Budova Jean Monnet 2 - Jean Monnet 2 building

Budova Jean Monnet 2
Jean Monnet 2 pozemní stavitelství, 4. července 2020.jpg
Pokrok ve výstavbě od července 2020.
Alternativní názvyJMO2
Obecná informace
PostaveníVe výstavbě
TypKancelářský komplex pro Evropská komise
UmístěníBoulevard Konrad Adenauer, Kirchberg, Lucemburk, Lucembursko
Souřadnice49 ° 37'28 ″ severní šířky 6 ° 08'49 ″ východní délky / 49,624534 ° N 6,146920 ° E / 49.624534; 6.146920Souřadnice: 49 ° 37'28 ″ severní šířky 6 ° 08'49 ″ východní délky / 49,624534 ° N 6,146920 ° E / 49.624534; 6.146920
Pojmenováno proJean Monnet
Průkopnický4. června 2018
Předpokládané dokončeníÚnor 2023 (blok)
Únor 2024 (Tower)
Náklady€ 526,300,000
KlientLucemburská vláda jménem Evropské komise
Technické údaje
Počet podlaží8 (blok, kromě suterénu)
24 (věž, kromě suterénu)
Podlahová plocha138 000 m2 (brutto) (blok)
52 000 m2 (brutto) (věž)
Design a konstrukce
Architektonická firmaKSP Jürgen Engel Architekten
Servisní technikEDEIS
Stavební inženýrBollinger + Grohmann Ing.
Hlavní dodavatelSecolux

The Budova Jean Monnet 2 (také známý jako JMO2) je budoucí kancelářský komplex pro Evropská komise ve výstavbě na bulváru Konrad Adenauer v evropské čtvrti Lucemburk čtvrtina Kirchberg, Lucembursko. Komplex se skládá z uvítacího pavilonu a dvou kancelářských budov, které mají být dokončeny ve dvou fázích; 8patrový 180 metrů dlouhý blok a 24patrový věž, propojené na suterénu a na druhém podlaží. Očekává se, že první fáze bude dokončena do konce února 2023 a druhá fáze do konce února 2024. První budova Jean Monnet, otevřená v roce 1975, byla zbořena v letech 2016 až 2019, po překročení její životnosti, a po objevení ve vzduchu stopy azbestu. Staveniště kombinuje část pozemku předchozí budovy se sousedním bývalým venkovním prostorem parkoviště. Po dokončení bude budova Jean Monnet 2 umožňovat Evropské komisi sloučit většinu jejích zaměstnanců se sídlem v Lucemburku na jednom místě. Stejně jako jeho předchůdce je jmenovec budovy Evropská unie (EU) zakladatel Jean Monnet.

Pozadí

Historie Komise v Lucemburku

Další informace: Institucionální sídla Evropské unie

Přítomnost Evropské komise v Lucemburku sahá až do roku 1952, kdy bylo město vybráno jako prozatímní pracoviště předchůdce Komise, Vysoký úřad z Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO).[1] Po založení 1958 Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom), vlády státy komunit rozhodl, že jejich výkonný provize, by měla svá místa rozdělená mezi Brusel a Lucembursko.[1] Toto ujednání bylo zachováno po rozhodnutí z roku 1965 spojit vedení tří komunit do jedné komise.[1]

Původní budova Jean Monnet

V roce 1961 začala lucemburská vláda propagovat lucemburskou čtvrť Kirchberg jako základnu pro evropské instituce založením Kirchberg Plateau Development Fund (neboli Kirchberg Fund) - orgánu vlády pro rozvoj měst.[2] Na začátku sedmdesátých let byla zahájena výstavba první budovy Jean Monnet (JMO1), kterou zadala lucemburská vláda na pozemcích ve vlastnictví fondu, jejímž cílem bylo sloučit všechny stávající zaměstnance Evropské komise v Lucembursku do jednoho místa.[3] V roce 1975 se přistěhovala Komise a podepsala nájemní smlouvu s Kirchbergovým fondem.[3]

Původní budova Jean Monnet, kterou zde můžete vidět v roce 2009.

