Yamajijii - Yamajijii - Wikipedia

„Yamachichi“ z „Ehon Atsumegusa“
"Yamachichi" z Tosa Obake Zōshi

Yamajijii (山 爺) nebo Yamachichi (山 父)[1] (nebo v závislosti na oblasti „yamanjii“[2]) je typ yōkai.

souhrn

Říká se, že je to yōkai, který přebírá vzhled starého muže s jedním okem a jednou nohou.[1] Podle Raně novověká dokumentace Tosa Yōkai (近世 土 佐 妖怪 資料, Kinsei Tosa Yōkai Shiryou) zveřejněné oddělením folkloristiky Tosa, s Prefektura Koči jako první byl předán dovnitř Shikoku. Má výšku asi tři až čtyři shaku (asi 90–120 centimetrů) se šedými vlasy, které rostou po celém těle, a přestože má dvě oči, protože jedno z nich je velké a druhé neobvykle malé, je považováno za mít jen jedno oko. Říká se, že legenda, kde má jedno oko, je nedorozuměním těchto dvou očí, které byly považovány za jedno oko a poté se šířily dolů. Protože má zuby, které by mohly snadno rozdrtit kosti divočák nebo a opice atd., lovci zkrotili tuto yamajijii návnadou a použili ji k zahnání vlků.[3]

Vypadalo by to na silnicích, kde lidé přicházejí a odcházejí, ale neobjevují se před lidmi, ale spíše zanechávají kulaté stopy asi šest nebo sedm shaku od sebe, které jsou široké asi čtyři shaku, jako by do něj byla vtlačena palička.[4]

Za zmínku stojí jeho extravagantně velký hlas; pokud by se jeho hlas ozýval kolem hor, otřáslo by to oblohou a zemí, způsobilo by to padání listí a pohyb blízkých stromů a skal.[5] Říká se, že jsou někteří, kterým tento velký hlas roztrhl ušní bubínky a zemřel.[6] Yamajijii by se někdy zapojili do soutěží o to, kdo má větší hlas, a je tu folktale, kde se lovec pokusil ukázat svůj hlas výstřelem, aby porazil yamajijii v této soutěži.[7] Yamajijii, který si všiml, že byl oklamán výstřelem, se však proměnil v pavouka, vkradl se do oponentova domu a zaútočil na jeho spánek, aby očistil jeho zášť.[5] Když se lovec připravoval na soutěž o porovnání hlasitosti hlasů, večer na Silvestra, když se modlil u Ise Hachiman Daibosatsu, vyryl na jméno „Ise Hachiman Daibosatsu“ vyraženou kulku, kterou vyrobil nosil s sebou pravidelně. Říká se, že tato kulka byla něčím, co lovec v minulosti vždy nosil s sebou a vždy zasáhl i bez míření, ale jeho přenášením by se určitě setkal s něčím podivným, jako je yōkai a proti yamajijii, hrozbou vyslovením že by někdo vystřelil z této kulky, yamajijii se třásl strachem a utekl.[1][5]

K dispozici je také příběh, kde čte myšlenky lidí. Ve staré knize Ašú Kiji Zatsuwa z Tokušimy by se objevil yamachichi tam, kde jsou v horských domech dřevorubci. Dřevorubec by se bál a přemýšlel, jestli by ho měl brzy zabít; yamachichi by tuto myšlenku správně četl jeden po druhém. Když ale na yamachichi odletěl otevřený oheň, překvapilo ho, že se stalo něco, co nebyl schopen přečíst a utekl.[8]

