Huang Baosheng - Huang Baosheng

V tomhle čínské jméno, rodinné jméno je Huang.

Huang Baosheng (čínština : 黄宝生; narozen v červenci 1942) je čínský učenec sanskrtu a Pali. Je známý tím, že překládá do čínštiny Sanskrt a Pali texty, včetně Mahábhárata, Bhagavadgíta, Upanišady, Lalitavistara Sutra a Vajracchedikā (Diamond Sutra).[1]

Narodil se v červenci 1942 v Šanghaji a absolvoval katedru orientálních jazyků na Pekingská univerzita v roce 1965 obor cizí jazyky (sanskrt a pali).[2] Odešel z Pekingské univerzity[3] a v současné době je výzkumným pracovníkem Ústavu zahraniční literatury v Ústí nad Labem Postgraduální škola Čínské akademie sociálních věd (CASS).[2] Je také prezidentem Čínské společnosti pro zahraniční literaturu a Indického institutu pro výzkum literatury a členem Komunistické strany Číny.[2]

Projekt překladu Mahábháraty do čínštiny zahájili v roce 1989 Jin Kemu (1912-2000) a Zhao Guohwa (1943-1991), kteří společně s Xi Bizhuangem zveřejnili překlad prvního parva v roce 1993. Tento projekt byl obnoven v roce 1996 pod vedením Huang Baoshenga, který byl tehdy ředitelem Ústavu studia zahraniční literatury CASS.[4] Pětičlenný tým (Huang Baosheng, Guo Liangyun, Li Nan a Ge Weijun z CASS a Duan Qing z Pekingské univerzity) dokončil překlad všech 18 textů v letech 2002–03,[4] naráží na „miliony slov“.[2] Po dalších revizích Huangem a korekturách byla v prosinci 2005 vydána v šesti svazcích čínským vydavatelstvím pro sociální vědy v Pekingu.[4] Získal cenu čínské vlády a byl vyprodán a musel být dotisknut.[3]

Vybrané publikace

  • Yindu gudian shixue (Classical Poetics of India), Peking: Peking University Press, 1999

Ocenění

  • 1986 „Mladý a střední odborník s mimořádným přínosem“[2]
  • 2011, čestné prohlášení prezidenta, Rashtriya Sanskrit Sansthan, Indie[2][5]
  • 2015, Padma Shri, Indie je čtvrtá nejvyšší civilní čest.[1]

Reference

  1. ^ A b „Scholar jako první Číňan získal civilní ocenění v Indii“, chinadailyasia.com, 26. ledna 2015
  2. ^ A b C d E F Huang Baosheng, Rozhovor na webových stránkách CASS.
  3. ^ A b Ananth Krishnan a Anubhuti Vishnoi (27. listopadu 2014), Theus of Honor, Peking
  4. ^ A b C Čínská verze Mahábháraty publikovaná v Pekingu, 2004, archivovány od originál dne 12. října 2014
  5. ^ „Poznámka pro tisk: Sekretariát prezidenta, 15. srpna 2011“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 30. března 2015. Citováno 26. ledna 2015.