Budova však byla postavena s plánovanou životností pouhých 25 let a navíc byla plánována tak, aby vyhovovala personálním požadavkům Evropských společenství pouhých 9 států a Komise s omezenější odpovědností.[3] The Evropská rada rozhodnutí přijato Edinburgh v roce 1992 kodifikovat pracoviště Komise jako Brusel a Lucemburk,[1] vedl k diskusím, počínaje rokem 1994, o renovaci budovy Jean Monnet a nalezení vhodnějších prostor po celém městě, aby vyhovovaly personálním potřebám.[4] V roce 1996 se Komise přestěhovala do Budova Josepha Becha, postavený v severovýchodní Kirchberg.

Potřeba Komise více kancelářských prostor se zvýšila po rozšíření EU v roce 2004 z 15 na 25 států a následném zvýšení počtu zaměstnanců.[5] Sdělení Komise z roku 2007 o politice Úřad pro infrastrukturu a logistiku uvedl, že v době zveřejnění Komise obsadila 5 kancelářských prostor v Lucemburku; 2 v Kirchbergu a 3 v Gasperich.[5] Uvedla, že instituce neefektivně využívá kancelářské prostory po celém městě a zabírá příliš mnoho menších kancelářských prostor; utrácelo to příliš mnoho peněz za pronájem nemovitostí; jeho zaměstnanci byli příliš daleko od ostatních podpůrných služeb, jako např jesle a vyučování; a současná budova Jean Monnet byla špatně vybavena, aby zvládla hostování IT a datových služeb Komise.[5]Za tímto účelem sdělení stanovilo, že politikou Komise bude usilovat o celkovou přestavbu tehdy již existující budovy Jean Monnet, přičemž Komise převezme vlastnictví budoucího majetku.[5]

Dohoda o nové budově

V září 2009 podepsala lucemburská vláda a Komise a memorandum o porozumění, ve kterém lucemburská vláda souhlasila s předáním pozemku za výstavbu nové budovy Jean Monnet Komisi za symbolickou cenu 1 euro, a dále za to, že lucemburská vláda bude financovat její stavbu a bude uhrazena z rozpočtu Rozpočet EU po jeho dokončení a následném převodu vlastnictví na Komisi.[6] Tím byl ukončen dlouhodobý spor, který od dubna 1998 vedl k tomu, že Komise odmítla vstoupit do nájemní smlouva za budovu na protest proti jejímu stavu a její přesvědčení, že se to adekvátně neodráží v nájemném požadovaném Kirchbergovým fondem, místo toho platí paušální „poplatek za okupaci“.[4]

Design

Architektonická soutěž

V roce 2010 vyhlásila lucemburská vláda mezinárodní architektonickou soutěž na návrh nové budovy, přičemž návrh architektonické firmy JSWD Architekten jednomyslně získal první cenu porotců.[7][8] Avšak kvůli sporu mezi lucemburským ministerstvem pro udržitelný rozvoj a JSWD Architekten ohledně smluvních poplatků byl později vybrán druhý návrh KSP Jurgen Engel Architekten.[9]

Postupný přístup

V souladu s kritérii architektonické soutěže je podle konečného návrhu komplexu Jean Monnet 2 dokončena ve dvou fázích, přičemž v první fázi byli během demolice původní budovy vysídleni zaměstnanci a ve druhé fázi byli zaměstnanci přemístěni z Kanceláře Komise v Gasperichu:[7][3]

  • Fáze 1 bude sestávat z 8 podlaží vysokého 180 m dlouhého hlavního bloku se 4 vnitřky se skleněnou střechou nádvoří a jeho technická infrastruktura umístěná v nejvyšším patře.[3] Bude mít hrubou plochu přibližně 138 000 metry čtvereční (m2) a pracovní stanice pro 2 400 zaměstnanců.[3] Budova bude zahrnovat čtyři úrovně suterénu, které sahají pod nádvoří společného komplexu budov, z nichž tři budou věnovány parkování automobilů.[3]
  • Fáze 2 se skládá z 24podlažní věže s technickou infrastrukturou také umístěnou v nejvyšším podlaží.[3] Bude mít hrubou plochu přibližně 52 000 m2, se 4 podlažími v suterénu, a poskytují pracovní stanice pro 1 200 zaměstnanců.[3]

