Izotopy palladia - Isotopes of palladium

Hlavní izotopy z palladium (₄₆Pd)
y	–
Standardní atomová hmotnost Ar, standardní(Pd)	106.42(1);
	Pohled; mluvit; Upravit;

Přirozeně se vyskytující palladium (₄₆Pd) se skládá ze šesti stájí izotopy, ¹⁰²Pd, ¹⁰⁴Pd, ¹⁰⁵Pd, ¹⁰⁶Pd, ¹⁰⁸Pd a ¹¹⁰Pd, ačkoli ¹⁰²Pd a ¹¹⁰Pd jsou teoreticky nestabilní. Nejstabilnější radioizotopy jsou ¹⁰⁷Pd s poločas rozpadu 6,5 milionu let, ¹⁰³Pd s poločasem rozpadu 17 dnů a ¹⁰⁰Pd s poločasem rozpadu 3,63 dne. Bylo charakterizováno 23 dalších radioizotopů atomové hmotnosti v rozmezí od 90,949 u (⁹¹Pd) na 128,96 u (¹²⁹Pd). Většina z nich má poločasy, s výjimkou méně než půl hodiny ¹⁰¹Pd (poločas: 8,47 hodiny), ¹⁰⁹Pd (poločas: 13,7 hodin) a ¹¹²Pd (poločas: 21 hodin).

Primární režim rozpadu před nejhojnějším stabilním izotopem, ¹⁰⁶Pd, je elektronový záchyt a primární režim po je rozpad beta. Primární produkt rozpadu před ¹⁰⁶Pd je rhodium a primární produkt po je stříbrný.

Radiogenní ¹⁰⁷Ag je produkt rozpadu ¹⁰⁷Pd a byl poprvé objeven v Santa Clara meteorit z roku 1978.^[2] Objevitelé naznačují, že ke splynutí a diferenciaci malých planet se železnými jádry mohlo dojít 10 milionů let po roce nukleosyntetický událost. ¹⁰⁷Korelace Pd versus Ag pozorované v tělech, které byly zjevně roztaveny od narůstání Sluneční Soustava, musí odrážet přítomnost krátkodobých nuklidů v rané sluneční soustavě.^[3]

