský sanskrt je Indoárijský jazyk používaný v náboženských hymnech známých jako Védy, složený od raného do poloviny 2. tisíciletí až do poloviny 1. tisíciletí před naším letopočtem. Během tohoto období to byl mluvený jazyk. Jeho gramatika se v určitých ohledech liší od gramatiky pozdější klasiky Sanskrt.
Rozdíly od klasického sanskrtu
Ve srovnání s Klasický sanskrt, Vedic měl subjunktivní nálada chybí v Pāṇini Gramatika a obecně se předpokládá, že do té doby zmizela alespoň v běžných větných konstrukcích. Všechny časy lze konjugovat v konjunktivu a optativní nálady, na rozdíl od klasického sanskrtu, bez spojovacího způsobu a pouze současného optativu. K doplnění imperativu klasického sanskrtu však byly použity staré konjunktivní formy z pohledu první osoby. Strom syntetický minulé časy (nedokonalý, perfektní a teoretik ) byly stále jasně sémanticky rozlišeny (přinejmenším nejdříve) védskými. Pátá nálada soudní příkaz, také existoval.
Dlouho-i stonky odlišují Ženské ženy Devi a Vrkis, rozdíl ztracený v klasickém sanskrtu.
- The subjunktivní nálada Vedic byl také ztracen v klasickém sanskrtu. Také neexistovalo žádné pevné pravidlo o používání různých časů (luṇ, laṇ a liṭ).
- Bylo více než 12 způsobů formování infinitivy ve védštině, z nichž si klasický sanskrt ponechal pouze jednu formu.
- Nominální deklinace a verbální konjugace také změnily výslovnost, ačkoli pravopis byl většinou zachován v klasickém sanskrtu. Např. Spolu s poklesem klasického sanskrtu o deva- tak jako devaḥ—devau—devāḥVedic navíc povolil formy daivaḥ—daiva—daivāsaḥ. Podobně Vedic odmítl formy jako asmai, tvai, yuṣmai, tvāatd. pro zájmena první a druhé osoby, která se nenacházejí v klasickém sanskrtu. Zjevným důvodem je pokus klasického sanskrtu o regularizaci a standardizaci jeho gramatiky, který současně vedl k očištění starších Protoindoevropské formy.
- Abychom zdůraznili, že protoindoevropan a jeho bezprostřední dcery byly v zásadě skloňované jazyky, měli protoindoevropští i védští nezávislé předponové morfémy. Takové předpony (zejména pro slovesa) mohly přijít kdekoli ve větě, ale v klasickém sanskrtu se stalo povinným je připojit bezprostředně před sloveso.
Morfologie
Podstatná jména
Vedic je vysoce skloňovaný jazyk se třemi gramatické rody (mužský, ženský, střední) a tři čísla (jednotné, množné, dvojí ). Má osm případech: jmenovaný, vokativ, akuzativ, instrumentální, dativ, ablativ, genitiv, a lokální.
V tomto článku jsou podstatná jména rozdělena do pěti deklinací. Skloňování, ke kterému podstatné jméno patří, je určeno převážně formou.
Schéma základní deklinační přípony pro podstatná jména a přídavná jména
Základní schéma je uvedeno v tabulce níže - platí téměř pro všechna podstatná jména a adjektiva. Avšak podle pohlaví a koncové souhlásky / samohlásky nezakřiveného slovního kmene existují předem stanovená pravidla povinného sandhi který by pak dal konečné skloňované slovo.[1]
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
---|---|---|---|
Jmenovaný | -ः (-Ø) -ḥ (-Ø) | -ौ (-ी) -āu (-ī) | -ाः (-ि) -aḥ (-i) |
Vokativ | -Ó | ||
Akuzativ | -म (-Ø) -m (-Ø) | ||
Instrumentální | -ा -A | -भ्याम् -bhyām | -भिः -bhiḥ |
Dativ | -े -ai | -भयः -bhyaḥ | |
Ablativ | -ः -aḥ | ||
Genitiv | -ोः -auḥ | -ाम् -dopoledne | |
Lokativní | -ि -i | -ोः -auḥ | -सु -su |
a-stonky
A-stopky ([A] a [ɑː]) (známé také jako tematické kmeny) tvoří největší třídu podstatných jmen. Podstatná jména patřící do této třídy zpravidla s neohnutým kmenem končícím na short-a ([A]), jsou buď mužští, nebo kastrovaní. Podstatná jména končící na long-ā ([ɑː]) jsou téměř vždy ženské. A-kmenová adjektiva berou mužský a kastrovat v krátkém-a ([A]), a ženský v long-ā ([ɑː]) v jejich stoncích. Tato třída je tak velká, protože zahrnuje také protoindoevropské o-kmeny.
