Parlamentní shromáždění NATO - NATO Parliamentary Assembly

Parlamentní shromáždění NATO
Logo Parlamentního shromáždění NATO.png
Symbol
ZkratkaPA PA NATO
Formace1955
TypMezinárodní parlament
Umístění
Prezident
Attila Mesterházy (Maďarsko)Gerry Connolly (USA; nově zvolený prezident)
Místopředsedové
Osman Askin Bak (Krocan)
Philippe Folliot (Francie)
Michael R. Turner (Spojené státy)
Generální tajemník
Ruxandra Popa (Francie)
Mateřská organizace
NATO
webová stránkawww.nato-pa.int

Společnost byla založena v roce 1955 Parlamentní shromáždění NATO[1] (PA PA NATO) slouží jako poradní meziparlamentní organizace pro Severoatlantická aliance. Je to aktuální Prezident je Attila Mesterházy z Maďarsko, zvolený v roce 2019. Jeho současným generálním tajemníkem je Ruxandra Popa; v této pozici je od ledna 2020.

Dějiny

Myšlenka zapojit členy Aliance do kolektivních jednání o problémech, jimž čelí transatlantické partnerství, se poprvé objevila na počátku 50. let a formovala se konáním výroční konference parlamentních členů NATO v roce 1955. Vytvoření shromáždění odráželo přání zákonodárců - dát základ premise Washingtonské smlouvy z roku 1949 (známé také jako Severoatlantická smlouva ), že NATO bylo praktickým vyjádřením zásadně politické transatlantické aliance demokracií.

Základy spolupráce mezi NATO a NATO-PA byly posíleny v prosinci 1967, kdy Severoatlantická rada (NAC) zmocnil generálního tajemníka NATO ke studiu toho, jak dosáhnout užší spolupráce mezi těmito dvěma orgány. V důsledku těchto jednání v následujícím roce provedl generální tajemník NATO po konzultaci s NAC několik opatření k posílení pracovních vztahů mezi NATO a Shromážděním. Tato opatření zahrnovala generálního tajemníka, který reagoval na všechna doporučení a usnesení shromáždění přijatá na jeho plenárních zasedáních.

V reakci na pád Berlínská zeď na konci 80. let rozšířila NATO-PA svůj mandát rozvíjením úzkých vztahů s politickými vůdci v zemích střední a východní Evropy. Tyto vazby zase velmi usnadnily dialog, který NATO zahájilo s vládami regionu.

Role

Dát dohromady zákonodárci ze všech členských států Atlantické aliance poskytuje PA NATO spojení mezi NATO a parlamenty jejích členských národů.

Zároveň usnadňuje parlamentní povědomí a porozumění klíčovým bezpečnostním otázkám a přispívá k větší transparentnosti politik NATO. Rozhodující je to, že pomáhá udržovat a posilovat transatlantické vztahy, které jsou základem Atlantické aliance.

Od konce studené války převzalo shromáždění novou roli tím, že do své práce začlenilo parlamenty z těchto zemí v roce 2006 Střední a východní Evropa a dále, kteří usilují o užší spolupráci s NATO. Tato integrace poskytla politickou i praktickou pomoc a snažila se přispět k posílení parlamentní demokracie v celém euroatlantickém regionu a doplnit a posílit vlastní program partnerství a spolupráce NATO.

Shromáždění se přímo týkalo pomoci v procesu ratifikace protokolů o přistoupení podepsaných na konci roku 1997, které vyvrcholily přistoupením České republiky, Maďarska a Polska k Alianci v březnu 1999. Stejnou roli hrálo i s ohledem na ratifikační proces vedoucí k přistoupení Bulharska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Rumunska, Slovenska a Slovinska v březnu 2004.

Fungující

velký barokní žlutý a zlatý pokoj s pódiem vlevo a dlouhými stoly naplněnými muži a ženami v oblecích vpravo.
Zasedání parlamentního shromáždění v Londýně před zahájením Summit v Newportu v roce 2014

PA NATO sestává z 266 delegátů z 29 členských zemí NATO.[2] Delegáti z 12 přidružených zemí; the Evropský parlament; 4 regionální partnerské a přidružené členské země Středomoří; stejně jako parlamentní pozorovatelé z 8 dalších parlamentů; a jeho činnosti se účastní také 3 meziparlamentní shromáždění.

Delegáti shromáždění jsou jmenováni svými parlamenty podle svých vnitrostátních postupů na základě zastoupení stran v parlamentech. Shromáždění proto představuje široké spektrum politických názorů.

Řídícím orgánem shromáždění je stálý výbor, který se skládá z vedoucího každé členské delegace, prezidenta, viceprezidentů, pokladníka a generálního tajemníka.[3]

Mezinárodní sekretariát je pod svým generálním tajemníkem odpovědný za veškerou správu a většinu výzkumu a analýz, které podporují výbory, podvýbory a další skupiny shromáždění.

Centrála 28-silného mezinárodního sekretariátu shromáždění se nachází v centru Brusel.

