Jazyk Bukiyip - Bukiyip language
Bukiyip | |
---|---|
Mountain Arapesh | |
Rodilý k | Papua-Nová Guinea |
Kraj | Východní provincie Sepik |
Rodilí mluvčí | 16,000 (2003)[1] |
Torricelli
| |
Dialekty |
|
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | opice |
Glottolog | buki1249 [2] |
Bukiyip (Bukiyúp), nebo Mountain Arapesh, je Arapesh jazyk (Torricelli )[3] mezi 16 000 lidmi Yangoru a Maprik[4] v Východní provincie Sepik z Papua-Nová Guinea.[5] Bukiyip se řídí typologií SVO.[3] Arapesh jazyky jsou známé pro jejich složitý systém souhlasu podstatné jméno-fráze (Bukiyip má 18 těchto tříd podstatných jmen).[6]
Klasifikace
Existují dva primární dialekty Bukiyip Chamaun-Yabonuh a Ilipeim-Yamil (západní)[5] a dva menší dialekty Buki a Lohuhwim.[6] Vzhledem k významným odchylkám mezi dialekty lingvista Robert Conrad naznačuje, že Bukiyip je pravděpodobně součástí dialektového řetězce, který zahrnuje i další jazyky Arapesh.[4] Dialekty lze dále zobecnit jako Coastal Arapesh a Mountain Bukiyip.[6][7]
Fonologie
Struktura slabiky
Slabičný důraz je obvykle kladen na předposlední slabiku, která má vyšší výšku tónu.
Existují čtyři kontrastní intonační obrysy.
- Konečná intonace - klesající výška tónu na poslední slabice, následovaná pauzou
- Non-final Intonation - úroveň středního tónu na poslední slabice, následovaná pauzou
- Dotazovací intonace - úroveň středního / vysokého tónu posledního slova
- Imperativní intonace - vysoká výška tónu a velké napětí v celé klauzuli s rychlým poklesem výšky tónu na poslední slabice[6]
Souhlásky
Bilabiální | Alveolární | Palatal | Velární | |||
---|---|---|---|---|---|---|
prostý | kolo | |||||
Nosní | m | n | ɳ | |||
Stop | neznělý | str | t | tʃ | k | kʷ |
vyjádřený | b | d | dʒ | ɡ | ɡʷ | |
Frikativní | s | h | hʷ | |||
Rhotic | ɾ | |||||
Postranní | l |
psáno jako: p, t, k, b, d, g, s, ch, j, h, m, n, ny, l, r, w, y[6]
Samohlásky
Klastry počátečních samohlásek: ou, au, ai, ia
Shluky mediálních samohlásek: e (a, o, i, u), a (u, e, i), i (é, a, e), o (u, i), uu, úo
Konečné klastry samohlásek: eo, ou, uu
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Vysoký | i | ɨ | u |
Střední | E | ə | Ó |
Nízký | A |
psáno jako: i, e, a, o, u, æ, é, ú[6]
Morfofonemie
Bukiyip má 18 základních pravidel morfofonemický směny (pravidla 8–18 platí primárně pro dialekty Chamaun-Yabonuh a Buki).[6]
- PROTICCalv → VFCalv (např. p-a-chuh → pechuh)
- w + ú → u, ú + w → uw, i + ú → i (např. i-ú-nak → inak)
- ny + u → nyú (např. bolany + umu → bolanyumu)
- ú + CrPROTIr → uCrPROTIr, eCrPROTIr → oCrPROTIr (např. p-ú-hok → puhok)
- a + CVc → éCVC (např. n-a-bah → nébah)
- PROTIC + C + w → VrCw, kde VC není a (např. ny-ú-hwech → nyuhwech)
- Cw + Vr → životopisr (např. éhwahw →ohohw)
- i # + i → i (např. i-ú-tak → itak)
- #w + é → #wo (např. kw-é-nak → konak)
- m # + ú → mu (např. m-ú-bo → mubo)
- #PROTIC + tVr → otVr (např. atúwe → otuwe)
- e # + úk → eik (např. napewe+ -úk → napweik)
- C # + CVC → životopisCživotopisC (např. chagas + búk → chagasúbúk)
- ú + C # + u → uCu (např. u-túl-úgún + -u → utulugunu)
- ú # + C + u # → oCu # (např. natalú → natalogu)
- PROTIrCr# + ú → VrCru (např. chaklipom + -úk → chaklipomuk)
- u # + ú → uwu (např. natu + -uk → natuwuk)
- ú # + u → o (např. yekinú + umu → yekinomu)
Výše uvedená pravidla používají následující zkratky:
PROTIr - zaoblené samohlásky
PROTIC - centrální neobsazené samohlásky
PROTIu - neohraničené samohlásky
PROTIF - přední samohlásky
C - souhláska
Calv - alveopalatální souhlásky
Cr - zaoblené souhlásky
# - hranice morfému ve fonologickém slově
Slova
Podstatná jména