Mužský (वीर vīrá ‚muž, hrdina ') | Kastrovat (हव्य havyá „obětní oběť“) | Ženský (इळा íḷā 'refreshing draft, libation') | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
Jmenovaný | ःरः vīráḥ | ौरौ vīrā́ú | ःराः vīrāḥ (° āsaḥ) | हव्यम् havyám | हव्यो havyáu | हव्या, हव्यानि havyā, havyāni | .ा íḷā | .े íḷai | इळाः ílāḥ |
Vokativ | .र vīra | हव्य hávya | .्ये hávyai | .े íḷai | |||||
Akuzativ | वीरम् vīrám | नरान् vīrān | हव्यम् havyám | इळाम् íḷām | |||||
Instrumentální | वीरेण, वीरा vīráiṇa, vīrā́ | वीराभ्याम् vīrābhyām | ैःरैः, वीरेभिः vīrāíḥ, vīráibhiḥ | हव्येन, हव्या havyáina, havyā? | हव्याभ्याम् havyābhyām | हव्यैः, हव्येभिः havyāíḥ, havyáibhiḥ | ,ा, इळया íḷā, íḷayā | इळाभ्याम् íḷābhyām | इळाभिः íḷābhiḥ |
Dativ | यराय vīrāya | भरेभ्यः vīráibhyaḥ | हव्याय havyāya | हव्येभ्यः havyáibhyaḥ | इळायै íḷāyai | इळाभ्यः íḷābhyaḥ | |||
Ablativ | तरात् vīrāt | हवयात् havyāt | इळायाः íḷāyāḥ | ||||||
Genitiv | वीरस्य vīrásya | योःरयोः vīráyauḥ | वीराणाम् vīrā́ṇām | हव्यस्य havyásya | हव्ययोः havyáyauḥ | हव्यानाम् havyānām | इळयोः íḷayauḥ | इळानाम् íḷānām | |
Lokativní | ेरे vīrái | वीरेषु vīráiṣu | .्ये havyái | हव्येषु havyáiṣu | इळायाम् íḷāyām | इळाषु íḷāṣu |
i- a u-stonky
Masc. (पति trpělivý 'hostitel, manžel') | Kastrovat (वारि vari 'voda') | Fem. (मति mati 'myslel') | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
Jmenovaný | पतिः patis | पती patī | पतयः patayas | वारि vari | वारिणी vāriṇī | मतिः matis | मती matī | मतयः matayas | |
Vokativ | .े patai | वारि, वारे vāri, vārai | .े matai | ||||||
Akuzativ | पतिम् patim | पती patī | पतीन् patín | वारि vari | मतिम् matim | मतीः mati | |||
Instrumentální | .ा patina | पतिभ्याम् patibhyām | पतिभिः patibhis | .ारिणा vāriṇā | वारिभ्याम् vāribhyām | वारिभिः vāribhis | .्या matyā | मतिभ्याम् matibhyām | मतिभिः matibhi |
Dativ | .े patayai | पतिभ्यः patibhyas | वारिणे vāriṇai | वारिभ्यः vāribhyas | मत्यै matyāi | मतिभ्यः matibhyas | |||
Ablativ | ःेः patais | वारिणः vāriṇové | मत्याः matyās | ||||||
Genitiv | पत्योः patyaus | पतीनाम् patīnām | वारिणोः vāriṇaus | वारिणाम् vāriṇām | मत्योः matyaus | मतीनाम् matīnām | |||
Lokativní | पतौ patāu | पतिषु patiṣu | वारिणी vāriṇi | वारिषु vāriṣu | मत्याम् matyām | मतिषु matiṣu |
Masc. (वायु vāyu 'vítr') | Kastrovat (मधु madhu 'Miláček') | Fem. (शत्रु śatru ‚ona-nepřítel ') | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
Jmenovaný | वायुः vāyus | वायू vāyū | वायवः vāyavové | मधु madhu | मधुनी madhunī | शत्रुः śatrus | शत्रू śatrū | शत्रवः śatravy | |
Vokativ | वायो vāyau | शत्रो śatrau | |||||||
Akuzativ | वायुम् vāyum | वायुन् vāyūn | शत्रुन् śatrum | शत्रूः śatrūs | |||||
Instrumentální | .ायुणा vāyuṇā | वायुभ्याम् vāyubhyām | वायुभिः vāyubhis | .ा madhunā | मधुभ्याम् madhubhyām | मधुभिः madhubhis | शत्र्वा śatrvā | शत्रुभ्याम् śatrubhyām | शत्रुभिः śatrubhis |
Dativ | .ायवे vāyavai | वायुभ्यः vāyubhyas | मधुनै madhunai | मधुभ्यः madhubhyas | शर्त्र्वै śatrvāi | शत्रुभ्यः śatrubhyas | |||
Ablativ | वायोः vāyaus | मधुनः madhunové | शत्र्वाः śatrvās | शत्रुभ्यः śatrubhyas | |||||
Genitiv | वाय्वोः vāyvaus | वायूनाम् vāyūnām | मधुनोः madhunaus | मधूनाम् madhūnām | शत्र्वोः śatrvaus | शत्रूणाम् śatrūṇām | |||
Lokativní | वायौ vāyāu | वायुषु vāyuṣu | मधुनि madhuni | मधुषु madhuṣu | शत्र्वाम् śatrvām | शत्रुषु śatruṣu |
I- a ū -stonky
St- a ū -stonky jsou pouze ženské.
ī-stonky (पत्नी patnī 'hosteska, manželka') | ū-stonky (वधू vadhū 'nevěsta') | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
Jmenovaný | पत्नी patnī | पत्न्यौ patnyāu | पत्न्यः patnyas | वधूः vadhūs | वधवौ vadhvāu | वध्वः vadhvas |
Vokativ | पत्नि patni | वधु vadhu | ||||
Akuzativ | पत्नीम् patnīm | पत्नीस् patnīs | वधूम् vadhūm | वधूस् vadhūs | ||
Instrumentální | पत्न्या patnyā | पत्नीभ्याम् patnībhyām | पत्नीभिः patnībhis | .्वा vadhvā | वधूभ्याम् vadhūbhyām | वधूभिः vadhūbhis |
Dativ | पत्न्यै patnyāi | पत्नीब्यस् patnībhyas | वध्वै vadhvāi | वधूभ्यः vadhūbhyas | ||
Ablativ | पत्न्याः patnyās | वध्वाः vadhvās | ||||
Genitiv | पत्न्योः patnyaus | पत्नीनाम् patnīnām | वध्वोः vadhvaus | वधूनाम् vadhūnām | ||
Lokativní | पत्न्याम् patnyām | पत्नीषु patnīṣu | वध्वाम् vadhvām | वधूषु vadhūṣu |
ŕ a ṝ-stonky
ŕ-stonky jsou převážně agilní deriváty jako neut. dātṛ „dárce“, ačkoli zahrnuje také příbuzenské výrazy jako mask. pitṛ 'otec', naptṛ 'synovec', bhrātṛ„‚ bratr 'a fem. mātṝ 'matka', duhitṝ „dcera“ a svasṝ 'sestra'.
