Jazyk Dhakaiya Kutti - Dhakaiya Kutti language

Dhakaiya Kutti
Stará Dhakaiya
ঢাকাইয়া কুট্টি
পুরাণ ঢাকাইয়া (Puran Dhakaiya)
Rodilý kBangladéš
KrajStará Dháka
Bengálská abeceda
Kódy jazyků
ISO 639-3
GlottologŽádný

Dhakaiya Kutti (bengálský: ঢাকাইয়া কুট্টি, romanizedDhakaiya Kutti, lit.  'Dhakaiya of the rice-slupers'), také známý jako Stará Dhakaiya (bengálský: পুরান ঢাকাইয়া, romanizedPurān Dhākāiyā) nebo jednoduše Dhakaiya, je Indoárijský jazyk, mluvený originálem Dhakaiyas z Stará Dháka v Bangladéš. Tento jazyk je do značné míry srozumitelný Standardní bengálština ale má určité rozdíly ve slovní zásobě. Ve formálním prostředí se již nepoužívá, i když historicky místní Bais a Bara panchayets prý to někdy používali.[1][2] Používání jazyka je na ústupu, protože mnoho rodin se rozhodlo vychovávat své děti, aby mohly mluvit Standardní bengálština kvůli tomu, že je oficiálním médiem v zemi a vlivu Dháka město jako hlavní město a vítá migranty z celé země, kteří neznají jejich dialekt.[3]

Funkce

Dialekt je založen na východním bengálštině Kreolský jazyk s velkým množstvím Peršan a arabština slovní zásoba. Ve srovnání s ním má jen několik nasávaných zvuků Standardní bengálština. Zvuky [gʱ], [tʃʰ], [d̪ʱ], [bʱ] nejsou v tomto jazyce k dispozici.[4] Použití dvojitých zvuků v určitých slovech je také docela běžné. Slovo pro mladšího švagra, shala (শালা) ve standardním bengálštině a hala (হালা) v Dhakaiya a dalších východních dialektech, je považován za urážlivý téměř ve všech Bengálské dialekty s výjimkou dialektu Dhakaiya je to běžné a neškodné slovo, které lze aplikovat na učitele, rodiče a zvířata.[5]

AngličtinaStandardní bengálštinaDhakaiya Kutti
ChlapecChhele (ছেলে)Pola (পোলা)
DívkaMeye (মেয়ে)Maiya (মাইয়া)
MladíChhele Meye (ছেলে মেয়ে)Polapain (পোলাপাইন)
SkutečnýShotti (সত্তি)Hacha (হাছা)
PročKeno (কেন)Kela (ক্যালা)
JakKemon (কেমন)Kemte (কেমতে)
PoslouchatShon (শোন)Hun (হুন)
Po pití čajeCha kheye (চা খেয়ে)Cha khaiya (চা খাইয়া)
půjdeš se mnou?amar shonge jaben naki? (আমার সঙ্গে যাবেন নাকি?)amar loge zaiben niki (আমার লগে জাইবেন নিকি?)[5]
Ztheke (থেকে)thon (থন)[5]
Banánkola (কলা)kolla (কল্লা)[5]
Tykev / dýnělau / kodu (লাউ / কদু)koddu (কদ্দু)[5]
Alekintu (কিন্তু)mogor (মগর), magar - z perštiny[5]
Já takéamio (আমিও)ami bi (আমি বি) bhi - od Hindustani[5]
Všechnoprsa (সব)vzlyk (সব / ছব)[5]
Chápudekhi (দেখি)dehi (দেহি)[5]
Going (perfektní příčestí)giye (গিয়ে)zaiya (যাইয়া)[5]
Jdujacchi (যাচ্ছি)jaitechhi (যাইতেছি)
udělámkorbo (করবো)kormu (করমু)

Dějiny

Rajoshik socha, před InterContinental Dhaka, zobrazuje koňský povoz, který byl kdysi ve městě běžný.

Během Mughal éra, Bengal Subah byl známý pěstováním rýže a městem Jahangirnagar (nyní Dháka) bylo hlavním městem provincie. Rýže byla v polovině osmnáctého století velmi důležitým exportním produktem se středem v Dháce. Obchodníci, kteří vyváželi rýži, byli převážně z Marwari a Střední indián klesání. Tito obchodníci by šli do různých oblastí v roce Východní Bengálsko a sbírejte rýži. Rýži bylo nejprve třeba očistit pomocí dhekis před zabalením a tento proces se nazývá kuta (কুটা) v bengálštině. K tomu bylo zaměstnáno mnoho místních pěstitelů rýže. Přišli z různých částí Bengálska do Dháky, aby dokončili tuto práci, a protože to bylo dlouhé a únavné se tam dostat a dělat tu práci, mnoho z nich začalo žít v Dháce. K této migraci došlo kolem roku 1760. Ne všichni však byli zapojeni do obchodu s rýží. Přítomnost Mughalů v Dháce znamenala, že tam bylo obecně mnohem více pracovních příležitostí, a tak vzali další povolání, jako například khansamahs, pěšáci, strážci, kuchaři a řidiči pro Dhakaiya Urdu -mluvení Nawabové z Dháky a další aristokratické rodiny.[6][7] Tyto skupiny lidí žily společně a účastnily se rozhovorů a addas s jejich hindustánský protějšky a jejich hlavní zaměstnání je vedlo k tomu, aby byli známí jako kuttis. Interakce s různými kulturami a jazyky vedly k zrodu jazyka Kutti.[8] Bais panchayets Dháky ve dvacátém století hovořili buď Dhakaiya Urdu nebo Dhakaiya Kutti.[2] V tomto dialektu nakonec mluvili obyčejní lidé žijící v lokalitách Old Dhaka, Kutti nebo ne.[9]

