Sächsische Maschinenfabrik - Sächsische Maschinenfabrik

The Sächsische Maschinenfabrik, dříve Richard Hartmann lokomotiva (kolem roku 1905)

The Sächsische Maschinenfabrik v Chemnitz byla jednou z nejdůležitějších strojírenských společností ve městě Sasko ve druhé polovině 19. století a v prvních dvou desetiletích 20. století. Včetně různých předchůdců působila firma od roku 1837 až do její likvidace v roce 1930 a jednotlivé pobočky převzaté ostatními společnostmi pokračovaly v činnosti až do roku 1990. Společnost úzce souvisí se jménem jejího zakladatele a dlouholetého manažera, Richard Hartmann, jejíž název byl součástí nového názvu společnosti v roce 1898: Sächsische Maschinenfabrik vormals Richard Hartmann („Saská strojírna, dříve Richard Hartmann“).

Hlavní produkty

Richard Hartmann (1809-1878)

Hlavním cílem podnikání byl vývoj, design a výroba:

• Spřádací stroje (1837–1998)
• Lokomotivy (1848–1929)
• Parní stroje
• Turbíny
• Mlýn zařízení
• Vojenská technologie (asi 1910-1918)

V letech 1848 až 1929 společnost postavila ne méně než 4 699 lokomotiv. Většina byla dodána společnosti Královské saské státní železnice (Königlich Sächsische Staatseisenbahnen), ale zákazníky jejích lokomotiv našli po celém světě. Stejně působivý je seznam spřádacích a textilních strojů vyráběných firmou Hartmann. Po mnoho desetiletí tyto stroje z továrny v Chemnitzu a jejích dalších dceřiných společností nastavily standard německé strojírenské tradice.

Historie společnosti

Založení a růst do významného podnikání

Plakát pro inženýrské práce (1861)

Pohled na výrobní halu (1868)

V roce 1837 založili Götze a Richard Hartmann firmu Götze & Hartmann, která vyráběla velmi širokou škálu strojů. Hartmann, který získal zkušenosti v mnoha oborech, velmi rychle pochopil význam mnoha technických inovací. Již v roce 1839 podnik vyvinul technickou koncepci mykaného rychlostního rámu příze, který se vyvinul do obchodovatelného produktu a úspěšně se prodával. Nejdůležitějším úkolem však po určitou dobu byla oprava a návrh jednotlivých technických řešení (ekvivalent k dnešní koncepci jednoúčelových strojů). V roce 1842 podnikalo asi 200 zaměstnanců. V letech 1845 prošla společnost četnými expanzemi a přemístěním v oblasti Chemnitzu.

Od roku 1848 parní lokomotivy byly postaveny firmou, které nyní dominuje Hartmann, ale toto odvětví podnikání se rozběhlo až o deset let později. Chcete-li začít s jejich hlavním zákazníkem, Královské saské státní železnice, museli být přesvědčeni o kvalitě svých výrobků dodávkou velmi malých sérií motorů.

Od roku 1855 vyráběla společnost Sächsische Maschinenfabrik také turbíny a mlýnské zařízení, takže do roku 1857 se počet zaměstnanců zvýšil na asi 1 500 zaměstnanců. V polovině 60. let 20. století dosáhla výroba parních lokomotiv velmi vysoké úrovně; V roce 1868 byla postavena nová výrobní hala, do které bylo možné současně namontovat až 36 lokomotiv.

Přechod na akciovou společnost

Přeprava nové lokomotivy na hlavní nádraží Chemnitz

V roce 1870 se podnik stal Sächsische Maschinenfabrik AG. Richard Hartmann převzal předsednictví v správní radě a tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1878. Synové Richarda Hartmanna dostávali v tomto podniku důležité role.

V roce 1878 opustila 1000. lokomotiva výrobní linku Sächsischen Maschinenfabrik a během tohoto období následovala řada obchodních expanzí, aby byla uspokojena stále rostoucí poptávka z celého světa. V roce 1896 byla zahájena výstavba nového sídla v Chemnitzu, ve stejném roce byla založena dceřiná společnost Luhansk (také známý jako Lugansk ) jedním z synů Richarda Hartmanna, Gustavem Hartmannem, který dnes existuje jako Lokomotivfabrik Luhansk.

V roce 1898 byl podnik v rámci restrukturalizace přejmenován na Sächsische Maschinenfabrik vormals Richard Hartmann Aktiengesellschaft.

Na počátku 20. století si podnik vybudoval také silnou zbrojní větev a mimo jiné vyráběl zbraně, dělostřelecké vybavení a střelivo. V té době byly do podnikání integrovány různé další společnosti.

Zánik společnosti

Ve dvacátých letech firma pokračovala v získávání mnoha společností, včetně oceláren „King Friedrich-August“ ve Freital-Potschappel, dříve důležitého dodavatele pro tento obchod, a nakonec firmy textilních strojů Walter Löbel AG v Drážďanech. měnící se ekonomická situace způsobila, že se podnik ve 20. letech 20. století dostal stále více do obtíží. Dokonce i založení Deutsche Reichsbahn v roce 1920 a široká distribuce konstrukčních kvót lokomotiv různým výrobcům vedla k velkému snížení nákupu lokomotiv. V letech 1920 až 1924 bylo pro DRG vyrobeno pouze 64 lokomotiv, v zahraničí politická následky První světová válka také jasně působilo.

