Římanům 16 - Romans 16 - Wikipedia

Římanům 16
P118-Rom-16 1-16 4-7-16 11-12-III.jpg
List Římanům 16: 1,4–7, 11–12 palců Papyrus 118 (naopak strana), napsané ve 3. století.
RezervovatList Římanům
KategoriePauline listy
Křesťanská biblická částNový zákon
Řád v křesťanské části6

Římanům 16 je šestnáctý (a poslední) kapitola z List Římanům v Nový zákon z křesťan bible. Autorem je Pavla apoštola, zatímco Paul byl uvnitř Korint v polovině 50. let n. l.,[1] pomocí sekretářky (amanuensis ), Tertius, který přidá svůj vlastní pozdrav Římanům 16:22.[2] Kapitola 16 obsahuje Pavlovo osobní doporučení, osobní pozdravy, závěrečné napomenutí, milost, pozdravy od společníků, identifikace spisovatele / amanuensise a požehnání.[3]

Text

Původní text byl napsán v Koine Řek. Tato kapitola je rozdělena na 27 veršů.

Textoví svědci

Některé rané rukopisy obsahující text této kapitoly jsou:

Phoebe

Hlavní článek: Phoebe (biblická postava)

Verše 1–2

Chválím vám naši sestru Phoebe, která je služebnicí církve v Cenchrea, 2 že ji vítáte v Pánu způsobem hodným svatých a že jí pomáháte v jakékoli záležitosti, kterou od vás může potřebovat, protože byla pomocnicí mnoha i mně samým.[4]

"Phoebe „: je popisován jako„ sluha “(řecký: διακονον, diakonon) kostela ve verzi New King James, jako „jáhen "v Nová mezinárodní verze a Nová revidovaná standardní verze „a“diákonka "v Revidovaná standardní verze a Jeruzalémská Bible a „vůdce“ v Současná anglická verze. Podle současného idiomu v Zpráva, „byla klíčovou představitelkou církve v Cenchreae "(nebo Cenchrea).[5] Jeruzalémská Bible naznačuje, že byla „pravděpodobně nositelkou dopisu“ [6] a verš 2 naznačuje, že měla také jiný „obchod“ [7] řešit v Římě.

Priscilla a Aquila

Verše 3–4

3Pozdravit Priscilla a Aquila, moji spolupracovníci v Kristu Ježíši, 4kteří riskovali svůj vlastní krk pro můj život, kterému děkuji nejen já, ale také všechny církve pohanů.[8]

„Priscilla“: je zdrobnělé a láskyplné jméno pro Prisca. Ona a její manžel Aquila byli vyhnáni z Říma jako Židé za Claudia a byli v Korintu obráceni Pavlem (Skutky 18: 1 ).[9] Jako první byla pozoruhodně zmíněna Priscilla, která si snad mohla odvodit, že je „ta aktivnější a nápadnější z těch dvou“[10] stejně jako v Skutky 18:18 a 2. Timoteovi 4:19; kromě v 1. Korinťanům 16:19, kam posílají pozdravy, má manžel přirozeně přednost.[11]

Poté se tento manželský pár objeví v Pavlově společnosti v Efezu (Skutky 18:18; Skutky 18:26; 1. Korinťanům 16:19 ). Když byla napsána tato epištola, byli v Římě, ale později se zdálo, že se vrátili do Efezu (2. Timoteovi 4:19 ).[10]

„Aquila“ byl Žid z Pontu. O více než sto let později žije další Žid jménem Aquila z Pontu (Sinope), který vytvořil překlad Hebrejská Bible (Starý zákon ) do řečtiny, kriticky ve srovnání s LXX v Hexaple Origen.[10]

Andronicus a Junia

Hlavní články: Andronicus z Panonie a Junia (novozákonní osoba)

Verš 7

Pozdravte Andronika a Junii, mé příbuzné a mé spoluvězně, kteří jsou důležití mezi apoštoly, kteří také byli v Kristu přede mnou.[12]
  • „Andronicus“: byl v určitém čase příbuzný Pavla a spoluvězeň, zvláště známý mezi apoštoly; který se stal následovníkem Ježíš Kristus před Paul Damašská konverze silnic, kterou Pavel spolu s Junií ocenil jako významné křesťanské pracovníky a „apoštoly“ po boku Silase, Timotea a dalších, kteří tento titul dostali v rané Církvi.[13]
  • „Junia“: Navzdory existenci názoru, že se v minulosti jednalo o muže jménem Junias (Ἰουνιᾶς nebo Ἰουνίας, druhé jméno je hebrejské jméno Yĕḥunnī), shoda mezi nejmodernějšími novozákonními učenci je, že touto osobou byla žena jménem Junia (.Ουνία),[14] koho Pavla apoštola může považovat za apoštol.[15] Craig Hill uvádí, že nebyl nalezen žádný příklad pro mužskou formu „Junias“, zatímco ženská forma „Junia“ je „velmi dobře doložena“, takže vykreslení „Junias“ v některých verzích Bible je „skandální chybný překlad“.[3]

Tertius

Hlavní článek: Tertius ikonický

Verš 22

Já Tertius, který jsem napsal tuto epištolu, pozdravuji vás v Pánu.[16]

„Tertius“: Byl to amanuensis apoštola, který napsal tento dopis, buď z apoštolových poznámek, nebo z jeho úst.[17] Toto jméno je latinské a možná tou osobou může být Říman, protože jména Secundus, Tertius, Quartus, Quintus atd. Byla u Římanů běžná, i když lze tvrdit, že tento muž byl stejný s Silas, které hebrejské slovo je stejné jako Tertius.[17] Silas je známý jako společník apoštola Pavla, je také počítán mezi sedmdesát učedníků a je považován za biskupa Ikonie (Vidět Luke 10:1 ).[17] Fráze „v Pánu“ by mohla být spojena s „napsal tento list“ a dávala smysl, že Tertius napsal tento list pro Pána (ne pro inspiraci, ale pouze pro zákonníka apoštola). Tato fráze je však lépe spojena se slovem „pozdrav“ a má smysl, že jeho pozdrav měl za cíl popřát lidem v Pánu, aby „s ním mohli mít mnoho společenství“.[17]

