BraSCII - BraSCII - Wikipedia
![]() | |
Alias (y) | ABNT |
---|---|
Jazyk (y) | portugalština, Angličtina, různé další |
Standard | ABNT NBR 9611: 1991 |
Klasifikace | Rozšířené ASCII |
Rozšiřuje | ECMA-94: 1985 |
Na základě | DEC MCS |
Další související kódování | ISO-8859-1 (ECMA-94: 1986 nebo novější) |
BraSCII je kódovaný repertoár postav který byl používán v Brazílii. To bylo používáno v 80. letech na několika tiskárnách, v aplikacích jako Carta Certa , ve video deskách[Citace je zapotřebí ] a byla to standardní znaková sada v brazilské linii MSX počítače.[1] Tuto kódovou stránku označují tiskárny Star jako Kódová stránka 3847.
Dějiny
Tato znaková sada byla vyvinuta v roce 1986[2] podle Brazilská národní organizace pro normalizaci (Associação Brasileira de Normas Técnicas (ABNT)) prostřednictvím standardu NBR-9614: 1986 a později revidovaného v roce 1991 ve standardu NBR-9611: 1991.[3]
Tento kód je založen na ISO / IEC 4873[4] standardy a dostal přezdívku „BraSCII“ (PodprsenkaZilian Sstandardní Códa pro Jáinformace Jánterchange) analogicky k „Americký standardní kód pro výměnu informací “(ASCII). Zatímco ASCII je 7bitový kód, BraSCII je 8bitový kód,[4] kde znaky od 160 do 255 byly nakonfigurovány tak, aby podporovaly rozšířené znaky. Je téměř totožný s ECMA-94 (1985) a ISO 8859-1 (1987) kromě toho, že postavy × a ÷ jsou nahrazeny Œ a -,[5][6][7] jak ještě byli v Nadnárodní znaková sada (MCS, 1983) a Mezinárodní znaková sada Lotus (LICS, 1985), zatímco tyto kódové body byly v nejranějších verzích prázdné ECMA-94 (1985)[8] a ISO 8859-1. U prvního návrhu ECMA-94 a ISO 8859-1 je však zcela identický. V některých dalších zařízeních se tato znaková sada jednoduše označuje jako „ABNT“.
Tato znaková sada[9] byl odlišný od jiné brazilské znakové sady, ABICOMP.
Cílem této znakové sady bylo eliminovat „Babylonskou věž“[4] stávajících kódovacích systémů pro portugalský jazyk (ISO IR-16, ISO IR-84, IBM 256, IBM 275, IBM 850, DEC nadnárodní, HP Roman-8, Mac OS Roman, atd.). Navzdory tomu měla tato sada kódů problémy s prosazováním,[2][4] hlavně kvůli tlaku velkých nadnárodních korporací a skončil tím, že byl stále méně používán kvůli všudypřítomnosti jiných znakových sad (ISO 8859-1 a novější Unicode ).
Dosah
Každý znak je kódován jako jedna osmibitová hodnota kódu. Tyto hodnoty kódu lze použít v téměř jakémkoli systému pro výměnu dat ke komunikaci v následujících jazycích (s několika výjimkami kvůli chybějícím znakům, jak je uvedeno):
Moderní jazyky s úplným pokrytím
|
|
|
|
- Poznámky
- ^ Kompletní podpora kromě chybějících Ǿ / ǿ. Ǿ / ǿ lze nahradit Ř / ø nebo øe za cenu zvýšené nejednoznačnosti.
- ^ USA a moderní Britové.
- ^ Kurdská jednotná abeceda, založené na latinské znakové sadě.
- ^ Základní klasický pravopis.
- ^ Rumi skript.
- ^ Bokmål a Nynorsk.
- ^ Evropské a brazilské.
Dopis ÿ, který se ve francouzštině objevuje jen velmi zřídka a nikdy na začátku slov, je zahrnut pouze malými písmeny. Slot odpovídající jeho velkému tvaru je obsazen malým písmenem ß z německého jazyka, který se sám používá jen zřídka jeho velká písmena.