Financování

Shromáždění je přímo financováno členskými parlamenty a vládami a je finančně a administrativně oddělené od samotného NATO. Příspěvek každé země je založen na vzorci civilního rozpočtu NATO.

Struktura výboru

Těchto pět výborů je: Civilní rozměr bezpečnosti; Obrana a bezpečnost; Ekonomika a bezpečnost; Politický; Věda a technika. Jsou pověřeni zkoumáním všech hlavních současných problémů ve svých oborech.

Výbory a podvýbory vypracovávají zprávy, které jsou projednávány v podobě návrhů na jarním zasedání shromáždění. Zprávy jsou poté revidovány a aktualizovány k projednání, pozměnění a přijetí na výročním zasedání shromáždění na podzim.

Na výročním zasedání výbory rovněž připravují politická doporučení, o nichž hlasuje celé shromáždění a jsou předávána Severoatlantické radě a Radě Generální tajemník NATO a zveřejněny na webových stránkách shromáždění. Generální tajemník NATO písemně reaguje na doporučení shromáždění.

Členové výborů shromáždění pořádají pravidelné návštěvy a setkání, na nichž dostávají informace od předních vládních a parlamentních zástupců, jakož i od vyšších akademických pracovníků a odborníků. Delegace NATO-PA rovněž provádějí návštěvy oblastí misí NATO, jako jsou Afghánistán a Balkán.

Ostatní subjekty

Mezi další orgány Shromáždění patří Zvláštní skupina pro Středomoří a Střední východ pro posílení parlamentního dialogu a porozumění se zeměmi Středního východu a severoafrického regionu, Meziparlamentní rada Ukrajina - NATO a Meziparlamentní rada NATO - Gruzie. Parlamentní výbor NATO-Rusko byl přerušen v dubnu 2014 po ruské vojenské intervenci na Ukrajině a nezákonné anexi Krymu.

Program Rose-Roth

Rose-Rothův program partnerství a spolupráce je navržen tak, aby rozšířil pomoc zemím, které procházejí transformací, prostřednictvím složitých politických a ekonomických reforem. Program byl původně navržen na podporu zemí střední a východní Evropy, ale následně se zaměřil hlavně na Balkán a jižní Kavkaz.

V rámci tohoto programu se každý rok organizují dva až tři semináře Rose-Roth v zemi, která není členem NATO, ve spolupráci s parlamentem hostitelské země. Tyto akce, kterých se účastní poslanci z členských a partnerských států i nezávislí odborníci, se zaměřují na regionální a aktuální bezpečnostní otázky. Spolu s dalšími vzdělávacími programy pro zaměstnance parlamentu a členy parlamentu tyto události zdůrazňují otázky, jako je efektivní parlamentní dohled nad obranou a armádou.

Orientační program NATO

Orientační program NATO je zaměřen především na mladé nebo nově zvolené členy parlamentu z NATO a Euroatlantická rada partnerství (EAPC), jakož i nově přiděleným odpovědnostem v oblasti bezpečnosti nebo zahraničních věcí. Cílem programu je poskytnout podrobný přehled o fungování a politikách NATO a NATO TVAR stejně jako rozvíjející se vztahy Aliance s mnoha partnery. Program byl zahájen v roce 2000 a každoročně se koná v Bruselu.

Parlamentní transatlantické fórum

V roce 2001, kdy vzrostly obavy ze zjevného posunu v transatlantických postojích, vnímání a politikách, Shromáždění zahájilo výroční „Parlamentní transatlantické fórum“, které sdružuje členy shromáždění s vedoucími představiteli americké administrativy a akademickými odborníky. Fórum se každoročně koná ve Washingtonu DC ve spolupráci s USA Univerzita národní obrany a Atlantická rada Spojených států.

Parlamentní skupiny

Mnoho členů parlamentního shromáždění patří k jednomu z neformálních členů parlamentní skupiny. Největší skupiny jsou Socialistická skupina a Skupina konzervativců, křesťanských demokratů a spolupracovníků.

Vztahy s NATO

Neexistuje žádné formální spojení mezi NATO-PA a NATO, ačkoli existuje dlouhá historie spolupráce, která se v éře po studené válce prohloubila.

Stálý výbor shromáždění se každoročně schází s generálním tajemníkem i se stálými zástupci Severoatlantické rady v sídle NATO, aby si vyměnili názory na stav Aliance a poskytli pohledy zákonodárců. Generální tajemník se účastní jarních a podzimních zasedání shromáždění a dalších zvláštních aktivit; poskytuje také písemnou odpověď na doporučení přijatá Shromážděním na podzimním zasedání. Předsedové shromáždění se zase účastní summitů Aliance.

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) a další vyšší vojenští činitelé v rámci velení NATO se také pravidelně setkávají s členy shromáždění v různých formátech.

