Nupoidní jazyky - Nupoid languages
| Nupoid | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Střední Nigérie; podél Řeka Niger od soutoku Benue a na sever |
| Jazyková klasifikace | Niger – Kongo
|
| Pododdělení |
|
| Glottolog | nupo1239[1] |
The Nupoidní jazyky jsou pobočkou Volta – Niger mluvený centrálním západem Nigérie, zejména na jihovýchodě Stát Niger a severní Stát Kogi. Zahrnují Nupe, Gbagyi a Ebira jazyky, každý s přibližně 3 miliony mluvčích.
Většina jazyků Nupoid má 3 úrovně tónů.[2]
Jazyky
Roger Blench (2013: 4) klasifikuje nupoidské jazyky následovně.[2]
Jména a umístění
Níže je uveden seznam názvů jazyků, populací a umístění z Blench (2019).[3]
| Jazyk | Klastr | Dialekty | Alternativní hláskování | Vlastní název jazyka | Endonym (s) | Jiná jména (podle umístění) | Jiné názvy jazyka | Exonym (s) | Řečníci | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dibo | Dibo | Dibo | Shitako, Zitako, Zhitako | Ganagawa, Ganagana | 4 18 200 (1931 DF); odhadují více než 100 000 (1990) - neznámý počet Dibo žijících mezi Gbari již nemluví svým vlastním jazykem. | Stát Niger Lapai LGA; Federální kapitálové území; Stát Nasarawa, Nasarawa LGA | ||||
| Shluk Nupe – Nupe Tako | Nupe – Nupe Tako | Central Nupe se stal akceptovanou literární formou. | 360 000 (1952); 1 000 000 (1987 UBS) může zahrnovat blízce příbuzné jazyky | Stát Niger LGA Lavun, Mariga, Gbako, Agaie a Lapai; Stát Kwara, Edu a Kogi LGA; Federální kapitálové území; Stát Kogi, Bassa LGA. | ||||||
| Nupe (střední) | Nupe – Nupe Tako | Nife, Nyffe, Anupe | Nupe | Nupe | Nupe Central | Ampeyi, Anupecwayi, Anuperi, Tappah, Takpa, Tapa, Nupenci, Nupencizi | Anufawa, Nyffe | 283 000 (1931 DF); odhadovaný 1 000 000 (2000) | ||
| Nupe Tako | Nupe – Nupe Tako | Ibara | Basa Nge | 19 100 (1931 DF) | Stát Kogi, Bassa LGA, Stát Kwara | |||||
| Gade | Gede | Gade | Gade | 60 000 (Sterk 1977) | Federální kapitálové území; Stát Nasarawa, Nasarawa LGA | |||||
| Ebira shluk | Ebira | Igbirra, Igbira, Egbira, Egbura | 154 500 (1952 P.Bruns), 500 000 (1980 UBS); asi 1M (1989 Adive)[4] | Stát Kwara, Okene, Okehi a Kogi LGA; Stát Nasarawa, Nasarawa LGA; Stát Edo, Akoko – Edo LGA | ||||||
| Okene | Ebira | Stát Kwara, Okene, Okehi a Kogi LGA | ||||||||
| Etuno | Ebira | tụnọ | Igara | Stát Edo, Akoko – Edo LGA, město Igara | ||||||
| Koto | Ebira | Igu (Egu, Ika, Bira, Birĩ, Panda | Stát Nasarawa, Nasarawa LGA, Toto a Umaisha města, Stát Kogi, Bassa LGA | |||||||
| Gbagyi | Šíření lekcí, které nejsou jasně definovány, ale variace zde představovaná jmény měst: Vwezhi, Ngenge (Genge, Gyange) nebo Tawari, Kuta, Diko, Karu, Louome, Kaduna | Ibagyi, Gbagye | East Gwari, Gwari Matai | Gwari | 200 000 (1952 G&C) včetně Gbari; 250 000 (1985 UBS) | Stát Niger, Rafi, Chanchaga, Shiroro a Suleija LGA; Federální kapitálové území; Stát Kaduna, Kachia LGA; Stát Nasarawa, LGA Keffi a Nasarawa | ||||