Existuje 18 podstatné jméno třídy s uzavřenou sadou přípony tvaru: podstatné jméno jádro + číslo (-unú).[6]
Třída podstatných jmen | Přípona podstatného jména | Přídavná přípona | Předpona slovesa | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Množný | Jednotné číslo | Množný | Jednotné číslo | Množný | |
1 | -b / n | -autobus | -bi | -búsi | b- / n- | s- |
2 | -bél | -lúb | -bili | -lúbi | bl- | bl- |
3 | g / -gú | -s / -as | -gali / -gú | -gasi | G- | s- |
4 | -k | -ou / -eb | -kwi | -wali | kw- | w- |
5 | -m / -bal | -s / -ipi / -bal | -mi / -bali | -si / -ipi / -bali | m- / bl- | s- / p- / bl- |
6 | -n / nú | -b | -nali | -bi | n- | b- |
7 | -n / nú | -m | -nali | -mi | n- | h- |
8 | -ny / -l | -ch / -has | -nyi / -li | -chi | ny- / l- | ch- |
9 | -p | -s | -pi | -si | p- | s- |
10 | -l / -ny | -hmm | -vrásčitý | -guhi | l- / ny- | hw- |
11 | -t / -tú | -gw | -tali | -gwi | t- | gw- |
12 | -hw | -lúh | -hwi | -lihi | hw- | hl- |
13 | -PROTI1h | -PROTI2h | -Ahoj | -h | h- | h- |
14 | -s | -s | -si | -si | s- | s- |
15 | -pistole | -pistole | -gúni | -gúni | gn- | gn- |
16 | - má | - má | - | - | gn- | gn- |
17 | - | - | -nali / -kwi | - | n- / kw- | - |
18 | - | -pistole | - | -gúni | gn- | gn- |
PROTI1 je první samohláska ve skupině středních samohlásek, V2 je druhá samohláska ve skupině středních samohlásek.
Zájmena a ukázky
Zájmena a demonstrace musí souhlasit s třídou podstatných jmen a mít tvary v jednotném i množném čísle, zájmena také kódují bližší a vzdálenější informace.[6]
Třída podstatných jmen | Singulární zájmena | Množná zájmena | Singulární ukázky | Množné ukázky | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Proximální | Distální | Proximální | Distální | |||
1 | ébab | babi | ébúsab | babasi | ébúdak | ébúsúdak |
2 | éblab | babli | éblalúb | balbi | ébúlúdak | élbúdak |
3 | égag | gagi | égsag | gagasi | égúdak | égúsúdak |
4 | dobře dobře | kwakwi | ou | wawi | oukudak | oudak |
5 | omom | mami | éblab | babli | omudak | ébúlúdak |
6 | enan | Nani | ébab | babi | énúdak | ébúdak |
7 | enan | Nani | omom | mami | énúdak | omudak |
8 | enyeny | nyanyi | echech | chachi | enyédak | echédak |
9 | enap | papi | ésas | sasi | opudak | ésúdak |
10 | élal | lali | oguhogw | gwaguhi | élúdak | oguhudak |
11 | état | tati | ogogw | gwagwi | étúdak | ogudak |
12 | ohohw | hwahwi | éhlah | hlahli | ohudak | éhúlúdak |
13 | éhah | hahi | OH oh | haehi | éhédak | éhúdak |
14 | ésas | sasi | ésas | sasi | ésúdak | ésúdak |
15 | égnag | gani | ogohuh | gwaguhi | égúndak | oguhudak |
16 | égúgún | gani | égúgún | gani | égúndak | égúndak |
17 | enan | Nani | omom | mami | énúdak | omudak |
18 | dobře dobře | kwakwi | ou | wawi | oukudak | oudak |
Osoba | Jednotné číslo | Dvojí | Množný |
---|---|---|---|
1. místo | yek (eik) | ohwak | apak |
2. místo | nyak (nyek) | bwiepú | ipak |
3. (mužský) | enan / nani | omom bwiom | omom / mami |
3. (ženský) | okok / kwakwi | owo bwiou | owo / wawi |
3. (smíšené pohlaví) | - | echech bwiech | echech / chachi |
Přivlastňovací zájmena mají tvar: zájmeno + -i + unú (třída čísel podstatných jmen)
Slovesa
Struktura slovesa
Slovesa mají složitou strukturu přípon, které kódují náladu, předmět, blahodárnost a směr a které mají buď vlastní třídy, nebo musí souhlasit s třídou podstatných jmen. Struktura je:[6]
Subjekt (n-) + Nálada (u- 'irrealis', a- 'realis') + Objekt (unú-) + Sloveso Nucleus (kořen slovesa 1–6, kmen slovesa 1-2) + Objekt 2 (-unú) + Benefactive (-m 'benefactive' + -unú / -ag 'here') + Directional (-u 'displaced', -i 'towards speaker', '-uk' permanent).
