YUSCII - YUSCII

Rodina kódování YUSCII
MIME / IANALatinský: JUS_I.B1.002
Srbská cyrilice: JUS_I.B1.003-serb
Makedonština: JUS_I.B1.003-mac[1]
Alias ​​(y)Latinský: ISO 646-YU, CROSCII, SLOSCII
Srbština: SRPSCII
Makedonština: MAKSCII
Jazyk (y)srbština, chorvatský, Bosenské, slovinský, Makedonština
StandardLatinský: JUS I.B1.002
Srbská cyrilice: JUS I.B1.003
Makedonština: JUS I.B1.004
Klasifikace7bitové kódování
Latinský: ISO 646
UspělLatinský: ISO 8859-2, Windows-1250
Cyrilice: ISO 8859-5, Windows-1251
Další související kódováníKOI-7

YUSCII je neformální název pro několik JUS standardy pro 7-bit Kódování znaků. Tyto zahrnují:

Kódování je založeno na ISO 646, 7-bit Latinsky standard kódování znaků, a byly použity v Jugoslávie před rozšířeným používáním později CP 852, ISO-8859-2 /8859-5, Windows-1250 /1251 a Unicode standardy. Bylo pojmenováno po ASCII, přičemž první slovo „americký“ bylo nahrazeno slovem „jugoslávský“: „jugoslávský standardní kód pro výměnu informací“. Specifické standardy se také někdy nazývají lokálním názvem: SLOSCII, CROSCII nebo SRPSCII pro JUS I.B1.002, SRPSCII pro JUS I.B1.003, MAKSCII pro JUS I.B1.004.

JUS I.B1.002 je národní varianta ISO 646, tj. Rovná se základní ASCII s méně často používanými symboly nahrazenými konkrétními písmeny Gajovy abecedy. Cyrilské standardy dále nahrazují písmena latinky odpovídajícími písmeny v azbuce. Љ (lj), Њ (nj), Џ (dž) a ѕ (dz) odpovídají latinským digrafům a jsou mapovány latinskými písmeny, která se nepoužívají v srbštině nebo makedonštině (q, w, x, y).

YUSCII byl původně vyvinut pro dálnopisníky, ale také se rozšířil pro počítač použití. To bylo obecně považováno za špatný nápad vývojáři softwaru kteří potřebovali původní ASCII jako {, [,},], ^, ~, |, v jejich zdrojový kód (problém částečně řešen trigrafy v C ). Na druhou stranu výhodou YUSCII je, že zůstává srovnatelně čitelný, i když jeho podpora není k dispozici, podobně jako v ruském KOI-7. Četné pokusy nahradit jej něčím lepším stále selhaly kvůli omezené podpoře. Nakonec, Microsoft Úvod do kódové stránky, Vzhled Unicode a dostupnost písma konečně hláskoval jistý (ale přesto stále pomalý) konec YUSCII.[Citace je zapotřebí ]

Rozložení kódové stránky

Body kódu zůstaly z velké části stejné jako v ASCII pro zachování maximální kompatibility. Následující tabulka ukazuje rozdělení kódů znaků v YUSCII. Položky se silným okrajem zvýrazňují rozdíly oproti ASCII, jsou-li interpretovány jako znaky založené na latince. Oba latinský a cyrilice jsou zobrazeny glyfy:

YUSCII[2][3][4]
_0_1_2_3_4_5_6_7_8_9_A_B_C_D_E_F
0_
0		NUL
0000		SOH
0001		STX
0002		ETX
0003		EOT
0004		ENQ
0005		ACK
0006		BEL
0007		BS
0008		HT
0009		LF
000A		VT
000B		FF
000C		ČR
000D		TAK
000E		SI
000F
1_
16		DLE
0010		DC1
0011		DC2
0012		DC3
0013		DC4
0014		NAK
0015		SYN
0016		ETB
0017		UMĚT
0018		EM
0019		SUB
001A		ESC
001B		FS
001C		GS
001D		RS
001E		NÁS
001F
2_
32		SP
0020		!
0021		"
0022		#
0023		$
0024		%
0025		&
0026		'
0027		(
0028		)
0029		*
002A		+
002B		,
002C		-
002D		.
002E		/
002F
3_
48		0
0030		1
0031		2
0032		3
0033		4
0034		5
0035		6
0036		7
0037		8
0038		9
0039		:
003A		;
003B		<
003C		=
003D		>
003E		?
003F
4_
64		Ž /Ж
017D / 0416		A /А
0041/0410		B /Б
0042/0411		C /Ц
0043/0426		D /Д
0044/0414		E /Е
0045/0415		F /Ф
0046/0424		G /Г
0047/0413		H /Х
0048/0425		Já /И
0049/0418		J /Ј
004A / 0408		K. /К
004B / 041A		L /Л
004C / 041B		M /М
004D / 041C		N /Н
004E / 041D		Ó /О
004F / 041E
5_
80		P /П
0050 / 041F		Q /Љ
0051/0409		R /Р
0052/0420		S /С
0053/0421		T /Т
0054/0422		U /У
0055/0423		PROTI /В
0056/0412		Ž /Њ
0057 / 040A		X /Џ
0058 / 040F		Y /Ѕ
0059/0405		Z /З
005A / 0417		Š /Ш
0160/0428		Đ /Ђ /Ѓ
0110/0402		C /Ћ /Ќ
0106 / 040B		C /Ч
010C / 0427		_
005F
6_
96		ž /ж
017E / 0436		A /а
0061/0430		b /б
0062/0431		C /ц
0063/0446		d /д
0064/0434		E /е
0065/0435		F /ф
0066/0444		G /г
0067/0433		h /х
0068/0445		i /č
0069/0438		j /ј
006A / 0458		k /к
006B / 043A		l /л
006C / 043B		m /м
006D / 043C		n /n
006E / 043D		Ó /о
006F / 043E
7_
112		str /п
0070 / 043F		q /љ
0071/0459		r /р
0072/0440		s /с
0073/0441		t /т
0074/0442		u /у
0075/0443		proti /в
0076/0432		w /њ
0077 / 045A		X /џ
0078 / 045F		y /ѕ
0079/0455		z /з
007A / 0437		š /ш
0161/0448		đ /ђ /ѓ
0111/0452		C /ћ /ќ
0107 / 045B		C /ч
010D / 0447		DEL
007F

  Dopis   Číslo   Interpunkce   Symbol   jiný   Nedefinováno   Latina se liší od ASCII

Světový systémový teletext

YUSCII by neměla být zaměňována s latinkou G0 pro srbštinu, chorvatštinu a slovinštinu,[5] nebo sada cyrilice G0 pro srbštinu,[6] definován Světový systémový teletext. Stejně jako YUSCII jsou tyto založeny na ASCII a jsou pokud možno navzájem homologní pro srbské dopisy. Dělají však různá rozhodnutí, a proto nejsou kompatibilní s YUSCII. Makedonská písmena Ќ a Ѓ jsou také přiřazeny jedinečné pozice, spíše než stejné jako jejich srbské ekvivalenty, zatímco malá forma Џ a makedonský dopis Ѕ nejsou podporovány.[A] Sady WST G0 jsou podrobně popsány níže. Rozdíly od YUSCII jsou zobrazeny se silným zeleným okrajem.

