Baháʼulláhova smlouva - Covenant of Baháʼulláh - Wikipedia

A smlouva v náboženském smyslu je závazná dohoda mezi Bohem a lidmi, kde se od jednotlivců vyžaduje určité chování a na oplátku Bůh zaručuje určitá požehnání. Mezi náboženstvími se nalézá několik typů smluv; například četné odkazy na smlouvy existují v Bibli.[1] V Bahá'í Faith existují dvě odlišné smlouvy: a Větší smlouva který se vyrábí mezi každým prorok nebo posel od Boha a jeho následovníci týkající se budoucího božského učitele, který přijde; a a Malá smlouva to se týká nástupnictví autority v náboženství po smrti proroka.[2]

Větší smlouva

Větší smlouva se týká smlouvy, kterou všichni poslové od Boha uzavírají se svými následovníky ohledně dalšího posla, který pro ně Bůh pošle.[2] Podle Bahá'u'lláh, zakladatel bahájské víry, Bůh slibuje, že bude vždy posílat božské učitele, aby vyučovali lidstvo v procesu známém jako postupné odhalení.[1] Bahá'í věří proroctví týkající se Boží větší smlouvy se nacházejí v písma všech náboženství a každý Boží posel konkrétně prorokuje o příštím příštím.[2] Pokud jde o účast ve větší smlouvě, následovníci každého náboženství mají povinnost s otevřenou myslí zkoumat, zda osoba, která se prohlašuje za zaslíbeného posla své víry, duchovně plní nebo neplní příslušná proroctví.[2]

Projevy boha

Bahá'í pojímá Boha jako jedinečnou, věčnou Bytost, všemocného vševědoucího stvořitele všeho.[3] Ačkoli je Boží milující vůle nekonečně vyvýšená nad jeho stvoření, je věrně předávána inteligentním bytostem prostřednictvím řady proroků nebo božských poslů, které Bahá'í označují jako Projevy boha.[4][5] Při vyjadřování Boží vůle pro tento svět odhalují sociální a duchovní principy a zákony, které vzdělávají lidské bytosti podle jejich schopností a konkrétních potřeb času a místa, kde se každý projev projevuje. Jako prostředníci mezi Bohem a lidstvem se to, co tito božští učitelé dali lidem, postupem času stalo základem toho, co je dnes známé jako hlavní světová náboženství.[6]

Bahá'u'lláh říká, že projevy Boha mají dvojí povahu, božskou i lidskou. Ačkoli to nejsou inkarnace Boha, nejsou to ani obyčejní smrtelníci.[7] Bahá'u'lláh přirovnává všechny projevy k čistým leštěným zrcadlům vytvořeným Bohem, aby dokonale odrážely jeho znalosti a atributy, aby jasně projevily vůli Stvořitele prostřednictvím normativních učení, která dávají tomuto světu:

„... [Bůh] nařídil, aby v každém věku a dispensaci byla v královstvích země a nebes zjevena čistá a nerezová Duše. K této subtilní, této tajemné a éterické Bytosti přidělil dvojí přirozenost; fyzickou, náležející světu hmoty a duchovnímu, který se zrodil z podstaty samotného Boha. Navíc mu dal dvojí postavení. První postavení, které souvisí s Jeho nejvnitřnější realitou, ho představuje jako Ten, jehož hlas je hlasem samotného Boha. ... Druhou stanicí je lidská stanice ... Tyto Esence odloučení, tyto zářivé Reality jsou kanály všudypřítomné Boží milosti. “[8]

Progresivní odhalení

Progresivní odhalení, základní učení bahájské víry, si myslí, že náboženskou pravdu Bůh zjevuje postupně v průběhu dějin tím, že vysílá řadu božských projevů při plnění Božího slibu ve větší smlouvě.[9] Tento nekonečný proces popsal Báb, jeden ze dvou projevů bahájské víry, tímto způsobem:

„Pán vesmíru nikdy nevzbudil proroka, ani neposlal Knihu, ledaže by ustanovil svou smlouvu se všemi lidmi a vyzval k jejich přijetí příštího Zjevení a další Knihy; do té míry, do jaké výlevy Jeho štědrosti jsou nepřetržité a bez omezení. “[10]

Každý Boží projev přináší míru zjevení přizpůsobenou populaci času a místa, kde se objevuje.[11][12] Rozdíly mezi zjeveními nejsou považovány za závislé na znalostech konkrétního projevu, ale jsou přičítány různým společenským potřebám a faktorům odrážejícím „podmínky“ a „různé požadavky věku“ a „duchovní kapacitu“ vyučovaných.[13] Prostřednictvím této školy božského vedení se lidé postupně vyvinuli, aby dosáhli stále se rozšiřujících kruhů jednoty zahrnujících rodiny, kmeny, městské státy a nejnověji i národy.[14][15] Na základě tohoto konceptu Bahájové přijímají božský původ všech hlavních světových náboženství a považují je za různé etapy jeden skvělý vzdělávací proces ustanoveno Bohem. Bahá'í také věří, že Bahá'u'lláh je nejnovějším projevem zaslaným Bohem a prostřednictvím aplikace jeho učení lidská rasa konečně dosáhne své kolektivní dospělosti.[11][16]

Proroctví

Povaha a příslib Boží větší smlouvy se všemi lidmi je klíčovou složkou náboženské literatury, vyjádřená v obou proroctvích a zmiňovaná samotnými božskými učiteli.

Bahá'í přijímají Báby jako plnění islámských proroctví o návratu Mahdí předpověděl Muhammad; a vidět v Bahá'u'lláhovi symbolické naplnění mesiášský a související eschatologické proroctví hlavních světových náboženství a skupin.[17] Mezi ně patří, pro judaismus, inkarnace „Věčného Otce“ z Vánoční proroctví Izajáše 9: 6, „Pán zástupů“; pro křesťanství „Duch pravdy“ nebo „Utěšitel“ předpověděl Ježíš ve svém rozloučení Jana 14-17 a návrat Krista „ve slávě Otce“; pro Zoroastrismu, návrat Shah Bahram Varjavand; pro Šíitský islám návrat třetího imáma, Imám Husajn; pro Sunnitský islám návrat Ježíše, Je; a pro víra Bábí, Ten, kterého Bůh projeví.[17] Bahá'í také identifikují příchod Bahá'u'lláha jako naplňující pro "hinduisty reinkarnaci Krišna „a pro buddhisty příchod“pátý Buddha ".[18]

Povinnosti

Bahá'u'lláh učí, že jednotlivci mají dvojí povinnost plnit v reakci na Boží slib, že budou neustále vysílat posly.[1] Prvním je rozpoznat a přijmout nový projev, když přijde, druhým je poslouchat a realizovat nové učení, které přináší; Bahá'u'lláh popisuje, že tyto dvojčata jsou neoddělitelné.[1] V jeho Kniha zákonů on říká:

První povinností, kterou Bůh předepsal svým služebníkům, je uznání toho, který je dnem jara Jeho zjevení a pramenem jeho zákonů, který představuje Božství jak v království Jeho příčiny, tak ve světě stvoření. Kdokoli dosáhne této povinnosti, dosáhl všeho dobrého ... Je to každý, kdo dosáhne této nejvznešenější stanice, tohoto vrcholu transcendentní slávy, aby sledoval každý obřad toho, který je touhou světa. Tyto dvojčata jsou neoddělitelné. Ani jeden není přijatelný bez druhého.[19]

Když Bůh plní svou větší smlouvu procesem postupného zjevování, Bahá'u'lláh prohlašuje ve svém Kniha jistoty že Pán také testuje čistotu srdce a upřímnost těch, kteří tvrdí, že jsou oddanými stoupenci dřívějšího projevu, kdykoli se objeví nový. Takové zkoušky se provádějí různými způsoby, které objasňují, zda jsou jednotlivci duchovně naladěni natolik, aby rozpoznali, že Bůh mluví prostřednictvím nového projevu, nebo zda ho odmítají slepým lpěním na tradicích a nesprávnými interpretacemi duchovní reality podporovanými duchovními.[20]