Vztahy s Ruskem, Ukrajinou a Gruzií

Rozšiřování vztahů, které shromáždění vyvinulo s parlamenty v Rusku a na Ukrajině na konci studené války, zakládající zákon o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti[4] mezi Ruskou federací a NATO podepsanou v květnu 1997 a Chartou NATO-Ukrajina[5] podepsaná v červenci 1997, výslovně pověřila Shromáždění rozšířením dialogu a spolupráce s Ruským federálním shromážděním a Ukrajinskou radou.[6][7] Vztahy s ruským federálním parlamentem byly zcela přehodnoceny po ruské vojenské intervenci na Ukrajině a anexi Krymu.

Shromáždění také v roce 2009 vytvořilo dvoustrannou skupinu s gruzínským parlamentem na podporu integrace Gruzie do euroatlantických struktur.

Přerušení parlamentního výboru NATO-Rusko

Zrcadlení, které odráží vytvoření Rady NATO-Rusko v květnu 2002, což je významný krok vpřed ve spolupráci NATO s Ruskem, vytvořilo Parlamentní výbor NATO-Rusko (NRPC). Než byl v dubnu 2014 přerušen, parlamentní výbor NATO-Rusko se scházel dvakrát ročně během každého zasedání shromáždění ve formátu „na 29“ a stal se hlavním rámcem pro přímé parlamentní vztahy NATO-Rusko. Skládalo se z vedoucích 28členných delegací shromáždění a vedoucích ruské delegace při shromáždění. Kromě dialogu vedeného v rámci tohoto výboru se delegace ruského Federálního shromáždění pro 10 osob účastnila plenárních zasedání shromáždění, jakož i mnoha zasedání a seminářů výboru a podvýboru shromáždění. V dubnu 2014 se PA NATO rozhodla odvolat přidružené členství ruského parlamentu ve shromáždění, čímž fakticky skončila pravidelné institucionální vztahy s ruským parlamentem.

Meziparlamentní rada Ukrajina - NATO

V roce 2002 se shromáždění rovněž rozhodlo rozšířit své zvláštní vztahy s Ukrajinou vytvořením Meziparlamentní rady Ukrajina - NATO (UNIC). Spolupráce shromáždění s Nejvyšší rada byl postupně posilován před přípravou ukrajinských prezidentských voleb v roce 2004. Členové NATO-PA byli zapojeni do monitorování voleb a podporovali úsilí mezinárodního společenství.

Meziparlamentní rada Ukrajina-NATO (UNIC) sleduje vztahy NATO s Ukrajinou a věnuje zvláštní pozornost parlamentním aspektům obrany a politických reforem Ukrajiny. Kromě zasedání UNIC, která se konají každé dva roky v Bruselu a v Kyjevě, se obvykle každý rok koná v Kyjevě jedna návštěva výboru nebo podvýboru.

Meziparlamentní rada Gruzie - NATO

V roce 2009 shromáždění schválilo vytvoření meziparlamentní rady Gruzie a NATO. Meziparlamentní rada Gruzie - NATO se skládá z předsednictva shromáždění (předseda, místopředsedové a pokladník) a čtyřčlenné gruzínské delegace při PA NATO. Skupina se schází dvakrát ročně, aby projednala všechny aspekty spolupráce Gruzie a NATO a koordinovala činnosti Shromáždění související s Gruzií.

Zvláštní skupina pro Středomoří a Střední východ

Shromáždění vytvořilo v roce 1995 zvláštní středomořskou skupinu s cílem zahájit politický dialog se zákonodárci ze zemí Středního východu a severní Afriky. Program se postupně rozšiřoval a shromáždění nyní navázalo vztahy na různých úrovních s mnoha parlamenty ve Středomoří, severní a střední Africe a na Středním východě.

Skupina se schází třikrát ročně buď v členských zemích NATO, nebo v regionu. Cílem těchto schůzek je zvýšit povědomí parlamentu o problémech regionu, podpořit politický dialog mezi poslanci a sdílet osvědčené postupy mezi členy příslušných parlamentů.

Prezidenti

[8]

Reference

  1. ^ Parlamentní shromáždění NATO bylo známé jako Severoatlantické shromáždění do roku 1999.
  2. ^ Rozpis podle zemí je k dispozici zde. https://www.nato-pa.int/content/how-we-work
  3. ^ Seznam současného vedení shromáždění je k dispozici zde: „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 10.01.2015. Citováno 2015-01-15.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  4. ^ „Zakládající zákon o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti“.
  5. ^ „Charta NATO-Ukrajina“.
  6. ^ „Uznávajíce význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými orgány zúčastněných států podle tohoto aktu, NATO a Rusko rovněž podpoří rozšířený dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace.“ http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_25468.htm
  7. ^ „13. NATO a Ukrajina podpoří rozšířený dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Nejvyšší radou.“http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_25457.htm
  8. ^ Parlamentní shromáždění NATO. „PA NATO - PREZIDENTI OD 1955 DO 2014“. www.nato-pa.int. Archivovány od originál dne 16. 3. 2017. Citováno 2017-03-31.

externí odkazy