Jazyk Dhakaiya Kutti - Dhakaiya Kutti language
| Dhakaiya Kutti | |
|---|---|
| Stará Dhakaiya | |
| ঢাকাইয়া কুট্টি পুরাণ ঢাকাইয়া (Puran Dhakaiya) | |
| Rodilý k | Bangladéš |
| Kraj | Stará Dháka |
| Bengálská abeceda | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
| Glottolog | Žádný |
Dhakaiya Kutti (bengálský: ঢাকাইয়া কুট্টি, romanized: Dhakaiya Kutti, lit. 'Dhakaiya of the rice-slupers'), také známý jako Stará Dhakaiya (bengálský: পুরান ঢাকাইয়া, romanized: Purān Dhākāiyā) nebo jednoduše Dhakaiya, je Indoárijský jazyk, mluvený originálem Dhakaiyas z Stará Dháka v Bangladéš. Tento jazyk je do značné míry srozumitelný Standardní bengálština ale má určité rozdíly ve slovní zásobě. Ve formálním prostředí se již nepoužívá, i když historicky místní Bais a Bara panchayets prý to někdy používali.[1][2] Používání jazyka je na ústupu, protože mnoho rodin se rozhodlo vychovávat své děti, aby mohly mluvit Standardní bengálština kvůli tomu, že je oficiálním médiem v zemi a vlivu Dháka město jako hlavní město a vítá migranty z celé země, kteří neznají jejich dialekt.[3]
Funkce
Dialekt je založen na východním bengálštině Kreolský jazyk s velkým množstvím Peršan a arabština slovní zásoba. Ve srovnání s ním má jen několik nasávaných zvuků Standardní bengálština. Zvuky [gʱ], [tʃʰ], [d̪ʱ], [bʱ] nejsou v tomto jazyce k dispozici.[4] Použití dvojitých zvuků v určitých slovech je také docela běžné. Slovo pro mladšího švagra, shala (শালা) ve standardním bengálštině a hala (হালা) v Dhakaiya a dalších východních dialektech, je považován za urážlivý téměř ve všech Bengálské dialekty s výjimkou dialektu Dhakaiya je to běžné a neškodné slovo, které lze aplikovat na učitele, rodiče a zvířata.[5]
| Angličtina | Standardní bengálština | Dhakaiya Kutti |
|---|---|---|
| Chlapec | Chhele (ছেলে) | Pola (পোলা) |
| Dívka | Meye (মেয়ে) | Maiya (মাইয়া) |
| Mladí | Chhele Meye (ছেলে মেয়ে) | Polapain (পোলাপাইন) |
| Skutečný | Shotti (সত্তি) | Hacha (হাছা) |
| Proč | Keno (কেন) | Kela (ক্যালা) |
| Jak | Kemon (কেমন) | Kemte (কেমতে) |
| Poslouchat | Shon (শোন) | Hun (হুন) |
| Po pití čaje | Cha kheye (চা খেয়ে) | Cha khaiya (চা খাইয়া) |
| půjdeš se mnou? | amar shonge jaben naki? (আমার সঙ্গে যাবেন নাকি?) | amar loge zaiben niki (আমার লগে জাইবেন নিকি?)[5] |
| Z | theke (থেকে) | thon (থন)[5] |
| Banán | kola (কলা) | kolla (কল্লা)[5] |
| Tykev / dýně | lau / kodu (লাউ / কদু) | koddu (কদ্দু)[5] |
| Ale | kintu (কিন্তু) | mogor (মগর), magar - z perštiny[5] |
| Já také | amio (আমিও) | ami bi (আমি বি) bhi - od Hindustani[5] |
| Všechno | prsa (সব) | vzlyk (সব / ছব)[5] |
| Chápu | dekhi (দেখি) | dehi (দেহি)[5] |
| Going (perfektní příčestí) | giye (গিয়ে) | zaiya (যাইয়া)[5] |
| Jdu | jacchi (যাচ্ছি) | jaitechhi (যাইতেছি) |
| udělám | korbo (করবো) | kormu (করমু) |
Dějiny
| Část série na |
| Kultura Bangladéše |
|---|
 |
| Dějiny |
| Tradice |
| Náboženství |
Hudba a scénické umění |
| Sport |
|
Bangladéšský portálBěhem Mughal éra, Bengal Subah byl známý pěstováním rýže a městem Jahangirnagar (nyní Dháka) bylo hlavním městem provincie. Rýže byla v polovině osmnáctého století velmi důležitým exportním produktem se středem v Dháce. Obchodníci, kteří vyváželi rýži, byli převážně z Marwari a Střední indián klesání. Tito obchodníci by šli do různých oblastí v roce Východní Bengálsko a sbírejte rýži. Rýži bylo nejprve třeba očistit pomocí dhekis před zabalením a tento proces se nazývá kuta (কুটা) v bengálštině. K tomu bylo zaměstnáno mnoho místních pěstitelů rýže. Přišli z různých částí Bengálska do Dháky, aby dokončili tuto práci, a protože to bylo dlouhé a únavné se tam dostat a dělat tu práci, mnoho z nich začalo žít v Dháce. K této migraci došlo kolem roku 1760. Ne všichni však byli zapojeni do obchodu s rýží. Přítomnost Mughalů v Dháce znamenala, že tam bylo obecně mnohem více pracovních příležitostí, a tak vzali další povolání, jako například khansamahs, pěšáci, strážci, kuchaři a řidiči pro Dhakaiya Urdu -mluvení Nawabové z Dháky a další aristokratické rodiny.[6][7] Tyto skupiny lidí žily společně a účastnily se rozhovorů a addas s jejich hindustánský protějšky a jejich hlavní zaměstnání je vedlo k tomu, aby byli známí jako kuttis. Interakce s různými kulturami a jazyky vedly k zrodu jazyka Kutti.[8] Bais panchayets Dháky ve dvacátém století hovořili buď Dhakaiya Urdu nebo Dhakaiya Kutti.[2] V tomto dialektu nakonec mluvili obyčejní lidé žijící v lokalitách Old Dhaka, Kutti nebo ne.[9]
