Reinhard Kollak - Reinhard Kollak

Reinhard Kollak
narozený28. března 1915
Frögenau
Zemřel6. února 1980(1980-02-06) (ve věku 64)
Bonn
Věrnost nacistické Německo (do roku 1945)
 západní Německo
Servis/větevArmáda
Luftwaffe
Roky služby1933–45
1956–67
HodnostStabsfeldwebel (Wehrmacht)
Hauptfeldwebel (Bundeswehr)
JednotkaZG 1
NJG 1
NJG 4
Bitvy / válkydruhá světová válka
OceněníRytířský kříž Železného kříže

Reinhard Kollak (28. března 1915 - 6. února 1980) byl a Luftwaffe noční stíhač eso a příjemce Rytířský kříž Železného kříže v době druhá světová válka. Rytířský kříž Železného kříže byl oceněn za uznání extrémní statečnosti bojiště nebo úspěšného vojenského vedení.

Reinhard Kollak byl nejlépe hodnocený non-důstojník Nachtjagd pilot, který spolu se svým Bordfunker Hans Herman získal 49 vítězství ve více než 250 misích, a to celou noc.

Kariéra

Kollak se narodil ve východním Prusku v březnu 1915 a svou vojenskou kariéru zahájil připojením k Reichswehru. V roce 1935 byl Kollak přeložen do Luftwaffe, kde se cvičil jako stíhací pilot. Po ukončení výcviku na jaře 1940 byl Kollak vyslán do I./ZG 1 Zerstörergeschwader 1 a účastnil se Bitva o Francii a Bitva o Británii. V říjnu 1940 byl Kollak vyslán do nově vytvořené 1./NJG 1.

Noční stíhací kariéra

Mapa části Kammhuberovy linie. Jsou zobrazeny „boxy“ „pásu“ a „nočního stíhače“.

Po anténě z roku 1939 Battle of the Helgoland Bight, většina útoků RAF se přesunula do krytu temnoty a zahájila Obrana říše kampaň.[1] Do poloviny roku 1940 Generálmajor (Brigádní generál) Josef Kammhuber založil noc protivzdušné obrany pozemní odposlechový systém ( Kammhuber Line ). Skládala se z řady kontrolních sektorů vybavených radary a světlomety a přidružený noční bojovník. Každý sektor, pojmenovaný a Himmelbett („postel s baldachýnem“), nasměroval noční stíhač do vizuálního dosahu cílových bombardérů. V roce 1941 začala Luftwaffe vybavovat noční stíhače palubním radarem, jako např Lichtenštejnsko radar. Tento palubní radar se začal běžně používat až počátkem roku 1942.[2]

Kollak získal své první vítězství v noci, když letěl jako Feldwebel s I. Gruppe z Nachtjagdgeschwader 1 (NJG 1–1. Noční stíhací křídlo), když sestřelil Armstrong Whitworth Whitley střední bombardér v časných ranních hodinách dne 17. června 1941 v okolí Hasselt.[3] Zůstal u I./NJG 1, když byl v květnu 1942 přejmenován na 7./NJG 4 a v noci ze dne 24./25. Srpna 1942 sestřelil Krátké Stirling těžký bombardér jako jeho desáté vítězství. Byl oceněn Německý kříž ve zlatě (Deutsches Kreuz ve zlatě) dne 12. dubna 1943. Obdržel Rytířský kříž Železného kříže (Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes) po jeho 29. vzdušném vítězství. Prezentaci přednesl generál Kammhuber dne 29. srpna 1943 u Letiště St. Trond Kollakovi i Hlavní, důležitý Walter Ehle, Gruppenkommandeur II./NJG 1.[4]

Kollak byl nejúspěšnějším pilotem III./NJG 4. Hans Herman vstoupil do Luftwaffe v roce 1938 a sloužil jako Kollak Bordfunker až do konce války.

Poválečná

Po válce bylo pro Reinharda těžké přizpůsobit se civilnímu životu, než se znovu připojil k nově založenému Bundeswehr v roce 1956, a odešel v roce 1967 jako a Hauptfeldwebel. Dne 6. února 1980 zemřel ve věku 64 let.