V roce 1926 byl zrušen obchod s obráběcími stroji a části výroby převzalo několik menších firem. V letech 1928/29 byla provedena poslední hlavní objednávka pro DRG. Ale pouze 13 motorů nově vyvinutého Třída DRG 99,73-76 standardní lokomotivy byly dodány pro saské úzkorozchodná železnice. Zbývající část plánované objednávky 32 strojů si vyzvedla Berliner Maschinenbau (BMAG, dříve Schwartzkopff). Po nich 750 mm (2 stopy5 ¹⁄₂ v) rozchodových motorů, v lokomotivách v Chemnitzu bylo vyrobeno pouze šest dalších lokomotiv. Poté se firma, která již měla ekonomické potíže, stala obětí celosvětové hospodářské krize.

Likvidace a nástupci

Podíl vorm Sächsiche Maschinenfabrik. Bohatý. Hartmann AG, vydaný 1. března 1929

V roce 1928 byla „díla krále Friedricha a Augusta“ v Potschappelu znovu prodána; velmi různorodá divize textilních strojů byla restrukturalizována a stavba parních válců a lokomotiv byla ukončena v roce 1929. „Sächsische Maschinenfabrik, vorm. Richard Hartmann AG 'byl zlikvidován v roce 1930 a zbývající ekonomické jádro divize textilních strojů bylo začleněno do nově vytvořeného Sächsische Textilmaschinenfabrik vorm. Richard Hartmann AG. Stejně jako v počátcích podniku Hartmann se tato společnost soustředila výhradně na dopřádací stroje a tkalcovské stavy. V roce 1933 byla sloučena s několika dalšími společnostmi do Textil-Maschinen-Compagnie Chemnitz. Zbývající oblastí podnikání bývalé společnosti Hartmann byly nyní čistě spřádací stroje.

V Druhá světová válka převážná část továrních budov, areálů a zařízení byla zničena a poté, co byla většina zbývajících lokalit předána Sovětský svaz tak jako válečné reparace, zbývala jen asi desetina zařízení pro opětovné spuštění jako VEB Spinnereimaschinenbau v roce 1946. Až do sjednocení Německa byla předním výrobcem textilních strojů na výrobu předené bavlny v České republice Východní blok V roce 1990 se tato firma stala Gesellschaft mit beschränkter Haftung (německá forma a společnost s ručením omezeným ), Chemnitzer Spinnereimaschinenbau GmbH, a převzala ji správcovská společnost. Na konci roku 1994 byla prodána holdingové společnosti, Neue Länder. Jeho hlavní trh v východní Evropa se rozpadala a drtivá konkurence vedla k jejímu sloučení s dalšími dvěma saskými společnostmi v textilním strojírenství za účelem vytvoření CSM-Sächsische Spinnereimaschinen GmbH Chemnitz, ale navzdory technicky vysoce kvalitním výrobkům firma zastavila výrobu v roce 1998 a následně ji složila, načež nakonec zmizely poslední výrobní prvky dlouhé tradice firmy.

Zachování tradice

Na památku díla Richarda Hartmannse, který byl součástí bývalého Leipziger Straße ulice v Chemnitzu byla přejmenována Hartmannstraße. Bývalá vila ředitele společnosti je dnes k dispozici pro výstavy a nazývá se obchodní školící středisko v Chemnitzu Richard-Hartmann-SchuleOd roku 1990 je paměť a tradice spojená se jmény Richarda Hartmanna a jeho Sächsischen Maschinenfabrik stále více uznávána. Ve městě Chemnitz, saském hutním a elektrotechnickém průmyslu a provozovatelích lokomotiv z továren Sächsischen Maschinenfabrik je s názvem této společnosti spojena jedinečná saská strojírenská tradice.

Firma dodnes zanechala zvláštní dědictví svého příspěvku k poskytování lokomotiv pro saské úzkorozchodné železnice. Ne méně než 125 let po dodání prvního motoru pro tyto úzkorozchodné železnice v roce 1881, společnost Saská úzkorozchodná společnost (Verein zur Förderung sächsischer Schmalspurbahnen nebo VSSB) nařídil konstrukci kopie Saxon Class I K.

Seznam konzervovaných produktů

Lokomotivy

Ostatní produkty

• Textilní stroje
• Strojové nástroje

Literatura

• Richard Hartmann AG (Hrsg.): Lokomotivní. Ausgabe 1910. Selbstverlag, Chemnitz 1910 (Digitalisat )
• Richard Hartmann AG (Hrsg.): 1837–1912. Jubiläumsschrift aus Anlass des 75jährigen Bestehens der Sächsischen Maschinenfabrik vorm. Richard Hartmann Aktiengesellschaft. Selbstverlag, Chemnitz 1912
• Günther Reiche: Der Chemnitzer Maschinenbauer Richard Hartmann und seine Lokomotiven. Eine Faktensammlung. Oberbaum Verlag, Chemnitz 1998, ISBN  3-928254-56-1
• Günther Reiche: Richard Hartmann. 8. listopadu 1809 - 16. prosince 1878. Vom Zeugschmied zum sächsischen Lokomotivenkönig. Reihe Chemnitzer Lebensbilder Band 6, Verlag Heimatland Sachsen, Chemnitz 2007, ISBN  3-910186-60-2
• Sächsische Textilmaschinenfabrik vormals Richard Hartmann Aktiengesellschaft (Hrsg.): 100 Jahre Hartmann Textilmaschinenbau im Jahre 1937. Zur Hundertjahrfeier des Unternehmens. VDI-Verlag, Berlín 1937
• Wolfgang Uhlemann: 2008 - Vier Jubiläen der Firma Rich. Hartmann / Sächsische Maschinenfabrik, vorm. Bohatý. Hartmann AG, Chemnitz. in: Erzgebirgische Heimatblätter, Heft 2/2008, S. 5-8
• VEB ERMAFA Karl-Marx-Stadt (Hrsg.): 150 Jahre Maschinenbau 1837 - 1987. Karl-Marx-Stadt 1987

externí odkazy

• The Sächsische Maschinenfabrik vormals Richard Hartmann AG (Němec)