Hlavní blok a věž budou propojeny na úrovni suterénu a uzavřenou lávkou spojující jejich druhé podlaží.[3] Na úrovni přízemí mezi oběma budovami bude vytvořeno upravené nádvoří se samostatným „Uvítacím pavilonem“, který bude působit jako návštěvnické centrum, naproti bulváru Konrada Adenauera, který bude postaven před věží a přiléhá k hlavnímu bloku.[3]

Vybavení a logistika

V přízemí a v prvních 2 patrech úrovně suterénu hlavního bloku budou veškerá zařízení otevřená pro rezidentní zaměstnance Komise, interinstitucionální zaměstnance a návštěvníky.[3] To zahrnuje;

Logistické služby spojené s provozováním budovy, mimo jiné včetně poštovní třídírna a šatny pro servisní personál bude umístěno hlavně v prvním suterénním patře hlavního bloku, zatímco úrovně suterénu věže pojmou kancelářské komplexy ' archivace zařízení.[3]

Energetická účinnost

Budova byla navržena tak, aby splňovala požadavky na energetickou náročnost třídy „A“ a BREEAM „vynikající“ certifikace na úrovni.[3] Návrh zahrnuje mimo jiné funkce energetické účinnosti, trojsklo Okna, sálavé stropní panely, kanceláře určené k optimalizaci využití přirozené světlo, vše LED umělé osvětlení instalace a montáž na střechu fotovoltaické panely.[3] Budova bude napojena na stávající Kirchberg dálkové vytápění systém prostřednictvím dvou výměníků tepla.[3]

Umístění

Budova bude zabírat pozemek podél Boulevardu Konrada Adenauera, který tvoří jeho severní okraj, a je ohraničen rue Erasme na východě a rue Antoine de Saint-Exupéry na jih, která bude prodloužena tak, aby hraničila s komplexem na západ a setkat se s Boulevard Konrad Adenauer.[poznámka 1][3] Tato stránka kombinuje část pozemku předchozí budovy Jean Monnet, na které bude věž sedět, s přilehlým bývalým venkovním parkovištěm na východě, kde bude sedět hlavní blok.[3] Rue Albert Wehrer, který v současné době protíná tuto lokalitu, bude přestavěn pouze pro pěší a bude součástí předhradí komplexů.[3]

Tato stránka bude zabírat evropskou čtvrť Kirchberg.[3] Na jihozápad budovy, podél Boulevardu, je sídlem Konrad Adenauer Soudní dvůr Evropské unie, a na jih, přes rue Antoine de Saint-Exupéry je budova IAK, v současné době obsazena Evropská investiční banka.[2] Dále na jih je umístěno sídlo Evropský účetní dvůr, a budova Konrada Adenauera, v níž sídlí Evropský parlament sekretariát.[2]

Konstrukce

Demolice původní budovy

Memorandum o porozumění z roku 2015 mezi lucemburskou vládou a Evropskou komisí bylo zaměřeno na říjen 2020 jako cílové datum dokončení fáze 1 nové budovy.[10] Revize bezpečnostní koncepce budovy a změny související s prostorem datového centra, zavedené v prosinci 2016, však stanovují cílové datum dokončení fáze 1 budovy zpět na únor 2023, ačkoli dokončení fáze 2 se očekává v únoru 2024, před plánovaným termínem.[10]

Zatímco kritéria stanovená v soutěži o návrh specifikovala první budovu Jean Monnet, která zůstala obsazena během výstavby první fáze nového komplexu,[7] objev vzdušných stop azbestu v původní budově z roku 2014[11] vedl Komisi k tomu, aby koncem roku 2014 začala přemisťovat zaměstnance mimo areál a přemístila je do dalších dalších kancelářských prostor ve čtvrti Gare a Gasperich ve městě a do dočasné budovy postavené v Kirchbergu v roce 2016 lucemburskou vládou.[12][13]