World System Teletext G0 nastavuje pro latinu[5] a cyrilice[6] scénář srbština, chorvatština a slovinština
_0_1_2_3_4_5_6_7_8_9_A_B_C_D_E_F
0_
0		NUL
0000		SOH
0001		STX
0002		ETX
0003		EOT
0004		ENQ
0005		ACK
0006		BEL
0007		BS
0008		HT
0009		LF
000A		VT
000B		FF
000C		ČR
000D		TAK
000E		SI
000F
1_
16		DLE
0010		DC1
0011		DC2
0012		DC3
0013		DC4
0014		NAK
0015		SYN
0016		ETB
0017		UMĚT
0018		EM
0019		SUB
001A		ESC
001B		FS
001C		GS
001D		RS
001E		NÁS
001F
2_
32		SP
0020		!
0021		"
0022		#
0023		E /$
00CB / 0024		%
0025		&
0026		'
0027		(
0028		)
0029		*
002A		+
002B		,
002C		-
002D		.
002E		/
002F
3_
48		0
0030		1
0031		2
0032		3
0033		4
0034		5
0035		6
0036		7
0037		8
0038		9
0039		:
003A		;
003B		<
003C		=
003D		>
003E		?
003F
4_
64		C /Ч
010C / 0427		A /А
0041/0410		B /Б
0042/0411		C /Ц
0043/0426		D /Д
0044/0414		E /Е
0045/0415		F /Ф
0046/0424		G /Г
0047/0413		H /Х
0048/0425		Já /И
0049/0418		J /Ј
004A / 0408		K. /К
004B / 041A		L /Л
004C / 041B		M /М
004D / 041C		N /Н
004E / 041D		Ó /О
004F / 041E
5_
80		P /П
0050 / 041F		Q /Ќ
0051 / 040C		R /Р
0052/0420		S /С
0053/0421		T /Т
0054/0422		U /У
0055/0423		PROTI /В
0056/0412		Ž /Ѓ
0057/0403		X /Љ
0058/0409		Y /Њ
0059 / 040A		Z /З
005A / 0417		C /Ћ
0106 / 040B		Ž /Ж
017D / 0416		Đ /Ђ
0110/0402		Š /Ш
0160/0428		E /Џ
00EB / 040F
6_
96		C /ч
010D / 0447		A /а
0061/0430		b /б
0062/0431		C /ц
0063/0446		d /д
0064/0434		E /е
0065/0435		F /ф
0066/0444		G /г
0067/0433		h /х
0068/0445		i /č
0069/0438		j /ј
006A / 0458		k /к
006B / 043A		l /л
006C / 043B		m /м
006D / 043C		n /n
006E / 043D		Ó /о
006F / 043E
7_
112		str /п
0070 / 043F		q /ќ
0071 / 045C		r /р
0072/0440		s /с
0073/0441		t /т
0074/0442		u /у
0075/0443		proti /в
0076/0432		w /ѓ
0077/0453		X /љ
0078/0459		y /њ
0079 / 045A		z /з
007A / 0437		C /ћ
0107 / 045B		ž /ж
017E / 0436		đ /ђ
0111/0452		š /ш
0161/0448		■
25A0

  Dopis   Číslo   Interpunkce   Symbol   jiný   Nedefinováno   Liší se od YUSCII

Viz také

externí odkazy

Poznámky pod čarou

  1. ^ Sada Teletext G1 pro použití s ​​azbukou, uvedená v části 15.6.7 tabulka 41 standardu, obsahuje podmnožinu římských písmen, většinou v sadách G0 bez cyrilských homoglyfů. Tyto zahrnují S.
  1. ^ „Sady znaků“. IANA. 2018-12-12.
  2. ^ A b Federální úřad pro normalizaci (01.01.1987). ISO-IR-141: Srbsko-chorvatská a slovinská latinská abeceda (PDF). Japonská komise pro standardy informačních technologií (IPSJ / ITSCJ).
  3. ^ A b Federální úřad pro normalizaci (01.10.1988). ISO-IR-146: Serbocroatian Cyrillic Alphabet (PDF). Japonská komise pro standardy informačních technologií (IPSJ / ITSCJ).
  4. ^ A b Federální úřad pro normalizaci (01.10.1988). ISO-IR-147: Makedonská cyrilice (PDF). Japonská komise pro standardy informačních technologií (IPSJ / ITSCJ).
  5. ^ A b „15.6.2 Latinskoamerické národní dílčí sady opcí, tabulka 36“. ETS 300 706: Vylepšená specifikace teletextu (PDF). Evropský institut pro telekomunikační normy (ETSI ). p. 115.
  6. ^ A b „15.6.4 Sada cyrilice G0 - možnost 1 - srbština / chorvatština, tabulka 38“. ETS 300 706: Vylepšená specifikace teletextu (PDF). Evropský institut pro telekomunikační normy (ETSI ). p. 117.