Matouš 1: 1 - Matthew 1:1 - Wikipedia

Matouš 1: 1
← Malachiáš 4 1:2 →
A Jesse Tree podle Mistr Skotska Jakuba IV ilustruje genealogii, která začíná v tomto verši.
Rezervovat	Matoušovo evangelium
Křesťanská biblická část	Nový zákon

Matouš 1: 1 je úvodní verš první kapitola z Matoušovo evangelium v Nový zákon z křesťan bible. Vzhledem k tomu, že Matthew je tradičně uváděn jako první ze čtyř evangelií, tento verš běžně slouží jako otevření celku Nový zákon.

Obsah

Originál Koine Řek, podle Westcott a Hort, zní:

βιβλος γενεσεως ιησου χριστου

υιου δαυιδ υιου αβρααμ

V Verze King James Bible se překládá jako:

Kniha generace

z Ježíš Kristus, syn

Davide, syn Abraham.

Moderní Světová anglická bible překládá pasáž jako:

Kniha genealogie

Ježíše Krista, syna

David, syn Abrahamův.

Kolekce dalších verzí viz Biblehub Matouš 1: 1

Analýza

Zahájení Matoušova evangelia odpovídá teorii Markanova priorita. Vědci věří, že autor Matouše vzal Marek 1: 1 „Počátek evangelia Ježíše Krista, Boží Syn; “a nahradil„ Božího syna “začátkem rodokmenu.^[1]

Fráze „kniha genealogie“ nebo biblos geneseos má několik možných významů. Nejčastěji se to považuje pouze za odkaz na seznam předků, který bezprostředně následuje, a většina vědců souhlasí s tím, že tato interpretace je nejlogičtější. Fráze by však mohla být přeložena také obecněji jako „kniha příchodu“, a mohla by tak odkazovat na celé evangelium. Takové úvodní fráze shrnující celé dílo byly běžné v době, kdy knihy měly k tomuto účelu názvy. Jerome přijal tento překlad pro Vulgate. W. D. Davies a Dale Allison považuji to za nejpravděpodobnější význam. „Kniha genealogie“ není typickým slovním spojením pro zavedení genealogie. Tato fráze se objevuje v jazyce Genesis 5: 1, ale tam zavádí spíše seznam potomků než předků. Fráze se také objeví v Genesis 2: 4, a tam to nemá žádný vztah k rodokmenům. Jak 2: 4, tak 5: 1 představují prvky příběhu o stvoření a Davies a Allison mají pocit, že je pravděpodobné, že tento verš souvisí s pojmem nová geneze. Poukazují také na to, že nikde jinde v Novém zákoně rezervovat odkazovat na cokoli jiného než na celé dílo. Alternativně mohla být fráze záměrně vytvořena tak, aby sloužila dvojímu účelu, a to jak představení celého díla, tak genealogie.^[2]

Raymond E. Brown zmiňuje třetí překlad je „kniha geneze, kterou přinesl Ježíš“, z čehož vyplývá, že pojednává o rekreaci světa Ježíšem. Tím se však gramatika značně protáhne. Termín Genesis bylo v době, kdy bylo evangelium psáno, již připojeno jako jméno první část Tóry, takže použití tohoto výrazu zde může být záměrným odkazem. Geneseos také se objeví na Matouš 1:18, ale tam je téměř vždy přeložen jako narození.^[3]

Nyní běžnou frázi „Ježíš Kristus“ používá autor Matouše. Co přesně je tím míněno je hodně diskutováno. Kristus, řecký slovo pro Mesiáš, doslovně překládá jako „pomazaný V moderní době se oba tituly vztahují výhradně na Ježíše, ale Matouš není konkrétní, zda je Ježíš the Kristus nebo jen A Kristus. Ve skutečnosti forma, kterou Matthew používá, naznačuje, že to slovo Kristus se používá jako název, což je neobvyklé, protože se jedná o použití, které bylo přijato až nějakou dobu po Kristově smrti. Jinde Matthew používá „Krista“.^{[Citace je zapotřebí ]}

Davies a Allison poznamenávají, že oba „syn Davida „a„ syn Abrahamův “byly tituly používané v té době.„ Syn Davidův “byl běžný mesiášský titul, zatímco„ syn Abrahamův “byl výraz, který mohl odkazovat na každého Žida.^[4] Podle Browna někteří tvrdili, že Davidovo jméno přichází před Abrahamovým, protože autor Matouše se snaží zdůraznit Ježíšovo Davidický původ. Brown o tom pochybuje, protože cítí, že toto uspořádání je pouze jako vodítko pro následující genealogii.^[5] Robert H. Gundry uvádí, že struktura této pasáže se pokouší vykreslit Ježíše jako vyvrcholení starozákonních rodokmenů.^[6]

Proč se autor Matouše rozhodl okamžitě zahájit své evangelium zdlouhavým rodokmenem, je důležitá otázka. Jak poznamenává Fowler, dlouhý seznam jmen není pro moderní čtenáře příliš zajímavý a potenciálně lidi odrazuje od dalšího čtení v evangeliu. Mnoho vydání evangelia ho v zásadě prezentuje jako počátek v Matouš 1:18 právě z tohoto důvodu. Tento nezájem by však nebyl pravdivý pro židovské publikum, ke kterému směřovalo evangelium. Počet řádků a původ měl v tehdejší židovské společnosti velký význam a pro přijetí Ježíše za Mesiáše byl rozhodující původ od Davida a Abrahama. Jména, přinejmenším v první části genealogie, byla čtenářům dobře známa. Některé feministické vědkyně^{[SZO? ]} předpokládají, že prominentní postavení genealogie je také implicitní posílení patriarchální povaha společnosti. Tvrdí, že začátek evangelia dlouhým řetězcem „X otec Y“ jasně ilustruje mužskou nadvládu. Harold Fowler tvrdí, že rodokmen také slouží k okamžitému humanizaci Ježíše tím, že jej jasně umístil do rodiny mužů.^[7]

Reference

externí odkazy

• Matouš 1: 1 Kompilace biblických rukopisů a verzí.