_0 | _1 | _2 | _3 | _4 | _5 | _6 | _7 | _8 | _9 | _A | _B | _C | _D | _E | _F | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
0_ 0 | ||||||||||||||||
1_ 16 | ||||||||||||||||
2_ 32 | SP 0020 | ! 0021 | " 0022 | # 0023 | $ 0024 | % 0025 | & 0026 | ' 0027 | ( 0028 | ) 0029 | * 002A | + 002B | , 002C | - 002D | . 002E | / 002F |
3_ 48 | 0 0030 | 1 0031 | 2 0032 | 3 0033 | 4 0034 | 5 0035 | 6 0036 | 7 0037 | 8 0038 | 9 0039 | : 003A | ; 003B | < 003C | = 003D | > 003E | ? 003F |
4_ 64 | @ 0040 | A 0041 | B 0042 | C 0043 | D 0044 | E 0045 | F 0046 | G 0047 | H 0048 | Já 0049 | J 004A | K. 004B | L 004C | M 004D | N 004E | Ó 004F |
5_ 80 | P 0050 | Q 0051 | R 0052 | S 0053 | T 0054 | U 0055 | PROTI 0056 | Ž 0057 | X 0058 | Y 0059 | Z 005A | [ 005B | \ 005C | ] 005D | ^ 005E | _ 005F |
6_ 96 | ` 0060 | A 0061 | b 0062 | C 0063 | d 0064 | E 0065 | F 0066 | G 0067 | h 0068 | i 0069 | j 006A | k 006B | l 006C | m 006D | n 006E | Ó 006F |
7_ 112 | p 0070 | q 0071 | r 0072 | s 0073 | t 0074 | u 0075 | proti 0076 | w 0077 | X 0078 | y 0079 | z 007A | { 007B | | 007C | } 007D | ~ 007E | |
8_ 128 | ||||||||||||||||
9_ 144 | ||||||||||||||||
A_ 160 | NBSP 00A0 | ¡ 00A1 | ¢ 00A2 | £ 00A3 | ¤ 00A4 | ¥ 00A5 | ¦ 00A6 | § 00A7 | ¨ 00A8 | © 00A9 | ª 00AA | « 00AB | ¬ 00AC | PLACHÝ 00AD | ® 00AE | ¯ 00AF |
B_ 176 | ° 00B0 | ± 00B1 | ² 00B2 | ³ 00B3 | ´ 00B4 | µ 00B5 | ¶ 00B6 | · 00B7 | ¸ 00B8 | ¹ 00B9 | º 00BA | » 00BB | ¼ 00BC | ½ 00BD | ¾ 00BE | ¿ 00BF |
C_ 192 | A 00C0 | A 00C1 | A 00C2 | A 00C3 | A 00C4 | A 00C5 | Æ 00C6 | C 00C7 | E 00C8 | E 00C9 | E 00CA | E 00CB | Ì 00CC | Í 00CD | Î 00CE | Ï 00CF |
D_ 208 | Ð 00D0 | Ñ 00D1 | Ó 00D2 | Ó 00D3 | Ó 00D4 | Ó 00D5 | Ó 00D6 | Œ 0152 | Ó 00D8 | Ù 00D9 | Ú 00DA | Û 00 dB | " 00DC | “ 00DD | Þ 00DE | ß 00DF |
E_ 224 | A 00E0 | A 00E1 | A 00E2 | A 00E3 | A 00E4 | A 00E5 | … 00E6 | C 00E7 | E 00E8 | E 00E9 | E 00EA | E 00EB | ì 00 ES | í 00ED | „ 00EE | ï 00EF |
F_ 240 | ð 00F0 | - 00F1 | Ó 00F2 | Ó 00F3 | Ó 00F4 | Ó 00F5 | Ó 00F6 | - 0153 | Ó 00F8 | ù 00F9 | ú 00FA | û 00FB | ü 00FC | ý 00FD | þ 00FE | ÿ 00FF |
Dopis Číslo Interpunkce Symbol jiný Nedefinováno Rozdíly od ISO 8859-1
Reference
- ^ „[Funkce] Modely MSX jsou příliš japonské na japonský standard [sf # 211] # 235“. github.com.
- ^ A b "Batalha dos protocolos de redes de computadores localizada (no Brasil) no fim do Século XX" (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-12-15. Citováno 2017-02-25.
- ^ Ficha descritiva da norma NBR-9611 na webu ABNT
- ^ A b C d Indústria Brasileira de Computadores - Perspectivas até os anos 90
- ^ „Uživatelská příručka Epson Stylus Color 200 - PC865 Nordic, Abicomp, BRASCII“. twinhead.manuals365.com.
- ^ "Uživatelská příručka Star LC 8021" (PDF).
- ^ „Uživatelská příručka pro Brother HL-2135W - uživatelská příručka, servisní příručka, nastavení a technické údaje tiskárny Brother HL-2135W - strana 136 - Uživatelské příručky a rady pro vaše zařízení - User-Manual.info“. www.user-manual.info.
- ^ Standardní ECMA-94: 8bitová jednobajtová kódovaná sada grafických znaků (PDF) (1. vyd.). Evropská asociace výrobců počítačů (ECMA). Března 1985 [1984-12-14]. Archivováno (PDF) z původního dne 2016-12-02. Citováno 2016-12-01.
- ^ „Oki Data OKIPOS 425 D Developer's Guide 6.2.2.7 Abicomp“. my.okidata.com.