Objekt 2 a výhodný nemusí nastat u všech sloves.
Předpony předmětu slovesa
Osoba | Jednotné číslo | Dvojí | Množný |
---|---|---|---|
za prvé | i- | w- | m- |
Druhý | ny- | p- | p- |
Značka nálady
Všechna slovesa (s výjimkou třídy 6 mají značku nálady). Nálada realis (značka nálady „a-“) se týká událostí, které se staly v minulosti i současnosti. Nálada irrealis (ukazatel nálady „u-“) se týká budoucích událostí a událostí, které se v minulosti nestaly (například v případě chybné paměti). The rozkazovací způsob nálada (používá se pro příkazy) a tázací nálada (používaná pro otázky) je tvořena klauzovými transformacemi.[Citace je zapotřebí ]
Přípony objektů slovesa
Osoba | Jednotné číslo | Dvojí | Množný |
---|---|---|---|
1. místo | -uwe / -owe | -ohu | -apú |
2. místo | -enyú / -inyú | - | -epú |
3. (mužský) | -unú / -an´ | - | -om |
3. (ženský) | -ok / -uk | - | -ou |
3. (smíšené pohlaví) | -eny / -iny | - | -ech / -ich |
Třídy kořenů sloves
Tranzitivní | Intranzitivní | Státní | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Povinný objekt | Volitelný objekt | |||||
Předpona | Přípona | Předpona | Přípona | |||
Volitelný předmět zdarma | 1 | 2 | 3 | 4 / 8 | 5 | 6 |
Povinný předmět zdarma | 7 |
Třída 8 má druhý objekt, zatímco třída 4 má pouze jeden.
Přídavná jména
Přídavná jména skládá se z kořenového slova, za kterým následuje příslušná přípona třídy podstatných jmen (viz tabulka tříd podstatných jmen).[6]
Příslovce
Tam jsou tři příslovce třídy v Bukiyip: 'natimogúk' (vše) v náladě irrealis a '-nubu' (úplně) a '-gamu' (dobře) v náladě realis. Všechna příslovce jsou skloňovaný, a mohou mít volné nebo vázané stonky v závislosti na tom, do kterého slotu modifikátoru jsou umístěny v syntaxi klauze, fráze nebo věty.[6]
Systém počítání
Existují dva základní číselné kořeny „atú-“ (jeden) a „bia-“ (dva). Tyto číselné předpony se přidávají k kořenovým slovům podstatných jmen a poté procházejí morfologickým procesem (viz [[[jazyk Bukiyip # Morphophonemics [10] | Morphophonemics sekce]]), který je kombinuje.[6] Například:
atú + -p + utom → atum → otum
nebo
bia + -ch + batowich → biech
Číselná odmocnina 'nobati-„(čtyři) je výjimkou z tohoto asimilačního vzorce. Kromě atú- a bia-numeral roots, there is also a stem éné- means one, an, or some depending on context.
