Sanskrtská podstatná jména - Sanskrit nouns - Wikipedia

Sanskrt je vysoce skloňovaný jazyk se třemi gramatické rody (mužský, ženský, střední) a tři čísla (jednotné, množné, dvojí ). Má osm případech: jmenovaný, vokativ, akuzativ, instrumentální, dativ, ablativ, genitiv, a lokální.^[1]

Podstatná jména jsou seskupena do „deklinací“, což jsou soubory podstatných jmen, která podobným způsobem tvoří své případy. V tomto článku jsou rozděleny do pěti deklinací. Skloňování, ke kterému podstatné jméno patří, je určeno převážně formou.

Případy

Sanskrtská podstatná jména mají osm případech: jmenovaný, akuzativ, instrumentální, dativ, ablativ, genitiv, lokální, a vokativ.^[2] Z těchto osmi případů Pāṇini identifikoval šest jako kārakasnebo příslušenství ke slovesu. Šest kāraků je jmenovaný, akuzativ, dativ, instrumentální, lokální a ablativní případ.^[3] Definoval je následovně (Ashtādhyāyi, I.4.24-54):

1. Apadana (rozsvícený. „vzlet“): „(ten, který je) pevný při odletu (probíhá).“ Toto je ekvivalent ablativního případu, který označuje stacionární objekt, ze kterého vychází pohyb.
2. Sampradāna („odevzdání“): „ten, na koho se člověk zaměřuje pomocí předmětu“. To je ekvivalent k dativnímu případu, který označuje příjemce při činu dávání nebo podobných úkonech.
3. Karaṇa („nástroj“) „to, co má největší vliv.“ To je ekvivalentní instrumentálnímu případu.
4. Adhikaraṇa ('location'): or "substratum." To odpovídá lokálnímu případu.
5. Karman ('listina' / 'objekt'): "čeho se agent nejvíce snaží dosáhnout". To se rovná případu akuzativu.
6. Kartá ('agent'): "on / that which is independent in action". To odpovídá jmenovanému případu. (Na základě Scharfe, Hartmut (1977). Gramatická literatura. Dějiny indické literatury. 5. Wiesbaden: O. Harrassowitz. str. 94. ISBN  978-3447017060.)

Pāṇini neidentifikoval genitiv (Sambandha) a oslovení (sambuddha) jako případy, v termínu Karakas.^[4]

Základní podstatné jméno a skloňování přídavného jména

Základní schéma sufixace je uvedeno v tabulce níže a platí pro mnoho podstatných jmen a adjektiv. Podle pohlaví a konečné souhlásky nebo samohlásky nezkloněného slovního kmene však existují sandhi pravidla diktující formu skloňovaného slova.^[5]

a-stonky

A-stopky (/ ə / nebo /A/) tvoří největší třídu podstatných jmen. Podstatná jména patřící do této třídy zpravidla s neohnutým kmenem končícím na short-a (/ ə /), jsou buď mužští, nebo kastrovaní. Podstatná jména končící na long-A (/A/) jsou téměř vždy ženské. A-kmenová adjektiva berou mužský a kastrovat v krátkém-a (/ ə /) a ženský v long-A (/A/) v jejich stoncích. Tato třída je tak velká, protože zahrnuje také protoindoevropské o-kmeny a eh₂-kmeny.

i- a u-stonky

Tato třída obsahuje podstatná jména všech tří pohlaví, ale její nejvýraznější vlastnosti jsou nejlépe zachovány v mužských formách. Ženská podstatná jména si mohou vypůjčit část svých singulárních zakončení z -ī a -ū třídy a neutráči pravidelně používají odvozenou souhlásku -v nebo -un. Jsou považováni za součást této třídy tradičními gramatikami z etymologických důvodů, stejně jako ze skutečnosti, že adjektiva v -i a -u doplňte jejich paradigmata těmito třemi pohlavími.

