Cūḷavaṃsa - Cūḷavaṃsa

Část série na
Theravāda buddhismus
Země Bangladéš Kambodža Indie Laos Myanmar Nepál Srí Lanka Thajsko Vietnam Čína
Texty Pali Canon Parakanonické texty Komentáře Podkomentáře Visuddhimagga Abhidhammattha-sangaha
Dějiny Pre-sektářský buddhismus Rané školy Sthavira Třetí rada Vibhajjavada Čtvrtá buddhistická rada Mahavamsa Buddhistický modernismus Šestá buddhistická rada Vipassanové hnutí
Doktrína Abhidhamma Arhat Kammaṭṭhāna Saṃsāra Nibbána Střední cesta Noble Eightfold Path Čtyři ušlechtilé pravdy Osvícenské etapy Příkazy Tři klenoty Vinaya Vipassana
Klíčové postavy Moggaliputta-Tissa Mahinda Sanghamitta Buddhaghoṣa Buddhadatta Dhammapāla Parakramabahu I. Sāriputta Thera Anawrahta Ram Khamhaeng Henry Steel Olcott Anagarika Dharmapala Mongkut Ledi Sayadaw Walpola Rahula U Nārada Mahasi Sayadaw U Ba Khin S. N. Goenka Ajahn Sao Kantasīlo Mun Bhuridatta Ajahn Chah

Část série na
Buddhismus
Dějiny Časová osa Gautama Buddha Pre-sektářský buddhismus Rady Silk Road přenos buddhismu Pokles na indickém subkontinentu Později buddhisté Buddhistický modernismus
Dharma Koncepty Čtyři ušlechtilé pravdy Noble Eightfold Path Dharma kolo Pět agregátů Nestálost Utrpení Ne-já Závislý vznik Střední cesta Prázdnota Morálka Karma Znovuzrození Saṃsāra Kosmologie
Buddhistické texty Buddhavacana Rané buddhistické texty Tripiṭaka Mahayana Sutras Pali Canon Tibetský kánon Čínský kánon
Praxe Tři klenoty Buddhistické cesty k osvobození Pět pravidel Dokonalosti Rozjímání Filozofické uvažování Oddané praktiky Zásluhy Vzpomínky Všímavost Moudrost Vznešené dodržování Pomůcky pro osvícení Mnišství Laický život Buddhistický chorál Pouť Vegetariánství
Nirvána Probuzení Čtyři fáze Arhat Pratyekabuddha Bódhisattva Buddha
Tradice Theravāda Pali Mahāyāna Hinayana čínština Vajrayāna Tibetský Navayana Newar
Buddhismus podle země Bhútán Kambodža Čína Indie Japonsko Korea Laos Mongolsko Myanmar Rusko Srí Lanka Tchaj-wan Thajsko Tibet Vietnam
Obrys  Náboženský portál

Část série na
Historie Srí Lanky
Kroniky
Dipavamsa Mahavamsa Culavamsa Rajaveliya
Období
Pravěk Doba kamenná Doba bronzová Doba železná 300 000 BP –543 př Pre Anuradhapura Indoárijská osada 543–377 př Anuradhapura Příchod buddhismu Dutthagamaniho kampaň Pád Anuradhapury 377 př. N. L. - 1017 Polonnaruwa Dobytí Choly Sinhálský odpor Invaze Kalinga Maghy 1017–1232 Přechodné Vijayabā Kollaya Krize šestnáctého století 1232–1597 Kandy Kandyanské války 1597–1815 Britský Ceylon Velká vzpoura Mataleho povstání Buddhistické obrození druhá světová válka Nezávislost 1815–1948 Srí Lanka Vláda Republika 1948 – dosud
Podle tématu
Ozbrojené síly Armáda Letectvo Námořnictvo Ekonomika Vzdělávání Zeměpis Politika Tamilská imigrace Památky světového kulturního dědictví
Portál na Srí Lance Bibliografie Glosář Časová osa

The Cūḷavaṃsa, taky Chulavamsa (Pali: „Menší Kronika "), je historický záznam, napsaný v Pali jazyk monarchů z Srí Lanka. Pokrývá období od 4. století do roku 1815. Culavamsa byla sestavována po mnoho let autorem Buddhista mniši a zobrazuje různé epické styly.^[1] To je obecně považováno za pokračování Mahavamsa („Velká kronika“), kterou v 6. století napsal mnich Mahanama. Mahavamsa a Culavamsa jsou někdy považovány za jediné dílo (označované jako „Mahavamsa“) trvající přes dvě tisíciletí Srílanská historie.

