Zdravotní péče v Řecku - Healthcare in Greece - Wikipedia

Logo Ministerstvo zdravotnictví a sociální solidarity.

Zdravotnictví v Řecko sestává z a univerzální zdravotní péče systém poskytovaný prostřednictvím národní zdravotní pojištění a soukromá zdravotní péče. Podle rozpočtu na rok 2011 bylo řeckému systému zdravotní péče přiděleno 6,1 miliardy euro nebo 2,8% HDP.[1] Ve zprávě z roku 2000 Světová zdravotnická organizace, řecký systém zdravotní péče se v celkovém hodnocení umístil na 14. místě celosvětově, nad ostatními zeměmi, jako je Německo (25) a Spojené království (18), přičemž je na 11. místě na úrovni služeb.[2]

Zdravotní péči v Řecku poskytuje národní zdravotnická služba nebo ESY (řecký: Εθνικό Σύστημα Υγείας, ΕΣΥ).

Dávná historie

Viz také: Starořecká medicína a Byzantská medicína
Asclepieion ostrova Kos.

Zdravotní péče v Řecku sahá až k starořecká civilizace. Nemocnice ve starořeckém světě neexistovaly v moderním smyslu, ale chrámy zasvěcené bohu uzdravení Aesculapius (volala Asclepieia ) fungovaly jako uzdravovací místa i jako bohoslužby.[3] Není známo, zda města ve starověkém Řecku poskytovala svým občanům bezplatnou zdravotní péči, ale nedávná studie o ruinách Koskuleského poloostrova ukazuje, že lékařské služby byly nabízeny každému, kdo za ně mohl platit, včetně otroci a cizinci.[3]

The Byzantská říše je některými akreditován za to, že vynalezl nemocnici jako instituci, o které dnes víme. Profesor Timothy S. Miller z Univerzita Johna Hopkinse tvrdí, že Byzantská říše jako první použila systém nemocniční zdravotní péče, kde se nemocnice stala hlavní institucí lékařské profese na rozdíl od své funkce poslední možnosti v západní středověké Evropě, která přenášela lékařské znalosti o Starověké Řecko a Řím.[4]

Úsporné období

V červenci 2011 byly provedeny změny v řeckém systému zdravotní péče v souladu s úspornými opatřeními. Nezaměstnaní Řekové měli nárok na zdravotní péči z národního zdravotního pojištění po dobu maximálně jednoho roku a po tomto období již zdravotní péče nebyla univerzální a pacienti si museli hradit vlastní léčbu.[5][6][7] Úsporná opatření vedla také k tomu, že občané byli nuceni více přispívat na náklady na své léky.[8] Ve výsledku se objevilo mnoho bezplatných klinik financovaných ze soukromých darů, a přestože byly oficiálně nezákonné, bylo jim umožněno zůstat v provozu.[9]

V roce 2016 řecká vláda hlasovala pro rozšíření zdravotního pojištění na nepojištěné lidi, kteří jsou registrováni jako nezaměstnaní a uprchlíci od 1. června, přičemž ti, kteří vydělávají méně než 2400 EUR ročně, mají nárok na bezplatnou zdravotní péči, přičemž prahová hodnota pro rodiny stoupá podle děti, které mají.[10][11]

Nemocnice

Viz také: Seznam nemocnic v Řecku

V roce 2009 činil poměr nemocničního lůžka k 10 000 obyvatel v zemi 48, tedy více než země jako Spojené království (39), Španělsko (34) a Itálie (39), ale výrazně pod zeměmi, jako je Francie (72) a Německo (83).[12] Dne 1. Července 2011 Ministerstvo zdravotnictví a sociální solidarity oznámila svůj záměr snížit počet lůžek a nemocnic v zemi ze 131 nemocnic s 35 000 lůžky na 83 nemocnic s 33 000 lůžky.[13]

V současné době je největší nemocnicí v zemi psychiatrická léčebna Attica „Dafni“ s 1325 lůžky, zatímco největší obecnou nemocnicí je „Evangelismos“ Aténská všeobecná nemocnice s 1100 lůžky.[13] Veřejné nemocnice v Řecku staví vládní společnost jménem DEPANOM. S.A. (řecký: Δημόσια Επιχείρηση Ανέγερσης Νοσηλευτικών Μονάδων Α.Ε., ΔΕΠΑΝΟΜ Α.Ε., Public Corporation for the Construction of Hospital Units S.A.), který má na starosti také údržbu a modernizaci veřejných zdravotnických zařízení a vybavení v zemi.[14]

Tísňové, záchranné a letecké záchranné služby v Řecku poskytuje Národní centrum pro přímou pomoc, známý především pod zkratkou EKAB (řecký: Εθνικό Κέντρο Άμεσης Βοήθειας).

