Pravin Darji - Pravin Darji
Pravin Darji | |
---|---|
![]() Pravin Darji v Trust Gujarat Vishwakosh, Červen 2018 | |
narozený | Mehlol, Panchmahal, Gudžarát, Indie | 23. srpna 1944
obsazení | Spisovatel |
Aktivní roky | od roku 1973 |
Manžel (y) | Ramila |
Děti | 3 |
Ocenění |
|
Akademické pozadí | |
Teze | Vznik a vývoj eseje v gudžarátské literatuře |
Doktorský poradce | Dhirubhai Thaker |
Podpis | |
![]() |
Pravin Darji je Gudžarátština esejista, básník, kritik a editor z Indie. Spand (1976), Charvana (1976), Dayarama (1978) a Pratyagra (1978) jsou některá z jeho známých prací. Byl oceněn Padma Shri v roce 2011.
Život
Pravin Darji se narodil 23. srpna 1944 ve vesnici Mahelol v Panchmahal okres Gujarat, Indie. Vystudoval SSC v roce 1961 a BA v Gujarati a sanskrtu v roce 1965. MA ukončil v roce 1967 od Gujarat University a PhD v roce 1973. Vyučoval Gujarati na Arts College v Modasa v letech 1965 až 1967. Nastoupil Lunavada Vysokou školu jako profesor v roce 1967 a sloužil tam až do svého odchodu do důchodu. Rok působil jako předseda Rady pro knižní produkci univerzity. Krátce upravil Shabdashrishti, literární časopis Gujarat Sahitya Akademi.[1][2][3][4]
Pravin Darji se oženil s Ramilou a mají dvě dcery a syna.[2]
Funguje
Adakhe Padakhe (1982), Leelaparna (1984), Ghasna Phool (1990), Pancham (1996), Gata Zarana (1997), Madhyabinduna Kamp (2003), Dadami Te Chakshu (2004), Pariprashna (2005), Motino Charo, Ayakhana Ank (1988), Sannikat (1993), Darbhankur, Venurav jsou jeho sbírky esejů.[4]
Sýry (1973), Utsedh (1985), Io (2005) jsou jeho básnické sbírky. Chandanna Vriksh (1991) a Ka Katha (2005) jsou jeho životopisná díla. Himalayna Khole (2001) a Nava Desh, Nava Vesh (2003) je jeho cestopisy.[4]
Jeho disertační práce Nibandh: Swarup ane Vikas (o esejích) byl publikován v roce 1975. Jeho další práce o esejích je Lalitnibandh (1986). Mezi jeho další kritické práce patří Seema Parno Shabda (1990), Spand (1976), Charvana (1976), Dayaram (1978), Pratyagra (1978), Navalkatha Swarup (1986), Pashchat (1982), Vipula Cha Prithvi (1983), Kavyasang (2000), Purakalpan (1989), Ironie (1995). Upravil Gujarati Bhashani Ketlik Vishishta Vartao (1984), Gadya Sanchay Svazek 2 (1982), Harishchandrana Kavyo (1983), 121 Gujaarti Vartao ane Vartakaro (1994), Niravrutt (2007). Spolueditoval Shabdashri (1980). Přeložil Saundaryo Hahu Janmya Nathi (1990).[4][3][1][2]
Ocenění
Získal cenu Sanskar (1986), cenu Hari Om (1988), cenu Sanskritik Gaurav (2002), cenu Anantrai Raval Criticism (2003), cenu Sanskriti (2005), cenu Kala Gurjari (2007), Sanskar Chandrak (1978), Viththalbhai Patel Suvarna Chandrak (1992), Premanand Suvarna Chandrak (2005), Dhanji Kanji Gandhi Suvarna Chandrak a Dahyabhai Patel Suvarna Chandrak.[4] Také obdržel Kumar Suvarna Chandrak v roce 2011. The Vláda Indie jej poctil čtvrtým nejvyšším civilním vyznamenáním Padma Shri v roce 2011.[5]
Viz také
Reference
- ^ A b „Gujarat Sahitya Parishad“. Gujarat Sahitya Parishad. 2014. Citováno 26. listopadu 2014.
- ^ A b C „Suresh Bani“. Suresh Bani. 2014. Citováno 26. listopadu 2014.
- ^ A b „Přiřazení CPD“. Přiřazení CPD. 2014. Citováno 26. listopadu 2014.
- ^ A b C d E Brahmabhatt, Prasad (2010). અર્વાચીન ગુજરાતી સાહિત્યનો ઈતિહાસ - આધુનિક અને અનુઆધુનિક યુગ (Dějiny moderní gudžarátské literatury - moderní a postmoderní doba) (v gudžarátštině). Ahmedabad: Parshwa Publication. str. 298–301. ISBN 978-93-5108-247-7.
- ^ „Padma Shri“ (PDF). Padma Shri. 2014. Citováno 11. listopadu 2014.