Igboidní jazyky - Igboid languages
Igboid | |
---|---|
Zeměpisný rozdělení | Jižní centrální Nigérie, dolní tok Řeka Niger a na východ, na jih Benue |
Jazyková klasifikace | Niger – Kongo |
Pododdělení | |
Glottolog | igbo1258[1] |
Igboidní jazyky tvoří pobočku Volta – Niger jazyková rodina. Zahrnuje jazyky Ekpeye, Ukwuani a Igbo:
Williamson a Couvnout k závěru, že Igbo jazyky (Igboid kromě Ekpeye) tvoří „jazykový klastr“ a že jsou do jisté míry vzájemně srozumitelné.[2] Vzájemná srozumitelnost je však jen okrajová, dokonce i mezi jazyky Izii – Ikwo – Ezaa – Mgbo.[3]
Jména a umístění
Níže je uveden seznam názvů jazyků, populací a umístění z Blench (2019).[4]
Jazyk | Klastr | Dialekty | Alternativní hláskování | Vlastní název jazyka | Endonym (s) | Jiná jména (podle umístění) | Jiné názvy jazyka | Exonym (s) | Řečníci | Umístění |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Igbo | ||||||||||
Ịka | Agbor (standardní formulář); jižní a východní odrůdy jsou více podobné Igbo | .Á | Agbor | Delta State, Ika a Orhionmwon LGA | ||||||
Byl jsem | Severní dialekty: Elele, Apanị, Ọmerelu, Ubima, Isiokpo, Ọmagwna (uemuegwna), Ipo, udiomudioga, Ọmuanwa, Igwuruta, Egbedna, Alụu, Ịbaa; Jižní dialekty: Akpọ – Mgbu – Tolu, Ọbio, Ọgbakiri, Rụmuji, Ndele, Emọhua | Ikwerre | Ìwhnuruò`hnà | 54 600 (1950 F&J);[5] případně 200 000 (SIL) | Stát řek, Ikwerre, Port Harcourt a Obio – Akpor LGA | |||||
Klastr Izii – Ẹzaa – Ikwo – Mgbo | Izii – Ẹzaa – Ikwo – Mgbo | 593 000 (1973 SIL) | ||||||||
Izi | Izii – Ẹzaa – Ikwo – Mgbo | Ezzi, Izzi | 84 000 (1950 F&J); 200 000 (1973 SIL) | Stát Anambra, Abakaliki a Ishielu LGA; Stát Benue, Okpokwu LGA | ||||||
Ẹzaa | Izii – Ẹzaa – Ikwo – Mgbo | Eza | 93 800 (1950 F&J); 180 000 (1973 SIL) | Stát Anambra, Ezza a Ishielu LGA; Stát Abia, Ohaozara LGA; Stát Benue, Okpokwu LGA | ||||||
Ikwo | Izii – Ẹzaa – Ikwo – Mgbo | 38 500 (1950 F&J); 150 000 (1973 SIL) | Stát Anambra, Ikwo a Abakaliki LGA | |||||||
Mgbo | Izii – Ẹzaa – Ikwo – Mgbo | Ngbo | 19 600 (1950 F&J); 63 000 (1973 SIL) | Stát Anambra, Ishielu LGA | ||||||
Ogbah | Egnih (východní Ogbah), jižní Ogbah, západní Ogbah | Ogba | 22 750 (1950 F&J) | Stát řek, Ahoada LGA | ||||||
Ẹkpẹyẹ | Podle jmen klanu: Ako, Upata, Ubye, Igbuduya | Ekpeye, Ekpabya (Abua), Ekkpahia, Ekpaffia | 20 000 (1953); 50 000 (1969 Clark)[6] | Stát řek, Ahoada LGA | ||||||
Ụkwuanị – Aboh – Ndọnị shluk | Ụkwuanị – Aboh – Ndọnị | 150 000 (SIL) | Delta State, Ndokwa LGA; Stát řek, Ahoada LGA | |||||||
Ụkwuanị | Ụkwuanị – Aboh – Ndọnị | Utaaba, Emu, Abbi, Obiaruku | Ukwani, Ukwali, Kwale | Delta State, Ndokwa LGA | ||||||
Aboh | Ụkwuanị – Aboh – Ndọnị | Eboh | Delta State, Ndokwa LGA | |||||||
Ndọnị | Ụkwuanị – Aboh – Ndọnị | Stát řek, Ahoada LGA |
Viz také
- Seznam rekonstrukcí proto-Igboidů (Wikislovník)
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Igboid“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Williamson, Kay; Roger M. Blench (2000). Africké jazyky: úvod. Cambridge University Press.
- ^ [1]
- ^ Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.
- ^ Forde, C.D. a G.I. Jones 1950. Ibo a Ibibio mluvící národy jižní Nigérie. Etnografický průzkum Afriky. Západní Afrika část III. International African Institute, London.
- ^ Clark, David J. 1969. Gramatická studie Ekpeye. Doktorská disertační práce University of London.
- Blench, Roger. 2016. Rekonstrukce fonologie proto-Igboidu.
Tento článek zahrnuje text k dispozici pod CC BY 3.0 licence.