Demolice práce na bývalé budově začaly v roce 2016 po formálním uzavření bývalé budovy. Přibližně 400 tun hliník, 150 tun sklenka a 45 tun dřevo byly recyklovaný ze struktury v procesu. Demoliční práce byly dokončeny koncem roku 2019 za cenu 25 milionů EUR.[14]

Výstavba nové budovy

Přípravné práce začaly v březnu 2018,[3] a dne 4. června 2018 se za přítomnosti primátora Lucemburku uskutečnil průkopnický ceremoniál pro stavbu nové budovy, Lydie Polfer, Evropský komisaři, Günther Oettinger, Předseda vlády Lucemburska, Xavier Bettel a lucemburský ministr pro infrastrukturu, François Bausch.[15][16][17]

Dodavatelé

Návrhářský tým JMO2 tvoří KSP Jürgen Engel Architekten jako přední architektonická firma, stavební inženýrství autor: Bollinger + Grohmann Ing služby inženýrství podle EDEIS.[3] Lucemburská vláda jmenovala Secolux jako hlavní dodavatel pro projekt.[17][3]

Náklady a financování

Náklady na novou budovu se odhadují na říjen 2015 ve výši 526,3 milionů eur.[17] To bude zpočátku nést lucemburská vláda a bude uhrazeno z rozpočtu EU při předání dokončených fází.[9] Pozemek, na kterém budova stojí, má odhadovanou tržní hodnotu 300 milionů eur,[9] byla prodána lucemburskou vládou Komisi za symbolickou cenu 1 euro.[9]

Potenciální nájemci

Budova Jean Monnet 2 je navržena tak, aby pojala více než 3 600 zaměstnanců Evropské komise.[3] Na konci fáze 1 procesu výstavby budou všichni zaměstnanci, kteří jsou v současné době v budovách Bech, Ariane, Drosbach a Hitec, které se nacházejí jinde v Lucemburku, přemístěni do JMO2, následují zaměstnanci v budovách Laccolith a T2 v konec fáze 2.[10]

název

Stejně jako původní komplex bude i nová budova nést název Zakládající otec EU a první předseda Vysoký úřad Evropského společenství uhlí a oceli, Jean Monnet.[pozn. 2]

Doprava

Kromě parkovacích míst plánovaných pro budovu bude místo obsluhováno regionálními a městskými autobusy obsluhujícími autobusovou zastávku „Jean Monnet“ na Boulevard Konrad Andeauer, která se nachází před uvítacím pavilonem budovy.[3] Tramvajové linky jezdící na Avenue John F. Kennedy budou k dispozici kousek na jih od kancelářského komplexu od tramvajových zastávek „Europaparlament / Parlement Européen“ nebo „Coque“.[3]

Parkování kol v budově věže bude instalováno zařízení pro přibližně 160 jízdních kol, přičemž lucemburské městské úřady usilují o zlepšení sítě cyklostezky na web.[3]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Rekonfiguraci rozložení silnic kolem místa původně navrhl plánovač rozvoje měst Dominique Perrault architektonická kancelář, založená na studiích zadaných Kirchbergovým fondem.[2]
  2. ^ Monnet byl také silným zastáncem Lucemburska jako jediného sídla evropského projektu.[18]

