Cai (příjmení) - Cai (surname) - Wikipedia

"Tsai" přeadresuje tady. Méně časté příjmení viz Zai (příjmení).
Cai
Romanizace
Anglicizace (s)Tsai
Cai
čínské jméno
čínština蔡
Vietnamské jméno
Vietnamská abecedaThái nebo Sái
Korejské jméno
Hangul채
Japonské jméno
Hiraganaさ い

Tsai (čínština : 蔡) je Čínské příjmení který pochází ze jména starověku Stát Cai. V roce 2019 to bylo 38. nejčastější příjmení v Číně,[1] ale 9. nejčastější v Tchaj-wan (od roku 2018), kde je obvykle romanized as Tsai, Tsaynebo Chai na základě Wade-Giles romanizace Standardní mandarín[2] a 8. nejčastější v Singapur, kde je obvykle romanized as Chua, který je založen na jeho Teochew a Hokkien výslovnost. Korejci používají čínská příjmení a v korejština, Cai je v Hangul, Chae v Revidovaná romanizace,[3] To je také běžný název v Hongkongu, kde je romanized jako Dobře, Choi nebo Tsoi. V Macau a Malajsii je to napsáno jako Choi, v Malajsii a na Filipínách jako Chua nebo Chuah, v Thajsku jako Chuo (ฉั่ ว).[Citace je zapotřebí ] Kromě toho je také romanized v Kambodži jako jeden Chhay nebo Chhor mezi lidmi plného čínského původu žijícími v Kambodži a podobně Tjoa nebo Chua v Indonésii.

Dějiny

Viz také: Cai (stát)

O Cais se říká, že jsou potomky 5. syna Král Wen Zhou, Ji Du. Ji Du získal titul markýz (ahoj ) z Stát Cai (zaměřeno na to, co je nyní Shangcai, Zhumadian, Henane, Čína ), a byl znám jako Cai Shu Du („strýc Du z Cai“). Dohromady s Guan Shu a Huo Shu, byli známí jako Tři stráže. Když král Wu zemřel, jeho syn Král Cheng byl příliš mladý a jeho strýc, Vévoda ze Zhou, stalo se regent. Když viděli, že síla vévody ze Zhou rostla, Žárlí žárlili a vzbouřili se proti Zhou spolu s Wu Geng. Vévoda Zhou potlačil povstání a Cai Shu byl vyhoštěn. Král Cheng obnovil syna Cai Shu Wu nebo Hu jako nového vévody z Cai. Asi o 600 let později v Období válčících států, Stát Chu dobyl Cai v roce 447 př. n. l. a byl sám dobyt dobyt Stav Qin které zase tvořily Qin Empire, První čínská říše. S rozšířením příjmení na všechny sociální třída v nové říši to mnoho lidí z bývalého státu Cai začalo nést jako příjmení.

Potomci Cai provedli následující dvě hlavní migrace. Během Povstání Huang Chao (INZERÁT 875) na konci Dynastie Tchang (618-907 nl), klan Cai migroval do Guangdong a Fujian provincie. Další pozdější migrace nastala, když dynastie Ming loajální Koxinga přesunuli vojenští úředníci s příjmením Cai a jejich rodiny do Tchaj-wan v 17. století. Výsledkem je, že příjmení je mnohem častější v těchto oblastech a v oblastech osídlených jejich potomky (např. Jihovýchodní Asie ) než v jiných částech Číny.

Přepis a romanizace

čínština

Cai je v obou napsán stejně (蔡) zjednodušený a tradiční čínské postavy.

v Mandarinská čínština, příjmení je přepsal tak jako Cài v pchin-jin a Pchin-jin Tongyong, Ts'ai v Wade-Giles, a Tsay v Gwoyeu Romatzyh. v Jižní min nebo Tchajwanský, to je Chhoà v Pe̍h-oē-jī. v Kantonský (Hongkong a Macao ), to je Coi3 v Jyutping a Choi v Yale. (To by nemělo být zaměňováno s převážně korejština rodinné jméno Choi který má jiný znak [崔]). v Hakko to je Tshai v Pha̍k-fa-sṳ. (V Pchin-jin Tongyong, to je Cai v Siyen Hakka a Ca̱i v Hoiliuk Hakka.) V Fuzhou dialekt, to je Chái (v Bàng-uâ-cê ).

Jiné jazyky

Korejci používají čínská příjmení a v korejština, Cai je v Hangul, Chae v Revidovaná romanizace, a Ch'ae v McCune-Reischauer.

vietnamština také použijte příjmení odvozená z čínštiny. v vietnamština, jméno je Thái. Čínské jméno 蔡 je obvykle přepsáno pomocí Čínsko-vietnamský jako Thái, ale někdy jako Sái.

japonský nepoužívejte čínská příjmení, ale pro čínštinu v Japonsko kdo nese jméno, je to い い v Hiragana a Sai v hlavní romanizační systémy.

