Convair Model 23 - Convair Model 23

The Convair Model 23 byl design z 50. let pro americký hydroplán s jaderným pohonem pro námořnictvo Spojených států. Stejně jako letectvo WS-125, ani Model 23 nikdy neopustil rýsovací prkno kvůli rizikům, která představují operace letadel s jaderným pohonem.

Rozvoj

USAAF / USAF vyšetřovaly jadernou energii pro válečná letadla počínaje rokem 1946 s NEPA a ANP. V květnu 1953 však námořnictvo vstoupilo do nájezdu na jaderný pohon zadáním zakázek Convair-San Diego a Martin, aby studovali možnost hydroplánu s jaderným pohonem. Na začátku roku 1955 byly výrobcům zadány provozní požadavky a technické smlouvy na hydroplán s jaderným pohonem. První návrhy modelu 23 představovaly velký hydroplán o délce 171 stop a rozpětí křídel 131,5 stop, využívající proudové motory J75 napájené jaderným reaktorem Pratt & Whitney. Pozdější designy, model 23A a 23B, měly proudové motory namontované na zadní straně křídla a trupu, přičemž motory modelu 23B byly umístěny přes zadní část křídla a zadní část trupu a model 23A používal delta křídlo.[1]

Navzdory tomu, že námořnictvo udělilo Prattovi a Whitneyovi smlouvu na vyšetřování jaderných systémů, zejména motoru s nepřímým cyklem, se námořnictvo v prosinci 1959 vzdalo jaderných letadel.[2]

Reference

  1. ^ Bradley, Robert, 2010. Convair Advanced Designs: Secret Projects from San Diego 1923-1962. North Branch, MN: Speciální tisk.
  2. ^ Buttler, Tony (2010). Americké tajné projekty: Bombardéry, útoky a protiponorková letadla 1945 až 1974. Hinckley, Anglie: Midland Publishing. ISBN  978-1-85780-331-0.