Ivan Svitlichny - Ivan Svitlichny

Ivan Oleksiyovych Svitlichny
Іва́н Олексійович Світли́чний
narozený(1929-09-20)20. září 1929
Polovynkino, Ukrajinská SSR
Zemřel25. října 1992(1992-10-25) (ve věku 63)
Kyjev, Ukrajina
Národnostukrajinština
Státní občanstvíSovětský svaz
Alma materCharkov University
obsazeníliterární kritik, překladatel, editor
Známý jakoSovětský disident
HnutíUkrajinské národní hnutí

Ivan Oleksiyovych Svitlichny (Světlichny; ukrajinština: Іва́н Олексійович Світли́чний; 1929–1992) byl ukrajinský básník, literární kritik a spisovatel Sovětský disident.

Životopis

Ivan Svitlichny se narodil 20. září 1929 v Polovykino, Luhanská oblast rodině farmářů.[1][2]

V roce 1952 absolvoval filologickou fakultu v Brně Charkov University. V roce 1954 získal doktorát na Ševčenkově institutu literatury v Kyjev. V letech 1954 až 1965 pracoval jako redaktor v literárním časopise Dnepr.[1]

Svitlichny se přiblížil Vasyl Symonenko a pomohl šířit jeho básně dovnitř samizdat (strojopisná literatura) a magnitizdat (neoficiální zvukové kazetové nahrávky).[2] Svitlichnyho poezie byla disidentem přeložena do ruštiny Yuli Daniel.[2]

Na začátku 60. let byl Svitlichny jedním ze zakladatelů Klubu kreativní mládeže v Kyjevě. Klub ukrajinských levicových intelektuálů byl Ukrajinou ostře sledován KGB. V srpnu 1965 byl zatčen za svou účast v klubu a byl uvězněn na jeden rok v pracovním táboře.[1]

V lednu 1971 byl Svitlichny spolu s 18 dalšími zatčen v souvislosti s případem Jaroslava Dobosha. Dobosh byl 24letý Belgičan s ukrajinskými kořeny, kterého přijala ukrajinská nacionalistická organizace k distribuci antikomunistické literatury na Ukrajině. Svitlichny byl mezi Doboshovými hlavními kontakty. Byl odsouzen na sedm let nucených prací a pět let vyhnanství.[2] Sloužil svému časovému pracovnímu táboru Perm-35.[1]

Svitlichnyho hrob na Hřbitov Baikove

V roce 1977 Andrej Sacharov zahrnoval jméno Svitlichny do odvolání Jimmy Carter.[3]

Svitlichny byl propuštěn v lednu 1983. Vrátil se ve vážně nemocném stavu, v mozkovém zajetí utrpěl mrtvici. Poslední tři roky svého života se nemohl hýbat ani mluvit.[2]

Ivan Svitlychny zemřel 25. října 1992. Je pohřben v Kyjev na Hřbitov Baikove.[2]

Svitlychny byl jmenován členem Mezinárodní PEN Club v roce 1978 a v roce 1990 byl členem Svazu spisovatelů Ukrajiny.[2] V roce 1989 byl Svitlychny vyznamenán Cena Vasyl Stus.[2] V roce 1994 mu byl posmrtně udělen titul Národní cena Ševčenka.[2]

Svitlichny byl bratrem disidenta a aktivista za lidská práva Nadiya Svitlychna.[4]

Reference

  1. ^ A b C d "Nekrolog: Ivan Svetlichny". Nezávislý. 1992-12-21. Citováno 2016-06-09.
  2. ^ A b C d E F G h i "SVITLYCHNY, Ivan Oleksiyovych :: museum.khpg.org". museum.khpg.org. Archivovány od originál dne 2016-05-30. Citováno 2016-06-09.
  3. ^ Times (1977-01-29). "Seznam 15 disidentů, na které se odvolává Sacharov". The New York Times. ISSN  0362-4331. Citováno 2016-06-09.
  4. ^ „7.13 Stručné zprávy“. Kronika současných událostí. 2013-09-26. Citováno 2016-06-11.