Český kubismus - Czech Cubism
![]() ![]() ![]() Zhora dolů: Bohumil Kubišta, 1908, Autoportrét; Dům Černé Madony podle Josef Gočár; porcelán od Pavel Janák | |
Aktivní roky | C. 1912–1914 |
---|---|
Země | Československo |
Vlivy | Kubismus |
Ovlivněno | Rondokubismus |
Český kubismus (obecněji označováno jako Cubo-expresionismus)[1] byl avantgarda umělecké hnutí z čeština zastánci Kubismus, aktivní převážně v Praha od roku 1912 do roku 1914. Praha byla před začátkem roku možná nejdůležitějším centrem kubismu mimo Paříž první světová válka.[2][3]
Členové
Členové tohoto hnutí si uvědomili epochální význam kubismu Pablo Picasso a Georges Braque a pokusili se extrahovat jeho komponenty pro vlastní práci ve všech oborech umělecké tvořivosti: sochařství, malování, aplikované umění a architektura.[Citace je zapotřebí ]

Nejvýznamnějšími účastníky tohoto hnutí byli malíři František Kupka (jejichž zájmy byly více zakořeněny v abstrakci), Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Vincenc Beneš, a Josef Čapek, sochař Otto Gutfreund, spisovatel Karel Čapek a architekti Pavel Janák, Josef Gočár, Vlastislav Hofman a Josef Chochol. Mnoho z těchto umělců bylo členy Mánes Union of Fine Arts. Hlavní rozdělení české architektury nastalo po roce 1912, kdy mnoho mladých avantgardních umělců z Jan Kotěra a jeho kruh se rozvedl se sdružením Mánes. Tito mladší architekti byli ve svém výhledu idealističtější a kritizovali přísný racionalismus svých předků, Otto Wagner a Kotĕra. Skupinu založili Janák, Gočár a Hofman Skupina výtvarných umělců (Group of Plastic Artists) a založil pro skupinu časopis, Umĕlecký mĕsíčník (Umělecký měsíc).

Po Československo Založení v roce 1918 se postupně stalo architektonickým českým kubismem Český rondokubismus, který byl více dekorativní, protože byl ovlivněn tradičními lidovými ornamenty na oslavu oživení české národní samostatnosti.

Pojem
Čeští kubisté odlišují svou práci konstrukcí ostrých hrotů, krájení rovin a krystalických tvarů ve svých uměleckých dílech. Tyto úhly umožnily českým kubistům začlenit vlastní ochrannou známku do skupiny avantgardního umění Modernismus. Věřili, že objekty nesou vlastní vnitřní energii, kterou lze uvolnit pouze rozdělením vodorovných a svislých povrchů, které omezují konzervativní design a „ignorují potřeby lidské duše“. Byl to způsob, jak se vzbouřit z typické umělecké scény na počátku 20. století v Evropě. Z toho se vyvinul nový umělecké hnutí, označovaný obecně jako Cubo-expresionismus; kombinující fragmentaci formy viděnou v Kubismus s emocionalismem Expresionismus.[4]
Dějiny
Český kubismus se vyvinul v letech 1911 až 1914.[5] Jednalo se o současný vývoj funkcionalismu generovaný architekty a designéry v Praze. O patnáct let později byl první koncept kubismu odepsán jako dekorativní účel, nahrazení secese a mylný odchod do „estetiky“ a „individualizmu“. Naopak to byla vzpoura proti tradičním hodnotám realismus.
Český kubismus byl nejprve zakryt moderním hnutím a maskován estetickým diktátem stalinistické a postalinistické kultury v Československu. Po Sametová revoluce Po roce 1989 a postmoderní přitažlivosti ornamentů a dekorací došlo v roce 2005 k nárůstu fascinace Česká kultura a jeho vlastní jedinečné formy kubismu. Český kubismus se paradoxně vyvinul jednak jako produkt českého buržoazního bohatství, jednak jako avantgardní odmítnutí secesních designérů jako Otto Wagner a Jan Kotěra. Architekti jako Josef Chochol a Pavel Janák vymysleli spiritualistické filozofie designu a dynamický ideál rovinné formy odvozené od kubistického umění. Vzhledem k tomu, že se kubismus na počátku 20. století rozšířil na evropský kontinent, jeho největší dopad je dnes patrný v EU Česká republika. Pyramida a křišťál byly jedním z podpisových principů českého kubismu, který byl začleněn do architektury, nábytku a užitého umění.
Výstavy
The Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM) používá Dům Černé Madony jako stálý výstavní prostor pro české kubistické umění.[6]
Galerie
Malířství a sochařství
Bohumil Kubišta, 1911, Dvojnik
Antonín Procházka, 1911, Prometheus
Bohumil Kubišta, 1912, Svatý Sebastián, Národní galerie Praha
Josef Čapek, 1913, Piják
Josef Čapek, 1920, Africký král, Národní galerie Praha
Otto Gutfreund, 1912–13, Cellista (Hráč na violoncello), Museum Kampa, Praha
Architektura
Palác Diamant od Emila Králíčka (1912–1913)
Oblouk s barokní sochou, vedle paláce Diamant
Fasády od Otakar Novotný
Kubistický bytový dům, Vyšehrad č. 1 p. 98, Josef Chochol (1913–1914)
Termální lázně v Lázně Bohdaneč Josef Gočár (1911–1913)
Kovařovicova vila od Chochola (1912–1913)
Kovařovicova vila, ulice
Kubistická budova od Chochola
Bauerova vila od Gočára (1912–1914)
Kubistická kaple od Králíčka (1913–1914)
Viz také
Odkazy a zdroje
- Reference
- ^ Craig Stephen Cravens, Kultura a zvyky České republiky a Slovenska, Greenwood Publishing Group, 2006 ISBN 0313334129
- ^ Sadakat Kadri, PrahaCadogan, 20. června 1991
- ^ Cooper, Philip. Kubismus. London: Phaidon, 1995, str. 102. ISBN 0714832502
- ^ Ian Chilvers, John Glaves-Smith, Slovník moderního a současného umění, Oxford University Press, 2009 ISBN 0199239657
- ^ s.r.o., NETservis. „Český kubismus a jeho představitelé“. Český kubismus. Citováno 2017-02-02.
- ^ s.r.o., NETservis. „Český kubismus“. Český kubismus. Citováno 2017-02-02.
- Zdroje
- Česká kubistická nadace (v angličtině)
- Co je český kubismus? (v angličtině)
- Von Vegesack, Alexander, ed. Český kubismus: architektura, nábytek, dekorativní umění. Princeton: Princeton Architectural Press, 1992.
- Časopis historie designu (v angličtině)
- Toman, Jindrich. Český kubismus a kniha: Moderní česká kniha. New York: Kant Publications, 2011.