V současné době jsou reproduktory Kutti menšinou Dháka po masové migraci Bengálci z okresů všude Bengálsko Během za prvé a druhé oddíly během britského koloniálního období. V rozhovoru promluvila nová vzdělaná komunita migrantů (nyní také běžně známá jako Dhakaiyas, přičemž ta první je nyní označována jako „Old Dhakaiyas“) Standardní bengálština (bengálský: শুদ্ধ বাংলা, romanizedShuddho Bangla), standardizovaný bengálský dialekt zavedený Brity. Některé z Stará Dhakaiya kvůli těmto jazykovým a kulturním rozdílům začala komunita vnímat novou komunitu migrantů jako své odpůrce. Toto rozdělení bylo zdrojem moderních problémů v identitách starých Dhakaiyas (kteří se považují za původní obyvatele) a komunitě migrantů po rozdělení (kteří v současné době tvoří většinu ve městě).[3]

Literatura a média

Tam byla literatura psaná v Dhakaiya dialektu. Jedna populární báseň je „Channi-poshor Raiter Lour“ (চান্নিপশর রাইতের লৌড়) od Jewel Mazhar.[10] Dhakaiya natoks jsou populární po celé zemi a dokonce i na celém světě indický filmař, Satyajit Ray, napsal dialogy v tomto dialektu.[11] Lidé Dhakaiya Kutti jsou známí „vtipy Kutti“ a obecně humorným aspektem dialektu; obvykle sestává z povídek, ve kterých se Dhakaiyové pohrávají s bhadralok šlechta.[12] Je považován za jeden z nejvtipnějších Bengálské dialekty.[13] Obecně označované jako "Dhakaiya" lidé, nazývají outsidery nebo non-Dhakaiya Bengalis jménem "Gaiya" (গাঁইয়া), což znamená z vesnice,[14] a Kolkatany zejména jako Demči (ডেমচি).[15]

Další čtení

  • Bhuiyan, Mosarrof Hossain ঢাকাইয়া কুট্টি ভাষার অবিধান - Slovník slov v bengálském dialektu, kterým se mluví v Dhaka City, populárně známý jako Dhakaiya Kutti Dialect. (Oitijjhya, 2015)

Reference

  1. ^ Prof. Dr. Hafiza Khatun (17. ledna 2017). Dhakaiyas a Gentrifikace ve Staré Dháce (PDF). Asijská společnost Bangladéše. str. 4.
  2. ^ A b Mamoon, Muntassir (2012). „Panchayet System, Dhaka“. v Islám, Sirajule; Miah, Sajahan; Khanam, Mahfuza; Ahmed, Sabbir (eds.). Banglapedia: The National Encyclopedia of Bangladesh (Online ed.). Dháka, Bangladéš: Banglapedia Trust, Asijská společnost Bangladéše. ISBN  984-32-0576-6. OCLC  52727562. Citováno 2. prosince 2020.
  3. ^ A b Baník, Bijoy Krishna (2014). Kuttis z Bangladéše: Studium klesající kultury (PDF) (Teze). Rajshahi University.
  4. ^ „ঢাকাইয়া কুট্টি ভাষা - দৈনিক ইত্তেফাক ঈদ সংখ্যা - The Daily Ittefaq“. Ittefaq.com.bd. Citováno 9. října 2017.
  5. ^ A b C d E F G h i j Khan, Akhtar Hamid (21. ledna 2019). „ঢাকার ভাষা“. Denní Sangram (v bengálštině).
  6. ^ Ahmad Mirza Khabir (1995). Shotoborsher Dhaka (v bengálštině). Rashid Hasan.
  7. ^ Bhowmik, Satya N (1993). Die Sprachenpolitik Der Muslim-League-Regierung und Die Entstehung Der Bengali-Sprachbewegung in Ostbengalen: 1947 - 1956 (v němčině). F Steiner. str. 60.
  8. ^ ঢাকাইয়া কুট্টি ভাষার অভিধান-মোশাররফ হোসেন ভূঞা-প্রকাশনা: ঐতিহ্য-রুমী মার্কেট ৬৮-৬৯ প্যারীদাস রোড-বাংলাবাজার ঢাকা ১১০০
  9. ^ Dr. Faheem Hasan Shahed (16. července 2012). „Enthralling seminar on 'Dhakaiya Kutti' language and humor". Americká mezinárodní univerzita - Bangladéš.
  10. ^ „কলকাতার সল্টলেকে ঐহিক'র নিবিড় সাহিত্য-আড্ডা“. Banglanews24.com (v bengálštině). 13. února 2020.
  11. ^ Haider, Daud (2. května 2019). „Daud Haider si pamatuje Satyajita Raye: সত্যজিৎ ও ঢাকাইয়া কুট্টি“. Indický expres.
  12. ^ Bandopadhyay, Bhanu. „Atmokotha“. Bhanu Samagra. str. 17–20.
  13. ^ Alam, Shahid (21. února 2013). „Úvahy o současném fenoménu“. Daily Star.
  14. ^ Akhtar Imam (1988). Durer Chhaya. str. 7.
  15. ^ Jalil, Azizul (2006). Turbulence a klid. str. 20.