Statistika

Na OECD zdravotní zpráva za rok 2011, Řecko dostal následující výsledky:[15]

Řecká data z roku 2007
ŘeckoPrůměr OECDHodnost
Výdaje na zdravotnictví jako% HDP9.6%9.5%15
Výdaje na zdraví na obyvatele$2,724$3,22323
Změna výdajů na zdravotnictví (2000–2007)6.9%4.0%
% výdajů na zdravotnictví financovaných z veřejných zdrojů60.3%71.7%
Poměr lékařů k populaci6.13.11. místo
Akutní lůžka na 1 000 obyvatel4.13.5
Očekávaná délka života (roky)80.379.5
Denní kuřáci mezi dospělými39.7%22.3%1. místo
Míra obezity18.1%15.1%

Výdaje na zdravotnictví na obyvatele poklesly mezi lety 2009 a 2011 o 28% - což je drastickější snížení než v jakékoli jiné evropské zemi. Výsledky léčby se však nezhoršily, ale podle průzkumu provedeného Euro spotřebitelský index zdraví v roce 2015 byla Albánie evropskou zemí, ve které byly nejčastěji hlášeny neoficiální platby lékařům. Řecká míra císařských řezů je jednou z nejvyšších na světě.[16]

Pokud jde o používané farmaceutické léky, činilo to ~ 20% obecný na konci roku 2013 a vláda stanovila cíl dosáhnout 60% obecného užívání do konce roku 2015.[17] Toto plánované velké zvýšení generického užívání bylo způsobeno podmínkami ekonomické podpory ze strany EU Evropská unie a Mezinárodní měnový fond požadující, aby Řecko snížilo celkové veřejné výdaje na drogy.[17]

Řecko má nejvyšší počet lékařů na hlavu populace ze všech zemí OECD. 6,3 lékaře na tisíc lidí v roce 2013.[18]

Viz také

Reference

  1. ^ „2011 Κρατικός Προϋπολογισμός“ (v řečtině). www.minfin.gr. 2011. Archivovány od originál dne 17. července 2011. Citováno 22. července 2011.
  2. ^ „Systémy zdravotnictví: Zlepšení výkonu“ (PDF). Zpráva o světovém zdraví z roku 2000. www.who.int. Citováno 22. července 2011.
  3. ^ A b Και οι αρχαίοι είχαν το ΕΣΥ τους: Επιγραφές πληροφορούν για τους γιατρούς και το σύστημα Υγείας της (v řečtině). www.tovima.gr. 30.dubna 2011. Citováno 22. července 2011.
  4. ^ „Doporučená kniha: Zrození nemocnice v Byzantské říši“. www.byzantium.seashell.net.nz. Citováno 22. července 2011.
  5. ^ „Fiskální krize si vybírá mýtné na zdraví Řeků“. The New York Times. 27. prosince 2011. Citováno 9. ledna 2017.
  6. ^ Mason, Paul (17. února 2012). „Bojující Řekové ztrácejí víru ve stát“. Citováno 9. ledna 2017 - přes www.bbc.co.uk.
  7. ^ „Uprostřed škrtů řečtí lékaři nabízejí zprávu chudým: nejste sami“. The New York Times. 25. října 2012. Citováno 9. ledna 2017.
  8. ^ „Řecká krize v lékárně tvrdě zasahuje“. Citováno 9. ledna 2017.
  9. ^ „V troskách řeckého systému zdravotní péče se lidé obracejí na nelegální bezplatné kliniky“. Citováno 9. ledna 2017.
  10. ^ „Bezplatná zdravotní péče, léky začnou 1. června - Kathimerini“. Citováno 9. ledna 2017.
  11. ^ „Resuscitace řeckého bojujícího zdravotnického systému“. 12. dubna 2016. Citováno 9. ledna 2017.
  12. ^ „Nemocniční lůžka (na 10 000 obyvatel) 2000–2009“. www.globalhealthfacts.org. Archivovány od originál dne 11. dubna 2013. Citováno 22. července 2011.
  13. ^ A b ΠΡΟΤΑΣΗ ΛΕΙΤΟΥΡΓΙΚΩΝ ΑΝΑΔΙΑΤΑΞΕΩΝ ΜΟΝΑΔΩΝ ΥΓΕΙΑΣ ΕΣΥ (PDF) (v řečtině). www.tovima.gr. 1. července 2011. Citováno 22. července 2011.
  14. ^ Η εταιρία (v řečtině). www.depanom.gr. Citováno 26. července 2011.
  15. ^ „Údaje OECD o zdraví 2011: Jak srovnává Řecko“ (PDF). www.oecd.org. Citováno 22. července 2011.
  16. ^ „Výsledky v EHCI 2015“ (PDF). Health Consumer Powerhouse. 26. ledna 2016. Archivovány od originál (PDF) dne 6. června 2017. Citováno 27. ledna 2016.
  17. ^ A b Chrysoloras, Nikos; Galanopoulos, Antonis (6. března 2014). „Řecko zvýší podíl generik na trhu s drogami, říká ministr“. Bloomberg News. Archivováno z původního dne 10. března 2014. Citováno 10. března 2014.
  18. ^ „Politiky pracovní síly ve zdravotnictví v zemích OECD“. OECD. 2016. Citováno 24. března 2016.