Na základě skutečnosti, že všechny projevy hovoří za stejného Boha, Bahá'u'lláh také zdůrazňuje, že odmítnutí kteréhokoli z Božích projevů je totéž jako odmítnutí všech: „Buďte si jisti, že ten, kdo se odvrací od tato Kráska se také odvrátila od Poslů minulosti a projevuje hrdost na Boha od věčnosti do věčnosti. “[21]

Malá smlouva

Aby se odlišili od věčné Boží větší smlouvy s lidstvem, odkazují Bahá'í na dohodu projevu se svými následovníky, ohledně kterých by se měli obrátit a poslouchat bezprostředně po jeho smrti jako menší smlouvy.[2]

Dva charakteristické rysy bahájské menší smlouvy, která je v bahájské víře označována jako Bahá'u'lláhova smlouva, je to explicitní a také sdělené v ověřených písemných dokumentech. Bahá'u'lláhova smlouva je v náboženské historii jedinečná,[22] a nejmocnější prostředky k zajištění duchovního zdraví stoupenců Víry a jejich trvalé jednoty a úplné ochrany před jakýmkoli úsilím podněcovat neshody nebo vytvářet rozkol.[2] Jelikož Bahá'u'lláhovým specifickým božským posláním je dosáhnout světové jednoty, je zajištění trvalé jednoty jeho náboženství zárukou dosažení tohoto cíle.[23] 'Abdu'l-Bahá Bahá'u'lláhův nejstarší syn vysvětluje:

První podmínkou je pevnost ve smlouvě Boží. Protože síla smlouvy ochrání Bahá'u'lláhovu kauzu před pochybnostmi lidu omylu. Je to opevněná pevnost Boží věci a pevný pilíř náboženství Božího. Dnes žádná síla nemůže zachovat jednotu bahájského světa, kromě Boží smlouvy; jinak rozdíly jako u největší bouře obejdou bahájský svět. Je evidentní, že osou jednoty světa lidstva je síla smlouvy a nic jiného. Kdyby smlouva nenastala, kdyby nebyla zjevena z Nejvyššího pera a kdyby Kniha smlouvy, jako paprsek Slunce reality, neosvětlila svět, síly Boží příčiny by byly naprosto rozptýlené a určité duše, které byly vězněmi svých vlastních vášní a chtíčů, by vzaly do svých rukou sekeru, která by uťala kořen tohoto požehnaného stromu.[24]

Ustanovení v Bahá'u'lláhově smlouvě, úzce spojená s dodržováním veškerých pokynů od jeho jmenovaného nástupce, dále zakazují jednotlivcům i celým bahájským komunitám láskyplně podporovat vedení všech správních institucí, které Bahá'u'lláh nařídil pro svou Víru.[25]

V bahájské víře může každý věřící zastávat osobní teologické názory, ale neměl by na ně tlačit na ostatní.[26] Být pevnou ve smlouvě Bahá'u'lláha, věrný jejím ustanovením a mít neotřesitelnou důvěru v to, že rozhodnutí autority ve středu bahájské víry odráží vůli Boží, je pro Bahá'í hlavní duchovní ctností.[25]

Kitáb-i-ʻAhd

Bahá'u'lláh založil nástupnictví bahájské víry dokumentem nazvaným Kitáb-i-`Ahd (dále jen Kniha smlouvy ), napsaný jeho vlastní rukou a před jeho odchodem pověřen „Abdu'l-Bahá.[27] V tomto dokumentu Bahá'u'lláh znovu potvrdil své poslání od Boha, nabádal národy světa, aby sledovaly to, co je povznáší, a zakázal konflikty a sváry, přičemž výstižně a důrazně dává nástupnictví Víry do rukou Nejmocnější větev, titul vyhrazený výhradně pro 'Abdu'l-Bahá.[27]

