Lapač ptáků a kos - The Bird-catcher and the Blackbird

Lapač ptáků nebo Fowler a kos byl jedním z Ezopovy bajky, číslované 193 v Perryho index.^[1] V řeckých zdrojích obsahovala a skřivan, ale francouzská a anglická verze vždy pojmenovaly kos jako zapojený pták.

Mezi moderní evropská převyprávění bajky patří Giovanni Maria Verdizotti Verze 1570, která má jako ptáka skřivana. Téměř současné francouzské vydání z roku 1582 se však vyznačuje kosem, a to je následováno Roger L'Estrange kolekce 1692.

Alternativní tradice sahající až k Řecká antologie tvrdí, že kos je pod zvláštní ochranou bohů a nemůže být uvězněn v sítích.

Evropské verze

Účet v Roger L'Estrange Sbírka bajek (1692) úzce navazuje na originál, s výjimkou nahrazení jména ptáka. „Když Fowler ohýbal svou síť, Black-Bird mu zavolal na dálku a zeptal se ho, co dělá. Proč, říká, položím základy města; a tak Bird -Člověk vytáhl z dohledu. Černý pták nedůvěřoval ničemu, letěl v současné době k návnadě v síti a byl vzat; a když se muž přiběhl, aby se jí zmocnil; příteli, říká chudý černý pták, pokud to jako způsob budování, budete mít jen málo obyvatel. “^[2] Ačkoli je příběh obecně použitelný pro lidskou důvěryhodnost, od nejranějších dob dostal politickou interpretaci, která pokračovala většinou pozdějších komentářů.

Ilustrace zvědavého kosu od Henrik Grönvold, 1906

Ačkoli tato verze příběhu existovala pouze v řeckých zdrojích, jedna velmi podobná se vyskytuje v syrský verze příběhu Ahiqar, která sahá do doby Ezopovy. Ahiqar byl zrazen svým adoptivním synem Nadanem a mezi výčitkami jeho chování se objevuje tento odkaz: „Na hnoji byl nastražen léček a přišel vrabec, podíval se na něj a řekl:‚ Co tady děláš? ' A léčka řekla: „Modlím se k Bohu.“ Vrabec řekl: ‚A co je to v tvých ústech? ' Nástraha řekla: „Chléb pro hosty.“ Potom se vrabec přiblížil a vzal jej a léčka ho chytila ​​za krk. Vrabec řekl, když se jím otřásl: „Jestli je to tvůj chléb pro hosty, kéž Bůh, ke kterému se modlíš, nikdy neposlouchá tvůj hlas. .'"^[3] Mnohem později začíná arabská recension zvídavým vrabcem, ale poté se stane obětí skřivan. To však může být důkaz kontaminace z řeckého zdroje.

Jedním z prvních vyprávění řeckého příběhu v jiném evropském jazyce bylo Fable 31 in Giovanni Maria Verdizotti „100 morálních bajek“ (Cento favole morali, 1570).^[4] Tam se vypráví příběh skřivana (lodola), zatímco kos (merle) je pták pojmenovaný v téměř současném francouzském vydání Ezopových bajek z roku 1582,^[5] tak to zůstalo v následujících stoletích. V anglických výpravách se také vždy jmenuje kos.

K dispozici je také tradiční melodie v Isle of Man který se nazývá „Fowler a Blackbird“ (Yn Eeanleyder jako y Lhondoo),^[6] ke kterému se zpívá záhadná balada „Ó co kdyby si vzal ptáka můj kos?“, někdy připisovaný Charles Dalmon.^[7] V roce 2010 řecký text bajky stanovil pro oktet a hlas Lefteris Kordis jako součást svého Písně pro Ezopovy bajky.

Alternativní tradice

Dřevoryt mužského kosu od Thomas Bewick, 1797

V jeho Historie britských ptáků, Thomas Bewick říká, že kosi „snadno trpí tím, že budou chyceni jako ptačí vápno, smyčky a všechny druhy nástrah“.^[8] Obecně to bylo uvězněno spíše v klecích jako zpěvný pták než jako potrava, ale existovala starogrécká tradice, že zpěvák byl pod zvláštní ochranou bohů a že ho sítě nedokázaly udržet.

Ne méně než tři básně v Řecká antologie zachovat tuto víru. Nejprve pochází od Archias z Antiochie a týká se polních cest, které jsou uvězněny, zatímco kos je ponechán volný, protože „rasa zpěváků je svatá“.^[9] Antipater Sidonský vypráví o kosu a drozdovi chyceném v samostatných nástrahách, z nichž kos uniká, protože „i hluchí ptáci - nástrahy cítí soucit se zpěváky“.^[10] A konečně, v básni Pauluse Silentiara, kde je síťovina polní a kos, je Artemis sama, bohyně lovu, která osvobodí zpěvného ptáka.^[11]

Reference