Mužský (पितृ pitṛ 'otec') | Kastrovat (दातृ dātṛ 'dárce') | Ženský (मातृ mātṝ 'matka') | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
Jmenovaný | पित pita | पितरौ pitarāu | ःरः pitaras | दातृ dātṛ | दातृणी dātṛṇī | .ाता mata | मातारौ mātārāu | मातारः mātāras | |
Vokativ | पितर् pítar | मातार् mātār | |||||||
Akuzativ | पितरम् pitaram | पितॄन् pitṝn | मातारम् mātāram | मातॄः mātṝs | |||||
Instrumentální | पित्रा pitra | पितॄभ्याम् pitṛbhyām | पितृभिः pitṛbhis | दातृण dātṛṇā | दातृर्भ्याम् dātṛbhyām | दातृभिः dātṛbhis | मातारा mātārā | मातॄभ्याम् mātṝbhyām | मातॄभिः mātṝbhis |
Dativ | पित्रे pitrai | पितृभ्यः pitṛbhyas | .ातृणे dātṛṇai | दातृभ्यः dātṛbhyas | मातारै mātārai | मातृभ्यः mātṝbhyas | |||
Ablativ | पितुर्, पित्रः pitur, pitras | दातृणः dātṛṇové | मातारः mātāras | ||||||
Genitiv | पित्रोः pitraus | पितॄणाम् pitṝṇām | दातृणोः dātṛṇaus | दातृणाम् dātṝṇām | मातरोः mātaraus | मातॄणाम् mātṝṇām | |||
Lokativní | पितरि pitari | पितृषु pitṛṣu | दातृणि dātṛṇi | दातृषु dātṛṣu | माताराम् mātārām | मातॄषु mātṝṣu |
Jednoslabičné stonky
A-stonky (जा jā 'zázrak') | ī-stonky (स्त्री strī „žena, manželka“) | ū-stonky (भू bhū 'Země') | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
Jmenovaný | जाः jās | जौ jāu | जाः jās | स्त्रीः strīs | स्त्रियौ striyāu | स्त्रियः striyas | भूः bhūs | भुवौ bhuvāu | भुवः bhuvas |
Vokativ | |||||||||
Akuzativ | जाम् džem | जाः, जः jās, jas | स्त्रियम् striyam | भुवम् bhuvam | |||||
Instrumentální | जाम् jā | जाभ्याम् jābhyām | जाभिः jābhis | स्त्रिय striyā | स्त्रीभ्याम् strībhyām | स्त्रीभिः strībhis | .ा bhuvā | भूब्याम् bhūbhyām | भूभिः bhūbhis |
Dativ | .े jai | जाभ्यः jābhyas | स्त्रिये, स्त्रियै striyai, striyāi | स्त्रीभ्यः strībhyas | भुवे, भुवै bhuvai, bhuvāi | भूभ्यः bhūbhyas | |||
Ablativ | जः jas | स्त्रियः, स्त्रियाः striyas, striyās | भुवः, भुवाः bhuvas, bhuvās | ||||||
Genitiv | जौः jaus | जानाम्, जाम् jānām, jām | स्त्रियौः striyaus | स्त्रियाम्, स्त्रीनाम् striyām, strīnām | भुवौः bhuvaus | भुवाम्, भूनाम् bhuvām, bhūnām | |||
Lokativní | जि, जाम् ji, jām | जासु jāsu | स्त्रियि, स्त्रियाम् striyi, striyām | स्त्रीषु strīṣu | भुवि, भुवाम् bhuvi, bhuvām | भूषु bhūṣu |
au-stonky (नौ nam „loď, loď“) | au-stonky (गो měř „kráva, býk“) | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
Jmenovaný | नौः nus | नावौ nāvāu | नावः nāvas | गौः Gus | गावौ gāvāu | गावः gāvas |
Vokativ | ||||||
Akuzativ | नावम् nāvam | नावः nāvas | गावम्, गाम् gāvam, gām | गावः, गाः gāvas, gās | ||
Instrumentální | .ावा nāvā | नौभ्याम् nāubhyām | नौभिः nāubhis | .ा gávā | गोभ्याम् gaubhyām | गोभिः gaubhis |
Dativ | नवै nāvai | नौभ्यः nāubhyas | गवै gavai | गोभ्यः gaubhyas | ||
Ablativ | नावः nāvas | गवः, गोः gavas, gausi | ||||
Genitiv | नवोः nāvaus | नावाम् nāvām | गवोः gavaus | गवाम् gavām | ||
Lokativní | विावि, नावाम् nāvi, nāvām | नौषु nāuṣu | गवि, गवाम् gavi, gavām | गोषु gauṣu |
Sloučeniny
Jedním dalším pozoruhodným rysem nominálního systému je velmi běžné použití nominálních sloučenin, které mohou být obrovské (10+ slov) jako v některých moderních jazycích, jako je Němec. Nominální sloučeniny se vyskytují s různými strukturami, avšak morfologicky řečeno jsou v podstatě stejné. Každé podstatné jméno (nebo adjektivum) je ve své (slabé) kmenové formě, pouze skloňování posledního prvku přijímá skloňování. Některé příklady nominálních sloučenin zahrnují:
- Dvandva द्वन्द्व (koordinativní)
- Skládají se ze dvou nebo více podstatné jméno stonky, spojené ve smyslu s 'a'. Existují hlavně dva druhy dvandva द्वन्द्व stavby v sanskrtu. První se jmenuje itaraitara dvandva इतरेतर द्वन्द्व, výčtové složené slovo, jehož význam se vztahuje na všechny jeho jednotlivé členy. Výsledné složené slovo je v dvojím nebo množném čísle a ve složené konstrukci přebírá pohlaví posledního člena. např. rāma-lakṣmaṇāu रामलक्ष्मणौ - Ráma a Lakšmana, nebo rāma-lakṣmaṇa-bharata-śatrughnāh रामलक्ष्मणभरतशत्रुघ्नाह् - Rama, Lakshmana, Bharata a Satrughna. Druhý druh se nazývá samāhāra dvandva समार द्वन्द्व, souhrnné složené slovo, jehož význam odkazuje na kolekci členů, z nichž se skládá. Výsledné složené slovo je v jednotném čísle a v pohlaví je vždy kastrovat. např. pāṇipādam पाणिपादम् - končetiny, doslova ruce a nohy, z pāṇi Handाणि „ruka“ a pada दाद „noha“. Podle některých gramatiků existuje třetí druh dvandvy, tzv aikaśaiṣa dvandva एकशेष द्वन्द्व nebo zbytková sloučenina, která má dvojí (nebo množné číslo) formu pouze svého posledního člena, např. Pitarau pro mātā + pitā, matka + otec, tj. rodiče. Podle jiných gramatiků však aikaśaiṣa एकशेष není vůbec správně sloučenina.