Stonky s dlouhou samohláskou

Tato podstatná jména, většinou ženská, mají původ -ā, -ī, -ū a genitiv jednotného čísla v tak jako. Třídy -ī a -ū klesají shodně, zatímco -A třída má různé duální a oslovovací tvary, stejně jako vložky - ano- nebo -ay- před šikmými konci případu počínaje samohláskami.

Mnoho jednoslabičných kořenových podstatných jmen v dlouhých samohláskách se v zásadě skloňuje jako souhlásková stopka, ale ženská mohou také používat delší singulární konce vlastní třídy, podobným způsobem krátké -i a -u kmenové ženy dělají.

ṛ-stonky

ṛ-stonky jsou převážně agilní deriváty jako dātṛ „dárce“, i když zahrnují také příbuzenské výrazy jako pitṛ 'otec', mātṛ "matka" a svasṛ 'sestra'. Kastrátské ekvivalenty derivátových podstatných jmen tvoří opět sekundární kmeny -n, jako v -i a -u třídy.

Jediné nepravidelné podstatné jméno, sakhi 'friend', má kmen zjevně v -i ale klesá podobně jako tato třída:

Souhláska pramení

Souhláská kmenová podstatná jména mohou mít až 3 různé stonky a také dvě speciální tvary.

1. Zvláštní prodloužená forma pro mužský / ženský jmenovaný jednotné číslo
2. Speciální prodloužená a / nebo nasalizovaná forma pro kastrovat nom / acc. množný
3. Silný kmen, tradiční gramatiky označovaný jako aṅga, používané pro mas / fem. zpívat. acc, dual nom / acc a plur. nom.
4. Střední stopka pada, použitý u šikmých případů se souhláskovými zakončeními, stejně jako kastrovat nom / acc. zpívat.
5. Slabý stonek bha, používané všude jinde.

Jeden nebo více z těchto pramenů může být pro některá slova identických, ale obecně to nelze pravidelně předvídat ani z nominativu jednotného čísla, ani z citačního formuláře. Samotné zakončení případu jsou ty pravidelné, které jsou uvedeny na začátku stránky.

Příklad skloňování slov pouze s jedním kmenem; Všimněte si, že kastrovat množné číslo stále používá speciální formulář.

Příklad slov s různými stopkami:

1. rājā, rājñas (gen.sg. nebo bha), rājānas (nom.pl. or aṅga), rājabhis (inst. plur. nebo pada)
2. dyaus, divas (gen.sg. nebo bha), divas (nom. pl. nebo aṅga), dyubhis (inst. plur. nebo pada)
3. karma (nom. sg. nebo pada), karmaṇy (gen.sg. nebo bha), karmāṇi (speciální kastrát nom. plur., zde se shoduje s aṅga druh rājā výše)

Mužský vokativ může být poněkud zvláštním případem. Většinou, pokud buď masc.nom.sing. nebo aṅga stopka končí -n nebo nějaký jejich souhláskový shluk, vokativ je tento kmen s krátkou samohláskou bezprostředně před -n; a ve většině ostatních podstatných jmen je totožný s nom.sing. Jako příklad výjimky je slovo citováno jako Pathin „cesta“ má podobu panthās, pathas, panthānas, pathibhi ale oslovení panthās místo očekávaného panthan; jiná souhláska končící nom. zpěvem. má přednost, pokud se nejedná o klastr začínající na n.

Přídavná jména

přídavná jména a-stem

Tato velká třída používá -as, -am skloňování pro mužský a kastrovat, a to buď A nebo ī pro ženský v závislosti na slově.

Kāntas, -ā, -am výše uvedené je jedním z takových adjektiv, která používají A pro ženský; další, jako např sundaras, -ī, -am, použijte ī na svém místě.

Čistá přídavná jména i- a u-stem

Tato třída se skládá z řady primárních přídavných jmen, jako je bahus, -us, -u "mnoho" a śucis, -is, -i „čisté“, stejně jako ty, které byly převzaty z podstatných jmen jako bahuvrīhis. Jsou skloňováni jako i- a u-kmenová podstatná jména popsaná výše; příležitostně ženský u může získat další ī a stát se vī.