Shrnutí kariéry

Vzdušné vítězství

Foreman, Parry a Matthews, autoři Luftwaffe Night Fighter Claims 1939-1945zkoumal Německé spolkové archivy a našel záznamy pro 49 nočních vítězství o vítězství.[5] Matthews a Foreman také publikovali Luftwaffe Aces - biografie a vítězství, který také uvádí Kollak se 49 nároky.[6]

Kronika vzdušných vítězství
NárokdatumČasTypUmístěníSériové číslo / číslo letky
– 1. Staffel z Nachtjagdgeschwader 1 –[6]
117. června 194102:26Whitleyokolí Hasselt[3]
226. července 194104:22Whitley1 km (0,62 mil) západně od Courcelles[7]
36. srpna 194100:07Wellington2 km (1,2 mil) severovýchodně od Maastricht[8]
46. srpna 194100:40Wellington5 km (3,1 mil) severozápadně od Marche[8]
56. srpna 194101:35Whitley5 km (3,1 mil) severovýchodně od Lutych[8]
67. srpna 194103:38Wellington15 km (9,3 mil) jihovýchodně od Wavre[8]
728. září 194122:45Wellington2 km (1,2 mil) severovýchodně od Malvoisin[9]
812. října 194121:44Stirling35 km (22 mil) jižně od Charleroi[9]
– 7. Staffel z Nachtjagdgeschwader 4 –[6]
912. srpna 194201:57Stirling20 km (12 mil) východně od Namur[10]
1025. srpna 194201:46StirlingLeuze, 27 km (17 mil) severozápadně od Mons[11]Stirling W7572/No. 149 Squadron RAF[12]
1117. září 194200:34Stirling8 km (5,0 mil) jihozápadně od Gembloux[13]
1217. září 194201:20Lancaster[13]
1319. září 194222:59Stirling6 km (3,7 mil) severovýchodně od Revigny-sur-Ornain[13]
1410. března 194301:59Lancasterseverně od Witry-lès-Reims[14]
1510. března 194302:30LancasterTaguebec[14]
1611. března 194322:00Halifax1 km (0,62 mil) západně od Malmaison[14]
1711.04.194304:16Stirling1 km (0,62 mil) severozápadně od Sainte-Geneviève[15]
1815. dubna 194302:11Lancaster27 km (17 mil) východně od Remeš[15]
1916. dubna 194323:53Lancaster1 km (0,62 mil) severně od Northeim[15]
– 1. Staffel z Nachtjagdgeschwader 1 –[6]
2012. června 194300:41Halifaxjižně od Haamstede[16]
2112. června 194301:00Wellingtonseverně od Westkapelle[16]Wellington HZ355/No. 429 Squadron RAF[17]
2212. června 194301:24Lancaster3 km (1,9 mil) západně od Poortvliet[16]
– 7. Staffel z Nachtjagdgeschwader 4 –[6]
2325. června 194301:11Halifax2 km (1,2 mil) jižně od Roermond[18]
2425. června 194301:39Stirling9 km (5,6 mil) jižně od Leuven[18]
254. července 194300:55Wellington9 km (5,6 mil) severně od Lutychu[19]
264. července 194301:28Halifax5 km (3,1 mil) severozápadně od Lutychu[19]
274. července 194302:30Halifax22 km (14 mil) jihovýchodně od Brusel[19]
– 8. Staffel z Nachtjagdgeschwader 4 –[6]
2824. srpna 194301:16čtyřmotorový bombardérseverozápadně od Berlín[20]
2928. srpna 194300:42Lancaster15 km (9,3 mil) jihozápadně od Verdun[21]
3028. srpna 194303:46čtyřmotorový bombardér22 km (14 mil) severo-severovýchodně od Amiens[22]
3118. listopadu 194321:19Stirlingseverovýchodně od Châlons-sur-Marne[23]
3218. listopadu 194321:40Stirlingseverovýchodně od Châlons-sur-Marne[23]
3324. února 194421:40Lancasterjihovýchodně od Metz[24]
3424. února 194421:57LancasterMetz[24]
3524. února 194422:10Lancasterjihovýchodně od Mety[24]
3626. února 194400:28čtyřmotorový bombardér18 km (11 mil) východně od Vervins[25]
372. května 194400:35Lancaster3 km (1,9 mil) jižně od Beaumontu[26]
382. května 194400:41Lancaster3 km (1,9 mil) jihozápadně od Châteaudun[27]
394. května 194400:26Lancaster15 km (9,3 mil) jihozápadně od Châlons-sur-Marne[27]
408. května 194400:36čtyřmotorový bombardér15 km (9,3 mil) severovýchodně od Romorantin-Lanthenay[28]
4113. června 194400:22čtyřmotorový bombardérBývalá[29]
4213. června 194400:35čtyřmotorový bombardérseverně od Rouen[30]
4313. června 194400:40čtyřmotorový bombardérseverně od Rouenu[30]
4415. července 194401:54čtyřmotorový bombardérBar-le-Duc[31]
4515. července 194402:05čtyřmotorový bombardérvýchodně od Saint-Dizier[31]Lancaster LL837/No. 550 Squadron RAF[32]
4619. července 194401:30čtyřmotorový bombardérRomilly-sur-Seine[33]
4719. července 194401:49čtyřmotorový bombardéroblast jižně od Châlons[33]
4819. července 194401:55čtyřmotorový bombardérBergères-lès-Vertus[33]
4919. července 194402:05čtyřmotorový bombardérSaint-Dizier[33]

