Haninah ben Ahi R. Joshua - Haninah ben Ahi R. Joshua - Wikipedia

Hanina (h) ben Ahi rabín Joshua (hebrejština: חנינא בן אחי רבי יהושע), Nebo Hananiáš ben Ahi rabín Joshua (hebrejština: חנניה בן אחי רבי יהושע), Což znamená „Haninah / Hananiah syn bratra Rabín Ješua „byl Žid Tanna mudrc třetí generace.^[1] Na rozdíl od mnoha jiných tannaitských mudrců ho neuznává jméno jeho otce, ale spíše jméno jeho strýce R. Joshua ben Hananiah. On se neobjeví na Mišna vůbec. Někdy je zaznamenán baraitas jako pouze Hananiáš,^[2] což může vést k záměně s Hananiah ben Akavia.

Životopis

Byl současníkem Judah ben Bathyra, Matteya ben Heresh a Jonathan.^[3] Kdo byl jeho otcem, není uvedeno; ani není známo nic o jeho raných létech. Byl pojmenován po svém dědečkovi Hananji. Získal svůj Tóra znalosti od jeho strýce R. Joshua ben Hananiah (od kterého získal své přízvisko) a byl svědkem činnosti svého strýce na Sanhedrin z Yavne.

Ve dnech Gamaliel II jednou se odvážil vydat rozhodnutí, pro které byl předvolán před Gamaliel; ale jeho strýc tím, že oznámil, že on sám dal rozhodnutí Hananiášovi, Gamaliela uklidnil.^[4] Bylo to pravděpodobně v té době, kdy se Hananiáš v Kafarnaum přidal k některým sektářům. Aby ho strýc zbavil jejich vlivu, poradil mu, aby opustil zemi, což se mu podařilo, emigroval do Babylonie, kde si otevřel školu, která si nakonec získala velkou slávu.^[5] Do rodné země se vrátil s rituálními rozhodnutími, která mu sdělil babylonský učenec a která předložil svému strýci.^[6]

Po neúspěchu Bar Kokhba vzpoura a smrt Rabín Akiva a R. Judah ben Baba, Haninah přežila, aby zůstala největším učeným mudrcem generace ("Gadol ") v Země Izrael.^{[Citace je zapotřebí ]} Ale po pronásledování, které doprovázelo Bar Kochba povstání, znovu emigroval do Babylonie a usadil se na Nehar Pekod.^[7]

Hananiahův příchod do Babylonie hrozil, že způsobí rozkol s dalekosáhlými důsledky: vytvořil pohyb směrem k odtržení babylónských sborů od ústřední autority palestinských Sanhedrin. Hananiah věřil, že římská tyranie trvale potlačila náboženské instituce, které dříve spojovaly židovský národ navzdory jejímu rozptýlení, a proto se Hananiah pokusil založit autoritativní orgán v jeho novém domově. Aby se babylónské školy staly nezávislými na Palestině, zařídil kalendář, v němž byly židovské svátky a bixtilní roky založeny na zásadách, které v Palestině převládaly. Mezitím však Hadrián Smrt přinesla v Judeji příznivou změnu. V březnu 139 nebo 140 dorazila z Říma zpráva oznamující zrušení Hadriánových dekretů;^[8] brzy poté přeživší rabíni, zejména učedníci z Akiva, svolal Ushu a reorganizoval Sanhedrin s Simeon ben Gamliel II jako prezident.^[9] Snažili se obnovit ústřední autoritu a přirozeně by netolerovali žádné soupeře. Poslové byli proto vysláni do Nehar-Peḳodu s instrukcí, aby naléhali na Hananiah, aby uznal autoritu mateřské Sanhedrin.

Poslové k němu nejprve přistupovali v laskavém duchu a projevovali mu velkou úctu. To mu odplatil a představil je svým následovníkům jako nadřazené osobnosti; ale když si uvědomil jejich skutečné poslání, snažil se je zdiskreditovat. Ve své přednášce mu naopak odporovali; to, co prohlásil za čisté, odsoudili jako nečisté; a když se jich konečně zeptal: „Proč mi vždy odporuješ?“ zjevně mu řekli: „Protože v rozporu se zákonem ordinuješ v cizích zemích bissextilní roky.“ „Ale neudělala to Akiba přede mnou?“ zeptal se on; na kterou odpověděli: „Určitě ano; ale nemůžete se srovnávat s Akivou, která nikoho jako on v Palestině nezanechala.“ „Ani já jsem v Palestině nenechal své rovné,“ zvolal Hananiah; a poslové odpověděli: „Z dětí, které jste po sobě zanechali, se od té doby vyvinuly rohaté dolary, a ty nás pověřily, abychom vás vyzvali, abyste sledovali své kroky, a pokud odoláte, exkomunikovali vás.“ Palestinské zdroje uvádějí, že poslanci veřejně parodovali biblické pasáže, aby na něj zapůsobili enormní odtržení od mateřské autority. Jeden z nich nahradil „Hananiáš“ výrazem „Pán“ v části „Toto jsou svátky Páně“ (Leviticus 23: 4). Další recitoval: „Z Babylónie vyjde Zákon a slovo Páně z Nehar-Peḳodu“ místo „Z Siona“ a „z Jeruzaléma“ (Izajáš 2: 3). Když je lidé opravili vyvoláním správných hodnot, poslanci lakonicky odpověděli Gavane! (= „S námi!“).^[10] Rovněž prohlásili, že kroky, které Hananiáš a jeho následovníci podnikli, se rovnaly postavení oltáře na bezbožné zemi a jeho službě nelegitimním kněžím. Stručně řečeno, argumentovali, že jeho kurzem bylo zříkání se Boha Izraele.

Lidé poznali svou chybu a činili pokání; ale Hananiáš vydržel. Apeloval na Judah ben Bathyra, pak dovnitř Nisibis, pro podporu; ale ten nejenže odmítl účastnit se secesního hnutí, ale přesvědčil Hananiáše, aby se podřídil rozkazům vycházejícím z judského Sanhedrinu.^[11][10]

Hananiáš ukončil svůj život pokojně v Babylonii.^[12]

Učení

Ačkoli Hananiah byl ve své době prominentní osobností, která po určitou dobu soupeřila s patriarchou v Judeji, jeho jméno je spojeno pouze s několika halakhoty, ať už původními^[13] nebo přenášeno,^[14] a ještě méně halakhic midrashim.^[15]

Pouze dva nebo tři aggadoty jsou zaznamenány jako jeho. Jeden prohlašuje, že kde Písmo říká: „Král Šalomoun miloval mnoho podivných žen“ (Já králové 11: 1), to neznamená popírat jeho cudnost; ale to znamená, že přestoupil biblickou zábranu: „Neuzavřeš s nimi manželství“ (5. Mojžíšova 7: 3).^[16] Další tvrdí, že tablety Desatero (5. Mojžíšova 4:13) obsahoval po každém příkazu jeho rozsah ve všech jeho důsledcích; že přikázání byla protkána expozicemi, stejně jako mořské vlny s menšími vlnami.^[17]

Reference

• Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Zpěvák, Isidore; et al., eds. (1901–1906). „HANANIAH (ḤANINA), synovec R. Joshua“. Židovská encyklopedie. New York: Funk & Wagnalls.