Podstatná jména původně dlouhá -ī, -ū , když se používají jako adjektiva, mají tendenci jednoduše rozšířit ženské tvary na mužské. V kastru je však nahrazen stejným krátkým -i (n), -u (n).

Čistá souhláska kmenová přídavná jména

Většina této třídy je převzata z jednoduchých souhláskových kmenových podstatných jmen. Mužské a ženské pohlaví mají stejné formy a kastrát může analogicky získat zesílenou formu množného čísla, nebo jej někdy nepoužívat. Šikmé případy jsou u všech pohlaví stejné.

Kastrovat podstatné jméno āyus, -ṣas, -ūṃṣi „život, vitalita“ a ženské slovní kořenové podstatné jméno vṛt, vṛtas „otočit, složit“, když se použije jako adjektiva, například ve sloučeninách dīrghāyus "dlouhověký" a trivṛt "trojnásobně", analogicky použijte následující úpravy:

Souhláska a I-kmenová přídavná jména

Tato adjektiva používají souhláskové kmenové tvary pro mužské a kastrované rody a sekundární I-příponu pro ženské.

Mužský muž má zvláštní formu mahān a aṅga formulář mahāntas; ženské staví na bha formulář mahati; a kastr cituje pada formulář mahat.

V současných příčestích tříd tematických sloves je ženská ī-přípona spolu s homophonic kastrát dual připojena k aṅga zastavit se - ne. V atematických třídách může být připojen k jednomu; v duplikované atematické třídě č aṅga- vůbec se používají formuláře na bázi, takže se opět připojí k -t zastavit.

Srovnání a superlativy

Primární derivace

Malá uzavřená třída komparativů a superlativů se přímo vytvoří na adjektivních kořenech po upuštění od původní kmenové přípony. Srovnávací má příponu -īyān (yāṃsas), yasī, yas, který se skloňuje jako adjektivum souhláska a ī-kmen; superlativ trvá -iṣṭhaḥ, ā, jsem. Kořen je posílen na stupeň guṇy.

• z mahān, kořen mah-, je vytvořen mahīyān, mahiṣṭhaḥ;

• z sthiraḥ "stabilní", root sthi-, je vytvořen stheyān, stheṣṭhaḥ.

U některých adjektiv byla původní podoba kořene zakryta vnitřním sandhi, takže výsledek byl poněkud nepravidelný. Tím pádem:

• z gur-uḥ „těžký“, původně G^(w)ṛ-uḥ, přichází garīyān, gariṣṭhaḥ;

• z dīrgh-aḥ „long“, původně dṝgh- < dṛHgh- (kde H označuje a laryngeální ), a guṇa umístit do druhého možného slotu (saṃprasāraṇam) dává draHgh- > drāgh-, odkud drāghīyān, drāghiṣṭhaḥ;

Sekundární derivace

Sekundární přípony srovnání jsou -taraḥ, ā, jsem pro srovnávací a -tamaḥ, ā, am za superlativ. Jsou připojeny k inflexní základně bez jakékoli úpravy stonku. Obvykle pada kmen se používá pro adjektiva souhláska-kmen, ale ti v jednoduchém -n jej někdy zachovají.

• priyatara-, priyatama- z priya-;
• vṛṣatara-, vṛṣatama- z vṛṣan-, ale vṛṣantama- je také doložen.

Číslice

Čísla od jedné do deseti jsou:

1. eka (एक)
2. dva (द्व)
3. trayas (त्रि)
4. catur (चतुर्)
5. pañca (पञ्च)
6. ṣaṣ (षष्)
7. sapta (सप्त)
8. aṣṭa (अष्ट)
9. nava (नव)
10. daśa (दश)

Čísla jedna až čtyři se snižují. Eka se skloňuje jako zájmenné adjektivum, i když se dvojí forma nevyskytuje. Dva se objeví pouze v duální. Tri a katur jsou odmítnuty nepravidelně.

Viz také

• Sanskrtská zájmena a determinanty

Poznámky

Reference