Evropský rozvojový fond - European Development Fund

Evropská unie
Vlajka Evropy.svg
Tento článek je součástí série o
politika a vláda
Evropská unie
Vlajka Evropy.svg Portál Evropské unie

The Evropský rozvojový fond (EDF) je hlavním nástrojem pro Evropská unie (EU) pomoc pro rozvojovou spolupráci v roce 2006 Afrika, karibský, a Pacifik (Skupina AKT ) země a Zámořské země a území (ZZÚ). Financování je poskytováno dobrovolnými dary od Členské státy EU.[1] ERF podléhá svým vlastním finančním pravidlům a postupům a je řízen Evropskou unií Evropská komise (ES) a Evropská investiční banka.[2]

Články 131 a 136 z roku 1957 Římská smlouva stanovila jeho vytvoření za účelem poskytnutí technické a finanční pomoci africkým zemím, které byly v té době ještě kolonizovány a se kterými měly některé země historické vazby.

Každý ERF obvykle trvá 6 let a poskytuje pomoc EU jednotlivým zemím i regionům jako celku. EU je na 10. ERF od roku 2008 do roku 2013 s rozpočtem 22,7 miliard EUR.[1] To představuje přibližně 30% výdajů EU na pomoc v oblasti rozvojové spolupráce, zbytek pochází přímo z rozpočtu EU.[1]

Rozpočet 10. ERF lze rozdělit takto:[3]

  • 21 966 milionů EUR zemím AKT (97% z celkového počtu),
  1. 17 766 milionů EUR na národní a regionální orientační programy (81% z celkového počtu AKT),
  2. 2 700 milionů EUR na spolupráci v rámci AKT a v rámci regionu (12% z celkového počtu AKT),
  3. 1 500 milionů EUR na investiční nástroje (7% z celkového počtu AKT).
  • 286 milionů EUR pro ZZÚ (1% z celkového počtu),
  • 430 milionů EUR pro Komisi jako podpůrné výdaje na programování a provádění ERF (2% z celkového počtu).

Jednání o 11. ERF by se týkala období 2014–2020. Toto prodloužení o jeden rok ve srovnání s 10. ERF umožnilo, aby se konec 11. ERF kryl s vypršením platnosti dohody o partnerství z Cotonou v roce 2020 a rozpočtového období EU.[2] ERF byl dosud financován mimo rozpočet EU členskými státy EU na základě finančních plateb týkajících se konkrétních příspěvkových akcií nebo „klíčů“. Klíče příspěvků členských států jsou předmětem jednání. ERF je jediným nástrojem politiky EU, který je financován prostřednictvím zvláštního klíče, který se liší od klíče rozpočtu EU a který odráží komparativní zájmy jednotlivých členských států.[2]

Proběhla debata o tom, zda ERF „zahrnout do rozpočtu“.[1] Ve sdělení „Rozpočet pro Evropu 2020“ však Evropská komise zdůraznila, že v současné době není vhodné navrhovat začlenění ERF do rozpočtu EU.[2] Mezi vnímané výhody patří:[1]

  • příspěvky by byly založeny na HND a to může zvýšit dobrovolné příspěvky
  • harmonizace rozpočtu EU a správy ERF by mohla snížit administrativní náklady a zvýšit účinnost pomoci
  • 20% pomoci zemím AKT již pochází z rozpočtu EU
  • geografická strategie všech zemí AKT již není relevantní, protože programy jsou více lokalizovány do regionů nebo na úrovni zemí
  • došlo by ke zvýšení demokratické kontroly a parlamentní kontroly

Vnímané nevýhody spočívají v tom, že:[1]

  • 90% zdrojů ERF se dostává do zemí s nízkými příjmy, na rozdíl od méně než 40% pomoci z nástrojů pro rozvoj rozpočtu EU
  • ztráta předvídatelnosti pomoci a kvality pomoci, protože rozpočet EU je roční, na rozdíl od šestiletého rozpočtu ERF

V roce 2005 se EU a její členské státy dohodly na dosažení kolektivní úrovně oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,7% HND do roku 2015 a prozatímního cíle 0,56% do roku 2010, s diferencovanými průběžnými cíli pro ty členské státy EU, které nedávno přistoupily k Unii. 23. května 2011 se sešli ministři EU odpovědní za rozvojovou spolupráci, aby zhodnotili dosažený pokrok, a dospěli k závěru, že je třeba vyvinout další úsilí k odstranění odhadované mezery ve výši 50 miliard EUR, aby bylo možné dosáhnout společného cíle EU ve výši 0,7% do roku 2015 2015.[2]

Do roku 2015 EU nedosáhla 0,7% HND, ačkoli závazek k dosažení tohoto cíle byl nedávno znovu potvrzen. Závazek neměl žádný termín. Concord, evropská konfederace pro pomoc a rozvoj, popsala slib jako „vágní a nezávazný“ a uvedla, že nový termín by měl být rok 2020.[4]

„Agenda pro změnu“ EU

Rozvojová strategie Evropské komise - Agenda pro změnu - staví do středu pozornosti „inkluzivní a udržitelný růst pro lidský rozvoj“. Přijato v roce 2011 přijalo 2 reformy, jejichž cílem je učinit jeho rozvojovou politiku strategičtější a cílenější. Agenda pro změnu vytvořila nové politiky a pravidla pro rozpočtovou podporu. Tři hlavní prvky této agendy byly:

(1) Zaměření a soustředění podpory[5]

(2) Rozpočtová podpora (nebo „Smlouvy o budování státu[6] v křehkých státech)

(3) Další reformy pro účinnost - společné programování, společný rámec pro výsledky, inovativní financování (například kombinování půjček a grantů[7]), a Soudržnost politik v zájmu rozvoje

Programování 11. Evropského rozvojového fondu

EU v současné době provádí svůj 11. evropský rozvojový fond na období 2014–2020 s rozpočtem na pomoc ve výši 30,5 miliard EUR pro mnoho zemí AKT a zámořské země a území (ZZÚ), který zahrnuje národní i regionální programy. Účinné programování Evropského rozvojového fondu (ERF) je hlavní politickou, politickou a byrokratickou výzvou, do níž je zapojeno několik zúčastněných stran, zejména Evropská komise (EK), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), 28 členských států EU, Evropský parlament, 74 vlády ze skupiny států Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a domácí aktéři odpovědnosti.

Pochopení rozsahu programovací výzvy 11. ERF je zásadní ze tří důvodů:

(1) 11. ERF se odehrává v radikálně změněném globálním kontextu rozvojové spolupráce, jako je Organizace spojených národů Cíle udržitelného rozvoje (Cíle udržitelného rozvoje) byly dohodnuty v září 2015.

(2) 11. ERF je posledním před vypršením platnosti dohody o partnerství z Cotonou (CPA) mezi EU a zeměmi AKT v roce 2020.[8]

(3) Programování a provádění 11. ERF je kritickým testem institucí EU, které se zabývají vnějšími akcemi, a testuje schopnost rozvojové politiky EU dosáhnout pomoci s velkým dopadem v době, kdy je „hodnota za peníze“ vysoká politická priorita v době, kdy mnoho evropských vlád dodržuje politiku fiskálních úsporných opatření.

Nezávislý výzkum Evropské středisko pro řízení rozvojové politiky (ECDPM), think tank se sídlem v Maastrichtu (Nizozemsko), ukazuje, že EU zajistila účinné převedení dvou klíčových politických závazků „Agendy pro změnu“ do praxe - konkrétně cílenější strategie pro méně rozvinuté země a nejméně rozvinuté země - přijímající země (LIC) a soustředění pomoci EU na omezený počet odvětví a politických priorit. Jejich výzkum zjistil, že vysokého stupně shody bylo dosaženo „prostřednictvím nejvyšší úrovně podpory a přísné kontroly z ústředí“.[9]

Zatímco se zdá, že zásady „Agendy pro změnu“ byly dodržovány, ECDPM ukázala, že v mnoha zemích byly počáteční návrhy programů založené na konzultacích v jednotlivých zemích, řízených delegacemi EU, nahrazeny možnostmi ústředí EU v Bruselu. Ačkoli je 11. ERF úzce propojen s národními rozvojovými plány, existují důkazy, že tento přístup k programování shora dolů vedl k významnému narušení klíčových zásady účinnosti pomoci a rozvoje, zejména vlastnictví země.[9]

Kritici

Evropský rozvojový fond byl kritizován, protože nedokáže prokázat, co bylo zakoupeno z peněz na pomoc při tsunami.[10][11]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F Mikaela Gavas 2010. Financování evropské rozvojové spolupráce: finanční výhledy 2014–2020. Archivováno 16. března 2011, v Wayback Machine Londýn: Institut zámořského rozvoje
  2. ^ A b C d E Kilnes, U., N. Keijzer, J. van Seters a A. Sherriff Víceméně? Finanční analýza navrhovaného 11. Evropského rozvojového fondu (briefing ECDPM 29). Maastricht: Evropské středisko pro řízení rozvojové politiky (ECDPM)
  3. ^ „Evropský rozvojový fond (ERF)“. Evropská komise. Archivovány od originál dne 2. listopadu 2011. Citováno 9. října 2011.
  4. ^ Clár Ní Chonghaile (červen 2015). „EU propukla, protože nestanovila datum pro 0,7% cíl pomoci“. Opatrovník. Citováno 21. května 2016.
  5. ^ „Změny v„ Agendě změn “EU?“. ECDPM. Citováno 21. května 2016.
  6. ^ „Analýza smluv EU o budování státu - ECDPM“. ECDPM. Citováno 21. května 2016.
  7. ^ „Blending Loans Grants Development Effective Mix EU? - ECDPM“. ECDPM. Citováno 21. května 2016.
  8. ^ „Dokumentace: Budoucnost vztahů AKT-EU po roce 2020 - ECDPM“. ECDPM. Citováno 21. května 2016.
  9. ^ A b „Programování 11. ERF - nezávislá analýza“. ECDPM. Citováno 21. května 2016.
  10. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 30. září 2015. Citováno 6. listopadu 2015.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  11. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál 31. října 2015. Citováno 6. listopadu 2015.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

externí odkazy