Před lety v Edirne Bahá'u'lláh složil dokument s názvem Tablet pobočky ve kterém naznačil vysokou stanici pro Pobočka svatosti,[28] a ve své knize zákonů nařídil, že po jeho smrti by se Bahá'í měli obrátit k "Němu, kterého Bůh zamýšlel, který se rozvětvil z tohoto starověkého kořene".[29] Když byl po jeho smrti přečten Kitáb-i-'Ahd, byly Bahá'u'lláhovy předchozí odkazy na „Abdu'l-Bahá v těchto dvou dokumentech potvrzeny a poté věřící plně pochopeny.[30] Na rozdíl od minulých náboženství při udělení „Abdu'l-Bahá stanici a autoritě bytí Střed jeho smlouvy, Bahá'u'lláh v mnoha prohlášeních[31] také objasnil, že „Abdu'l-Bahá je jedinečným trvalým modelem, který mají ostatní napodobovat[32] jak jej Bůh obdaroval „dokonalostí v osobním a společenském chování“.[33][34]

Další vývoj

Podle své vlastní vůle a zákona „Abdu'l-Bahá rozšířil Bahá'u'lláhovu menší smlouvu s věřícími jmenováním svého nejstaršího vnuka Shoghi Effendiho the Strážce a vedoucí bahájské víry.[35] Bahá'u'lláhova smlouva poskytla 'Abdu'l-Baháovi pozici jediného autorizovaného tlumočníka svatých spisů Víry.[36] Ve své závěti „Abdu'l-Bahá následně označil stejnou roli a autoritu Shoghi Effendi jako„ vykladatele Božích slov “.[35]

„Abdu'l-Bahá také ve své závěti potvrdil, že kromě Guardianu také Světový dům spravedlnosti, založený v Bahá'u'lláhově knize zákonů jako nejvyšší zákonodárný orgán jeho víry,[37][38] byla druhou bahájskou institucí, která dostala globální vedení a autoritu ve Faith.[30] Úkolem Světového domu spravedlnosti je vydávat nebo přijímat zákony v jakékoli věci, která není výslovně uvedena v bahájských písmech, a Bahá'u'lláh slibuje, že Bůh je „bude inspirovat tím, co chce.“[39][40] Světový dům spravedlnosti se stal hlavou Bahá'í Faith po svém zvolení v roce 1963[41] Bahá'í z celého světa.

Bahá'u'lláhovu smlouvu Shoghi Effendi výslovně označuje jako prostředek řízení a kanalizace duchovních sil uvolněných Bahá'u'lláhovým zjevením v tomto světě a „zajištění jejich harmonického a nepřetržitého působení po Jeho nanebevstoupení“. .[42] Dále uvedl, že účelem Bahá'u'lláhovy smlouvy je zachovat vliv a integritu Víry, chránit její jednotu a stimulovat její růst po celé planetě.[43]

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b C d Hatcher, W.S .; Martin, J.D. Baháʼí Faith: The Emerging Global Religion (str. 127–130). San Francisco, CA, USA: Harper and Row, 1998. ISBN  0-87743-264-3.
  2. ^ A b C d E F Smith, Peter. „Smlouva (str. 114)“. Stručná encyklopedie bahájské víry. Oxford, UK: Oneworld Publications, 2000. ISBN  1-85168-184-1.
  3. ^ „Baháʼí víra“. Kniha roku Britannica. Chicago, IL, USA: Encyklopedie Britannica. 1988. ISBN  0-85229-486-7.
  4. ^ Smith, Peter. „Projevy Boží (str. 231)“. Stručná encyklopedie bahájské víry. Oxford, UK: Oneworld Publications, 2000. ISBN  1-85168-184-1.
  5. ^ Hutter, Manfred (2005). "Bahā'īs". V Lindsay Jones (ed.). Encyclopedia of Religion. sv. 2 (2. vyd.). Detroit, MI, USA: Macmillan Reference USA. 737–740. ISBN  0-02-865733-0.
  6. ^ Cole, Juan (1982). „Koncept projevu v bahájských spisech“. Baháʼí studia. monografie 9: 1–38.
  7. ^ Taherzadeh, A. „Zjevení Bahá'u'lláha, sv. 1: Bagdád 1853–63. / §„ Podstata Boha a jeho projevy “(str. 175–180)“. Oxford, Velká Británie: George Ronald, 1988. ISBN  0-85398-057-8 - prostřednictvím The Covenant Library.
  8. ^ Bahá'u'lláh. „Sběratelství ze spisů Bahá'u'lláha (§XXVII)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  9. ^ 'Abdu'l-Bahá. „Sekce„ Abdu'l-Bahá (str. 358) “. Bahá'í World Faith — Selected Writings of Bahá'u'lláh and ʻAbdu'l-Bahá. Wilmette, IL, USA: Baháʼí Publishing Trust, 1976.
  10. ^ Báb. „Výběry ze spisů Bába (str. 87)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  11. ^ A b Smith, Peter. „Progresivní zjevení (str. 276–277)“. Stručná encyklopedie bahájské víry. Oxford, UK: Oneworld Publications, 2000. ISBN  1-85168-184-1.
  12. ^ Shoghi Effendi. Baháʼí správa (str. 185). Wilmette, IL: USA: Baháʼí Publishing Trust, 1974. ISBN  0-87743-166-3.
  13. ^ Lundberg, Zaid (květen 1996). Bahá'í apokalyptismus: Koncept postupného odhalení. Katedra dějin náboženství na teologické fakultě Lund University. Citováno 2006-11-25.
  14. ^ Smith, Peter. „Sociální evoluce (str. 323–324)“. Stručná encyklopedie bahájské víry. Oxford, UK: Oneworld Publications, 2000. ISBN  978-1-85168-184-6.
  15. ^ Bahá'í mezinárodní společenství. „Bod obratu pro všechny národy: Prohlášení u příležitosti 50. výročí Organizace spojených národů, §V“. www.bic.org. Bahá'í mezinárodní společenství (1. října 1995).
  16. ^ Bahá'í mezinárodní společenství. „Prosperita lidstva, §VII“. www.bic.org. Bahá'í mezinárodní společenství (3. března 1995).
  17. ^ A b Buck, Christopher (2004). „Eschatologie globalizace: Bahaj'u'llāhův mnohonásobný mesiášství se vrátil“. V Sharon, Moshe (ed.). Studie o moderních náboženstvích, náboženských hnutích a vírách Bábí-Bahá'í. Boston: Brill. 143–178. ISBN  90-04-13904-4.
  18. ^ Shoghi Effendi. „Bůh jde kolem (str. 94)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  19. ^ Bahá'u'lláh. „Kitáb-i-Aqdas (Nejsvětější kniha) (¶1)“. (1992 English edn.) Bahá'í Reference Library. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  20. ^ Bahá'u'lláh. „The Kitáb-i-Íqán (Kniha jistoty) (¶58-63)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  21. ^ Bahá'u'lláh. „Bahá'í Modlitby: Výběr modliteb odhalených Bahá'u'lláhem, Bábem a 'Abdu'l-Bahá. / §'Speciální tablety': Ahmadova deska ''. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  22. ^ „Abdu'l-Bahá, uvedený výše. Shoghi Effendi. „Světový řád Bahá'u'lláha (str. 146)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  23. ^ Momen, Moojan (1995). „Smlouva a porušovatel smlouvy. §'H. Shrnutí'". Bahá'í knihovna online.