Seznam izotopů

Nuklid ^{[n 1]}	Z	N	Izotopová hmota (Da ) ^{[č. 2]}^{[č. 3]}	Poločas rozpadu ^{[č. 4]}	Rozklad režimu ^{[č. 5]}	Dcera izotop ^{[č. 6]}	Roztočit a parita ^{[č. 7]}^{[č. 4]}	Přirozená hojnost (molární zlomek)
Nuklid ^{[n 1]}	Budicí energie^{[č. 4]}			Poločas rozpadu ^{[č. 4]}	Rozklad režimu ^{[č. 5]}	Dcera izotop ^{[č. 6]}	Roztočit a parita ^{[č. 7]}^{[č. 4]}	Normální poměr	Rozsah variací
⁹¹Pd	46	45	90.94911(61)#	10 # ms [> 1,5 µs]	β⁺	⁹¹Rh	7/2+#
⁹²Pd	46	46	91.94042(54)#	1,1 (3) s [0,7 (+ 4-2) s]	β⁺	⁹²Rh	0+
⁹³Pd	46	47	92.93591(43)#	1,07 (12) s	β⁺	⁹³Rh	(9/2+)
^{93 m}Pd	0 + X keV			9,3 (+ 25−17) s
⁹⁴Pd	46	48	93.92877(43)#	9,0 (5) s	β⁺	⁹⁴Rh	0+
^{94 m}Pd	4884,4 (5) keV			530 (10) ns			(14+)
⁹⁵Pd	46	49	94.92469(43)#	10 # s	β⁺	⁹⁵Rh	9/2+#
^{95 m}Pd	1860 (500) # keV			13,3 odst. 3 písm	β⁺ (94.1%)	⁹⁵Rh	(21/2+)
					TO (5%)	⁹⁵Pd
					β⁺, p (.9%)	⁹⁴Ru
⁹⁶Pd	46	50	95.91816(16)	122 odst. 2 písm	β⁺	⁹⁶Rh	0+
^{96 m}Pd	2530,8 (1) keV			1,81 (1) us			8+
⁹⁷Pd	46	51	96.91648(32)	3,10 (9) min	β⁺	⁹⁷Rh	5/2+#
⁹⁸Pd	46	52	97.912721(23)	17,7 (3) min	β⁺	⁹⁸Rh	0+
⁹⁹Pd	46	53	98.911768(16)	21,4 (2) min	β⁺	⁹⁹Rh	(5/2)+
¹⁰⁰Pd	46	54	99.908506(12)	3,63 (9) d	ES	¹⁰⁰Rh	0+
¹⁰¹Pd	46	55	100.908289(19)	8,47 (6) h	β⁺	¹⁰¹Rh	5/2+
¹⁰²Pd	46	56	101.905609(3)	Pozorovatelně stabilní^{[č. 8]}			0+	0.0102(1)
¹⁰³Pd^{[č. 9]}	46	57	102.906087(3)	16. 991 (19) d	ES	¹⁰³Rh	5/2+
^{103 m}Pd	784,79 (10) keV			25 odst. 2 písm			11/2−
¹⁰⁴Pd	46	58	103.904036(4)	Stabilní			0+	0.1114(8)
¹⁰⁵Pd^{[č. 10]}	46	59	104.905085(4)	Stabilní			5/2+	0.2233(8)
¹⁰⁶Pd^{[č. 10]}	46	60	105.903486(4)	Stabilní			0+	0.2733(3)
¹⁰⁷Pd^{[č. 11]}	46	61	106.905133(4)	6.5(3)×10⁶ y	β⁻	¹⁰⁷Ag	5/2+
^107m1Pd	115,74 (12) keV			0,85 (10) us			1/2+
^107m2Pd	214,6 (3) keV			21,3 (5) s	TO	¹⁰⁷Pd	11/2−
¹⁰⁸Pd^{[č. 10]}	46	62	107.903892(4)	Stabilní			0+	0.2646(9)
¹⁰⁹Pd^{[č. 10]}	46	63	108.905950(4)	13,7012 (24) h	β⁻	^{109 m}Ag	5/2+
^109m1Pd	113 400 (10) keV			380 (50) ns			1/2+
^109m2Pd	188.990 (10) keV			4,696 (3) min	TO	¹⁰⁹Pd	11/2−
¹¹⁰Pd^{[č. 10]}	46	64	109.905153(12)	Pozorovatelně stabilní^{[č. 12]}			0+	0.1172(9)
¹¹¹Pd	46	65	110.907671(12)	23,4 (2) min	β⁻	^{111 m}Ag	5/2+
^{111 m}Pd	172,18 (8) keV			5,5 (1) h	TO	¹¹¹Pd	11/2−
^{111 m}Pd	172,18 (8) keV			5,5 (1) h	β⁻	^{111 m}Ag	11/2−
¹¹²Pd	46	66	111.907314(19)	21.03 (5) h	β⁻	¹¹²Ag	0+
¹¹³Pd	46	67	112.91015(4)	93 odst. 5 s	β⁻	^{113 m}Ag	(5/2+)
^{113 m}Pd	81,1 (3) keV			0,3 (1) s	TO	¹¹³Pd	(9/2−)
¹¹⁴Pd	46	68	113.910363(25)	2,42 (6) min	β⁻	¹¹⁴Ag	0+
¹¹⁵Pd	46	69	114.91368(7)	25 odst. 2 písm	β⁻	^{115 m}Ag	(5/2+)#
^{115 m}Pd	89,18 (25) keV			50 (3) s	β⁻ (92%)	¹¹⁵Ag	(11/2−)#
^{115 m}Pd	89,18 (25) keV			50 (3) s	IT (8%)	¹¹⁵Pd	(11/2−)#
¹¹⁶Pd	46	70	115.91416(6)	11,8 (4) s	β⁻	¹¹⁶Ag	0+
¹¹⁷Pd	46	71	116.91784(6)	4,3 (3) s	β⁻	^{117 m}Ag	(5/2+)
^{117 m}Pd	203,2 (3) keV			19,1 (7) ms	TO	¹¹⁷Pd	(11/2−)#
¹¹⁸Pd	46	72	117.91898(23)	1,9 (1) s	β⁻	¹¹⁸Ag	0+
¹¹⁹Pd	46	73	118.92311(32)#	0,92 (13) s	β⁻	¹¹⁹Ag
¹²⁰Pd	46	74	119.92469(13)	0,5 (1) s	β⁻	¹²⁰Ag	0+
¹²¹Pd	46	75	120.92887(54)#	285 ms	β⁻	¹²¹Ag
¹²²Pd	46	76	121.93055(43)#	175 ms [> 300 ns]	β⁻	¹²²Ag	0+
¹²³Pd	46	77	122.93493(64)#	108 ms	β⁻	¹²³Ag
¹²⁴Pd	46	78	123.93688(54)#	38 ms	β⁻	¹²⁴Ag	0+
¹²⁵Pd^[4]	46	79		57 ms	β⁻	¹²⁵Ag
¹²⁶Pd^[5]^[6]	46	80		48,6 ms	β⁻	¹²⁶Ag	0+
^126m1Pd	2023 keV			330 ns	TO	¹²⁶Pd	5−
^126m2Pd	2110 keV			440 ns	TO	^126m1Pd	7−
¹²⁷Pd	46	81		38 ms	β⁻	¹²⁷Ag
¹²⁸Pd^[5]^[6]	46	82		35 ms	β⁻	¹²⁸Ag	0+
^{128 m}Pd	2151 keV			5,8 us	TO	¹²⁸Pd	8+
¹²⁹Pd	46	83		31 ms	β⁻	¹²⁹Ag

