Svargarohana Parva - Svargarohana Parva

Svargarohana Parva popisuje příchod Judhishthira v nebi na Indrově voze a co tam najde.

Svargarohana Parva (Sanskrt: स्वर्गारोहण पर्व) nebo Kniha výstupu do nebe, je poslední z osmnácti knih indického eposu Mahábhárata. Tradičně má 6 kapitol.[1][2] Kritické vydání má 5 kapitol.[3][4] Je to jedna z nejkratších knih v Mahábháratě.

Svargarohana Parva popisuje příchod Judhishthira v nebi, jeho návštěva pekla a to, co najde na obou místech. Yudhishthira je rozrušený, když najde zlé lidi v nebi a dobré lidi v pekle. Žádá, aby byl poslán do pekla, kde jsou lidé, kteří ho milují. Bohové pak odhalí, že jejich milovaní jsou v nebi. Parva končí s Yudhishthirou šťastnou.

Struktura a kapitoly

Svargarohana Parva (kniha) má tradičně 6 adhyayas (oddíly, kapitoly) a nemá žádné sekundární dílčí předlohy (dílčí knihy nebo malé knihy).[1] Je to druhá nejmenší kniha Eposu.[5]

Po vstupu do nebe je Yudhishthira frustrován, když v nebi najde lidi, kteří zhřešili na zemi. Poté požádá o návštěvu pekla a tam najde lidi, o kterých si myslel, že jsou na zemi dobří a ctnostní. Ptá se, zda jsou bohové vůbec spravedliví, zda ctnost během pozemského života znamená vůbec něco a pak v hněvu požaduje, aby byl poslán do pekla, aby mohl být s těmi lidmi, kteří byli dobří, spravedliví, ctnostní, koho miloval a kdo milovali jeho . Bohové poté odstranili falešné peklo, které vytvořili pro show. Objeví se božstvo Dharma a blahopřeje Yudhishthirovi k tomu, že se vždy postavil za dharmu, a pošle ho do vaikunth kde najde věčnou blaženost.

Yudhishthira najde Draupadi v nebi zjistí, že je avatarkou šakti, která se narodila jako princezna z Panchaly.

Yudhishthira je šťastný. Potká Krišna dále ve své podobě jako Višnu. Pak vidí Draupadi v nebi se svými dalšími bratry.

Překlady do angličtiny

Svargarohana Parva byla složena v sanskrtu. K dispozici je několik překladů do angličtiny. Dva překlady z 19. století, nyní veřejné, jsou překlady Kisari Mohan Ganguli[1] a Manmatha Nath Dutt.[2] Překlady se liší podle interpretací každého překladatele.

Debroy v roce 2011 poznamenává, že aktualizované kritické vydání Svargarohana Parva má po odstranění veršů, které jsou obecně přijímané, pokud jsou podvržené a vložené do originálu, 5 adhyayas (kapitoly) a 194 shlokas (verše).[5]

Význam

Svargarohana Parva je významný pro nárokování Vyasa jako tvůrce básně se 6 000 000 verši se všemi věčnými znalostmi. Z nich dal bohům 3 000 000 veršů, 1 500 000 veršů Pitrs (předci), 400 000 veršů Jakši (duchové přírody) a 100 000 veršů jako Mahábhárata pro lidské bytosti. Nezveřejňuje, kde jsou nezvěstné pro 1 000 000 veršů. Končí to tvrzením, že Epic má v sobě všechny odstíny Pravdy.[1][6]

Kapitola 4 Svargarohana Parva je také významná pro nárokování Krišna ve formě Brahman.[7] v Anushasana Parva Krišna byl prohlášen za formu Višnu a ze dne Shiva. Tento synonymní výčet různých forem Krišny jako jedné v Mahábháratě vedl[8] k teorii, kterou zmínili všichni bohové Védská literatura jsou různé formy jednoho boha. Toto je dobře přijímaná teorie, protože ostatní starověká písma popisují Šrí Višnua jako nejvyššího, zatímco Brahma a Šiva jsou ve standardních textech jasně stanoveni jako menší božstva.[9]

Citace a učení

Svargarohana Parva, Kapitola 5:

Existují tisíce příležitostí pro radost a stovky příležitostí pro strach;
Ty se týkají pouze toho, kdo je nevědomý, ale nikdy toho, kdo je moudrý;
S pozvednutými pažemi nahlas pláču, ale nikdo mě neslyší.

Ze spravedlnosti[10] přichází Bohatství, také potěšení;
Proč by se tedy nemělo dvořit Spravedlnosti?
Kvůli potěšení, ani strachu, ani cupitnosti by nikdo neměl zavrhovat Spravedlnost.

Vskutku, kvůli vyrovnanému životu by člověk neměl zavrhovat Spravedlnost;
Spravedlnost je věčná. Potěšení a bolest nejsou věčné;
Jiva je věčný. Tělo tak není.

— Svargarohana Parva, Mahábhárata Kniha xviii.5[2]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d Ganguli, K.M. (1883-1896) "Svargarohanika Parva " v Mahábhárata Krišna-Dwaipayana Vjásy (12 svazků). Kalkata
  2. ^ A b C Dutt, M.N. (1905) Mahábhárata (svazek 18): Swargarohanika ParvA. Kalkata: Elysium Press
  3. ^ van Buitenen, J.A.B. (1973) Mahabharata: Book 1: The Book of the Beginning. Chicago, IL: University of Chicago Press, s. 478
  4. ^ Debroy, B. (2010) Mahábhárata, svazek 1. Gurgaon: Penguin Books India, pp xxiii - xxvi
  5. ^ A b Bibek Debroy, The Mahabharata: Volume 3, ISBN  978-0143100157, Penguin Books, strana xxiii - xxiv Úvod
  6. ^ John Murdoch (1898), The Mahabharata - An English Abridgment, Christian Literature Society for India, London, strany 137-138
  7. ^ Svargarohana Parva Mahábhárata, přeložil Kisari Mohan Ganguli, vydal P.C. Roy (1893)
  8. ^ Steven J. Rosen, Agni a extáze, str. 185, v Knihy Google, ISBN  978-1907166792
  9. ^ Lionel Barnett (1923, dotisk 2009), hinduističtí bohové a hrdinové, ISBN  978-1444458435, Valde Books
  10. ^ Původní slovo v sanskrtu je zde Dharma, viz Kniha 18 of The Mahabharata in Sanskrit

externí odkazy