Inger Hagerup - Inger Hagerup

Inger Hagerup, norský básník dvacátého století

Inger Hagerup (rozená Halsør; 12. dubna 1905, v Bergen - 6. února 1985, v Fredrikstad ) byl Norština autor, dramatik a básník. Je považována za jednu z největších norských básnic 20. století.[1]

Život a kariéra

Inger Hagerups trápí na Haugerud, Oslo, kde žila jako dospělá

Inger Johanne Halsør byl narozen v Bergen, Norsko. Její otec zemřel, když jí bylo pět let. Po několik let se její rodina přestěhovala, dokud se neusadili Nordfjord a později v Volda. V roce 1931 se provdala za Anderse Askevolda Hagerupa (1904–1979), který byl učitelem, překladatelem a autorem dětské knihy. Usadili se Haugerud, Oslo, a stali se rodiči dvou významných norských autorů, Klaus Hagerup a Helge Hagerup. Její syn Klaus Hagerup o své matce rozsáhle psal Další případ: Om Inger Hagerup.[2]

Inger Hagerup je pro ni většinou známá lyrická poezie, ale byl také uznán za psaní mnoha důležitých divadelní kousky. Hagerup vydala svou první básnickou sbírku, Jeg gikk meg vill i skogene, v roce 1939.

Během studií v Trondheimu byla také členkou komunistické organizace Mot Dag.[3] Inger Hagerupová i její manžel Anders se účastnili odbojových aktivit během okupace Norska nacistickým Německem a v roce 1943 uprchli do Švédska. Byla známá tím, že odporovala německé okupaci, psala mnoho textů proti tomu, co považovala za brutálního a neopatrného nepřítele, jako například v "Aust Vågøy". Ten byl inspirován incidentem, ke kterému došlo ve druhé světové válce. Nacisté odplatili místním obyvatelům po úspěšném britském náletu v březnu 1941 na Lofotské ostrovy.[4] Mnoho Norů umí recitovat z paměti první řádky, De brente våre gårder. De drepte våre menn. La våre hjerter hamre det om og om igjen. („Vypálili naše domy. Zabili naše muže. Nechme naše srdce bušit znovu a znovu).

V roce 1944 jí byla udělena Gyldendalovo nadání, Sarpsborgova cena v roce 1955 a v roce 1962 byla Inger Hagerup uznána u Doblougova cena. Zemřela v Fredrikstad, Østfold dne 6. února 1985.[5]

Její báseň „Två tungor“ (Dva jazyky) zazpívala Fred Åkerström na jeho album stejného jména z roku 1972, a tím Sofia Karlsson na jejím albu z roku 2007 Visor från vinden.

Vybraná díla

  • Jeg gikk meg vill i skogene, 1939
  • Flukten do Ameriky, 1942
  • Videre, Stockholm 1944, Oslo 1945
  • Den syvende natt, 1947
  • Sånn vil du ha meg. 30 utvalgte dikt om kjærlighet, 1949
  • Så rart (dětská poezie), 1950
  • Mitt skip seiler, 1951
  • Hilsen fra Katarina, 1953
  • Drømmeboken, 1955
  • Den tredje utvei (drama), 1956
  • Strofe med vinden, 1958
  • Lille Persille (dětská poezie), 1961
  • Fra hjertets krater, 1964
  • Dikt i utvalg, 1965
  • Det kommer en pike gående, 1965
  • Hva skal du her nede?, 1966
  • Trekkfuglene og skjæra, 1967
  • Ut og søke tjeneste, 1968
  • Østenfor kjærlighet, vestenfor drøm (povídky), editoval Karin Beate Vold, 1977
  • Samlede dikt, 1985

Reference

  1. ^ Inger Johanne Hagerup (Store norske leksikon)
  2. ^ Inger Hagerup / utdypning (Store norske leksikon)
  3. ^ Býku, Trygve (1987). Mot Dag og Erling Falk (v norštině) (4. vydání). Oslo: Cappelen. str. 212.
  4. ^ Kathleen Stokker, Folklór bojuje proti nacistům: humor v okupovaném Norsku, 1940-1945. University of Wisconsin Press: 1997. Strany 84-85.
  5. ^ „Inger Hagerup“. Norsk Biografisk Leksikon. Citováno 5. února 2014.

Jiné zdroje

  • Hagerup, Klaus (1988) Alt er sa nær meg: Om Inger Hagerup (Oslo: Aschehoug) ISBN  978-82-03-15466-9
  • Hagerup, Inger: Karin Beate Vold a Jan Erik Vold (1990) Samlede Dikt (Oslo: Aschehoug) ISBN  978-82-03-08689-2

externí odkazy