- Bahuvrihi बहुव्रीहि (přivlastňovací)
- Bahuvrīhi बहुव्रीहि neboli „hodně rýže“ označuje bohatého člověka - toho, kdo má hodně rýže. Bahuvrhiho sloučeniny odkazují (příkladem) na složené podstatné jméno bez hlavy - složené podstatné jméno, které odkazuje na věc, která sama o sobě není součástí směsi. Například „low-life“ a „block-head“ jsou sloučeniny bahuvrihi, protože low-life není druh života a block-head není druh hlavy. (A hodně rýže není druh rýže.) Srovnejte s běžnějšími složenými podstatnými jmény jako „fly-ball“ (druh koule) nebo „alley cat“ (druh kočky). Bahurvrīhi lze často přeložit výrazy „vlastnit ...“ nebo „-ed“; například „vlastnit hodně rýže“ nebo „hodně rýžovat“.
- Tatpuruṣa तत्पुरुष (určující)
- Je jich mnoho tatpuruṣové (jeden pro každý nominální případ a několik dalších); v tatpuruṣa, první složka je ve vztahu případu s jinou. Například psí bouda je dativní sloučenina, dům pro pes. Říkalo by se tomu „caturthitatpuruṣa„चतुर्थितत्पुरुष (caturthi चतुर्थि odkazuje na čtvrtý případ - tedy dativ). Mimochodem,“tatpuruṣa" je tatpuruṣa तत्पुरुष („jeho muž“ - znamená něčí agent), zatímco „caturthitatpuruṣa„चतुर्थितत्पुरुष je karmadhārya, dativ, a tatpuruṣa. Snadný způsob, jak tomu porozumět, je podívat se na anglické příklady tatpuruṣové: „bojiště“, kde existuje genitivní vztah mezi „polem“ a „bitvou“, „polem bitvy“; další příklady zahrnují instrumentální vztahy („bouřka“) a lokální vztahy („towndwelling“).
- Karmadhāraya कर्मधारय (popisné)
- Vztah prvního člena k poslednímu je apoziční, přívlastkový nebo příslovkový, např. G. uluka-yatu उलुकयतु (sova + démon) je démon ve tvaru sovy.
- Amraiḍita अम्रेडित (iterativní)
- Opakování slova vyjadřuje opakovatelnost, např. G. dinai dinai 'ेदिने „den za dnem“, „den za dnem“, „denně“.
- Dvigu द्विगु
- Dvigu je podtyp tatpuruṣa, ve kterém je modifikujícím členem číslo. Dvigu (rozsvícený, „[a] dvě krávy [osoba]“; tj. Ten, který má dvě krávy) sám o sobě je sloučenina: द्वो + गवौ dvau + gāvau.
Osobní zájmena a determinanty
Zájmena první a druhé osoby jsou většinou skloňována, mají by analogie navzájem se asimilovali.
Poznámka: Tam, kde jsou uvedeny dva tvary, je druhý enclitic a alternativní forma. Slabiku v jednotném a množném čísle lze rozšířit o slabiku -tas; tím pádem rohož nebo mattas, asmat nebo asmattas.
První osoba | Druhá osoba | Třetí osoba | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | |
Jmenovaný | अहम् aham | आवाम् āvām | वयम् (अस्माः) vayam (asmās) | त्वम् tvam | युवाम् yuvām | यूयम् (युष्माः) yūyam (yuṣmās) | स्वम् svam |
Akuzativ | माम्, मा mām, mā | आवाम्, नौ āvām, nāu | अस्मान्, नः asmān, nas | त्वाम्, त्वा tvām, tvā | युवाम्, वाम् yuvām, vām | युष्मान्, वः yuṣmān, vas | स्वाम्, स्वा svām, svā |
Instrumentální | .ा mayā | आवाभ्याम् āvābhyām | अस्माभिः asmābhis | .्वया tvayā | युवाभ्याम् yuvābhyām | युष्माभिः yuṣmābhi | .्वया svayā |
Dativ | मह्यम्, मे mahyam, mai | आवाभ्याम्, नौ āvābhyām, nāu | अस्मभ्यम्, (अस्मभ्यः), नः asmabhyam, (asmabhyas), nas | तुभ्यम्, ते tubhyam, tai | युवाभ्याम्, वाम् yuvābhyām, vām | युष्मभ्यम्, (युष्मभ्यः), वः yuṣmabhyam, (yuṣmabhyas), vas | सुभ्यम्, से subhyam, sai |
Ablativ | मत् rohož | आवाभ्याम् āvābhyām | अस्मत्, (अस्मभ्यः) asmat, (asmabhyas) | मत् tvat | युवाभ्याम् yuvābhyām | युष्मत्, (युष्मभ्यः) yuṣmat, (yuṣmabhyas) | स्वत् svat |
Genitiv | मम, मे mami, mami | आवयोः, नौ āvayaus, nāu | अस्माकम्, नः asmākam, nas | तव, ते tava, tai | युवयोः, वाम् yuvayaus, vām | युष्माकम्, वः yuṣmākam, vas | सव, से sava, sai |
Lokativní | मयि Mohu | आवयोस् āvayaus | अस्मासु asmāsu | त्वयि tvayi | युवयोः yuvayaus | युष्मासु yuṣmāsu | स्वयि svayi |
Demonstrační ta, níže odmítnuto, funguje také jako zájmeno třetí osoby.
Mužský | Neutrum | Ženský | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
Jmenovaný | तः, सः tas, sas | तौ tāu | .े tai | तत् tat | .े tai | तानि tani | ,ा, सा tā, sā | .े tai | तः tās |
Akuzativ | तम् tam | तौ tāu | तान् opálení | तत् tat | .े tai | तानि tani | तम् tám | .े tai | ताः tās |
Instrumentální | नेन taina | ताभ्याम् tābhyām | तेभ्यिः, तैः taibhi, tāis | नेन taina | ताभ्याम् tābhyām | तेभिः, तैः taibhi, tāis | .ा taya | ताभ्याम् tābhyām | ताभिः tābhis |
Dativ | तस्मै tasmāi | ताभ्याम् tābhyām | भेभ्यः taibhyas | तस्मै tasmāi | ताभ्याम् tābhyām | तेभ्यः taibhyas | तस्यै tasyāi | ताभ्याम् tābhyām | ताभ्यः tābhyas |
Ablativ | तस्मात् tasmat | ताभ्याम् tābhyām | तेभ्यः taibhyas | तस्मात् tasmat | ताभ्याम् tābhyām | भेभ्यः taibhyas | तस्याः tasyās | ताभ्याम् tābhyām | ताभ्यः tābhyas |
Genitiv | तस्य (:) tasya (y) | तयोः tayaus | तेषाम् taiṣām | तस्य (:) tasya (y) | तयोः tayaus | तेषाम् taiṣām | तस्याः tasyās | तयोः tayaus | तासाम् tāsām |
Lokativní | तस्मिन् tasmin | तयोः tayaus | षुेषु taiṣu | तस्मिन् tasmin | तयोः tayaus | षुःेषुः taiṣu | तस्याम् tasyām | तयोः tayaus | षुेषु tāsu |
Tázací zájmeno ka „co“ je odmítnuto stejným způsobem, kromě kastrovat Sg.Nom./Acc. mít kim (taky kam, kad) forma.
