Bilenský jazyk - Bilen language
Bilen | |
---|---|
ብሊና, ብሊን | |
Kraj | centrální Eritrea a východním Súdánu |
Etnický původ | Bilenští lidé |
Rodilí mluvčí | 91,000 (2006)[1] |
Geʽez skript | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-2 | byn |
ISO 639-3 | byn |
Glottolog | bili1260 [2] |
[3] The Bilenský jazyk (ብሊና b (ɨ) lina nebo ብሊን b (ɨ) lin) mluví Bilenští lidé ve městě a okolí města Keren v Eritrea a Kassala ve východním Súdánu. Je to jediný Jazyk Agaw (centrální kushitic) mluvený Eritrea. Mluví jím asi 120 000 lidí.
Pravopis jména
„Blin“ je anglický pravopis preferovaný rodilými mluvčími,[Citace je zapotřebí ] ale Bilin a Bilen jsou také běžně používány. Bilin je referenční název libovolně používaný v současných počátečních anglických vydáních ISO 639-3, ale Blin je také uveden jako ekvivalentní název bez preferencí. V anglickém seznamu ISO 639-2 Blin je uveden na prvním místě v anglickém i francouzském seznamu, když Bilin je uveden jako alternativní název v anglickém seznamu a Bilen je alternativní název ve francouzském seznamu. The Etnolog seznamy zpráv Bilen jako preferovaný název, ale také Bogo, Bogos, Bilayn, Bilin, Balen, Beleni, Belen, Bilein, Bileno, Severní Agaw jako alternativní jména.
Fonologie
Není jasné, jestli má Bilen tón. Může mít přízvuk hřiště (Fallon 2004), protože prominentní slabiky mají vždy vysoký tón, ale ne všechna slova mají takovou slabiku.
Samohlásky
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Vysoký | i | ɨ | u |
Střední | E | ə | Ó |
Nízký | A |
Souhlásky
Poznámka: / tʃ / se nachází v půjčkách a stav / ʔ / jako foném je nejistý.
/ r / se obvykle realizuje jako klepněte na když je mediální a trylek když je v konečné poloze.
Bilabiální | Labio- zubní | Alveolární | Postalveolar nebo palatal | Velární | Pharyn geal | Glottal | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
prostý | labializováno | ||||||||
Plosive / Složitý | neznělý | t | (tʃ) | k | kʷ | (ʔ) | |||
vyjádřený | b | d | dʒ | ɡ | ɡʷ | ||||
ejective | tʼ | tʃʼ | kʼ | kʷʼ | |||||
Nosní | m | n | ŋ | ŋʷ | |||||
Frikativní | neznělý | F | s | ʃ | X | X | ħ | h | |
vyjádřený | z | ʕ | |||||||
Rhotic | r | ||||||||
Přibližně | centrální | j | w | ||||||
postranní | l |
Fallon (2001, 2004) poznamenává intervocalic lenition, jako / b / → [β]; synkopa, stejně jako v názvu jazyka, / bɨlín / → [blín]; odladění se zachovanou sekundární artikulací, jako v / dérekʷʼa / → [dɛrɛʔʷa] „bláto pro cihly“. Je zajímavé, že vyhazovače vyjádřily alofony, které podle Fallona (2004) „poskytují důležitý empirický precedens“ pro jeden z kritičtějších aspektů glottalic theory indoevropského. Například,
Vylučovací souhláska | Vyjádřený allophone | Lesk |
---|---|---|
/ laħátʃʼɨna / | [laħádʒɨna] | 'štěkat' |
/ kʼaratʃʼna / | [kʼaradʒna] | ‚řezat ' |
/ kʷʼakʷʼito / | [ɡʷaʔʷito] | 'bál se' |
Psací systém
Ge'ez abugida
Viz také: Ge'ez abeceda # Úpravy pro jiné jazyky
Psací systém pro Bilen byl nejprve vyvinut misionáři, kteří používali Ge'ez abugida a první text byl publikován v roce 1882. Ačkoli se obvykle používá skript Ge'ez Semitské jazyky, fonémy Bilen jsou velmi podobné (7 samohlásek, labiovelar a ejective souhlásky). Skript proto vyžaduje pouze nepatrnou úpravu (přidání souhlásek pro ŋ a ŋʷ), aby byl vhodný pro Bilen. Některé z dalších symbolů potřebných k napsání Bilenu tímto skriptem jsou v „Ethiopic Extended“ Unicode rozsah spíše než „etiopský“ rozsah.
