Lars Saabye Christensen - Lars Saabye Christensen
Lars Saabye Christensen | |
---|---|
Lars Saabye Christensen v roce 2010. | |
narozený | Oslo, Norsko | 21. září 1953
obsazení | Autor |
Národnost | Dánsko, Norsko |
Doba | 1976 – dosud |
Žánr | Drama, poezie, romány a dětské knihy |
Lars Saabye Christensen, (narozen 21. září 1953 v Oslo ) je norský / dánský autor.
Saabye Christensen byla vychována v Skillebekk sousedství Osla, ale žil mnoho let v Sortland v severním Norsku; obě místa hrají v jeho práci hlavní roli. Žije v Blindern, univerzitní čtvrť v Oslu.
Je napůl dánský a má spíše dánské než norské občanství.[1][2]
Kariéra
Saabye Christensen studovala na univerzitě literaturu, norštinu, dějiny umění a dějiny idejí. Debutoval v roce 1976 sbírkou básní s názvem Historien om Gly, který vyhrál Tarjei Vesaas 'debutantpris za nejlepší norský literární debut v tomto roce, ale vydal básnickou sbírku s názvem Grønt lys (Zelené světlo), když mu bylo 19 let, a také publikoval mnoho básní v podzemní literární publikaci s názvem Dikt og Datt.[1]
Napsal řadu básní a divadelních her a několik filmových scénářů, ale je nejlépe známý jako romanopisec. Jeho první román vyšel rok poté Historien om Gly a s názvem Amatøren (Amatér). Mezi jeho nejznámější díla patří romány Beatles (1984) (za kterou vyhrál Cena Cappelen ) a Halvbroren (Nevlastní bratr, 2001) (za kterou vyhrál Cena Brage, dvě další norské literární ceny a Cena Severské rady za literaturu, a který byl do užšího výběru pro rok 2005 Mezinárodní dublinská literární cena ). Jiné pozoruhodné knihy od Saabye Christensenové jsou Herman, Gutten Som Ville Være En Av Gutta, Maskeblomstfamilien a Modellen. V letech 2017 až 2019 vydal trilogii nazvanou Byens spor (Stopy města), ve kterém se všechny tři knihy setkaly s velkým ohlasem, zatímco byly současně léčeny pro herniaci páteře a rakovinu kostní dřeně.[3]
Od roku 1993 vydal 4 nahrávky své poezie jako člen skupiny Norsk Utflukt: Med lyset på (1993), Diger og gul (1997), Det blå arret (2002) a Tida som går (2004).
Dne 24. Října 2006 byl jmenován velitelem Královský norský řád sv. Olava.[1][4] V dubnu 2008 byl jmenován Chevalier dans L’ordre des Arts et Lettres (Rytíř Řádu umění a literatury) francouzskou vládou.[5][6] V roce 2018 mu byl udělen čestný titul Ocenění Amanda za jeho příspěvek k norské kultuře.[7] Je členem Norská akademie pro jazyk a literaturu.[8]
Bibliografie
- Historien om Gly - poezie (1976)
- Amatøren - román (1977)
- Kamelen i mitt hjerte - poezie (1978)
- Jaktmarker - román (1979)
- Billettene - román (1980)
- Jokeren - román (1981) (angličtina 1991: Vtipálek)
- Paraply - poezie (1982)
- Beatles - román (1984) (anglicky 2001: Beatles, přeloženo Don Bartlett )
- Blodets bånd - román (1985)
- Åsteder - poezie (1986)
- Colombus ankomst - hra (1986)
- Sneglene - román (1987)
- Herman - román (1988) (anglicky 2005: Herman)
- Stempler - poezie (1989)
- Vesterålen - poezie (1989)
- Bly - román (1990)
- Gutten som ville være en av gutta - román (1992)
- Ingens - novela (1992)
- Den akustiske skyggen - poezie (1993)
- Mekka - drama (1994)
- Jubel - román (1995)
- Den andre siden av blått. Další informace o Lofotách a Vesterålenu. - poezie (1996) (anglicky 1997: The Other Side of Blue: Pictures and Poems from Lofoten and Vesterålen)
- Den misunnelige frisøren - román (1997)
- Noen som elsker hverandre - novela (1999)
- Pasninger - poezie (1999)
- Falleferdig himmel - poezie (1998)
- Kongen som ville ha mer enn en krone dětská kniha (1999)
- Pod en sort paraply - poezie (1999)
- Mann for sin katt - dětská kniha (2000) (ilustrovaná Rune Johan Anderssonovou)
- Pinnsvinsol - poezie (2000)
- Halvbroren - román (2001) (anglicky 2001: Nevlastní bratr )
- Maskeblomstfamilien - román (2003)
- Sanger og steiner - poezie (2003)
- SATS - novela (2003)
- Oscar Wildes heis - novela (2004)
