Srbské ozbrojené síly - Serbian Armed Forces
Srbské ozbrojené síly | |
---|---|
Bojcka Србије Vojska Srbije | |
![]() Znak srbských ozbrojených sil | |
Založený | 6. května 1830 |
Aktuální forma | 2006 |
Servisní pobočky | ![]() ![]() |
Hlavní sídlo | Ministerstvo obrany, Bělehrad |
Vedení lidí | |
Vrchní velitel | Prezident Aleksandar Vučić |
Ministr obrany | Nebojša Stefanović |
Náčelník generálního štábu | Všeobecné Milan Mojsilović |
Pracovní síla | |
Vojenský věk | 18 let pro dobrovolnou vojenskou službu |
Odvod | 30 dní (omezené okolnosti) |
Vhodný pro vojenská služba | 3,573,091[1] muži, věk 16–49 let (odhad 2010), 3 537 415 žen ve věku 16–49 let (odhad 2010) |
Dosahující armády věk ročně | 43 945 mužů (odhad 2010), 41 080 žen (odhad 2010) |
Aktivní personál | 28,000 (2010)[2] |
Nasazený personál | 336[3] |
Výdaje | |
Rozpočet | $ 1,14 miliardy (2020)[4] |
Procento HDP | 1.75% (2019) |
Průmysl | |
Domácí dodavatelé | Yugoimport SDPR Zastava Arms Prvi Partizan Sloboda Čačak Krušik Valjevo Milan Blagojević - Namenska Utva Pančevo Fabrika automobila Priboj Zastava Trucks Ostatní |
Roční vývoz | 888 milionů $ (2018)[5] |
Související články | |
Dějiny | Vojenská historie Srbska |
Hodnosti | Vojenské hodnosti Srbska |
The Srbské ozbrojené síly (srbština: Војска Србије, romanized: Vojska Srbije) tvoří ozbrojené síly z Srbsko. Ozbrojené síly se skládají z:
- the Armáda
- the Letectvo a protivzdušná obrana
- the Velení výcviku
- the Hlídat
- the 72. brigáda pro speciální operace
- the 63. výsadková brigáda
Nejvyšší orgán v ozbrojených silách i v obranném systému země odpovědný za nasazení a přípravu Ozbrojené síly v míru a válce, je Generální štáb. The Prezident republiky působí jako Vrchní velitel ozbrojených sil. Srbské ozbrojené síly jsou a profesionální - a dobrovolník -na základě válečný. Srbská cvičení civilní kontrola armády skrz Ministerstvo obrany.
Srbské ozbrojené síly se řídí doktrínou neutrality týkající se politické ideologie.[6]
Dějiny
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (prosinec 2013) |
The Srbská revoluce roku 1804 začal s První srbské povstání proti osmanská okupace Srbska. Vítězství v bitvách o Ivankovac (1805), Mišar (Srpen 1806), Deligrad (Prosinec 1806) a Bělehrad (Listopad - prosinec 1806), vedlo k založení Srbské knížectví v roce 1817. Následující Druhé srbské povstání z let 1815–1817 vedlo k úplné nezávislosti a uznání Království Srbsko a oslabil Osmanský dominance v Balkán. V listopadu 1885 Srbsko-bulharská válka došlo po Bulharské sjednocení a vyústil v bulharské vítězství. V roce 1912 První balkánská válka (1912–1913) vybuchl mezi Osmanská říše a Balkánská liga (Srbsko, Řecko, Černá Hora a Bulharsko). Vítězství Balkánské ligy v Bitva u Kumanova (Říjen 1912), Bitva o Prilep (Listopad 1912), Bitva u Monastiru (Listopad 1912), Bitva o Adrianople (Listopad 1912 až březen 1913) a Obležení Scutari (Říjen 1912 až duben 1913) vedla k porážce Osmanské říše, která ztratila většinu svých zbývajících balkánských území na Londýnská smlouva (Květen 1913). Krátce nato Druhá balkánská válka (Červen až srpen 1913) vypuklo, když Bulharsko, nespokojené s rozdělením území, vyhlásilo válku svým bývalým spojencům, Srbsku a Řecku. Po řadě porážek požádalo Bulharsko o příměří a podepsal 1913 Smlouva Bukurešti, formálně končící válku.