Obsah

Culavamsa je pokračováním Mahavamsa. Ale na rozdíl od Mahavamsy to napsali různí autoři v různých obdobích. Culavamsa je rozdělena do dvou částí.

První část, kapitoly třicet sedm až sedmdesát devět, začíná příchodem a. Ve 4. století zubní památka z Siddhártha Gautama na Srí Lanku a pokračuje za vlády Parakramabahu Veliký (1153–1186) ve 12. století a byla napsána ve 13. století. Zatímco autorství první části je tradičně připisováno buddhistickému mnichovi Thera Dhammakitti Mnoho historiků nyní věří, že jde o společné úsilí napsané řadou mnichů.^[1]

Druhá část, jejíž autor zůstává neznámý, zaznamenává historii Srí Lanky od 12. století za vlády Vijayabahu II a pokračuje v historii Sinhálská monarchie k tomu z Parakramabahu IV (Kapitoly 80-90). Ve druhé části je část kroniky, která pojednává o období od Parakramabahu IV. Po smrt Kirti Sri Rajasinha byl sestaven uživatelem Tibbotuvāve Sumangala Thera, zatímco poslední kapitola pokračovala do roku 1815 Hikkaduve Siri Sumangala. Této části kroniky nebylo přiděleno jednoznačné autorství a je obecně považována za horší, a to jak ve stylu, tak ve faktické spolehlivosti, oproti Dhammakittiho části.^[2]

Význam

Traduje se, že dílo sestavil mnich Dhammakitti, kterého Geiger považuje za „muže literární kultury ... seznámeného s indiány Niti literatura'.^[3] „Historii Parakkamy [sic] považuje za skutečné jádro, hlavní předmět Culavamsy“, podobně jako to Dutugemunu život je hlavní součástí Mahavamsa.

Geiger věří, že není možné „vytvořit harmonický a věrohodný obraz jednotlivých činů přisuzovaných mladému Parakkama [sic]“ jednoduše z informací uvedených v Malé kronice. Vysvětlení spočívá v přístupu pisatele k historii:

Vysvětlení spočívá v Dhammakittiho koncepci způsobu, jakým měl být jeho úkol splněn. Z literárních zdrojů, z toho, co četl, vytvořil ideální obraz indického krále. Muž, jehož cílem bylo oslavení, musí tomuto obrazu odpovídat. Musí mít všechny vlastnosti, které patří indickému králi, a používat všechny metody státnictví, které politologie předepisuje nebo doporučuje. Všechny tyto jednotlivé vlastnosti kompilátor kombinuje s údaji poskytnutými tradicí, bez pochyb o jejich pravděpodobnosti nebo nepravděpodobnosti.

— W. Geiger, Culavamsa, 1930, Úvod

To, že text obsahuje určité množství pravdy, potvrzují četné řezbářské práce, edikty a památníky, které dodnes existují na Srí Lance - například války Parakramabahu s Gajabahu II a Manabharana jsou doloženy alespoň jednou skalní řezbou z tohoto období. Geiger se dále domnívá, že Culavamsa „vědomě nesouvisí ... nepravdivé [informace]“.^[4][5][6][7]

Primární zdroj pro Parakramabahu panování je Culavamsa.

Překlad

Nejpřednějším překladem této práce byl překlad Wilhelm Geiger z Pali do Němec, dokončeno v roce 1930. Toto bylo následně přeloženo do angličtiny uživatelem Mabel Haynes Bode a anglický překlad revidoval Geiger. V roce 1929 Angličtina vydání vydalo Oxford University Press, přeloženo C. M. Rickmers.

Britská koloniální vláda zadala překlad anglického jazyka do angličtiny Culavamsa v roce 1871 a vydal ji vedle George Turnour překlad Mahavamsa.^[8]

Pokračování a související práce

V roce 1871 zadala britská koloniální vláda Srí Lanky 101. kapitolu Culavamsa, pokrývající období od 1815-1871.^[8]

V roce 1935 Yagirala Pannananda, a budhistický mnich, napsal Mahavamsa Část III, další rozšíření Culavamsa, v Sinhálština. I když to nebylo schváleno žádnou vládní agenturou nebo náboženskou organizací, bylo nakonec přijato jako součást většího Mahavamsa/Culavamsa tradice.^[8]

V roce 1977 vláda předsedy vlády JR Jayawardene zřídila komisi k rozšíření kroniky na roky 1935-1977.

Viz také

• Historie Srí Lanky
• Buddhistické texty

Reference