V osobnosti, ve srovnání s yamauba což je také yōkai hory, která útočí na lidi, jsou relativně tišší a někdy jsou lidmi oklamáni,[6] ale existují i ​​legendy, kde unesou děti nebo domácí zvířata.[9] Stejně jako yamauba existují také teorie, že lidem přinášejí jmění. V tom, co bylo dříve Monobe, Prefektura Koči (Nyní Kami ), někdo jménem Nakao obdržel a takakibi (morokoshi ) semeno z yamauby a jejím zasetím vznikla velká sklizeň. Na konci roku se zjevil yamajijii, který chtěl mochi, takže toho dostalo hodně. Příští rok měl také velkou sklizeň a ještě více mochi bylo dáno yamajijii. Nakonec se díky tomu, že se to mnohokrát opakovalo, yamajijii podařilo sníst tři na (asi 54,5 litru) mochi a Nakao, který se bál o své rodinné finance, mu dal spálené kameny, které označil jako mochi, a yamajijii, který se cítil horký, dostal horký olej, který se představoval jako čaj. Yamajijii byl překvapen a uprchl a cestou umíral. Poté rodina Nakao, která kdysi měla bohatou úrodu, okamžitě poklesla.[10]

V příběhu yōkai Tosa Obake Zōshi napsáno v Provincie Tosa (autor neznámý), došlo k příběhu, kdy muž, který nesl břemeno s koněm, přiváděl břemeno k yamachichi (yamajijii) a dokonce ho k tomu přiváděl. Yamachiči v této knižní ilustraci se lišilo od legend; bylo zobrazeno se dvěma nohami (viz obrázek),[11] ale podle toho byl v legendě yōkai s jedním okem a jednou nohou a ten ve folktales byl obří který měl stejný vzhled jako člověk.[12]

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b C 市 原 1977 年 、 45-49 頁。
  2. ^ 松 谷 み よ 子 (2011). "松 谷 み よ 子 の 妖怪 民 話". In 郡 司 聡 他 編 (ed.). 怪.カ ド カ ワ ム ッ ク. sv. 0032.角 川 書店. str. 150. ISBN  978-4-04-885094-0.
  3. ^ 広 江 清 編 (1988). „近世 土 佐 妖怪 資料“. In 谷川 健 一 編 (ed.). 日本 民俗 文化 資料 集成. 第 8 巻.三 一 書房. 313 頁. ISBN  978-4-380-88527-3.
  4. ^ 今 野 円 輔 (2004). 日本 怪 談 集 妖怪 篇.中 公 文庫. 上.中央 公論 新社. 103 頁. ISBN  978-4-12-204385-5.
  5. ^ A b C 桂 井 1942 年 、 20-21 頁。
  6. ^ A b 多 田 1990 年 、 42-42 頁。
  7. ^ 村上 健 司 編著 (2000). 妖怪 事 典.毎 日 新聞 社. str. 77–78 頁. ISBN  978-4-620-31428-0.
  8. ^ 多 田 克己 編 (1997). 竹 原 春泉 絵 本 百 物語 桃山 人 夜話.国 書刊 行 会. str. 133 頁. ISBN  978-4-336-03948-4.
  9. ^ 常 光 徹. „昔 話 伝 説 研究 18 号 土 佐 ​​・ 四万 十 川 流域 の 伝 説 (2)“. 怪異 ・ 妖怪 伝 承 デ ー タ ベ ー ス. Citováno 2010-05-23.
  10. ^ 多 田 克己 (1999). „物 部 村 の 霊 の 世界“. In 郡 司 聡 他 編 (ed.). 季刊 怪.カ ド カ ワ ム ッ ク. 第 6 号.角 川 書店. str. 66–67 頁. ISBN  978-4-04-883591-6.
  11. ^ 湯 本 豪 一 編著 (2003). 妖怪 百 物語 絵 巻.国 書刊 行 会. str. 58 頁. ISBN  978-4-336-04547-8.
  12. ^ 常 光 徹 (2002). „異界 万 華 鏡“. In 国立 歴 史 民俗 博物館 編 (ed.). 異界 談 義.角 川 書店. str. 21 頁. ISBN  978-4-04-883757-6.

Reference

  • 市 原 麟 一郎 (1977). 土 佐 の 妖怪.一声 社.
  • 桂 井 和 雄 (červen 1942). „土 佐 の 山村 の「 妖物 と 怪異 」“. 旅 と 伝 説. 15 巻 (6 号 （通 巻 174 号）).
  • 多 田 克己 (1990). 幻想 世界 の 住 人 た ち. Pravda ve fantazii. IV.新紀元 社. ISBN  978-4-915146-44-2.