| Gbagyi Nkwa | Gbagyi | Gbagyi | více než 50 000 (1989 odhad) | Stát Niger, Rafi LGA | ||||||
| Gbari | Šíření přednášek je pojmenováno podle názvů měst: Botai, Jezhu, Konge, Kwange (Agbawi, Wake, Wĩ Wahe nebo Kwali, Paiko, Izom, Gayegi, Yamma (Gwari Gamma); další přednášky vycházejí také z umístění řek: Shigokpna, Zubakpna, Abokpna, Sumwakpna | Gwari Yamma, West Gwari | 200 000 (1952 G&C) včetně Gbagyi | Stát Niger, LGA Chanchaga, Suleija, Agaie a Lapai; Federální kapitálové území; Stát Kaduna, Kachia LGA; Stát Nasarawa, Nasarawa LGA | ||||||
| Gupa – Abawa | Gupa, Abawa | odhaduje více než 10 000 Gupa a 5 000 Abawa (1989) | Stát Niger, Lapai LGA kolem vesnic Gupa a Edzu | |||||||
| Kami | více než 5 000 (Blench 1989 est.) | Stát Niger, Lapai LGA, město Ebo a 11 vesnic | ||||||||
| Asu | Asu | Asu | Abewa | Ebe | 5000 (Blench 1987) | Stát Niger: Mariga LGA: několik vesnic jižně od Kontagory na silnici Mokwa | ||||
| Kakanda | Kakanda | Kakanda – Budon, Kakanda – Gbanmi / Sokun | Akanda | Hyabe, Adyaktye | 4 500 (1931); 20 000 (1989 Blench) | Stát Kwara, Kogi LGA; Stát Niger, Agaie a Lapai LGA; komunity podél Nigeru soustředěné na Bidu) | ||||
| Kupa | Stát Kwara, Kogi LGA, kolem Abugi (52 vesnic) |
Rekonstrukce
Následující proto-nupoidní rekonstrukce pocházejí z Blench (2013).
| Lesk | Proto-Nupoid |
|---|---|
| strom | * ɔɔʧĩ́ |
| list | #avini |
| dřevěné uhlí | * ekana |
| písek | * mu-ʒin |
| kouř | * àmʷú |
| oheň | * n-ra |
| vítr | * efè |
| déšť | * ègbã |
| naostřit | * rɛ |
| slon | * -dogba |
| buvol | * ɛ̀ya; * ʊ̀-fá (?) |
| Dioscorea guineensis | * iti |
| Colocasia esculenta (cocoyam ) | * -koko |
| Čirok bicolor (guinea corn, čirok ) | * àkwʊʊ |
| jeden | * ɔ̀ɲɪ |
| tři | * ɛ̀tá |
| čtyři | * ɛ̀ɲi |
| Pět | * ɛ̀tsun |
| šest | * twaɲi |
| sedm | * wtwaba |
| deset | * ɛ̀bwʊʊ |
Některé rekonstrukce názvů plodin Proto-Nupe-Gbari jsou (Blench 2013):
| Lesk | Proto-Nupe-Gbari |
|---|---|
| Pennisetum americanum (dlouhá sezóna proso ) | * màkwú |
| Pennisetum americanum (proso v krátké sezóně) | * sàkwú; * kpàyì |
| Digitaria exilis | * -furu |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Nupoid". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Blench, Roger. 2013. Nupoidní jazyky západní a střední Nigérie: přehled a srovnávací seznam slov.
- ^ Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.
- ^ Adive, John R. 1989. Slovní dílo v Ebira. Arlington: Letní lingvistický institut a University of Texas, Arlington.
Tento článek zahrnuje text k dispozici pod CC BY 3.0 licence.