Číslice
Kardinální čísla
Kardinální čísla od jedné do deseti jsou:
- aika
- d (u) vāu
- tri
- katur
- pañca
- ṣaṣ
- sapta
- aṣṭāu
- nava
- daśa
Všechna čísla jsou odmítnutelná. Aika se skloňuje jako zájmenné adjektivum, i když se dvojí forma nevyskytuje. D (u) vāu se objeví pouze v duální. Tri, katur a ṣaṣ jsou odmítnuty nepravidelně. Čísla od 5 do 19 nemají žádný rozdíl v pohlaví.
Dva | Tři | Čtyři | Šest | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Mužský | Neutrum | Ženský | Mužský | Neutrum | Ženský | Mužský | Neutrum | Ženský | M.N.F. | |||
Jmenovaný | dvāu | dvai | dvai | podnos | trīṇi | tisrás | catvāra | catvāri | katasry | ṣaṭ | ||
Akuzativ | dvāu | dvai | dvai | trín | trīṇi | tisrás | catúras | catvāri | katasry | ṣaṭ | ||
Instrumentální | dvābhyām | dvābhyām | dvābhyām | tribhís | tribhís | tisṛbhis | catúrbhis | catúrbhis | catasṛbhi | ṣaḍbhis | ||
Dativ | dvābhyām | dvābhyām | dvābhyām | tribhyás | tribhyás | tisṛbhyas | catúrbhyas | catúrbhyas | catasṛmbhyas | ṣaḍbhyas | ||
Ablativ | dvābhyām | dvābhyām | dvābhyām | tribhyás | tribhyás | tisṛbhyas | catúrbhyas | catúrbhyas | catasṛmbhyas | ṣaḍbhyas | ||
Genitiv | dvayaus | dvayaus | dvayaus | triyāṇā́m | triyāṇām | tisṛṇā́m | caturṇā́m | caturṇām | catasṛṇā́m | ṣaṇṇām | ||
Lokativní | dvayaus | dvayaus | dvayaus | triṣú | triṣú | tisṛṣu | catúrṣu | catúrṣu | catasṛ́ṣu | ṣaṭsu |
Čísla od 11 do 19 jsou:
aikādaśam, dvādaśam, trayaudaśam, caturdaśam, pañcadaśam, ṣauḍaśam, saptadaśam, aṣṭādaśam, navadaśam.
Desítky od 20 do 90 jsou:
(d) viṃśati, triṃśat, catvāriṃśat, pañcāśat, ṣaṣṭi, saptati, aśīti, navati.
Společná čísla:
21 - aikaviṃśati, 22 - dvāviṃśati, 23 - trayauviṃśati, ..., 26 - ṣaḍviṃśati, ..., ale 82 - dvāśīti, 83 - trayāśīti, 88 - aṣṭāśīti.
Stovky jsou:
śatam, dvai śatai, trīṇi śatāni / tri śatam atd.
1000 - sahasra.
Řadové číslovky
Pořadová čísla od jedné do deseti jsou:
- prathamas, -ā
- dvitīyas, -ā
- tṛtīyas, -ā
- caturthas, -ī
- pañcamas, -ī
- ṣaṣṭhas, -ī
- saptamas, -ī
- aṣṭamové, -ī
- navamas, -ī
- daśamas, -ī
Další čísla:
11. - aikādaśas, ... 20. - viṃśatitamas (viṃśas), 30. - triṃśattamas (triṃśas), 40. - catvāriṃśattamas, 50. - pañcāśattamas, 60. - ṣaṣtitamas, 70. - saptatitamas, 80. - aśītitamas, 90. - navatitamas, 100. - śatatamas, 1000. - sahasratamas.
Slovesa
Klasifikace sloves
Sanskrit má deset tříd slovesa rozdělena do dvou širokých skupin: atematické a tematický. Tematická slovesa se nazývají proto, že A, volal samohláska tématu, je vložen mezi dřík a konec. To slouží k tomu, aby tematická slovesa byla obecně pravidelnější. Exponenti použitý ve slovesu časování zahrnout předpony, přípony, infixy, a zdvojení. Každý kořen má (ne nutně všechny odlišné) nulu, guṇa, a vrdhi známky. Pokud V je samohláska nultého ročníku, guṇa-grad samohláska je tradičně myšlenka jako + V a vrdhi-gradovat samohlásku jako ā + V.
Samohláska (nula) | a, - | já, ī | U u | ŕ, ṝ | ḷ |
Krátká dvojhláska (Guṇa) školní známka | a, ai | ai | au | ar | al |
Dlouhá dvojhláska (Vrdhi) školní známka | ā, āi | āi | au | nebo | al |
Napjaté systémy
Slovesa časy (velmi nepřesná aplikace slova, protože je vyjádřeno více rozdílů než jen čas) jsou uspořádány do čtyř „systémů“ (stejně jako gerundové a infinitivy a taková stvoření jako intenzivní /časté, desideratives, původci, a požehnání odvozené z více základních forem) založené na různých kmenových formách (odvozených od verbálních kořenů) použitých v konjugaci. Existují čtyři napjaté systémy:
- Současnost, dárek (Současnost, dárek, Nedokonalý, Rozkazovací způsob, Optativní )
- Perfektní
- Aorist
- Budoucnost (Budoucnost, Podmiňovací způsob )
Současný systém
Současný systém zahrnuje přítomný čas, nedokonalý a optativní a rozkazovací způsob nálady, stejně jako některé zbytkové formy starých spojovací způsob. Napjatá stopka současného systému je formována různými způsoby. Čísla jsou čísla původních gramatiků pro tyto třídy.
U tematických sloves může být přítomný čas vytvořen prostřednictvím:
- 1. Suffixace tematické samohlásky A s guṇa posilování, například bháva- z bhū 'být', bhara- z bhṛ (guṇa formulář bhar-) „přinést“.
