Livonská gramatika - Livonian grammar

Livonian je Finnický jazyk, a jako takový úzce souvisí s oběma estonština a Finština.

Tóny[1]

Livonian je jazyk s přízvukem výšky tónu, má stoupající tón, který se může objevit ve slovech, je označen znakem „.

lēḑ „koule“lē'ḑ ‚list '
nīņ „proužek kůry“nī'ņ ‚široký pás '
mó ‚země 'mō “„ dolů; na Zemi “
ūdõ „smažit“ū’dõ ‚namáhat '
pūstõ „strom (elat. sg.)“pū’stõ ‚vyčistit '

Zájmena

Osobní zájmena

Jednotné číslo
První osoba („já“)Druhá osoba („vy“)Třetí osoba („On“ nebo „Ona“)
Jmenovanýminā / masinā / satämā / ta
Genitivminhříchtäm
Dativminnõnsinnõntämmõn
Translativníminkõkspotápěčitämkõks
Částečnémīndasīndatǟnda
Nepatrnámin / minšõhříchy / sinšõtäms / tamšõ
Elativníminst / minstõsinst / sinstõtämst / tämstõ
Odvozenýminnõsinnõtämmõ
Množný
První osoba („my“)Druhá osoba („vy“)Třetí osoba („oni“)
Jmenovanýmēgtēgne
Genitivšílenýtädnänt
Dativmäddõntäddõnnäntõn
Translativnímätkõkstätkõksnäntkõks
Částečnémēḑitēḑine
Nepatrnámēššitēššinēšši
Elativnímēštitēštinēšti
Odvozenýmēžitēžinēži

Poznámka: zájmena třetí osoby nemají rod v jednotném nebo množném čísle.

Ukazovací zájmena

Jednotné číslo
(„this, this one“)		Množný
(„tito, tito“)
Jmenovanýsīe / sene
Genitivsīe / senänt
Dativsīennäntõn
Translativnísīeks / sīekõksnäntkõks
Částečnésīedane
Nepatrnásīes / sīessõnẽšši
Elativnísīest / sīestõnēšti
Odvozenýsīezõnēži

Poznámka: Množné ukazovací zájmeno je stejné jako množné osobní zájmeno třetí osoby.

Reflexivní zájmena

Jednotné číslo
(„já, sám, sám“)		Množný
(„sebe, sebe / ves, sebe“)
Jmenovanýižiž
Genitiveņtšeņtš
Dativeņtšõneņtšõn
Translativníeņtšõkseņtšōdõks
Částečnéeņtštaeņtšidi
Nepatrnáeņtšõseņtšis
Elativníeņtšõsteņtšist
Odvozenýeņtšõ (z)eņtšiz

Poznámka: Použití zvratného zájmena je široké. Samozřejmě se používá jako zvratné zájmeno jako v „minnõn eņtšõn um vajag ..., “ což znamená „Potřebuji ...“ [lit: pro sebe je nutné ...]. Zájmeno však může vyjadřovat i držení; často nahrazuje genitivní tvary osobních zájmen. Například: „ma sīeda kūliz eņtš izast, “ nebo „Slyšel jsem to od svého otce.“ V příslovkových výrazech lze použít také zvratná zájmena: „täm eņtš tj," „téže noci.“

'

Případy[2]

PřípadJednotné čísloMnožný
Jmenovaný--t -d -õd
Genitiv-t -d -õd
Částečnétā -dā -ța -ta -da -tõ -dõ -õ --ți -ḑi -ti -di -i
Dativ-n -õn-ddõn -dõn -tõn -õdõn
Instrumentální-kõks -ks -õks-dkõks -tkõks -dõks -tõks
Translativní-ks
Odvozený-zõ - (õ) z-ži -īž -iž -ž -īz -iz
Nepatrná-š (õ) -s (õ) -õs (õ)-ši -je -is
Elativní-št (õ) -st (õ) -õst (õ)-šti - první -ist
Instruktivní-īņ -iņ
Relativní-l (õ) -õl-il -iļ[3]
Adesivní-l (õ) -õl-il -iļ[3]
Ablativ-ld (õ (st)) -õld-iļd[3]
Abessive-na
Nativní-j -jõ
Esenciální-nõ -n
Nadměrné-ndõ (st)

Nálady[4]

Nálada a napětíOsobaJednotné čísloMnožný
Orientační (přítomný čas)1-b -õb --mõ -m -õm
2-d -õd-tõ -t -õt
3-b -õb --bõd -õbõd -āt (õ)
Orientační (minulý čas)1-, (čárka označuje palatalizaci koncové souhlásky) -i -īz -iz -ž -kš-, mõ -imõ -īzmõ -izmõ -žmõ -kšmõ
2-, d -id -īzt -izt -žt -št-, t (õ) -it (õ) -īzt (õ) -izt (õ) -žt (õ) -kšt (õ)
3-, -id -īz -iz -ž -kš-, t (õ) -it (õ) -īzt (õ) -izt (õ) -žt (õ) -kšt (õ)
Podmiňovací způsob1-ks -õks-kstõ -õkstõ
2-kst -õkst-kstõ -õkstõ
-ks -õks-kstõ -õkstõ
Rozkazovací způsob1-gõm -õgõm -kkõm -kõm
2--gīd -gid -õgid -kkõd -kõd
Citát1-3-i -ji -iji-id -jid -ijid
Jussive1-3 -gõ -g | -õg -kkõ -kõ-gõd -õgõd -kkõd -kõd

Bibliografie

  • Fanny de Siviers. 2000. Parlons Live: une langue de la Baltique. Paříž: L'Harmattan. ISBN  2-7475-1337-8.

Reference

  1. ^ http://virtuallivonia.info/?page_id=134
  2. ^ http://virtuallivonia.info/?page_id=134
  3. ^ A b C Blokland, Inaba, Rogier, Nobufumi (2018-12-31). „L-PŘÍPADY V COURLANDU LIVONSKÉ“. ESUKA - JEFUL - Eesti Ja Soome-ugri Keeleteaduse Ajakiri-journal of estonian and finno-ugric lingvistika. Sv. 9: 153.
  4. ^ http://virtuallivonia.info/?page_id=134