^ ^mPa - nadšený jaderný izomer.
^ () - Nejistota (1σ) je uveden v stručné formě v závorkách za odpovídajícími posledními číslicemi.
^ # - Atomic mass checked #: hodnota a nejistota odvozené nikoli z čistě experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů z Mass Surface (TMS ).
^ ^A ^b ^C # - Hodnoty označené # nejsou čistě odvozeny z experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů sousedních nuklidů (TNN ).
^ Režimy rozpadu:
ES: Zachycení elektronů
TO: Izomerní přechod

p: Protonová emise
^ Tučný symbol jako dcera - dcera produkt je stabilní.
^ () hodnota rotace - označuje rotaci se slabými argumenty přiřazení.
^ Předpokládá se, že se rozpadne β⁺β⁺ na ¹⁰²Ru
^ Používá se v medicíně
^ ^A ^b ^C ^d ^E Štěpný produkt
^ Produkt štěpení s dlouhou životností
^ Věřil, že se rozpadne β⁻β⁻ na ¹¹⁰CD s poločas rozpadu nad 6 × 10¹⁷ let

Palladium-103

Palladium-103 je radioizotop z živel palladium který má použití v radiační terapie pro rakovina prostaty a uveální melanom. Palladium-103 může být vytvořeno z palladium-102 nebo z rhodium-103 používat cyklotron. Palladium-103 má a poločas rozpadu ze dne 16.99^[7] dny a rozpadá se o elektronový záchyt na rhodium-103, vyzařující charakteristiku rentgenové záření s 21 keV z energie.

Palladium-107

Dlouho žil štěpné produkty
Nuklid	t_¹⁄₂	Výtěžek	Rozklad energie^{[a 1]}	Rozklad režimu
	(Ma )	(%)^{[a 2]}	(keV )
⁹⁹Tc	0.211	6.1385	294	β
¹²⁶Sn	0.230	0.1084	4050^{[a 3]}	βy
⁷⁹Se	0.327	0.0447	151	β
⁹³Zr	1.53	5.4575	91	βγ
¹³⁵Čs	2.3	6.9110^{[a 4]}	269	β
¹⁰⁷Pd	6.5	1.2499	33	β
¹²⁹Já	15.7	0.8410	194	βγ
^ Energie rozpadu je rozdělena mezi β, neutrino a γ, pokud existují. ^ Na 65 teplotních neutronových štěpení U-235 a 35 Pu-239. ^ Má energii rozpadu 380 keV, ale produkt rozpadu Sb-126 má energii rozpadu 3,67 MeV. ^ Nižší v tepelném reaktoru, protože předchůdce absorbuje neutrony.

Palladium-107 je druhý nejdelší žil (poločas rozpadu 6,5 milionu let^[7]) a nejméně radioaktivní (energie rozpadu pouze 33keV, konkrétní činnost 5×10⁻⁵ Ci / g) ze 7 dlouhodobých štěpné produkty. Prochází čistou rozpad beta (bez gama záření ) až ¹⁰⁷Ag, který je stabilní.

Jeho výnos z tepelný neutron štěpení uran-235 je 0,1629% za štěpení, pouze 1/4 oproti jód-129 a pouze 1/40 z ⁹⁹Tc, ⁹³Zr, a ¹³⁵Čs. Výnos z ²³³U je o něco nižší, ale výnos z ²³⁹Pu je mnohem vyšší, 3,3%. Výnosy jsou vyšší v rychlé štěpení nebo ve štěpení těžších jader.