- 6. Suffixace tematické samohlásky A například s posunem přízvuku na tuto samohlásku tudá- z tud 'tah'.
- 4. Suffixace ya, například dī vya- z div 'hrát si', paśya- z pś 'vidět'.
U atematických sloves může být přítomný čas vytvořen prostřednictvím:
- 2. Například vůbec žádná modifikace inzerát- z inzerát 'jíst'.
- 3. Například duplikace s předponou root juhu- z hu 'oběť', dadhā- z dhā 'dát'.
- 7. Infixion of ná nebo n například před poslední kořenovou souhláskou (s příslušnými změnami sandhi) rundh- nebo ruṇadh- z Rudh 'bránit', yunaj- z juj 'připojit se' (yunakti (připojí se)).
- 5. Suffixace nu (guṇa formulář náu), například sunu- z su 'press out', stṛnau- z str 'sypat' (stṛnumas ‚sypeme ', stṛnvanti 'sypou').
- 8. Suffixace u (guṇa formulář au), například tanu- z opálení 'protáhnout se'. Pro moderní jazykové účely se s ní lépe zachází jako s podtřídou 5. třídy. tanu- pochází z tnnu-, což je nulový stupeň pro *tannu-, protože v Protoindoevropský jazyk [m] a [n] by mohly být samohlásky (tj. [am], [an]), které se v sanskrtu (a řečtině) mění na [a]. Většina členů 8. třídy vznikla tímto způsobem; kar- „udělej, udělej“ byla 5. třída ve védštině (krnauti (on makes)), ale přeřadil se do 8. třídy v Classical Sanskrit (karauti 'on dělá')
- 9. Suffixace na (nultý ročník nī nebo n), například krīṇa- nebo krīṇī- z krī 'Koupit', puna z pū 'čistý'.
- 10. Tato třída popsaná rodilými gramatiky se týká procesu, který má v přírodě derivační charakter, a tedy ne skutečnou formaci napjatého kmene. Vzniká příponou ya s guṇa nebo vrdhi například posílení a prodloužení poslední samohlásky kořene bhāvaya- (< bau-a-ya-) z bhū 'být', pūjaya- z pūj 'čest', cauraya- z voříšek (guṇa formulář caur-) 'ukrást', dāvaya- z du (vrdhi formulář dav) „vypálit“.
Současný systém také rozlišuje silné a slabé formy slovesa. Silná / slabá opozice se projevuje odlišně v závislosti na třídě:
- Třídy root a reduplikace (2 a 3) se ve slabých formách nemění a přijímají guṇa v silných formách.
- Nosní třída (7) není upravena ve slabé formě, rozšiřuje nosní do ná v silné formě.
- Nu-třída (5) má nu ve slabé formě a náu v silné formě.
- Třída na (9) má nī ve slabé formě a nā v silné formě. nī zmizí před hlasovými konci.
Perfektní systém
The perfektní se používá hlavně v orientačním. Stonek je vytvořen s duplikací jako u současného systému.
Dokonalý systém také produkuje oddělené „silné“ a „slabé“ tvary slovesa - silná forma se používá se singulárním aktivem a slabá forma se zbytkem.
Dokonalý v sanskrtu může být v podobě jednoduchého dokonalého a perifrastického dokonalého.
Simple Perfect může tvořit rozšířený Pluperfect a kromě indikativní nálady může také tvořit Perfect Subjunctives, Optatives a Imperatives. To vše je ztraceno v klasickém sanskrtu, když tvoří pouze orientační údaje.
Jednoduchý dokonalý je nejběžnější forma a může být vyroben z většiny kořenů. Jednoduchý dokonalý stonek je vyroben zdvojením a v případě potřeby prodloužením stonku. Konjugovaná forma má speciální dokonalé zakončení. Perifrastická dokonalá se používá u kauzativních, desiderativních, denominativních a kořenů s prozodickou dlouhou anulovanou samohláskou (kromě / a). Jen málo kořenů může tvořit jednoduché i perifrastické dokonalosti. Tyto jsou bhṛ 'nést', nás 'hořet', vid 'znát', bhi 'obávat se', hu 'oběť'.
Aoristický systém
The teoretik systém zahrnuje vlastní teoretiky (s minulým orientačním významem, např. abhūs „byli jste“) a některé z forem starověkého soudního příkazu (používaného téměř výlučně s mā v zákazech, např. mā bhūs „nebuď“). Hlavní rozdíl mezi nimi je přítomnost / nepřítomnost augmentu - A- předpona na stonku.
Aoristický systémový kmen má ve skutečnosti tři různé formace: jednoduchý aorista, reduplikující aorista (sémanticky příbuzný příčinnému slovesu) a sykavý aorista. Jednoduchý aorist je převzat přímo z kořenového stonku (např. bhū-: a-bhū-t „byl“). Reduplikující aorist zahrnuje duplikaci stejně jako redukce samohlásek stonku. Sykavý aorista je tvořen příponou s ke stonku. Sama sykavá aoristka má čtyři formace:
- atematický s-aorista
- atematické je-aorist
- atematické siṣ-aorist
- tematický s-aorista
Budoucí systém
Budoucí systém je tvořen příponou -sya- nebo -iṣya- a guṇav jednoduché i podmíněné podobě. Existuje také tzv opisný budoucnosti, který je vytvořen přidáním přípony tṝ ke stonku a krátkému tak jako „být“ formou.
Časování
Každé sloveso má a gramatický hlas aktivní, pasivní nebo střední. Existuje také neosobní hlas, který lze popsat jako pasivní hlas nepřechodných sloves. Sanskrtská slovesa mají orientační, an optativní a imperativní nálada. Starší formy jazyka měly a spojovací způsob, ačkoli toto vypadalo z použití v době Classical Sanskrit.
Základní konjugační zakončení
Konjugační zakončení ve védských textech osoba, číslo, a hlas. Používají se různé formy zakončení podle toho, k jakému napjatému kmeni a náladě jsou připojeny. Stonky slovesa nebo samotné konce mohou být sandhi pozměněny nebo zakryty.