Fráze
V Bukiyipu je 23 frázových útvarů.[6]
Slovesové fráze
1. Upravená fráze slovesa: Modifikátor (příslovce třídy 1-2) + Hlava (třída slovesa 1-7) + Modifikátor (příslovce třídy 3, příslovce)
2. Opakovaná fráze slovesa: Hlava (sloveso třída 10, pohybové sloveso) + Modifikátor (třída 3 příslovce) + Hlava (sloveso třída 10, '-lto') + Modifikátor
3. Fráze slovesa souřadnic: Hlava (třída slovesa 1–5, souřadná fráze) + Hlava (třída slovesa 1–5, upravená fráze) + Modifikátor
4. Fráze slovesa pohybu: Hlava (sloveso pohybu, fráze slovesa pohybu) + Hlava (třída slovesa 3, fráze souřadného slovesa) + Modifikátor (třída příslovce 3)
Podstatné fráze
5. Modifikovaná podstatná fráze 1: Modifikátor (demonstrativní, numerická fráze, kvantitativní kmen) + Modifikátor (adjektivum třídy 2, adjektivní fráze, nominální věta, omezující fráze) + přivlastňovací (přivlastňovací fráze, přivlastňovací zájmeno) + Hlava (podstatné jméno třídy 1-15 , koordinovat podstatné jméno fráze)
6. Modifikovaná podstatná fráze 2: Modifikátor (podstatné jméno kmen, podstatné jméno třídy 17-18, lokální fráze třídy 3) + hlava (podstatné jméno)
7. Appoziční jmenná fráze: Hlava (apoziční jmenná fráze, souřadná substantivní fráze, demonstrativní, intenzivní fráze, podstatné jméno třídy 18, zájmeno, časová stopka) + Apposition (věta, nominální věta, souřadná podstatná fráze, modifikovaná podstatná věta, třída 17-18 podstatné jméno, odvozené podstatné jméno kmen, zájmeno, temporální kmen) + identifikace (zájmeno)
8. Souřadná substantivní fráze: Head (apoziční jmenná fráze, modifikovaná podstatná fráze, podstatné jméno třídy 17, zájmeno) + Head (apoziční podstatná fráze, upravená podstatná fráze, podstatné jméno třídy 17, zájmeno) + souřadnice ('o', 'úli', ⟨N-⟩ + a- + -nú, ⟨n-⟩ + ú- + -nú)
Upravené podstatné jméno fráze
9. Posesivní fráze: Hlava (apoziční jmenná fráze, souřadná podstatná fráze, demonstrativní, lokální fráze třídy 3, modifikovaná podstatná fráze, podstatné jméno třídy 17-18, podstatné jméno kmen) + přivlastňovací (osobní zájmeno, '-i-')
10. Limiterova fráze: Hlava (příslovce, demonstrativní, modifikovaná podstatná fráze, podstatné jméno kmen, zájmeno) + Limiter (at- + <únú>, ati)
11. Intenzivní fráze: Hlava (zájmeno) + Intenzifikátor ('kénak', 'meho')
12. Instrumental-Benefactor Phrase: Benefactive (umu) + Head (intransitive clause, transitive clause, modified noun phrase)
13. Fráze podobnosti: Podobnost ('(ko) bwidou (k)') + Hlava (nepřechodná věta, přechodná věta, demonstrativní, zájmeno, modifikovaná podstatná fráze) + Podobnost (' -umu ')
14. Doprovodná fráze: Hlava (zájmeno, upravená jmenná fráze, apoziční jmenná fráze) + Doprovod ('nagún')
Lokativní fráze
15. Lokativní fráze 1: Lokativní (lokální) + Hlava (lokální klauze, lokální slovo, třída 2-3 lokální fráze 2, modifikovaná podstatná fráze, podstatné jméno třídy 18) + Identifikátor (podstatné jméno třídy 18)
16. Lokativní fráze 2: Hlava (nepřechodná věta, přechodná věta, lokativ, podstatné jméno, zájmeno) + Lokativ ('-umu', '-ahah')
17. Lokativní fráze 3: Head (locative třídy 2) + Head (locative třídy 3)
Časová fráze
18. Temporal Phrase 1: Head (temporal stem) + Temporal ('-abali')
19. Temporal Phrase 2: Modifier ('húlúkati-mu) + Head (temporal word)
20. Sériová časová fráze: Hlava (časové slovo) + Hlava (dočasné slovo)
Číselná fráze
21. Číselná fráze: Hlava (upravená podstatná fráze, číslovka) + Hlava (číslice) + Hlava (číslice)
Tázací fráze
22. Tázací fráze: Modifikátor (tázací slovo) + Hlava (podstatné jméno třídy 1-14)
Fráze adjektiva / příslovce
23. Přídavná fráze: Hlava (přídavné jméno kmen) + Hlava (přídavné jméno kmen) 1-14 podstatné jméno
Reference
- ^ Bukiyip na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Bukiyip". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b "Bukiyip". Etnolog. Citováno 2019-10-07.
- ^ A b Dobrin, Lise Miriam. Fonologická forma, morfologická třída a syntaktický rod: systémy tříd podstatných jmen Papua Nová Guinea Arapeshan. OCLC 42975575.
- ^ A b Juagu, Junny, autor. (2008). Slovník Bukiyip. ISBN 978-9980033833. OCLC 892628484.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Conrad, Robert; Wogiga, Kepas (1991). "Nástin Bukiyipovy gramatiky". Pacifická lingvistika. C. Australská národní univerzita (113). ISBN 0-85883-391-3. ISSN 0078-7558.
- ^ „Glottolog 4.0 - Bukiyip“. glottolog.org. Citováno 2019-10-07.