Reference

  1. ^ A b C d Valls, Raquel (8. července 2016). „Sídla institucí Evropské unie“. CVCE.EU od UNI.LU. Citováno 29. ledna 2020.
  2. ^ A b C d „Urbanistické plánování v evropské čtvrti Kirchberg Plateau“ (PDF). Revue Technique Luxembourgoise. Červen 2011. Citováno 29. ledna 2020.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab „Bâtiment pour la Commission européenne à Luxembourg-Kirchberg“ [Budova Evropské komise v Lucemburku-Kirchbergu]. travaux.public.lu (francouzsky). Lucemburská správa veřejných budov. Citováno 28. ledna 2020.
  4. ^ A b Evropská komise (29. dubna 2009). Memorandum rozpočtovému orgánu: Informace Komise rozpočtovému orgánu v souladu s čl. 179 odst. 3 finančního nařízení týkající se uzavření nájemní smlouvy na budovu Jean Monnet a memoranda o porozumění týkajícího se poskytování přistát na náhorní plošině Kirchberg, Lucembursko, a opatření pro zajištění nového náhradního administrativního komplexu (PDF) (Zpráva). Evropský parlament. Citováno 29. ledna 2020.
  5. ^ A b C d Sdělení Komise o politice ubytování útvarů Komise v Bruselu a Lucemburku (PDF) (Zpráva). Evropská komise. 5. září 2007. KOM (2007) 501. Citováno 28. ledna 2020.
  6. ^ Evropská komise (8. října 2012). Informační sdělení rozpočtovému orgánu: Uzavření smlouvy mezi lucemburským státem a Komisí o předběžném financování, výstavbě, předání a prodeji budoucí budovy JMO2 (PDF) (Zpráva). Evropský parlament. Citováno 29. ledna 2020.
  7. ^ A b C „Jean Monnet 2: Bâtiment de la Commission Europeenne a Luxembourg | Concours International d'Architecture 2010 | Conference De Presse 16.12.2010“ [Jean Monnet 2: Budova Evropské komise v Lucemburku | Mezinárodní soutěž v architektuře Tisková konference 16.12.2010] (PDF). gouvernement.lu. Lucemburská vláda. 16. prosince 2010. Citováno 28. ledna 2020.
  8. ^ Raulot, Nicolas (17. prosince 2010). „Jean Monnet 2: le verdict est tombé“ [Jean Monnet 2: byl vynesen verdikt]. paperjam.lu (francouzsky). Citováno 28. ledna 2020.
  9. ^ A b C d Hansen, Josée (12. dubna 2013). „Les trous de l'Europe: Deux giga-chantiers européens au Kirchberg, celui du Parlement et celui de la Commission, nalít 850 milionů eur za minutu, stagnující aktu“ [Jamy Evropy: Dvě obří stavební práce v Kirchbergu, v budově Parlamentu a Komise, stojí 850 milionů eur, v současné době stagnují]. Lëtzebuerger Land (francouzsky). Citováno 28. ledna 2020.
  10. ^ A b C Plán řízení 2019 (PDF) (Zpráva). Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku, Evropská komise. 19. prosince 2018. Ares (2018) 6565888. Citováno 28. ledna 2020.
  11. ^ „Azbest nalezen v budově Evropské komise“. Luxembourg Times. 4. července 2014. Citováno 29. ledna 2020.
  12. ^ „Zaměstnanci azbestové kanceláře se přestěhovali do května 2016“. Luxembourg Times. 2. prosince 2015. Citováno 29. ledna 2020.
  13. ^ Strategický plán 2016-2020 (PDF) (Zpráva). Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku, Evropská komise. 17. března 2016. Ares (2016) 1339405. Citováno 28. ledna 2020.
  14. ^ Roberts, Duncan; Coubray, Céline (25. července 2018). „Jean Monnet recyklovaný“. Delano. Citováno 29. ledna 2020.
  15. ^ Marques, David (5. června 2018). „Lucembursko: le Jean-Monnet 2 sortira enfin de terre“ [Lucembursko: Jean-Monnet 2 konečně vystupuje ze země]. Le Quotidien (francouzsky). Citováno 29. ledna 2020.
  16. ^ „Premier coup de pelle du bâtiment Jean Monnet II en présence de Xavier Bettel et François Bausch“ [Průkopnický ceremoniál budovy Jean Monnet II za přítomnosti Xaviera Bettela a Françoise Bauscha] (tisková zpráva) (ve francouzštině). Lucemburská vláda. 4. června 2018. Citováno 31. ledna 2020.
  17. ^ A b C „Budova Jean Monnet II v hodnotě 526 mil. EUR pro 3600 zaměstnanců s 23patrovou věží“. Chronicle.lu. 4. června 2018. Citováno 30. ledna 2020.
  18. ^ Danescu, Elena Rodica (7. dubna 2016). „Lucembursko, stálý kapitál orgánů Společenství“. CVCE.EU od UNI.LU. Citováno 31. ledna 2020.

externí odkazy

„Budova Jean Monnet 2“. CTBUH Centrum mrakodrapů.