IPA | E | u | i | A | tj | ɨ / - | Ó | E | .I | A | tj | ʷɨ / - | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
h | ሀ | ሁ | ሂ | ሃ | ሄ | ህ | ሆ | ||||||
l | ለ | ሉ | ሊ | ላ | ሌ | ል | ሎ | ||||||
ħ | ሐ | ሑ | ሒ | ሓ | ሔ | ሕ | ሖ | ||||||
m | መ | ሙ | ሚ | ማ | ሜ | ም | ሞ | ||||||
s | ሰ | ሱ | ሲ | ሳ | ሴ | ስ | ሶ | ||||||
ʃ | ሸ | ሹ | ሺ | ሻ | ሼ | ሽ | ሾ | ||||||
r | ረ | ሩ | ሪ | ራ | ሬ | ር | ሮ | ||||||
kʼ | ቀ | ቁ | ቂ | ቃ | ቄ | ቅ | ቆ | ቈ | ቊ | ቋ | ቌ | ቍ | |
ʁ | ቐ | ቑ | ቒ | ቓ | ቔ | ቕ | ቖ | ቘ | ቚ | ቛ | ቜ | ቝ | |
b | በ | ቡ | ቢ | ባ | ቤ | ብ | ቦ | ||||||
t | ተ | ቱ | ቲ | ታ | ቴ | ት | ቶ | ||||||
n | ነ | ኑ | ኒ | ና | ኔ | ን | ኖ | ||||||
ʔ | አ | ኡ | ኢ | ኣ | ኤ | እ | ኦ | ||||||
k | ከ | ኩ | ኪ | ካ | ኬ | ክ | ኮ | ኰ | ኲ | ኳ | ኴ | ኵ | |
X | ኸ | ኹ | ኺ | ኻ | ኼ | ኽ | ኾ | ዀ | ዂ | ዃ | ዄ | ዅ | |
w | ወ | ዉ | ዊ | ዋ | ዌ | ው | ዎ | ||||||
ʕ | ዐ | ዑ | ዒ | ዓ | ዔ | ዕ | ዖ | ||||||
j | የ | ዩ | ዪ | ያ | ዬ | ይ | ዮ | ||||||
d | ደ | ዱ | ዲ | ዳ | ዴ | ድ | ዶ | ||||||
dʒ | ጀ | ጁ | ጂ | ጃ | ጄ | ጅ | ጆ | ||||||
ɡ | ገ | ጉ | ጊ | ጋ | ጌ | ግ | ጎ | ጐ | ጒ | ጓ | ጔ | ጕ | |
ŋ | ጘ | ጙ | ጚ | ጛ | ጜ | ጝ | ጞ | ⶓ | ⶔ | ጟ | ⶕ | ⶖ | |
tʼ | ጠ | ጡ | ጢ | ጣ | ጤ | ጥ | ጦ | ||||||
tʃʼ | ጨ | ጩ | ጪ | ጫ | ጬ | ጭ | ጮ | ||||||
F | ፈ | ፉ | ፊ | ፋ | ፌ | ፍ | ፎ | ||||||
z | ዘ | ዙ | ዚ | ዛ | ዜ | ዝ | ዞ | ||||||
ʒ | ዠ | ዡ | ዢ | ዣ | ዤ | ዥ | ዦ | ||||||
tʃ | ቸ | ቹ | ቺ | ቻ | ቼ | ች | ቾ | ||||||
ɲ | ኘ | ኙ | ኚ | ኛ | ኜ | ኝ | ኞ | ||||||
sʼ | ጸ | ጹ | ጺ | ጻ | ጼ | ጽ | ጾ | ||||||
pʼ | ጰ | ጱ | ጲ | ጳ | ጴ | ጵ | ጶ | ||||||
str | ፐ | ፑ | ፒ | ፓ | ፔ | ፕ | ፖ | ||||||
proti | ቨ | ቩ | ቪ | ቫ | ቬ | ቭ | ቮ | ||||||
IPA | E | u | i | A | tj | ɨ / - | Ó | E | .I | A | tj | ʷɨ / - |
latinka
V roce 1985 Eritrejská fronta za osvobození lidí se rozhodl použít Latinské písmo pro Bilena a všechny ostatní nesemitské jazyky v Eritreji. To bylo do značné míry politické rozhodnutí: Ge'ez skript je spojován s křesťanství kvůli jeho liturgické použití. Latinská abeceda je považována za neutrálnější a sekulárnější. V roce 1993 vláda zřídila výbor pro standardizaci bilenského jazyka a latinského pravopisu. „Tím se převrátila 110letá tradice psaní Blin etiopským písmem.“ (Fallon, Bilen pravopis [4])
Jak 1997, abecední pořadí bylo:
- e, u, i, a, é, o, b, c, d, f, g, h, j, k, l, m, n, p, q, r, s, t, v, w, x, y, z, ñ, ñw, th, ch, sh, kh, kw, hw, qw, gw.
Taky khw.
Jejich hodnoty jsou podobné IPA, kromě následujících:
Dopis | Hodnota |
---|---|
E | ɨ |
C | ʕ |
j | dʒ |
q | kʼ |
X | ħ |
y | j |
- | ŋ |
th | tʼ |
ch | tʃʼ |
sh | ʃ |
kh | X |
Viz také
Reference
- ^ Bilen na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Bilin". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Michie, James (1982). „Dobré ráno, dobrý večer“. Grand Street. 1 (4): 110. doi:10.2307/25006440. ISSN 0734-5496. JSTOR 25006440.
- ^ Paul D. Fallon (18. září 2006). „Blin Orthography: A History and an Assessment“ (PDF). Citováno 1. června 2014.
- Consonant Mutation and Reduplication in Blin Singulars and Plurals
- Jazyk, vzdělávání a veřejná politika v Eritreji
- Daniels, Peter T .; Bright, William, eds. (1996). "Etiopské psaní". Světové psací systémy. Oxford University Press, Inc. str.573. ISBN 978-0-19-507993-7.
- „Nějaká standardizace psaní Blin“ (PDF). Citováno 20. února 2012.
- „Principy a specifikace pro mnemotechnické etiopické klávesnice“ (PDF). Citováno 20. února 2012.
externí odkazy
Další čtení
- F.R. Palmer. 1958. „Podstatné jméno v Bilinu,“ Bulletin Školy orientálních a afrických studií 21:376-391.
- Leo Reinisch. 1882. Die Bilin-Sprache v Nordost-Afrika. Vídeň: Carl Gerold's Sohn.
- A.N. Tucker & M.A. Bryan. 1966. Lingvistické analýzy: Non-Bantu jazyky severovýchodní Afriky. London: Oxford University Press.
- Paul Fallon, 2001. „Některé fonologické procesy v Bilinu“. V Simpson, ed, Sborník 27. výročního zasedání Berkeley Linguistics Society.
- ——— 2004. „To nejlepší není dost dobré“. V Akinlabi & Adesola, eds, Sborník: 4. světový kongres africké lingvistiky