Edoidské jazyky - Edoid languages
| Edoid | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Jih-centrální Nigérie, západně od Řeka Niger na jih od soutoku Benue |
| Jazyková klasifikace | Niger – Kongo |
| Pododdělení |
|
| Glottolog | edoi1239[1] |
The Edoidské jazyky jsou některé dva až tři tucty jazyků, kterými se mluví v jižním jazyce Nigérie, převážně v prvním Stát Bendel. Název Edoid pochází od jeho nejrozšířenějšího člena, Edo, jazyk Benin City, která má 25 milionů rodilých a sekundárních mluvčích.
Klasifikace
Elugbe (1989)
Následující klasifikace je založena na klasifikaci Elugbe (1989).[2]
- Delta: Degema, Epie, Ẹ gẹnẹ (Engenni)
- Severo-centrální
- Severozápadní:
- Jihozápadní: Isoko, Urhobo, Eruwa, Okpe, Uvbie
Ihievbe a Aduge jsou v rámci svých poboček nezařazení.
Lewis (2013)
Alternativní klasifikace jazyků Edoid podle Lewise (2013: 160):[3]
- Severo-centrální
- Severozápadní
- Jihozápadní
- Delta
- Eipe-Atisa
- Egene (Engenni)
- Degema
Jména a umístění
Níže je uveden seznam názvů jazyků, populací a umístění z Blench (2019).[4]
| Jazyk | Větev | Klastr | Dialekty | Alternativní hláskování | Vlastní název jazyka | Endonym (s) | Jiná jména (podle umístění) | Jiné názvy jazyka | Exonym (s) | Řečníci | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Degema | Delta | Atala, mluvený ve městě Degema, a Usokun, mluvený ve městě Usokun – Degema | Dẹgẹma | Atala, Usokun | (Udekama se nedoporučuje) | 10 000 (SIL) | Stát řek, Degema LGA | ||||
| Engenni | Delta | Ediro, Inedua a Ogua; Zarama v Yenagoa LGA | Ngene, Ẹgẹnẹ | Ẹ gẹnẹ | 10 000 (1963); 20 000 (1980 UBS) | Stát řek, LGA Yenagoa a Ahoada | |||||
| Epie | Delta | Dva klany, Epie a Atiṣa v nejméně třech městech: Agudiama, Akẹnfai, Yẹneguẹ | Epie – Atissa, Epie – Atiṣa | 12 000 (SIL) | Stát řek, Yenagoa LGA | ||||||
| Emai – Iuleha – Ora shluk | Severo-centrální | Emai – Iuleha – Ora | Ivhimion. Falešné jazyky Ihievbe a Uokha jsou uvedeny v Ethnologue (2009) | Kunibum | Ivbiosakon | odhadem 100 000 plus (1987 Schaefer)[5] | Stát Edo, Owan, LGA | ||||
| Emai | Severo-centrální | Emai – Iuleha – Ora | odhaduje se na 20–25 000 (1987 Schaefer) | ||||||||
| Iuleha | Severo-centrální | Emai – Iuleha – Ora | Aoma | odhadováno 50 000 (1987 Schaefer) | |||||||
| Ora | Severo-centrální | Emai – Iuleha – Ora | odhadováno 30 000 (1987 Schaefer) | ||||||||
| Esan | Severo-centrální | Mnoho dialektů | Ishan | Awain | 183 000 (1952); 500 000 odhadovaných v roce 1963: Okojie & Ejele (1987)[6] | Stát Bendel (Nyní Stát Edo a Delta State ), Agbazilo, Okpebho, Owan a Etsako LGA | |||||
| Ikpeshi | Severo-centrální | 1826 (Bradbury 1957)[7] | Stát Edo, Etsako LGA | ||||||||
| Etsako | Severo-centrální | Auchi, Uzairue, South Ivbie, Uwepa – Uwano, (Weppa – Wano), Avbianwu (Fugar), Avbiele, Ivbiadaobi | Yẹkhee: ne všichni mluvčí tohoto jazyka to rozpoznají jako název jazyka. | Etsakọ | Iyẹkhee, Afenmai, Kukuruku (nedoporučuje se) | 73 500 (1952), 150 000 (UBS 1987) | Stát Edo, LGA Etsako, Agbako a Okpebho | ||||
| Ghotuọ | Severo-centrální | Otwa, Otuọ | 9,000 (1952) | Stát Edo, Owan a Akoko – Edo LGA | |||||||
| Klastr Ivbie North – Okpela – Arhẹ | Severo-centrální | Ivbie North – Okpela – Arhẹ | 14 500 (1952); možná 20 000 (1973 SIL) | Stát Edo, Etsako a Akoko – Ẹdo LGA | |||||||
| Ivbie North | Severo-centrální | Ivbie North – Okpela – Arhẹ | |||||||||
