Samvarana - Samvarana
Samvarana (Sanskrt: संवरण, saṁvaraṇa m.), jméno krále v Mahábhárata. Byl synem Rikshy, manžela Tapati a otec Kuru.[1]
Samvarana | |
---|---|
Mahábhárata charakter | |
Informace ve vesmíru | |
Přidružení | Postava Mahábháraty |
Manželka | Tapati |
Děti | Kuru |
Příbuzní | Rikša (otec) |
Samvarana v Mahábháratě
V Adi Parva se uvádí, že kdysi postihla jeho lid velká katastrofa, když jim Samvarana vládl jako král. Existovaly všechny možné rány, stejně jako hladomor, sucho a nemoci. Silní nepřátelé s velkými armádami zaútočili na zemi a král musel odjet se svými rodinami, přáteli a ministry, usadit se v lesích řeky Indus. Jednoho dne pak Rishi Vasishtha navštívil je a zůstal s nimi osm let. Poté se Samvarana rozhodl, že z něj udělá svého kněze, a s jeho pomocí získal zpět celé své království a moc.[2]
Manželství s Tapati
Král jednou putoval po hoře poté, co zemřel jeho kůň. Najednou uviděl mladou dívku nepřekonatelné krásy, která mu připadala jako sen. Když ji oslovil s dotazem na její jméno a rodinu, náhle zmizela a šokovaného krále zanechala ve velké strnulosti. Ale o něco později se znovu objevila a řekla mu, že je jeho dcerou Vivasvane, boha Slunce, a že by ponechala na svém otci, aby rozhodl, zda se může provdat za krále.
Král zůstal na hoře po dobu dvanácti dnů, pokoušel se usmířit Slunce a nasměroval své myšlenky ke svému knězi Vasišthovi, který brzy dorazil, protože z božského vhledu věděl, co se v králově mysli děje. Nabídl mu, že se jeho jménem přiblíží ke bohu Slunce, který ochotně souhlasil s tím, že dá jeho dceru Tapati králi za navrhované manželství.
Po dvanáct let žil král šťastně se svou ženou v kopcích a horách a úplně se vzdal svých povinností. Poté však zemi zasáhlo nebezpečné sucho, načež Vasištha povolal zpět Samvaranu a jeho manželku, jejichž návrat přinesl všem občanům štěstí a prosperitu.[3]
Literatura
- PÍCHNOUT. van Buitenen, Mahábhárata Kniha 1, Chicago 1973, s. 211–12; 325–29
- Wilfried Huchzermeyer, Studie na Mahábháratě. Indická kultura, dharma a spiritualita ve velkém eposu. Karlsruhe 2018, s. 136-37. ISBN 978-3-931172-32-9