  24. ^ 'Abdu'l-Bahá. „Tabulky Božského plánu (§ 8)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  25. ^ A b Momen, Moojan (1995). „Smlouva a porušovatel smlouvy. §'Úvod'". Bahá'í knihovna online.
  26. ^ Momen, Moojan (2007). „Marginality and Apostasy in the Bahá'í Community (§Abstract)“. Bahá'í knihovna online.
  27. ^ A b Smith, Peter. „Smlouva, Kniha (str. 114–115)“. Stručná encyklopedie bahájské víry. Oxford, UK: Oneworld Publications, 2000. ISBN  1-85168-184-1.
  28. ^ Bahá'u'lláh, uvedený výše. Taherzadeh, A. „The Revelation of Bahá'u'lláh, vol. 1: Baghdad 1853-63 / §„ Some Outstanding Tablets “(str. 135)“. Oxford, Velká Británie: George Ronald, 1988. ISBN  0-85398-057-8 - prostřednictvím Knihovny smluv.
  29. ^ Bahá'u'lláh. „Kitáb-i-Aqdas (Nejsvětější kniha) (¶121)“. (1992 English edn.) Bahá’í Reference Library. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  30. ^ A b Momen, Moojan (1995). „Smlouva a porušovatel smlouvy. §'C. Malá smlouva'". Bahá'í knihovna online.
  31. ^ Bahá'u'lláh, uvedený výše. Shoghi Effendi. „Bůh prochází kolem (str. 242–243)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  32. ^ Bahá'u'lláh, uvedený výše. Shoghi Effendi. „Světový řád Bahá'u'lláha (str. 134)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  33. ^ Světový dům spravedlnosti. „Poselství Bahá'íům ve světě, oslavujícím sté výročí dne smlouvy (¶13)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  34. ^ Taherzadeh, A. „The Revelation of Bahá'u'lláh, sv. 2: Adrianople 1863 ~ 68. §'Súriy-i-Ghusn '(str. 388-389)“. Oxford, Velká Británie: George Ronald, 1988. ISBN  0 85398 071 3 - prostřednictvím The Covenant Library.
  35. ^ A b 'Abdu'l-Bahá. „Will and Testament of 'Abdu'l-Bahá (¶16)". Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  36. ^ Bahá'u'lláh. „The Kitáb-i-Aqdas (Nejsvětější kniha) (¶174)“. (1992 English edn.) Bahá’í Reference Library. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  37. ^ Bahá'u'lláh. „Kitáb-i-Aqdas (Nejsvětější kniha). (¶1-2 v Tablet of Ishráqát)“. (1992 English edn.) Bahá’í Reference Library. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  38. ^ Taherzadeh, A. „The Revelation of Bahá'u'lláh, sv. 3:„ Akka, The Early Years 1868-77. §'A New World Order '(str. 319) “. Oxford, Velká Británie: George Ronald, 1988. ISBN  0-85398-144-2 - prostřednictvím Knihovny smluv.
  39. ^ Shoghi Effendi. „Bůh prochází kolem (str. 218-219)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  40. ^ Bahá'u'lláh. „Bahá'u'lláhovy tablety. / §'Rajská slova '(v 8. listu)). Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  41. ^ Smith, Peter. „Chronologie - 1963 (str. 9)“. Stručná encyklopedie bahájské víry. Oxford, UK: Oneworld Publications, 2000. ISBN  978-1-85168-184-6.
  42. ^ Shoghi Effendi. „Bůh jde kolem (str. 237)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.
  43. ^ Shoghi Effendi. „Bůh prochází kolem (str. 244–245)“. Bahá'í referenční knihovna. www.bahai.org. Bahá'í světové centrum.

Reference

  • Afroukhteh, Dr. Youness. Vzpomínky na devět let v Akká. Oxford, Velká Británie: George Ronald, 2003. ISBN  0-85398-477-8.
  • Hofman, David. Komentář k vůli a závěti Abdu'l-Bahá. Oxford, Velká Británie: George Ronald, 1982. ISBN  0-85398-158-2.

externí odkazy