Nezávislost Srbska a rostoucí vliv ohrožovaly sousední země Rakousko-Uhersko což vedlo k Bosenská krize z let 1908–09. V důsledku toho se od roku 1901 všichni srbští muži ve věku od 21 do 46 let stali odpovědnými za obecnou mobilizaci.[7] V návaznosti na atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda z Rakouska v červnu 1914 se Rakousko-Uhersko podílelo na Srbech a vyhlásil válku o Srbsku (červenec 1914), což znamenalo začátek První světová válka z let 1914–1918. Srbské síly odrazily tři po sobě jdoucí invaze Rakouska v roce 1914 a zajistily první velká vítězství války pro Spojenci, ale nakonec byli přemoženi spojenými silami USA Centrální mocnosti (Říjen-listopad 1915) a nucen ústraní přes Albánie (1915–1916) do řecký ostrov Korfu (1915–1916).
Srbská vojenská aktivita po první světové válce probíhala v kontextu různých Jugoslávské armády až do rozpadu Jugoslávie v 90. letech a obnovení stavu Srbska jako a samostatná samostatná republika v roce 2006.
Organizace
Srbským ozbrojeným silám velí Generální štáb společnost seniorů důstojníci. Generální štáb vede Náčelník generálního štábu. Náčelníka generálního štábu jmenuje Prezident kdo je Vrchní velitel. Současný náčelník generálního štábu je Všeobecné Ljubiša Diković.
Ozbrojené síly jsou formálně součástí Ministerstvo obrany. Aktuální Ministr obrany je Aleksandar Vulin.[8]
Neoficiální zprávy ze dne 14. září 2018 naznačují, že premiér Aleksandar Vučič plánuje povýšit generálmajora Milana Mojsiloviče, který je v současné době náměstkem ministra obrany Aleksandara Vulina, na místo náčelníka generálního štábu. Stejná zpráva naznačuje, že dojde ke změně velitelů všech ostatních vojenských služeb, včetně brigády speciálních sil.[9]
Servisní pobočky
Ozbrojené síly se skládají z následujících služebních větví:
Srbská armáda
The Srbská armáda (včetně a Říční flotila na Dunaj ) je pozemní složka ozbrojených sil, kterou tvoří: jednotky pěchoty, obrněné, dělostřelecké, strojírenské a speciální jednotky.
Srbské letectvo a protivzdušná obrana
The Srbské letectvo a protivzdušná obrana je složka ozbrojených sil v oblasti letecké a protiletadlové obrany, která se skládá z: leteckých, protiletadlových, sledovacích a průzkumných jednotek.
Srbské velitelství výcviku
The Srbské velitelství výcviku byla založena dne 23. dubna 2007 sloučením částí jednotek operačních sil, Pozemní síly a Letectvo Jednotky. Velitelství výcviku je primárně odpovědné za poskytování vojáků, poddůstojníků a důstojníků SAF, jakož i příslušníci zahraničních armád základní a vojenský odborný výcvik.
Srbská garda
The Srbská garda je čestná stráž jednotka Ozbrojené síly Srbska. Stráž je přímo podřízena Náčelník generála Zaměstnává úřad a vykonává povinnost ceremoniální stráže v době míru, jakož i strategické bojové povinnosti během války.
Jednotky přímo podřízené generálnímu štábu
Jelikož generální štáb zahrnuje různé sekce, existují specifické jednotky, které jsou přímo podřízeny štábu, jako např[10][11],
Centrální logistická základna
Spojovací brigáda
224. centrum elektronického boje
Cobras - MP Special Operations Detachment
Kriminální vyšetřovací skupina
Mírové operační středisko
72. brigáda pro speciální operace
63. výsadková brigáda
Zařízení
Úplný seznam zařízení je uveden v Vybavení srbských ozbrojených sil. Zahrnuje většinu používaného zařízení a plány modernizace.
