Pratishakhyas - Pratishakhyas - Wikipedia

Dasatayi Pratisakhya ze Saunakacharya, související s Rigveda (Schoyen Collection Norsko).
Část série na
Hinduistická písma a texty
Om symbol.svg
Související hindské texty

Pratishakhya (Sanskrt: प्रातिशाख्य prātiśākhya), také známý jako Parsada (pārṣada), jsou Védská éra příručky věnované přesné a konzistentní výslovnosti slov.[1] Tyto práce byly rozhodující pro zachování védských textů, stejně jako pro přesné rituální recitace a analýzy Védy, zvláště když izolované slova interagují poté, co byla spojena sandhi postupy. Každá védská škola (Pařížnebo parsad) a geografická větev (sakha) vyvinuli vlastní příručky, které vysvětlují, proč k nim někdo volal parsada nebo pratisakhya.[1][2]

Jejich příručky jsou součástí Shiksha Vedanga: práce zabývající se fonetický aspekty Sanskrt jazyk používaný v Védy. Každá Veda má pratishakhya pro každou školu. Mnoho pratishakhyas přežili do moderní doby a podle Hartmuta Scharfeho všichni kromě jednoho (Taittiriya pratisakhya) jsou založeny na „recitaci izolovaných slov“.[3] Pratishakhyas začíná recitací od slova do slova a poté poskytuje pravidla pro nepřetržitou recitaci textů.[3] Ačkoli všechny příručky mají stejný základní cíl, významně se liší v tom, jak každý z nich dosáhne tohoto cíle.[3] Byly složeny staletí před prací Pāṇini, ale v těchto příručkách je tolik důkazů pratisakhya se vyvinuly a byly příslušnou školou postupem času revidovány podle jejich regionálních preferencí.[3][4] Několik rukopisů pratisakhyas které přežily do moderní doby, jsou pravděpodobně z období 500 až 150 př. n. l.[5][4] Fonetické aspekty Vajasaneyi Pratisakhya je nejblíže těm, které se nacházejí v klasické sanskrtské gramatice Pāṇiniho.[6]

Rig Veda

Jeden z Pratisakhyas zachází s fonetickými aspekty Rig Veda. Dílu se obecně připisuje Shaunaka, starověký rishi (šalvěj). Byl přeložen do Němec podle Max Müller. A francouzština K dispozici je také překlad M. Regniera, stejně jako anglický překlad Mangal Deva Shastri.[7]

Yajur Veda

Existují dvě pojednání zabývající se fonetickými a souvisejícími aspekty Yajur Veda. První, běžně známý jako Krishna (Black) Yajur, je známý jako Taittriya Pratisakhya. K dispozici je také překlad, který provedl profesor Whitney,[8] a to samé bylo zveřejněno v časopise Journal of the Americká orientální společnost. Druhé pojednání se běžně nazývá Shukla (bílá) Yajura je znám jako Vajasaneyi Pratisakhya. Později se předpokládá, že byla napsána Katyayanou. Jeho překlad provedený Weberem je k dispozici.

Atharva Veda

Pojednání týkající se fonetických a dalších aspektů Atharva Veda je také připisován mudrci Saunaka, a odvozuje od něj své jméno: Saunakiya Chaturadhyayika, což znamená Kniha se čtyřmi kapitolami od Saunaka. Whitney dílo přeložila do angličtiny.

Sama Veda

Jméno pratisakhyi patřící Sama Veda je Rk Tantra. Většina manter v Sama Veda je buď z Rk Veda, nebo je z ní adaptována, i když zpívaná jinak. Odtud název Rk Tantra.

Kritické vydání a Samaveda pratisakhya byl publikován Surya Kanta Shastri v roce 1933.[9]

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b Hartmut Scharfe 1977, str. 127.
  2. ^ J.F.Staal 1967, s. 17–26.
  3. ^ A b C d Hartmut Scharfe 1977, s. 127–129.
  4. ^ A b John Duncan Martin Derrett 1973, s. 129–134.
  5. ^ J.F.Staal 1967, str. 17.
  6. ^ Hartmut Scharfe 1977, s. 129–132.
  7. ^ Shastri (1922), Shastri (1931), Shastri (1937)
  8. ^ Whitney (1973)
  9. ^ S S Shastri (1933), Rktantram: Pratisakhya Samavedy, Mehar Chand Lachhman Das, Lahore

Reference

Externí odkazy