Triztán Vindtorn - Triztán Vindtorn
Triztán Vindtorn | |
|---|---|
| narozený | Kjell Erik Larsen 31. července 1942 Drammen, Norsko |
| Zemřel | 4. března 2009 (ve věku 66) |
| Národnost | Norština |
| obsazení | Básník Výkonný umělec |
| Ocenění | Aschehoug Prize Doblougova cena |
Triztán Vindtorn (31. července 1942 - 4. března 2009), nar Kjell Erik Larsenbyl Nor básník a performer z Drammen. Literárně debutoval básnickou sbírkou Sentrifuga v roce 1970.[1]
Jeho nejnovější sbírky byly Jeg kan høre din hånd synge (Slyším tvou ruku zpívat, 2007) a Sirkus pro usynlige elefanter (Cirkus pro neviditelné slony, 2008).
Osobní život
Rodiče Kjell Erika Larsena byli truhlář Asle Larsen a Åse Hafnor Kristiansen. Byl dvakrát ženatý, nejprve s Monou Kari Svendsrudovou a později s Brittem Undisem Knudsenem.[2] Změnil své příjmení na Vindtorn a podepsal své první knihy Kjell Erik Vindtorn. V roce 1999 změnil své křestní jméno na Triztán, podle jména oblíbené hospody v Ibiza, kde pravidelně žil.[3]
Profesionální život
Vindtorn byl námořníkem v letech 1961 až 1962. Byl vzděláván jako textilní inženýr a v této profesi pracoval od roku 1969 do roku 1970.[2] Pracoval jako světelný technik v Det Norske Teatret od roku 1969 do roku 1972 a v Oslo Nye Teater od roku 1971 do roku 1981. Od svého literárního debutu v roce 1970 vydal téměř třicet básnických sbírek, všechny s výstředními názvy. Jeho poezie a výkony byly ovlivněny futurismus, dadaismus, surrealismus, expresionismus a populární umění. Byl považován za jednoho z nejvýraznějších norských básníků. Jeho poezie je plná figurativní řeč, hříčky a neologismy.[1][2] V dlouhém článku v literárním časopise Vinduet v roce 1978 Arild Linneberg analyzuje přijetí prvních sedmi vindtorských básnických sbírek literárním kritikem.[4] Začíná konstatováním, že Vindtorn byl mezi současnými norskými básníky označován za jediného skutečného surrealistu, a dále v článku podává podrobnou analýzu básně „Kystline“ („Shoreline“) z r. Versjoner i feberpels (Verze v horečce, 1975).[4]
Jako performer vystoupil Vindtorn na festivalu Molde International Jazz Festival, Vossajazz a Festival Roskilde. V výtvarné umění vytvořil díla pomocí sítotisk technika.[2]
Byl členem správní rady Oslo Nye Teater a Norská unie autorů.[2]
Vindtorn byl oceněn Aschehoug Prize v roce 1982 a Doblougova cena v roce 1991.[5]
Vybraná díla
- 1970 Sentrifuga
- 1973 Med solbriller i tunnelen
- 1974 Froskemannskoret
- 1975 Versjoner i feberpels
- 1976 Barbeinte skyskrapere
- 1977 Koden til muskelskapet
- 1978 Hamrende vaffelhjerter
- 1979 Huset gråt mye som barn
- 1980 Trafikklys pro elvera
- 1981 I vingenes fotspor
- 1983 Vokt Dem pro hudbu
- 1984 Duften av kompassroser
- 1988 Det nedbrente luftslott
- 1990 Til deg som søv burt dine draumar
- 1991 Vindblomster fra den innerste esken
- 1992 Hvit hegre přes silkeveien
- 1993 Som sunket i orda
- 1994 Dannebrog i mitt langbente hjerte
- 1996 Mellom barken og verden
- 1998 Hodet er den eneste trekronen som vokser inn i himmelen
- 2003 Å skjøte en regnbue
- 2005 Skriften bak speilet
- 2006 Slik trær føder barn
- 2007 Jeg kan høre din hånd synge
- 2008 Sirkus pro usynlige elefanter
Reference
- ^ A b Henriksen, Petter, ed. (2007). „Triztan Vindtorn“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 10. března 2009.
- ^ A b C d E Linneberg, Arild. „Triztan Vindtorn“. v Helle, Knuti (vyd.). Norsk Biografisk Leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 11. března 2009.
- ^ „Lyrikeren Triztan Vindtorn er død“. Aftenposten (v norštině). 5. března 2009. Citováno 11. března 2009.
- ^ A b Linneberg, Arild (1978). „Normbruddets poesi. Om Kjell Erik Vindtorns ordkunst“. Vinduet (v norštině). Oslo: Gyldendal Norsk Forlag. 32 (2): 74–86.
Kjell Erik Vindtorn er blitt kalt den eneste virkelige surrealistický blant dagens norske lyrikere
- ^ "Nordiske vězení" (v norštině). Bærum bibliotek. Archivovány od originál dne 24. října 2007. Citováno 10. března 2009.
