Apollo e Dafne (Handel) - Apollo e Dafne (Handel)

Země je osvobozena! Řecko je pomstěno! Apollo dobyl!
Po takových hrůzách a takových vraždách, které devastovaly a vylidnily zemi
Python leží mrtvý, usmrcen mou rukou.
Apollo zvítězilo! Apollo dobyl!

Dobro vesmíru se spoléhá na tento spásný luk.
S mými chválami nechte Zemi rozeznít a připravit oběti mé ochranné paži.

Nechejte Amora ve své hezké pýchě ustoupit síle mých šípů;
ať se už nechlubí smrtelnou pointou svých zlatých šípů.
Samotný jeden Python má hodnotu více než tisíc horlivých zraněných milenců.

Zlom luk a odhod své zbraně, Bože lenosti a rozkoše.
Jak mi můžeš někdy ublížit, nahý duch a slepý lukostřelče?

Nejpožehnanější je tato duše, která miluje jen svobodu.
Není mír, není klid, pokud srdce není nespoutané.

Jaký hlas! Jaká to krása!
Tento zvuk, tento pohled mi proniká do srdce. Nymfa!

Co vidím, bohužel?
A kdo mě to překvapuje?

Neznám v těchto lesích žádného jiného Boha, ale jen Dianu;
nepřibližujte se, znesvěcující Bože.

Jsem Cynthiin bratr;
Pokud miluješ moji sestru, spravedlivou, lituj toho, kdo tě zbožňuje.

Marně hoříte, zbožňujete a prosíte; jen Cynthii jsem věrný.
K plamenům lásky jejího bratra by mě Cynthia udělala krutou.

Bojím se, trpím.
Pokud není tato horlivost kontrolována, nikdy nemůžu mít mír.

Buďte klidní, drahý.
Krása, která mě zanícuje, nebude kvést navždy;
nejférovější, jaké příroda vytváří, nevydrží.

Jak růže s trnem rychle přichází a rychle odchází,
takže s náhlým letem prochází květ krásy.

Aha! Bůh by neměl následovat po žádné jiné lásce než k věčným předmětům;
letmý prach zahyne, skončí,
to mě těší,
ale ne ctnost, která mě chrání.

Jako v jemném nebi uklidňuje bouře Neptunova hvězda,
takže v upřímné a spravedlivé duši drží rozum láska na uzdě.

Budu tě následovat, běhat za tebou, letět ve tvých krocích
rychlejší, že slunce nemůžeš být.

Běh, moje nohy: pevně se drž, moje paže, nevděčná krása.
Dotýkám se jí, držím ji, beru ji, pevně ji držím ...
Co je to ale za náhlou změnu?
Co jsem viděl? Co hle?
Nebesa! Osud! Ať je to cokoli!

Daphne, kde jsi? Nemohu tě najít.
Jaký nový zázrak vás vzal, změnil a skryl?
Ať vám zima nikdy neublíží, ani nebeský hrom se nedotkne vašeho posvátného a slavného listoví.

Drahý vavřínu, svými slzami napojím tvé zelené listy;
se svými vítěznými větvemi korunuji ty největší hrdiny.
Pokud tě nemohu držet v lůně, Daphne, přinejmenším tě budu nosit.