Romanizace

Cai je romanized tak jako Cai v Čínská lidová republika, Tsai (nebo příležitostně Tsay nebo Chai pro Mandarin) nebo Tsoa v Tchaj-wan, a Choi nebo Dobře v Hongkong a Malajsie. v Malajsie, Singapur, a Brunej, nejběžnější formy jsou Chua nebo Chuah pro Teochew a Hokkien Řečníci, Chai pro Hakko Řečníci, Choi nebo Tsoi pro Kantonský reproduktory a Hračka nebo Toi pro Taishanese Řečníci. v Indonésie, je obvykle romanized as Tjoa/Tjhoa/Tjoea/Tjhoea (Hokkien a Teochew), Tjhoi (Kantonský) nebo Tjhai (Hakka) s holandským hláskováním, nebo Tjua/Tjhua (Hokkien & Teochew) se starým indonéským pravopisem, nebo Chua (Hokkien a Teochew), Dobře/Choi (Kantonský) nebo Chai (Hakka) se současným indonéským hláskováním. V Filipíny, to je Chua / ˈTʃuwa / nebo Cua (/ 'kuwa / nebo / kwa /). Chua je vyslovováno / ˈTʃwa / v jiných anglofonních zemích mimo Filipíny.

Mezi další varianty patří Chye a Coi.

Odvozená jména

Kromě toho někteří Chuové (Cais), kteří pobývali na Filipínách, přijali španělská jména, aby zabránili pronásledování španělskými vládci během Filipín. “ Španělská koloniální vláda od počátku 16. do konce 19. století. Hispanicized formy jména zahrnují Chuachiaco, Chuakay, Chuapoco, Chuaquico, Chuacuco, Chuason, Chuateco a Chuatoco.[4] Tato jména byla vytvořena z příjmení, jednoho znaku křestního jména a přípony „-co“, minnanské čestné ko (哥), doslovně znamená „starší bratr“.[4]

V Thajsku používá většina Thajců čínského původu thajská příjmení. Legislativa siamského krále Rama VI (1910-1925) vyžadovalo přijetí thajských příjmení, které bylo do značné míry zaměřeno na zmírnění napětí s čínskou komunitou podporou asimilace. Thajské právo neumožňovalo (a neumožňuje) totožná příjmení s těmi, která již existují,[5] takže etničtí Číňané dříve příjmili Chua a obsahovali slova, která znějí jako "Chua" a mají dobrý význam (např Chai, což znamená „vítězství“) na mnohem delší příjmení.

Po Suharto se dostal k moci, jeho režim vytvořil mnoho protičínské právní předpisy v Indonésii. Jeden z nich byl 127 / U / Kep / 12/1966 který silně povzbuzoval etnické Číňany žijící v Indonésii, aby místo standardních tříslovných nebo dvouslovných čínských jmen přijali indonéské názvy. Mnoho indonézských jmen jsou slabiky čínského příjmení se západní nebo indonéskou předponou nebo příponou - což má za následek mnoho exoticky znějících jmen. Ačkoli dva čínští jedinci sdíleli stejné čínské příjmení, mohou pro indonéské znějící jména použít různé strategie. Například indonéské formy Cai zahrnují Tjuatja, Cuaca, Tjuandi, Cuandi, Tjahjana, Tjahja atd. Navzdory Indonézii jsou čínská příjmení dodnes používána čínsko-indonéskou diasporou v zámoří (většinou v Nizozemsku, Německu a USA). ); těmi čínsko-indonéskými, kteří byli za Suhartoova režimu odvážní, aby si udrželi čínská jména (např. Kwik Kian Gie ), nebo těmi, kteří si nemohli dovolit zpracovat změnu názvu prostřednictvím indonéské občanské byrokracie. Po Suharto rezignoval na prezidentský úřad, následné vlády zrušily zákaz etnických Číňanů mluvit a učit se čínsky na veřejnosti. Používání původních čínských příjmení již není tabu, ale jen malá menšina se rozhodla znovu přijmout původní čínská příjmení svých prarodičů nebo použít mandarínskou čínštinu pchin-jin romanizace, výslovnost a hláskování a většina z nich si zachovala své změněná jména, protože generace po roce 1965 byly kulturně indonéské.

Pozoruhodné osoby

Cai Wenji, také známý jako Cai Yan, básník a skladatel dynastie Han

Viz také

Reference

  1. ^ http://www.bjnews.com.cn/news/2020/01/20/676822.html
  2. ^ "Běžná čínská jména." Žebříček 2007.
  3. ^ „Populární čínská příjmení v Singapuru.“ Archivováno 23 února 2008, na Wayback Machine ve společnosti Statistics Singapore. Pořadí 2000 založené na romanizované formě Chua.
  4. ^ A b Hector Santos. Katálogo ng mga Apelyidong Pilipino (Katalog filipínských jmen). Archivováno 2010-03-05 na Wayback Machine
  5. ^ Kriengsak Niratpattanasai. „Proč mnoho Thajců má dlouhé příjmení.“ Sloupek Thajsko Tales v Asijská obchodní strategie APMF Ezine.
  6. ^ 海 を ゆ く 巨龍 ： 転 換 期 の 安 保 ２０１０ 中国 で 「沖 縄 せ せ の 声 （そ の ２ 止） 毎 日 新聞 2010 新聞 8 年 18 日 東京 版 朝 刊 、
  7. ^ 仲 井 真 弘 多 後援 會 Archivováno 2011-01-23 na Wayback Machine
  8. ^ 大 い な る 遺産 ～ 進貢 貿易 と 閩 人 三 十六 姓 ～

externí odkazy