Ocenění

Poznámky

  1. ^ Podle Scherzera jako pilota v 7. /Nachtjagdgeschwader 4.[37]

Reference

Citace

  1. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 9.
  2. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 27.
  3. ^ A b Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 22.
  4. ^ Bowman 2016a.
  5. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, s. 22–202.
  6. ^ A b C d E F Matthews & Foreman 2015, str. 665.
  7. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 26.
  8. ^ A b C d Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 28.
  9. ^ A b Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 31.
  10. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 54.
  11. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 55.
  12. ^ Bowman 2016a, str. 94.
  13. ^ A b C Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 59.
  14. ^ A b C Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 70.
  15. ^ A b C Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 74.
  16. ^ A b C Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 84.
  17. ^ Chorley 1996, str. 179.
  18. ^ A b Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 89.
  19. ^ A b C Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 92.
  20. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 106.
  21. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 107.
  22. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 108.
  23. ^ A b Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 128.
  24. ^ A b C Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 151.
  25. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 152.
  26. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 172.
  27. ^ A b Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 173.
  28. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 175.
  29. ^ Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 186.
  30. ^ A b Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 187.
  31. ^ A b Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 201.
  32. ^ Bowman 2016b, str. 114.
  33. ^ A b C d Foreman, Matthews & Parry 2004, str. 202.
  34. ^ Patzwall 2008, str. 121.
  35. ^ Patzwall & Scherzer 2001, str. 268.
  36. ^ Fellgiebel 2000, str. 268.
  37. ^ Scherzer 2007, str. 464.

Bibliografie

  • Bowman, Martin (2016a). Nachtjagd, Obránci říše 1940–1943. Barnsley, Jižní Yorkshire: Knihy s pery a meči. ISBN  978-1-4738-4986-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Bowman, Martin (2016b). Němečtí noční stíhači versus bombardovací velení 1943–1945. Barnsley, Jižní Yorkshire: Pero a meč letectví. ISBN  978-1-4738-4979-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Chorley, William R. (1996). Ztráty druhé světové války: Ztráty letadel a posádky: 1943. Publikace Midland Counties. ISBN  978-0-90459-790-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN  978-3-7909-0284-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Foreman, John; Matthews, Johannes; Parry, Simon (2004). Luftwaffe Night Fighter Claims 1939–1945. Walton on Thames: Red Kite. ISBN  978-0-9538061-4-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Matthews, Andrew Johannes; Foreman, John (2015). Luftwaffe Aces - Životopisy a Vítězství - Svazek 2 G – L. Walton on Thames: Red Kite. ISBN  978-1-906592-19-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Obermaier, Ernst (1989). Die Ritterkreuzträger der Luftwaffe Jagdflieger 1939-1945 [Rytířský kříž Nositelé stíhacích sil Luftwaffe 1939-1945] (v němčině). Mainz, Německo: Verlag Dieter Hoffmann. ISBN  978-3-87341-065-7.
  • Patzwall, Klaus D .; Scherzer, Veit (2001). Das Deutsche Kreuz 1941-1945 Geschichte und Inhaber Band II [Německý kříž 1941 - 1945 Historie a příjemci Svazek 2] (v němčině). Norderstedt, Německo: Verlag Klaus D. Patzwall. ISBN  978-3-931533-45-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Patzwall, Klaus D. (2008). Der Ehrenpokal für besondere Leistung im Luftkrieg [Čestný pohár za vynikající výsledky ve letecké válce] (v němčině). Norderstedt, Německo: Verlag Klaus D. Patzwall. ISBN  978-3-931533-08-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturm a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN  978-3-938845-17-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)