- Modellen - román (2005) (anglicky 2007: Model, přeloženo Don Bartlett )
- Norske omveier - i blues og bilder - poezie (2005)
- Saabyes cirkus - román (2006)
- Den arktistike drømmen - obrázková kniha (2007)
- Ordiord - (2007) (ilustrováno Rune Johan Andersson )
- Bisettelsen - román (2008).[1][9]
- Visning - román (2009)
- Muži buicken står der fremdeles - poezie (s Tom Stalsberg, ilustrováno Lars Eivind Bones ) (2009)
- Bernhard Hvals forsnakkelser - román (2010)
- Sluku - román (2012)
- Stedsans - novela (2013)
- Magnet - román (2015)
- Byens spor - román, první v trilogii (2017)
- Byens spor: Maj - román, druhý v trilogii (2018)
- Byens spor: Skyggeboken - román, třetí a poslední v trilogii (2019)
Ocenění a ceny
- Tarjei Vesaas 'debutantpris 1976, pro Historien om Gly
- Cappelenprisen 1984
- Rivertonprisen 1987, pro Sneglene
- Cena norských kritiků za literaturu 1988, pro Herman
- Sarpsborgprisen 1988
- Bokhandlerprisen 1990, pro Bly
- Amandaprisen 1991
- Doblougova cena 1993
- Riksmålsforbundets litteraturpris 1997
- Sarpsborgprisen 1999
- Aamot-statuetten 2001
- Bokhandlerprisen 2001, pro Halvbroren
- Cena Brage 2001, pro Halvbroren
- Den norske leserprisen 2001, pro Halvbroren
- Cena Severské rady za literaturu 2002, pro Halvbroren
- Užší výběr pro Mezinárodní dublinská literární cena v roce 2005 pro Halvbroren
- Chevalier dans L’ordre des Arts et Lettres 2008
Reference
- ^ A b C d „Siste bok i Lars Saabye Christensens Beatles-trilogi“ Archivováno 02.04.2012 na Wayback Machine (Závěrečná kniha v trilogii Beatles Larse Saabye Christensena), Norge: det offisielle norske nettsted i Danmark (oficiální stránky norského velvyslanectví v Dánsku), vyvoláno 20. září 2010. (v norštině)
- ^ Mannen som ikke vil være moderne. Aftenposten, 22. srpna 2015, s. 8. «Předtím, než se vrátím do Norge i 62 před tím, než se podívám na danskou statistickou mapu - přejdu na poslední chvíli - přeji si na chvíli,»
- ^ VG.č. 21.08.2019
- ^ „Kommandør Lars Saabye Christensen: Forfatteren Lars Saabye Christensen ble tirsdag utnevnt til Kommandør av Den Kongelige Norske St. Olavs Orden for fortjeneste av norsk litteratur“ (Velitel Lars Saabye Christensen: Autor Lars Saabye Christensen byl ve čtvrtek jmenován velitelem královského norského řádu Sv. Olava za zásluhy o norskou literaturu), NRK, 25. října 2006 (v norštině)
- ^ „Remise de l’Ordre des Arts et Lettres à Lars Saabye Christensen“ (Představení Řádu umění a literatury Larsovi Saabye Christensenovi), Embassade de France en Norvège, vyvoláno 20. září 2010. (francouzsky)
- ^ Catherine Gonsholt Ighanian, „Norske forfattere hyllet i utlandet: Lars Saabye Christensen ble i går utnevnt til ridder av Frankrike, og Karin Fossum vant prestisjepris i L.A. i natt“ (Norští autoři oceněni v zahraničí: Lars Saabye Christensen byl včera jmenován francouzským rytířem a Karin Fossum získal včera prestižní cenu v L.A.), VG Nett, 26. dubna 2008 (v norštině)
- ^ VG.no, 19.08.2018
- ^ „Det Norske Akademi pro Sprog og Litteratur“ (v norštině). Norská akademie pro jazyk a literaturu. Archivovány od originál dne 10. února 2009. Citováno 25. dubna 2009.
- ^ Joacim Lund, „Stille i stormens øye: Jeg ville oppfylle én eneste forventning - min egen, sier Saabye Christensen før lanseringen“ (Klid v oku bouře: Chci splnit jediné očekávání - své vlastní, říká Saabye Christensen před vypuštěním), Aftenposten, 19. srpna 2008 (v norštině)
externí odkazy
- Díla Larse Saabye Christensena digitalizováno v Norská národní knihovna
- Christensen, Lars Saabye na NRK Forfatter (v norštině)
Ocenění | ||
---|---|---|
Předcházet Ingvar Moe | Vítěz debutující ceny Tarjei Vesaase 1976 | Uspěl Bjarne Rønning |
Předcházet Richard Herrmann, Otto Øgrim, Helmut Ormestad, Kåre Lunde | Příjemce Cena Cappelen 1984 (sdíleno s Rune Belsvik, Ove Røsbak, Karin Sveen ) | Uspěl Kolbein Falkeid, Arvid Hanssen |