Nathan Babylonian - Nathan the Babylonian
Rabínské éry |
---|
Nathan Babylonian (hebrejština: רבי נתן הבבלי), také známý jako Rabín Nathan, byl tanna třetí generace (2. století).
Životopis
Byl synem a Babylonian exilarch. Z neznámých důvodů odešel Babylonia, a jeho jasné vyhlídky tam, usadit se v země Izrael, kde byl jmenován vedoucím školy v Usha.[1] Později byl svěřen patriarchou Simeon ben Gamliel II zajistit smíření s R. Hananiah z Babylon, který se prohlásil za nezávislého na Sanhedrin Judeje a ustanovil jednu v Babylonu - misi, kterou Nathan ve společnosti R. Isaaca úspěšně provedl.[2] Podle I. Halevy Nathan i Izák však byli stále obyvateli Babylonu.[3]
Brzy poté došlo k neshodě mezi Nathanem a Rabín Meir na jedné straně a prezident R. Shimon ben Gamliel na druhé straně, v důsledku pokusu R 'Shimona zrušit rovnost, která dříve existovala u všech členů školy, omezením projevů úcty projevovaných komunitou na ostatní členy školy, kteří se odlišují od prezidenta. Nathan a Meir se spikli, aby Simona sesadili a sami si uzurpovali jeho autoritu, ale spiknutí se dozvědělo a on způsobil vyloučení spiklenců ze školy. Ti dva však věděli, jak cítit jejich nepřítomnost. Poslali tikety, na kterých bylo zmateno halakhic otázky, takže člen školy kdysi zvolal: „Jsme uvnitř a učení je venku!“ Oba Nathan a Meir byli nakonec zpětně přijati pod podmínkou, že jméno ani jednoho z nich by od nynějška nemělo být uvedeno v souvislosti s jeho halakickými rozhodnutími, ale místo toho by měl být použit pseudonym. V případě Nathana byl tento pseudonym „někteří říkají“; v tom Meirovi „říkají jiní“.[4]
Učení
Nathan byl vysoký Talmudic orgán. Četné halakhic rozhodnutí a agadický jsou zaznamenávány jeho výroky. Jemu se připisuje autorství Avot de-Rabbi Natan, druh tosefta do Pirkei Avot. Říká se o něm také, že byl autorem knihy baraita Mem Tet Middot, o Hagadě a matematice již neexistují.[5]
Nathanovým hlavním oponentem v halachických rozhodnutích byl patriarcha R. Judah HaNasi, o kterém se však říká, že pomáhal při spolupráci Mišna[6] a kdo si ho velmi vážil.[7]
Citáty
- Neexistuje žádná láska jako láska Tóra. Neexistuje ani moudrost jako moudrost selský rozum.[8] Neexistuje krása jako krása Jeruzalém a neexistuje ani takové bohatství jako bohatství Madai.[9]
Reference
- ^ Horayot 13b; H. Grätz, Gesch. iv.185
- ^ Grätz, l.c. 188 a násl.
- ^ Dorot ha-Rišonim, p. 185
- ^ Hor. 13b
- ^ Z. Frankel, Darke ha-Mishnah, p. 191, Lipsko, 1859
- ^ Bava Metzia 86a a Raši ad loc.
- ^ Bava Batra 131a
- ^ Doslova „derekh eretz“, což znamená „způsob země“. Hebrejština je idiom a homonymum, které má ve skutečnosti několik významů a může znamenat „světské povolání“, etiketu nebo „slušnost“ a „zdravý rozum“. odkazovat na „zdravý rozum“.
- ^ Yerushalmi, Shemuel (n.d.). Avot de-Rabbi Nathan 28:1. Jeruzalém: Masoret.
Bibliografie
- Grätz, Gesch. vyd. Leipzig, 1893, iv. 173, 185, 187;
- Heilprin, Seder ha-Dorot ii. 290, Varšava, 1882;
- I. Halevy, Dorot ha-Rishonim, ii. 97, 185, Frankfort-on-the-Main, 1901;
- Abot de-Rabbi Natan, vyd. Schechter, Vídeň, 1887;
externí odkazy
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Zpěvák, Isidore; et al., eds. (1901–1906). Židovská encyklopedie. New York: Funk & Wagnalls. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc)