Saxon IV T - Saxon IV T - Wikipedia
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Říjen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Sächsische IV T DR Baureihe 71.3 | |
---|---|
Čísla | IV T 1701–1791 DR 71 301–385 |
Množství | 91 |
Výrobce | Sächsische Maschinenfabrik |
Rok výroby | 1897–1909 |
V důchodu | až 1955 |
Uspořádání nápravy | 1'B1 'n2t |
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) |
Délka přes Nárazníky | 11 770 milimetrů (38 ft 7 1⁄2 v) |
Výška | 4 150 milimetrů (13 ft 7 3⁄8 v) |
Rozvor | 2 000 mm (6 stop 6 3⁄4 v) |
Celkový rozvor | 6 800 mm (22 ft 3 3⁄4 v) |
Provozní hmotnost | 60,1 tun (59,2 dlouhé tun; 66,2 malých tun) |
Přilnavost | 30,6 tun (30,1 dlouhé tun; 33,7 malých tun) |
Zatížení nápravy | 15,4 tun (15,2 dlouhé tun; 17,0 malých tun) |
Nejvyšší rychlost | 75 km / h (47 mph) |
Volant průměr | 1590 mm (5 ft 2 5⁄8 v) |
Nosné kolo průměr | 1065 mm (3 stopy 5 7⁄8 v) |
Převodový ventil | Heusinger |
Počet válce | 2 |
Vrtání válce | 430 milimetrů (16 15⁄16 v) |
Zdvih pístu | 600 milimetrů (23 5⁄8 v) |
Délka kotle | 4 000 mm (13 stop 1 1⁄2 v) |
Kotel Přetlak | 12 kg / cm2 (1,2 MPa; 170 psi) |
Počet topných trubek | 171 |
Plocha roštu | 1,56 m2 (16,8 čtverečních stop) |
Radiační vytápění | 8,07 m2 (86,9 čtverečních stop) |
Plocha pro vytápění trubek | 85,91 m2 (924,7 čtverečních stop) |
Odpařovací topná plocha | 94,01 m2 (1011,9 čtverečních stop) |
Kapacita vody | 5 600 nebo 7 500 litrů (1 200 nebo 1 600 imp gal; 1 500 nebo 2 000 US gal) |
Palivo | 1600 kg (3500 lb) uhlí |
The Královská saská státní železnice určené čtyřčlenné cisternové lokomotivy pro osobní železniční dopravu třídy IV T (čtyři-T) a Deutsche Reichsbahn následně tyto lokomotivy seskupil do Třída DRG 71.3 v roce 1925.
Dějiny
Pokud jde o design, lokomotivy byly založeny na třídě T 5.1 z Pruské státní železnice. Navzdory vadám, které se objevily, jako je nerovnoměrný běh vysokou rychlostí, který vedl k vykolejení, bylo v letech 1897 až 1909 pořízeno 91 kopií této lokomotivy v několika sériích. Na saských trasách nezáleží ani tak na vysoké maximální rychlosti, ale spíše na dobrém zrychlení díky relativně krátké vzdálenosti mezi zastávkami.
První lokomotivy byly pojmenovány po městech v Sasku [1] a byly uvedeny jako VIII bb T; v roce 1900 bylo označení změněno na IV T.[2]
Lokomotiva 1727 byla přední lokomotivou v seriálu nehoda v Braunsdorfu mezi Braunsdorfem a Frankenbergem na Železniční trať Roßwein – Niederwiesa dne 14. prosince 1913. Olověná lokomotiva byla opravena - těžko uvěřitelné, když se podíváte na nehodu - ale až v roce 1933, kdy se stala DRG 71 322.
The Deutsche Reichsbahn převzal 85 lokomotiv tohoto typu a dal jim čísla 71 301 až 71 385. Šest lokomotiv bylo vyřazeno z provozu krátce před novým označením; další vlna odchodu do důchodu následovala kolem roku 1930. Poté druhá světová válka, zůstaly dvě lokomotivy ČSD, zatímco k lokomotivě přišlo deset lokomotiv Deutsche Reichsbahn. Lokomotivy byly vyřazeny Deutsche Reichsbahn do roku 1955; nikdo z nich nepřežil.[3]
Technické vlastnosti
Dvoukruhový kotel dodával nasycenou páru do dvou válců, které měly otvor 430 mm (16 15⁄16 in) a zdvih 600 mm (23 5⁄8 v). Ojnice poháněla druhou nápravu přes Heusinger (Walschaerts) ventilové převody. Hnací kola byla 1590 mm (5 ft 2 1⁄2 v průměru.
Pevný rozvor připojených hnacích náprav byl 2 000 mm (6 ft 6 3⁄4 v), celkový rozvor byl 6800 mm (22 ft 3 3⁄4 v). Dvě nosné nápravy byly konstruovány jako Adam nápravy.
První dodávková řada měla 12 milimetrů (1⁄2 in) silná nýtovaná talířový rám; od roku 1902 byly rámy desek 20 milimetrů (13⁄16 in) tlustý. V poslední sérii byly výřezy také ponechány v oblasti topeniště.
Kromě ruční brzdy, Brzda Westinghouse, který působil na obě sady spojovacích kol, byl k dispozici. Potřebné vzduchové čerpadlo bylo umístěno na pravé straně udírna.
Mezi rámy byla nádrž na studnu o objemu 5 600 litrů (1 200 imp gal; 1 500 US gal); od roku 1906 byly lokomotivy dodávány s bočními přídavnými nádržemi na vodu, což zvýšilo kapacitu na 7 500 litrů (1600 imp gal; 2 000 US gal). Všechny dříve dodané stroje byly později dovybaveny tímto způsobem. U některých lokomotiv byla následně zvýšena dodávka uhlí o hmotnosti 1600 kilogramů (3500 lb) a / nebo byl přidán nástavec na uhlí, takže bylo možné naložit maximálně 2 metry krychlové (71 krychlových stop) uhlí.
První dodávková řada měla kabinu řidiče s velkým výřezem dveří; od roku 1902 byly lokomotivy místo toho vybaveny posuvnými okny na boku. Větrací nástavec na střeše kabiny řidiče byl následně doplněn čtyřmi ventilačními kryty.
Reference
- ^ Näbrich, Preuß & Meyer (1984), str. 121.
- ^ Näbrich, Preuß & Meyer (1984), str. 206.
- ^ Näbrich, Preuß & Meyer (1984) 121 a násl.
- Näbrich, Fritz; Preuß, Erich; Meyer, Günter (1984). Lokomotiven sächsischer Eisenbahnen - Güterzug- und Tenderlokomotiven, Triebwagen (v němčině). Berlin: transpress Verlag.