| Okpela | Severo-centrální | Ivbie North – Okpela – Arhẹ | Okpella, Ukpilla | ||||||||
| Arhẹ | Severo-centrální | Ivbie North – Okpela – Arhẹ | Atẹ, Ate, Atte | ||||||||
| Yẹkhee | Severo-centrální | Auchi, Uzairue, South Ivbie, Uwepa – Uwano, (Weppa – Wano), Avbianwu (Fugar), Avbiele, Ivbiadaobi | Yẹkhee: ne všichni mluvčí tohoto jazyka to rozpoznají jako název jazyka. | Etsakọ: jazyk není jediným jazykem uvedeným v jazyce Etsako LGA. | Iyẹkhee, Afenmai, Kukuruku (nedoporučuje se) | 73 500 (1952), 150 000 (UBS 1987) | Stát Edo, LGA Etsako, Agbako a Okpebho | ||||
| Ẹdo | Severo-centrální | Oviedo, Ovioba | Benin | Ẹdo (Binĩ) | 203 000 (1952), 1 000 000 (1987 UBS) | Stát Edo, Ovia, Oredo a Orhionmwon LGA | |||||
| Ọsọsọ | Severo-centrální | 6532 (1957 Bradbury) | Stát Edo, Akoko – Edo LGA | ||||||||
| Sasaru – Enwan – Igwẹ | Severo-centrální | Enwan, Igwẹ, Sasaru | 3,775 (1952) | Stát Edo, Akoko – Edo LGA | |||||||
| Unẹmẹ | Severo-centrální | Uleme, Ileme, Ineme | 6,000 (1952). | Stát Edo, Etsako, Agbazilo a Akoko – Edo LGA. Uneme jsou odlitá kovářská skupina a žijí rozptýlení mezi dalšími jazykovými skupinami. | |||||||
| Uhami | Severozápadní | Isua | 5,498 (1963) | Stát Ondo, Akoko – South a Owo LGA | |||||||
| Ukue | Severozápadní | Ukpe, penkpenmi | 5,702 (1963) | Stát Ondo, Akoko South LGA | |||||||
| Ehuẹun | Severozápadní | Penkpenmi, Ekpimi, Epimi | 5,766 (1963) | Stát Ondo, Akoko South LGA | |||||||
| Iyayu | Severozápadní | Idoani | 9,979 (1963) | Stát Ondo, čtvrtina města Idoani | |||||||
| Ẹmhalhẹ | Severozápadní | Somorika (semolika) | 249 ve městě Semolina (Temple 1922)[8] | Stát Edo, Akoko – Edo LGA | |||||||
| Pkpamheri | Severozápadní | Ọkpamheri znamená „jsme jedno“: Okulosho (Okurosho), Western Okpamheri, Emhalhe (Emarle, Somorika, Semolika). Rozličný. | Opameri | Aduge (zdá se, že je to název města) | 18 136 (1957 Bradbury); 30 000 (1973 SIL) | Stát Edo, Akoko – Edo LGA, Stát Kwara, Oyi LGA | |||||
| Ọkpẹ – Idesa – Akuku | Severozápadní | Ọkpẹ, Idesa, Akuku | Stát Edo, Akoko – Edo LGA | ||||||||
| Ọlọma | Severozápadní | 353 (1957 Bradbury) | Stát Edo, Akoko – Edo LGA | ||||||||
| Ụrụwa | Jihozápadní | Erohwa, Erakwa, Arokwa | Delta State, Isoko LGA | ||||||||
| Isoko | Jihozápadní | rozličný | Igabo, Sobo (viz také pod Urhobo) | Biotu (nedoporučuje se) | Nejméně 74 000 (1952 REB); 300 000 (1980 UBS) | Delta State, Isoko a Ndokwa LGA | |||||
| Okpẹ | Jihozápadní | Ukpɛ | 8722 (1957 Bradbury) | Delta State, Okpe LGA | |||||||
| Urhobo | Jihozápadní | Několik dialektů, Agbarho přijal jako standard. Okpe a Uvbiẹ, často považovaní za dialekty Urhobo, jsou považovány za odlišné jazyky (qv) z čistě jazykových důvodů | Sobo (nedoporučuje se) (viz také Isoko) | Biotu (viz také Isoko) | nejméně 173 000 (1952 REB); 340 000 (1973 SIL) | Delta State LGA Ethiope a Ughelli | |||||
| Uvbiẹ | Jihozápadní | Uvwie, Evrie, Uvhria, Effurum, Effurun, Evhro (nedoporučuje se) | 6,000 (1952) | Delta State, Ethiope LGA |
Srovnávací slovník
Ukázkový základní slovník některých severních edoidských jazyků od Lewise (2013):
| Jazyk | oko | ucho | nos | zub | jazyk | ústa | krev | kost | strom | voda | jíst | název |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ghotuo | ɛó | íhɔ̀wè | ízúé | ɛ̄kɔ̄ | nímɛ̀lè | únù | ādɛ̄ | ūgūā | ɔ̀kpótā | ɛ̄mɛ̄ | Ijé | évà |