Gaius, Erastus a Quartus

Verš 23

Hlavní články: Gaius (biblická postava), Erastus z Korintu, a Quartus
Zdraví vás Gaius, můj hostitel a hostitel celé církve. Pozdravuje vás Erastus, pokladník města, a Quartus, bratr.[18]
  • "Erastus " (Řecký: Ἔραστος, Erastos): známý také jako „Erastus z Paneas“, byl a stevard (řecký: οἰκονόμος, oikonomos) v Korint, politická kancelář s vysokým občanským statusem. Slovo je definováno jako „správce domácnosti nebo domácích záležitostí“ nebo v této souvislosti „pokladník“;[19] The Verze King James používá překlad "Chamberlain", zatímco Nová mezinárodní verze používá „ředitele veřejných prací“. Nápis zmiňující Erastuse byl nalezen v roce 1929 poblíž zpevněné oblasti severovýchodně od divadla v Korintu a je datován do poloviny prvního století a zní „Erastus na oplátku za jeho aedileship vydláždil to na své vlastní náklady. “[20] Někteří novozákonní učenci identifikovali tohoto astrilského Erastuse s Erastem zmíněným v epištole Římanům, ale ostatní o tom nesouhlasí.[21]
  • "Quartus „: popis„ bratr “je většinou učenců interpretován jako„ spoluvěřící “, spíše než„ bratr Erastus '.[22] Podle církevní tradice je známý jako „Quartus z Berytu“, a Biskup z Beirut (kolem roku 50 nl) a jeden ze sedmdesáti učedníků.[23][24]

Závěrečný verš

Verš 27

Bohu jen moudrý, buď sláva skrze Ježíše Krista na věky. Amen.[25]

Pavlova doxologie v závěru listu, kromě účinného shrnutí některých klíčových témat, dává vysokou notu připisování slávy jediný moudrý Bůh.[26]

Viz také

Reference

  1. ^ Hill 2007, str. 1084.
  2. ^ Donaldson, Terence L. (2007). „63. Úvod do Paulinského korpusu“. V Barton, John; Muddiman, John (eds.). Oxfordský biblický komentář (první (brožovaná) ed.). Oxford University Press. str. 1077. ISBN  978-0199277186.
  3. ^ A b Hill 2007, str. 1107.
  4. ^ Římanům 16: 1–2 MEV
  5. ^ Římanům 16: 1-3 Poselství
  6. ^ Poznámka pod čarou v Jeruzalémské Bibli v Římanům 16: 1, Darton, Longman & Todd, 1966
  7. ^ Římanům 16: 1-3 Ženevská Bible
  8. ^ Římanům 16: 3–4 NKJV
  9. ^ Meyer, Heinrich August Wilhelm (1880). Komentář k Novému zákonu. Římanům 16. Překlad Peter Christie ze šestého vydání Meyera. Zpřístupněno 14. února 2019.
  10. ^ A b C Ellicott, C. J. (Vyd.) 1905). Ellicottův biblický komentář pro anglické čtenáře. Římanům 16. London: Cassell and Company, Limited, [1905-1906] Online verze: (OCoLC) 929526708. Přístup k 28. dubnu 2019.
  11. ^ Vystavovatelův řecký zákon. Římanům 16. Zpřístupněno 24. dubna 2019.
  12. ^ Římanům 16: 7 KJV
  13. ^ Stagg, Evelyn a Frank Stagg. Žena ve světě Ježíše. Westminster Press, 1978. ISBN  0-664-24195-6
  14. ^ Al Wolters, "ΙΟΥΝΙΑΝ (Římanům 16: 7) a hebrejské jméno Yĕḥunnī," JBL 127 (2008), 397.
  15. ^ Epp, Eldon. Junia, první apoštolka. Augsburgská pevnost, 2005. ISBN  0-8006-3771-2
  16. ^ Římanům 16:22 KJV
  17. ^ A b C d Gill, John. Expozice celé Bible - Římanům 16:22
  18. ^ Římanům 16:23 NKJV
  19. ^ „οἰκονόμος“ [Stevard]. Blue Letter Bible - Lexikon. Citováno 18. května 2012.
  20. ^ „PH209961“. Prohledávatelné řecké nápisy. Packard Humanities Institute. Citováno 18. května 2012. Nápis: latinský: ERASTVS. PRO. AED. S. P. STRAVIT, zkráceně na ERASTUS PRO AEDILITATE SUA PECUNIA STRAVIT.
  21. ^ GILL, David (1989). „David W. J. Gill,“ Erastus The Aedile. „Tyndale Bulletin 40.2 (1989): 298“. Bulletin Tyndale 40.2: 298.
  22. ^ John Murray, List Římanům, svazek II, str. 239.
  23. ^ Smith, William (1967), "Quartus", Smithův biblický slovník, Westwood: Revell, OCLC  6053170
  24. ^ Goodrich, J. (2011). Erastus z Korintu (Římanům 16,23): Odpověď na nedávné návrhy týkající se jeho hodnosti, stavu a víry. Studie Nového zákona57 (4), 583-593. doi: 10.1017 / S0028688511000063
  25. ^ Římanům 16:27 KJV
  26. ^ Moo 1994, str. 1160.

Zdroje

externí odkazy