Osoba | Aktivní | Střední | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | ||
Hlavní | 1. | -mi | -vás | -más | -ái | -váhai | -máhai |
2. | -si | -thás | -thá | -sái | -āthai, -áithai | -dhvái | |
3. | -ti | -tás | -ánti, -áti | -tái | -ātai, -áitai | -ántai, -átai | |
Sekundární | 1. | -dopoledne | -vá | -má | -í, -á, - ái | -váhi | -máhi |
2. | -s | -tám | -tá, -tána | -tha | -āthām, -áithām | -dhvám | |
3. | -t | -tām | -řiť | -tá | -ātām, -áitām | -ánta, -áta, -rán | |
Perfektní | 1. | -A | -vá | -má | -ái | -váhai | -máhai |
2. | -tha | -áthus | -A | -sái | -āthai, -áithai | -dhvái | |
3. | -A | -u nás | -nás | -ái | -ātai, -áitai | -rái | |
Rozkazovací způsob | 1. | -ani | -va | -ma | -āi | -vahāi | -mahāi |
2. | -dhí, -hí, -ø | -tám | -tá | -svá | -āthām, -áithām | -dhvám | |
3. | -tu | -tām | -ántu, -átu | -tām | -ātām, - áitām | -ántām, -átām | |
Spojovací způsob | 1. | -ā, -āni | -vá | -má | -āi | -váhāi | -máhāi, -máhai |
2. | -si, -s | -thás | -thá | -sāi, -sái | -āithai | -dhvāi | |
3. | -ti, -t | -tás | - (á) n | -tāi, -tái | -āitai | -ántai, -ánta |
Primární zakončení se používají u současných indikativních a budoucích forem. Sekundární zakončení se používají s nedokonalým, podmíněným, aoristickým a optativním. Perfektní, imperativní a konjunktivní zakončení se používají s dokonalým, imperativem a konjunktivem.
V současnosti a nedokonalé indikativní singulární aktivní formy mají přízvuk na dříku a mají silné formy, zatímco ostatní formy mají přízvuk na koncích a mají slabé formy.
V naléhavém případě je akcent proměnlivý a ovlivňuje kvalitu samohlásky. Formy, které jsou spouštěny s koncovým přízvukem guṇa posílení a ti, kteří mají kmenový přízvuk, nemají zasaženou samohlásku.
The Pasivní hlas formuláře pro všechny časy a nálady se vytvářejí přidáním -ya- na stopku nultého stupně a poté přidáním prostředního hlasu zakončení vhodného času a nálady.
The Kauzativní je vytvořen přidáním přípony aya do vrdhi formulář. Například, karauti "vyrábí / vyrábí" a kārayati „nechává dělat / dělat“.
The Desiderativní se provádí duplikováním kořene a přípony sa. Například, karauti „dělá, vyrábí“ a cikīrṣati „chce udělat / vyrobit“. Může být také kombinován s kauzativem, např. kārayati „nechá to udělat“ a cikārayiṣati „přeje si to udělat“.
The Intenzivní (nebo někdy nazývané Častý ) popisuje opakovanou nebo zvláště intenzivní činnost. U sloves pohybu to znamená „tam a zpět“. Intenzivní je tvořena duplikací kořene a příponou ya se středními zakončeními pro tematické stonky a bez přípony a aktivními zakončeními pro tematické stonky. Například, bhramati "to se točí kolem" a baṃbhramyatai „křiví se křížem a napříč kolem“.
Příklady konjugace
- bhū - 'být'
Současný indikátor má primární zakončení.
Osoba | Aktivní | Střední | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | bhavāmi | bhavāvas (i) | bhavāmas (i) | bhav (ām) ai | bhavāvahai | bhavāmahai |
2. | bhavasi | bhavathas | bhavatha | bhavasai | bhavaithai | bhavadhvai |
3. | bhavati | bhavata | bhavanti | bhavatai | bhavaitai | bhavantai |
Nedokonalý má sekundární zakončení a přidává augment A- před stopkou.
Osoba | Aktivní | Střední | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | ábhavam | ábhavāva | ábhavāma | ábhav (ām) ai | ábhavāvahi | ábhavāmahi |
2. | ábhavas | ábhavatam | ábhavata | ábhavathās | ábhavaithām | ábhavadhvam |
3. | ábhavat | ábhavatām | ábhavan | ábhavata | ábhavaitām | ábhavanta |
Aorist má sekundární zakončení.
Prostý teoretik | Benediktivní / Precative | Soudní zákaz / zákaz |
---|---|---|
abhū- | bhūyā- | (mā) bhū- |
Dokonalý má perfektní konce.
Osoba | Aktivní | Střední | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | babhūva | babhūviva | babhūvima | babhūvai | babhūvivahai | babhūvimahai |
2. | babhū (vi) tha | babhūthus | babhūva | babhūsai | babhūvaithai | babhūvadhvai |
3. | babhūva | babhūtus | babhūvus | babhūvai | babhūvaitai | babhūrai |
Optativ má sekundární zakončení. -ya- je přidán k stonku jak v aktivním, tak ve středu. V některých formách shluk ya je vypadnuto.
Osoba | Aktivní | Střední | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | bhavaiyām | bhavai (yā) va | bhavai (yā) ma | bhavaiya (m) | bhavai (yā) vahi | bhavai (yā) mahi |
2. | bhavai (ya) s | bhavai (ya) tam | bhavai (ya) ta | bhavai (ya) thās | bhavaiyāthām | bhavai (ya) dhvam |
3. | bhavai (yā) t | bhavai (ya) tām | bhavaiyus | bhavai (ya) ta | bhavaiyātām | bhavairan |
Imperativ má imperativní zakončení.
Osoba | Aktivní | Střední | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | bhavāni, bhava | bhavāva | bhavāma | bhav (ām) āi | bhavāvahāi | bhavāmahāi |
2. | bhava (ahoj), bhavatāt | bhavatam | bhavata | bhavasva (m) | bhavaithām | bhavadhvam |
3. | bhavatu | bhavatām | bhavantu | bhavatām | bhavaitām | bhavantām |
Spojovací způsob má konjunktivní zakončení.
Osoba | Aktivní | Střední | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | bhavā (ni) | bhavāva | bhavāma | bhav (ām) āi | bhavāvahāi | bhavāmahāi |
2. | bhavas (i) | bhavāthas | bhavātha | bhavāsāi | bhavāithai | bhavadhvāi |
3. | bhavat (i) | bhavātas | bhavān | bhavātāi | bhavāitai | bhavanta (i) |
Budoucnost má primární konce. -iṣya- je přidán k stonku, a to jak v aktivní, tak ve střední / pasivní.
