Warázu jazyk - Warázu language - Wikipedia
Warázu | |
---|---|
Pauserna | |
Guarasugwé | |
Rodilý k | Bolívie |
Kraj | Oddělení Beni, Bolívie a Rondônia, Brazílie |
Etnický původ | 46 (2000) |
Rodilí mluvčí | 2 (2017)[1] |
Tupian
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | psm |
Glottolog | paus1244 [2] |
Warázu, také známý jako Pauserna nebo Guarasugwé (Guarasú'we), je umírající Jazyk Tupi – Guaraní z Bolívie.[1] Mluví to Guarasugwé lidé, kterých bylo podle sčítání lidu v roce 2012 odhadováno na 125.[3]
Klasifikace
Warázu nejvíce souvisí Sirionó a Yuki (Yuqui). Ramirez (2017) zařazuje klasifikaci Warázu do podskupiny Guaraní skupiny Jazyky Tupi-Guarani jak následuje:[1]
Jména
Řečníci jsou také známí jako Guaraiutá, Guaraju, Pauserna, Guarasugwe nebo Warazúkwe [waɾaðúkwe].[1]
Demografie
Ramirez (2017) našel pouze 2 zbývající mluvčí Warázu, staršího páru sestávajícího z Känätsi [kənətsi] (José Frei Leite) a Híwa (Ernestina Moreno). Narodili se v Riozinho (Urukuríti) v roce Rondônia, Brazílie, a pohyboval se tam a zpět mezi Brazílií a Bolívií, až se nakonec usadil Pimenteiras do Oeste, Rondônia.[1]
Lidé Warázuové tradičně žili v následujících 7 vesnicích na břehu řeky Řeka Guaporé. V těchto lokalitách se však již nemluví jazykem Warázu.
- Riozinho (Urukurɨti) (na břehu řeky Riozinho, přítok řeky Guaporé), Brazílie
- Acurizal, Brazílie
- Campo Grande (na břehu řeky Řeka Paragúa, přítok řeky Guaporé), Bolívie
- Bella Vista, Bolívie
- Jangada, Bolívie
- Barranco Vermelho, Bolívie
- Flechas, Bolívie
Fonologie
Fonologický soupis Warázu:[1]
Souhlásky
p t k ʔ m n r w / kʷ ð h ts
- [ɲ], allophone of / n /
- [ɾʲ], allophone z / ɾ /
- [tʲ], allophone of / t /
- [ʝ]], allophone z / ð /
Samohlásky
i ɨ u E ə Ó A
Slabičná struktura je (ŽIVOTOPIS nebo (C) VV.
Zájmena
Warázu zájmena:[1]
zájmeno Warázu Já tsé vy (sg.) né [á-pe] my (kromě) Ruda my (vč.) Dán vy (pl.) pé [peðó-pe] on ona áʔe
Slovní zásoba
Seznam jmen rostlin a zvířat Warázu od Ramireze (2017),[1] viz odpovídající Portugalský článek.
Další čtení
- Anonymous (2015). Diccionario flora y fauna gwarasu. Santa Cruz de la Sierra: Talleres Gráficos Kipus.
- Riester, Jürgen (1972). Die Pauserna-Guarasug’wä. Monographie eines Tupi-Guaraní-Volkes in Ostbolivien. St. Augustin bein Bonn: Verlag des Anthropos-Instituts.
- Riester, Jürgen (1976). En busca de la Loma Santa. Indígenas en el Oriente Boliviano. Aktuální Analisis de su situación. La Paz: Redakční Los Amigos del Libro.
- Riester, Jürgen (1977). Los Guarasug’wé: Crónica de sus últimos días. La Paz: Redakční Los Amigos del Libro.
Reference
- ^ A b C d E F G h Ramirez, Henri; Vegini, Valdir; França, Maria Cristina Victorino de (2017). „O warázu do Guaporé (tupi-Guarani): Primeira descrição linguística“ [Warázu z Guaporé (Tupi-Guarani): první jazykový popis]. LIAMES (v portugalštině). 17 (2): 411–506. doi:10.20396 / liames.v17i0.8647468.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Warázu". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ „Censo de Población y Vivienda 2012 Bolívie Características de la Población“ [Sčítání lidu, domů a bytů 2012 Bolívie Charakteristika obyvatelstva]. Instituto Nacional de Estadística, República de Bolivia (ve španělštině). str. 29.