Jeden zdroj^[8] odhaduje, že palladium vyrobené štěpením obsahuje izotopy ¹⁰⁴Pd (16,9%),¹⁰⁵Pd (29,3%), ¹⁰⁶Pd (21,3%), ¹⁰⁷Pd (17%), ¹⁰⁸Pd (11,7%) a ¹¹⁰Pd (3,8%). Podle jiného zdroje je podíl ¹⁰⁷Pd je 9,2% pro palladium z tepelného štěpení neutronů z ²³⁵U, 11,8% pro ²³³U a 20,4% pro ²³⁹Pu (a ²³⁹Výtěžek pu palladia je asi 10krát větší než u ²³⁵U).

Kvůli tomuto ředění a proto ¹⁰⁵Pd má 11násobek absorpce neutronů průřez, ¹⁰⁷Pd není možné zneškodnit do nukleární transmutace. Jako však ušlechtilý kov, palladium není v prostředí tak mobilní jako jód nebo technecium.

Reference

Patentová přihláška pro implantovatelné zařízení pro dodávání záření Palladium-103^{[trvalý mrtvý odkaz ]} (přístupné 12. 7. 2005)

^ Meija, Juris; et al. (2016). „Atomic weights of the elements 2013 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 88 (3): 265–91. doi:10.1515 / pac-2015-0305.
^ W. R. Kelly; G. J. Wasserburg (1978). „Důkazy o existenci ¹⁰⁷Pd v rané sluneční soustavě “. Dopisy o geofyzikálním výzkumu. 5 (12): 1079–1082. Bibcode:1978GeoRL ... 5,1079 tis. doi:10.1029 / GL005i012p01079.
^ J. H. Chen; G. J. Wasserburg (1990). "Izotopové složení Ag v meteoritech a přítomnost ¹⁰⁷Pd v protoplanetách “. Geochimica et Cosmochimica Acta. 54 (6): 1729–1743. Bibcode:1990 GeCoA..54,1729 C.. doi:10.1016/0016-7037(90)90404-9.
^ Budoucí plán experimentálního programu syntézy nejtěžšího prvku v RIKEN, Kosuke Morita Archivováno 17. září 2012, v Wayback Machine
^ ^A ^b H. Watanabe; et al. (08.10.10). „Izomery v ¹²⁸Pd a ¹²⁶Pd: Důkaz robustního uzavření granátu na neutronovém magickém čísle 82 v exotických izotopech palladia “ (PDF). Dopisy o fyzické kontrole. 111 (15): 152501. Bibcode:2013PhRvL.111o2501W. doi:10.1103 / PhysRevLett.111.152501. hdl:2437/215438.
^ ^A ^b „Experimenty na atomová jádra bohatá na neutrony by vědcům mohly pomoci porozumět jaderným reakcím při explozi hvězd“. phys.org. 2013-11-29.
^ ^A ^b Zima, Marku. "Izotopy palladia". Webové prvky. The University of Sheffield and WebElements Ltd, UK. Citováno 4. března 2013.
^ R. P. Bush (1991). „Obnova kovů skupiny Platinum z radioaktivního odpadu na vysoké úrovni“ (PDF). Recenze platinových kovů. 35 (4): 202–208.

Hmotnosti izotopů z:
- Audi, Georges; Bersillon, Olivier; Blachot, Jean; Wapstra, Aaldert Hendrik (2003), "PakUBASE hodnocení jaderných a rozpadových vlastností ", Jaderná fyzika A, 729: 3–128, Bibcode:2003NuPhA.729 ... 3A, doi:10.1016 / j.nuclphysa.2003.11.001
Izotopové složení a standardní atomové hmotnosti z:
- de Laeter, John Robert; Böhlke, John Karl; De Bièvre, Paul; Hidaka, Hiroši; Peiser, H. Steffen; Rosman, Kevin J. R .; Taylor, Philip D. P. (2003). „Atomové váhy prvků. Recenze 2000 (technická zpráva IUPAC)“. Čistá a aplikovaná chemie. 75 (6): 683–800. doi:10.1351 / pac200375060683.
- Wieser, Michael E. (2006). „Atomic weights of the elements 2005 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 78 (11): 2051–2066. doi:10.1351 / pac200678112051. Shrnutí ležel.
Údaje o poločasu rozpadu, rotaci a izomeru vybrané z následujících zdrojů.
- Audi, Georges; Bersillon, Olivier; Blachot, Jean; Wapstra, Aaldert Hendrik (2003), "PakUBASE hodnocení jaderných a rozpadových vlastností ", Jaderná fyzika A, 729: 3–128, Bibcode:2003NuPhA.729 ... 3A, doi:10.1016 / j.nuclphysa.2003.11.001
- Národní jaderné datové centrum. "Databáze NuDat 2.x". Brookhaven National Laboratory.
- Holden, Norman E. (2004). "11. Tabulka izotopů". V Lide, David R. (ed.). CRC Handbook of Chemistry and Physics (85. vydání). Boca Raton, Florida: CRC Press. ISBN 978-0-8493-0485-9.