Osoba | Aktivní | Střední / pasivní | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | bhaviṣyāmi | bhaviṣyāva | bhaviṣyāma | bhaviṣy (ām) ai | bhaviṣyāvahai | bhaviṣyāmahai |
2. | bhaviṣyasi | bhaviṣyathas | bhaviṣyatha | bhaviṣyasai | bhaviṣyaithai | bhaviṣyadhvai |
3. | bhaviṣyati | bhaviṣyatas | bhaviṣyanti | bhaviṣyatai | bhaviṣyaitai | bhaviṣyantai |
Druhá nebo perifrastická budoucnost je vytvořena přidáním přípony tṝ ke stonku a krátkému tak jako forma „být“, s výjimkou 3. osoby, jednotného i množného čísla, mající ženský rod ṝ- kmenová jmenovaná zakončení, např. bhavi- + tā + asmi = bhavitāsmi, ale bhavi- + tā / tārāu / tāras = bhavitā / bhavitārāu / bhavitāras. Pasivní formy jsou identické se středními formami.
Osoba | Aktivní | Střední / pasivní | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | bhavitāsmi | bhavitāsvas | bhavitāsmas | bhavitāsmai | bhavitāsvahai | bhavitāsmahai |
2. | bhavitāsi | bhavitāsthové | bhavitāstha | bhavitāsai | bhavitāsāthai | bhavitā (sa) dhvai |
3. | bhavitā | bhavitārāu | bhavitāras | bhavitā | bhavitārāu | bhavitāras |
Podmíněný má sekundární zakončení. -iṣya- je přidán k stonku, a to jak v aktivní, tak ve střední / pasivní.
Osoba | Aktivní | Střední / pasivní | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | ábhaviṣyam | ábhaviṣyāva | ábhaviṣyāma | ábhaviṣy (ām) ai | ábhaviṣyāvahi | ábhaviṣyāmahi |
2. | ábhaviṣyas | ábhaviṣyatam | ábhaviṣyata | ábhaviṣyathās | ábhaviṣyaithām | ábhaviṣyadhvam |
3. | ábhaviṣyat | ábhaviṣyatām | ábhaviṣyan | ábhaviṣyata | ábhaviṣyaitām | ábhaviṣyanta |
Následující stonky mohou mít všechny konce.
Pasivní | Kauzativní | Desiderativní | Intenzivní |
---|---|---|---|
bhūya- | bhāvaya- | bubhūṣa- | baubhavī- |
Přítomné příčestí | Příčestí minulé | Budoucí příčestí | Gerundium | Perfektní příčestí | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Aktivní | Střední | Pasivní | Aktivní | Pasivní | Aktivní | Pasivní | Pasivní | Aktivní | Střední |
bhava (n) tas, -ī | bhavāmānas, -ā | bhūyamānas, -ā | bhūtava (n) tas, -ī | bhūtas, -ā | bhaviṣya (č) tas, -ī | bhavitavyas, -ā | bhāvyas, -ā | babhūvas, babhūṣī | babhūvānas, -ā |
Infinitiv | Absolutně |
---|---|
bhūtum, bhavitum | bhūtvā, -bhūya |
- tak jako - 'být'
The tak jako „být“ má dlouhou a krátkou podobu. Dlouhá forma se používá velmi zřídka.
Osoba | Aktivní | Střední | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Dlouhá forma | Krátká forma | Dlouhá forma | Krátká forma | |||||||||
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | asami | asāvas | asāmas | asmi | svas | smas | jako (ām) ai | asāvahai | asāmahai | ahoj | svahai | smahai |
2. | asasi | asathas | asatha | asi | sthas | stha | asasai | asāthai | asadhvai | sai | sāthai | dhvai |
3. | asati | asatas | asanti | asti | Stas | santi | asatai | asātai | asantai | stai | sātai | santai |
Osoba | Aktivní | Střední | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Dlouhá forma | Krátká forma | Dlouhá forma | Krátká forma | |||||||||
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
1. | asam | asāva | ásáma | asam | asva | ásma | āsāmai | āsāvahi | āsāmahi | ásmai | asvahi | āsmahi |
2. | ási | āsatam | ásata | ási | estam | āsta | asathās | ásaihám | ásadhvam | asthās | āsaithām | ásadhvam |
3. | jako takový | āsatām | asan | jako takový | āstām | asan | ásata | ásaitám | asanta | āsta | ásaitám | asanta |
Syntax
Kvůli védskému složitému deklinačnímu systému slovosled je zdarma (s tendencí k SOV ).
Viz také
Reference
- ^ MacDonell, Arthur Anthony (1916). Védská gramatika pro studenty. Oxford: Clarendon Press. str.48.
- Ernst Wilhelm Oskar Windisch, Berthold Delbrück, Die altindische Wortfolge aus dem Catagathabrahmana [1]
- Arthur Anthony Macdonell, Vedic Grammar (1910)
- Arthur Anthony MacDonell, Védská gramatika pro studenty. Bombay, Oxford University Press. (1916/1975)
- Bruno Lindner, 'Altindische Nominalbildung: Nach den S̆amhitas dargestellt (1878) [2]
- Michael Witzel, Sledování védských dialektů v Dialectes dans les litteratures Indo-Aryennes vyd. Caillat, Paříž, 1989, 97–265.
- Müller M., Sanskrtský gramatik, Lipsko (1868)
- Renou L., Grammaire de la langue védique, Paříž (1952)
- William Dwight Whitney, Sanskrtská gramatika. 5. vydání Dillí: Vydavatelé Motilal Banarsidass. (1924) [1. vyd. 1879]
externí odkazy
Gramatiky
- Charles Wikner „Praktický úvod do sanskrtu“
- Vaishnava verze Pāniniho gramatiky: Harivenu Dāsa „Úvodní kurz založený na gramatice Šrīly Jīvy Gosvāmīho“
Morfologie
- Julia Papke „Řád a význam v sanskrtských předslovech“
- Paul Kiparsky „Vedic Injunctive: Historical and Synchronic Implications“
- Paul Kiparsky „Aspect and Event Structure in Vedic“
- V. Swaminathan „Paniniho porozumění védské gramatice“
- Daniel Baum „Imperativ v Rigvedě“
- „„ Prakticky neznámý “benediktivní prostředník v klasickém sanskrtu“
- Sanskrtské dědictví UNESCO