| Sasaru | rɛ̄rō | wózɔ | ízúé | lɛ̂ːkɔ̄ | úrɛ̀rɛ̄ | únú | ɔ̀rà | úgúá | ano | ɛ̄mɛ̄ | réʒí | óvā |
| Ikhin | ɛɛɣ | ɛ̀ɣɔ̀ | ovce | áká | úwɛ̀rɛ | ùnù | ɔrá | ìgùà | òrhà | ámɛ́ | èmāèēè | èvà |
| Arokho | ɛ̄xō | éxɔ̄ | já my | stejně | ɛ̀xɛ̀rɛ̄ | únù | ɔja | úgùà | úràì | ɛ̄mɛ̄ | émàē | évà |
| Uroe | ɛ̄xō | èkɛ̃̀ ̀ | já my | àkù̃ | ɔrɛ̄mì | únù | .rè | ák͡pókà | órà̃ | ɛ̄mɛ̄ | émírémì | êːɲì |
| Igwe (Prodej) | ɛ̄xō | ɔ̀xɔ̀ | ísúè | stejně | íɲɛ̀rɛ̀ | ùnù | .rà | ígúá | ano ̀ | àmɛ̀ | iddré | úrâːmī |
| Igwe (Oke) | ɛ̀rō | wórɔ̀ | ísúè | ɛ̄kó | ne | únù | ɔ̄rá | ɛ̄tɛ̄kū | úkánɔsínóríbè | ɛ̄mɛ̄ | ìlélé | óvà |
| Ake | ók͡pɛxò | exɔ | já my | àk͡pàkò | úrɛ̀mì | únù | ɔràì | ráì | únà | àmɛ̀ | ùgbài | éìɲì |
| Okpuje | ɛ̄xō | êːxɔ̀ | érùè | ákɔ̄̃ | óxìmì | únù | ērē | ák͡púkà | órà | àmɛ̀ | ébàè | ēhī |
| Sobongida | ɛ̄xō | e̋ːxɔ̀ | ovce | ākū̃ | óxìmì | únù | ērē | āk͡pôːkà | órà | já | ébàē | éhì |
Fonologie
Proto-Edoid je rekonstruován jako kontrast mezi orálními a nosními souhláskami a orálními a nosní samohlásky typické pro region. V některých jazycích Edoid však byly nosní samohlásky znovu analyzovány jako alofony ústních samohlásek po nosních souhláskách a v jiných byly nosní souhlásky znovu analyzovány jako alofony ústních souhlásek před nosními samohláskami, čímž se snížil počet fonemicky nosních souhlásek. Urhobo zadržuje tři nasály, / m, n, ɲ /, a má pět ústních souhlásek s nosními allophones, / ɺ, l, ʋ, j, w /; v Edo toto je redukováno na jeden phonemic nosní, / m /, ale dalších osm souhlásek s nosními alofony, / p, b, t, d, k, ɡ, kp, ɡb /; a v Ukue neexistují nesporně phonemic nasals a pouze dvě souhlásky s nasal allophones, / l, β /.
Viz také
- Seznam rekonstrukcí Proto-Edoid (Wikislovník)
Poznámky pod čarou
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Edoid". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Elugbe, Ben Ohiọmamhẹ. 1989. Srovnávací edoid: fonologie a lexikon. (Série Delta, 6.) Port-Harcourt: University of Port Harcourt Press.
- ^ Lewis, Ademola Anthony. 2013. Vztahy a kořeny severu Edoidů. Doktorská disertační práce, University of Ibadan.
- ^ Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.
- ^ Schaefer, R.P. 1987. Počáteční pravopis a lexikon pro Emai: edoidský jazyk Nigérie. Indiana University Linguistics Club, Studies in African Grammatical Systems, 5, Bloomington.
- ^ Okojie, C. a P.E. Ejele 1987. Esan pravopis. In: Orthography Manual V. ed. R.N. Agheyisi. Národní jazykové centrum, Federální ministerstvo školství, Lagos.
- ^ Bradbury, R.E. 1957. Beninské království a Edo mluvící národy jiho-jižní Nigérie (etnografický průzkum Afriky, západní Afriky 13). London: Oxford Univ. Lis; International African Inst. (IAI).
- ^ Temple, Olive 1922. Poznámky o kmenech, provinciích, emirátech a státech severních provincií Nigérie. Argus Printing and Publishing Co. Kapské Město.
Reference
- Frank Kügler, Caroline Féry, Ruben Van De Vijver (2009) Variace a gradence ve fonetice a fonologii
- Elugbe, Ben Ohiọmamhẹ. 1989a. „Edoid“. V Bendor-Samuel (ed.), Jazyky Niger – Kongo. Lanham: The United Press of America. 291-304.
- Elugbe, Ben Ohiọmamhẹ. 1989b. Srovnávací Edoid: fonologie a lexikon. Série Delta č. 6. Port Harcourt: University of Port Harcourt Press.
- Blench, Roger. Seznamy slov Delta Edoid.
Tento článek zahrnuje text k dispozici pod CC BY 3.0 licence.