Anatoly Yakobson - Anatoly Yakobson - Wikipedia

Anatoly Yakobson
Анатолий Якобсон
narozený
Anatoly Aleksandrovich Yakobson

(1935-04-30)30.dubna 1935
Moskva, Sovětský svaz
Zemřel28. září 1978(1978-09-28) (ve věku 43)
Jeruzalém, Izrael
Národnostruština
Státní občanstvíSovětský svaz
Izrael
Alma materMoskevská státní pedagogická univerzita
obsazeníliterární kritik, překladatel, učitel
Známý jakoRedaktor časopisu Kronika současných událostí a spoluzakladatel Iniciativní skupina pro lidská práva v SSSR
HnutíHnutí za lidská práva v Sovětském svazu
Manžel (y)Maya Ulanovskaya[1]

Anatoly Aleksandrovich Yakobson (ruština: Анато́лий Александрович Якобсон; 30.dubna 1935, Moskva - 28. září 1978, Jeruzalém ) byl literární kritik, učitel, básník a ústřední postava v hnutí za lidská práva v Sovětském svazu.

Životopis

Yakobson se narodil v etnické židovské rodině v roce 1935 v Moskvě. V letech 1953 až 1958 studoval historii na Moskevský státní pedagogický institut.[2]

Yakobson učil literaturu a historii na moskevské matematické škole č. 2. Do své výuky zahrnul spisovatele, kteří se neobjevili v oficiálních osnovách, jako např Michail Bulgakov, Alexander Solženicyn, Anna Achmatová nebo Osip Mandelshtam.[3] Přeložil díla Paul Verlaine, Théophile Gautier a Hovhannes Tumanyan, Miguel Hernández a Federico García Lorca.[4]

Yakobson byl mezi těmi, kdo se postavili proti Zkouška Sinyavsky – Daniel v roce 1966 napsal otevřený dopis soudu.[5][6]

V roce 1968, kdy byl zájem KGB v Yakobsonových aktivitách se stal příliš vážným, opustil své místo ve škole a vysvětlil řediteli, že by nebylo v zájmu školy, aby byl jeden z jejích učitelů zatčen jako protisovětský disident.[3]

Yakobson se stal zakládajícím členem disidenta Iniciativní skupina pro lidská práva v SSSR v roce 1969.[7][5] Pod svůj podpis vložil svůj podpis Apel na Výbor OSN pro lidská práva.[7] Odstoupil ze skupiny po kurýrovi z emigranta protisovětský organizace NTS kontaktoval ho a zaměňoval ho za spoluspiklence.[8]

Yakobson se stal šéfredaktorem časopisu samizdat bulletin o lidských právech Kronika současných událostí po zatčení prvního redaktora Natalya Gorbanevskaya v prosinci 1969. Shromáždil materiál pro čísla 11–27 časopisu Kronika do konce roku 1972.[9]

Jakobsonovi hrozilo zatčení, emigroval s manželem do Izraele Maya Ulanovskaya a syn Alexander Yakobson v roce 1973.[10]

V roce 1978 Andrej Sacharov nominován Yakobson spolu se sedmi dalšími Sovětští disidenti pro Nobelova cena míru.[11]

Yakobson spáchal sebevraždu 28. září 1978.[2]

Viz také

Reference

  1. ^ Gilligan 2004, str. 24.
  2. ^ A b Sacharovovo centrum.
  3. ^ A b Karp & Vogeli 2010, str. 204.
  4. ^ Чуковская & Ахматова 2013, str. 798.
  5. ^ A b Hopkins 1983, str. 48.
  6. ^ Yakobson 1966.
  7. ^ A b Yakobson a kol. 1969.
  8. ^ Horvath 2005, str. 78.
  9. ^ Gilligan 2004, str. 31.
  10. ^ Чуковская & Ахматова 2013, str. 799.
  11. ^ Sacharov 1978.

Zdroje

  • Чуковская, Лидия Корнеевна; Ахматова, Анна Андреевна (2013). Записки о Анне Ахматовой (v Rusku). ISBN  978-5-9691-0803-5.
  • Gilligan, Emma (2004). Obrana lidských práv v Rusku: Sergei Kovalyov, disident a komisař pro lidská práva, 1969–2003. Londýn. ISBN  978-0415546119.
  • Hopkins, Mark W. (1983). Russian Underground Press: The Chronicle of Current Events. New York: Praeger. ISBN  0-03-062013-9.
  • Horvath, Robert (2005). Dědictví sovětského disentu: disidenti, demokratizace a radikální nacionalismus v Rusku. ZÁKLADY / Routledge Series o ruských a východoevropských studiích. 17. Londýn; New York: RoutledgeCurzon. ISBN  978-0-203-41285-5.
  • Karp, Alexander; Vogeli, Bruce R. (2010). Russian Mathematics: Education History and World Significance. Singapur; Hackensack, N.J .: World Scientific. ISBN  978-981-4277-06-8.
  • Sacharov, Andrej (8. února 1978). „Из письма в Нобелевский Комитет“ [Výňatky z dopisu Nobelovu výboru] (v ruštině).
  • Yakobson, Anatoly (9. února 1966). „При свете совести. В московский городской суд“ [Ve světle svědomí. Dopis městskému soudu v Moskvě]. www.antho.net (v Rusku).
  • Yakobson, Anatoly; Yakir, Petr; Chodorovič, Tatyana; Podyapolskiy, Gregory; et al. (21. srpna 1969). „Výzva Výboru OSN pro lidská práva“. The New York Review of Books.
  • „Якобсон Анатолий Александрович (1935–1978)“ [Yakobson, Anatoly Aleksandrovich (1935–1978)]. sakharov-center.ru (v Rusku). Sacharovovo centrum. Citováno 2016-04-28.

Bibliografie

  • Якобсон, Анатолий (1992). Конец трагедии [Konec tragédie] (v Rusku). Вильнюс; Москва: Весть. ISBN  5-89942-252-1.
  • Якобсон, Анатолий; Улановская, Майя (1992). Почва и судьба [Půda a osud] (v Rusku). Вильнюс; Москва: Весть.

Další materiály

  • Linkov, Sergei (2015). Tolya Jakobson z Klynovsky Lane (Film) (v angličtině a ruštině). - dokument o Yakobsonovi
  • Зарецкий, Александр; Китаевич, Юлий, eds. (2010). Памяти Анатолия Якобсона: Сборник воспоминаний к 75-летию со дня рождения [Na památku Anatolije Yakobsona. Shromážděné vzpomínky na počest jeho 75. narozenin] (v Rusku). Boston, MA: MGraphics Publishing. p. 580. ISBN  978-1-934881-31-6.

externí odkazy