Rezervovat
The rezervní síla se skládá z aktivní rezervy a pasivní rezervy. Počet aktivních záložních sil je 2 000 členů,[12] zatímco pasivní rezerva představuje celkem asi 1,7 milionu občanů s minulým vojenským výcvikem nebo zkušenostmi.[12]
Tradice

Srbská armáda byla první, kdo byl průkopníkem tohoto vysokého stupně jako vojenský krok. Je to podobné jako u husí krok s tím rozdílem, že koleno je ohnuté v horní části oblouku. Pochází z Královské jugoslávské armády a v té době se jí říkalo mužský krok. Jugoslávská lidová armáda ji opustila po druhé světové válce a byla používána více než dvě desetiletí, než byla v roce 1975 nahrazena vysokými kroky Přehlídka Den vítězství, prosadit se v očích nezávislého na sovětském vlivu Nezúčastněné hnutí. High-stepping se v Srbsku používá dodnes a využívají jej také armády Severní Makedonie a Bosna a Hercegovina.
Udržování míru
Srbské ozbrojené síly se aktivně účastní několika mnohonárodních udržování míru mise.[3]
Země | Mise | Počet zaměstnanců |
---|---|---|
![]() | UNFICYP | 1 důstojník štábu, 2 pozorovatelé, 6 poddůstojníků a 37 pěchoty |
![]() | MINUSCA | 3 štábní důstojníci, 2 pozorovatelé, 68 zdravotnických pěchot |
![]() | EUTM RCA | 7 lékařské pěchoty |
![]() | MONUC | 2 důstojníci, 2 lékaři a 4 technici |
![]() | UNIFIL | 8 štábních důstojníků, 5 prvků národní podpory a 164 pěchoty |
![]() | UNMIL | 1 důstojník jako vojenský pozorovatel |
![]() | EUTM Mali | 3 lékařská pěchota |
střední východ | UNTSO | 2 důstojníci |
![]() | EUTM Somalia | Tým Medical Corps včetně 1 důstojníka, 1 lékaře a 3 lékařských techniků |
![]() | EUNAVFOR | 4 zaměstnanci OHQ, 1 poddůstojník OHQ, 2 zaměstnanci FHQ a 12 členů AVPD |
Viz také
- Vojenská historie Srbska
- Vojenské hodnosti Srbska
- Vojenská bezpečnostní agentura (VBA)
- Vojenská zpravodajská agentura (VOA)
- Společné operační velení (JOC)
- Mírové operační středisko (PKOC)
Reference
- ^ „The World Factbook“.
- ^ "Sa 28.000 vojnika Vojska Srbije među najbrojnijim u regionu". blic.rs (v srbštině). Tanjug. 2. února 2010. Citováno 9. prosince 2017.
- ^ A b „Министарство одбране Републике Србије - Актуелне мултинационалне операције“.
- ^ https://www.euractiv.com/section/all/short_news/serbia-had-the-highest-military-expenditure-in-2
- ^ https://medium.com/@skunkworksLH/the-defense-industry-of-serbia-is-the-largest-in-the-western-balkans-5ac51f045baa
- ^ Ó Vojsci ve společnosti vs.rs
- ^ "Srbská armáda za první světové války". Archivovány od originál dne 23. 3. 2009.
- ^ „Министарство одбране Републике Србије - Министар одбране“.
- ^ „Vucic nahradí vojenskou mosaz, včetně šéfa armády - anglicky - na B92.net“. B92.net. Citováno 2018-09-15.
- ^ http://www.vs.rs/sr_lat/jedinice/vojska-srbije/specijalna-brigada
- ^ http://www.politika.rs/sr/clanak/444464/Ponovo-postoje-63-padobranska-i-72-specijalna-brigada
- ^ A b „Iz stroja pravo na posao“ (v srbštině). Večernje novosti. 22. března 2013. Citováno 24. května 2014.