V současné době jsou reproduktory Kutti menšinou Dháka po masové migraci Bengálci z okresů všude Bengálsko Během za prvé a druhé oddíly během britského koloniálního období. V rozhovoru promluvila nová vzdělaná komunita migrantů (nyní také běžně známá jako Dhakaiyas, přičemž ta první je nyní označována jako „Old Dhakaiyas“) Standardní bengálština (bengálský: শুদ্ধ বাংলা, romanized: Shuddho Bangla), standardizovaný bengálský dialekt zavedený Brity. Některé z Stará Dhakaiya kvůli těmto jazykovým a kulturním rozdílům začala komunita vnímat novou komunitu migrantů jako své odpůrce. Toto rozdělení bylo zdrojem moderních problémů v identitách starých Dhakaiyas (kteří se považují za původní obyvatele) a komunitě migrantů po rozdělení (kteří v současné době tvoří většinu ve městě).[3]
Literatura a média
Tam byla literatura psaná v Dhakaiya dialektu. Jedna populární báseň je „Channi-poshor Raiter Lour“ (চান্নিপশর রাইতের লৌড়) od Jewel Mazhar.[10] Dhakaiya natoks jsou populární po celé zemi a dokonce i na celém světě indický filmař, Satyajit Ray, napsal dialogy v tomto dialektu.[11] Lidé Dhakaiya Kutti jsou známí „vtipy Kutti“ a obecně humorným aspektem dialektu; obvykle sestává z povídek, ve kterých se Dhakaiyové pohrávají s bhadralok šlechta.[12] Je považován za jeden z nejvtipnějších Bengálské dialekty.[13] Obecně označované jako "Dhakaiya" lidé, nazývají outsidery nebo non-Dhakaiya Bengalis jménem "Gaiya" (গাঁইয়া), což znamená z vesnice,[14] a Kolkatany zejména jako Demči (ডেমচি).[15]
Další čtení
- Bhuiyan, Mosarrof Hossain ঢাকাইয়া কুট্টি ভাষার অবিধান - Slovník slov v bengálském dialektu, kterým se mluví v Dhaka City, populárně známý jako Dhakaiya Kutti Dialect. (Oitijjhya, 2015)
Reference
- ^ Prof. Dr. Hafiza Khatun (17. ledna 2017). Dhakaiyas a Gentrifikace ve Staré Dháce (PDF). Asijská společnost Bangladéše. str. 4.
- ^ A b Mamoon, Muntassir (2012). „Panchayet System, Dhaka“. v Islám, Sirajule; Miah, Sajahan; Khanam, Mahfuza; Ahmed, Sabbir (eds.). Banglapedia: The National Encyclopedia of Bangladesh (Online ed.). Dháka, Bangladéš: Banglapedia Trust, Asijská společnost Bangladéše. ISBN 984-32-0576-6. OCLC 52727562. Citováno 2. prosince 2020.
- ^ A b Baník, Bijoy Krishna (2014). Kuttis z Bangladéše: Studium klesající kultury (PDF) (Teze). Rajshahi University.
- ^ „ঢাকাইয়া কুট্টি ভাষা - দৈনিক ইত্তেফাক ঈদ সংখ্যা - The Daily Ittefaq“. Ittefaq.com.bd. Citováno 9. října 2017.
- ^ A b C d E F G h i j Khan, Akhtar Hamid (21. ledna 2019). „ঢাকার ভাষা“. Denní Sangram (v bengálštině).
- ^ Ahmad Mirza Khabir (1995). Shotoborsher Dhaka (v bengálštině). Rashid Hasan.
- ^ Bhowmik, Satya N (1993). Die Sprachenpolitik Der Muslim-League-Regierung und Die Entstehung Der Bengali-Sprachbewegung in Ostbengalen: 1947 - 1956 (v němčině). F Steiner. str. 60.
- ^ ঢাকাইয়া কুট্টি ভাষার অভিধান-মোশাররফ হোসেন ভূঞা-প্রকাশনা: ঐতিহ্য-রুমী মার্কেট ৬৮-৬৯ প্যারীদাস রোড-বাংলাবাজার ঢাকা ১১০০
- ^ Dr. Faheem Hasan Shahed (16. července 2012). „Enthralling seminar on 'Dhakaiya Kutti' language and humor". Americká mezinárodní univerzita - Bangladéš.
- ^ „কলকাতার সল্টলেকে ঐহিক'র নিবিড় সাহিত্য-আড্ডা“. Banglanews24.com (v bengálštině). 13. února 2020.
- ^ Haider, Daud (2. května 2019). „Daud Haider si pamatuje Satyajita Raye: সত্যজিৎ ও ঢাকাইয়া কুট্টি“. Indický expres.
- ^ Bandopadhyay, Bhanu. „Atmokotha“. Bhanu Samagra. str. 17–20.
- ^ Alam, Shahid (21. února 2013). „Úvahy o současném fenoménu“. Daily Star.
- ^ Akhtar Imam (1988). Durer Chhaya. str. 7.
- ^ Jalil, Azizul (2006). Turbulence a klid. str. 20.