[4] Pa - nadšený jaderný izomer.

[5] () - Nejistota (1σ) je uveden v stručné formě v závorkách za odpovídajícími posledními číslicemi.

[TMS-6] # - Atomic mass checked #: hodnota a nejistota odvozené nikoli z čistě experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů z Mass Surface (TMS ).

[TNN-7] A ^b ^C # - Hodnoty označené # nejsou čistě odvozeny z experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů sousedních nuklidů (TNN ).

[8] Režimy rozpadu:
ES: Zachycení elektronů
TO: Izomerní přechod

p: Protonová emise

[9] Tučný symbol jako dcera - dcera produkt je stabilní.

[10] () hodnota rotace - označuje rotaci se slabými argumenty přiřazení.

[11] Předpokládá se, že se rozpadne β⁺β⁺ na ¹⁰²Ru

[12] Používá se v medicíně

[FP-13] A ^b ^C ^d ^E Štěpný produkt

[14] Produkt štěpení s dlouhou životností

[15] Věřil, že se rozpadne β⁻β⁻ na ¹¹⁰CD s poločas rozpadu nad 6 × 10¹⁷ let

[20] Energie rozpadu je rozdělena mezi β, neutrino a γ, pokud existují.

[21] Na 65 teplotních neutronových štěpení U-235 a 35 Pu-239.

[22] Má energii rozpadu 380 keV,
ale produkt rozpadu Sb-126 má energii rozpadu 3,67 MeV.

[23] Nižší v tepelném reaktoru, protože předchůdce absorbuje neutrony.

[CIAAW2013-1] Meija, Juris; et al. (2016). „Atomic weights of the elements 2013 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 88 (3): 265–91. doi:10.1515 / pac-2015-0305.

[2] W. R. Kelly; G. J. Wasserburg (1978). „Důkazy o existenci ¹⁰⁷Pd v rané sluneční soustavě “. Dopisy o geofyzikálním výzkumu. 5 (12): 1079–1082. Bibcode:1978GeoRL ... 5,1079 tis. doi:10.1029 / GL005i012p01079.

[3] J. H. Chen; G. J. Wasserburg (1990). "Izotopové složení Ag v meteoritech a přítomnost ¹⁰⁷Pd v protoplanetách “. Geochimica et Cosmochimica Acta. 54 (6): 1729–1743. Bibcode:1990 GeCoA..54,1729 C.. doi:10.1016/0016-7037(90)90404-9.

[16] Budoucí plán experimentálního programu syntézy nejtěžšího prvku v RIKEN, Kosuke Morita Archivováno 17. září 2012, v Wayback Machine

[NM126A-17] A ^b H. Watanabe; et al. (08.10.10). „Izomery v ¹²⁸Pd a ¹²⁶Pd: Důkaz robustního uzavření granátu na neutronovém magickém čísle 82 v exotických izotopech palladia “ (PDF). Dopisy o fyzické kontrole. 111 (15): 152501. Bibcode:2013PhRvL.111o2501W. doi:10.1103 / PhysRevLett.111.152501. hdl:2437/215438.

[NM126B-18] A ^b „Experimenty na atomová jádra bohatá na neutrony by vědcům mohly pomoci porozumět jaderným reakcím při explozi hvězd“. phys.org. 2013-11-29.

[webelements-19] A ^b Zima, Marku. "Izotopy palladia". Webové prvky. The University of Sheffield and WebElements Ltd, UK. Citováno 4. března 2013.

[24] R. P. Bush (1991). „Obnova kovů skupiny Platinum z radioaktivního odpadu na vysoké úrovni“ (PDF). Recenze platinových kovů. 35 (4): 202–208.

[1]

[2]

[3]

[n 1]

[č. 2]

[č. 3]

[č. 4]

[č. 5]

[č. 6]

[č. 7]

[č. 8]

[č. 9]

[č. 10]

[č. 11]

[č. 12]

[4]

[5]

[6]

[7]

[a 1]

[a 2]

[a 3]

[a 4]

[8]

ES:	Zachycení elektronů
TO:	Izomerní přechod
p:	Protonová emise