Izotopy telluru - Isotopes of tellurium
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Standardní atomová hmotnost Ar, standardní(Te) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Je jich známo 39 izotopy a 17 jaderné izomery z telur (52Te), s atomové hmotnosti že rozsah od 104 do 142. Ty jsou uvedeny v tabulce níže.
Přirozeně se vyskytující telur na Zemi se skládá z osmi izotopů. Bylo zjištěno, že dva z nich jsou radioaktivní: 128Te a 130Te podstoupit dvojitý rozpad beta s poločasy 2,2 × 1024 (2.2 septillion ) let (nejdelší poločas ze všech nuklidy radioaktivní)[3] a 8,2 × 1020 (820 pětina ) roky. Nejdelší umělý radioizotop telluru je 121Te s poločasem rozpadu asi 19 dnů. Několik jaderné izomery mají delší poločasy života, nejdelší 121 mTe s poločasem 154 dní.
Radioizotopy s velmi dlouhým poločasem rozpadu 128Te a 130Te jsou dva nejběžnější izotopy telluru. Pouze z prvků s alespoň jedním stabilním izotopem indium a rhenium rovněž mají větší množství radioizotopů než stabilní.
Tvrdilo se, že elektronový záchyt z 123Te byl pozorován, ale nedávná měření stejného týmu to vyvrátila.[4] Poločas rozpadu 123Te je delší než 9,2 × 1016 roky a pravděpodobně mnohem déle.[4]
124Te lze použít jako výchozí materiál při výrobě radionuklidy podle a cyklotron nebo jiné urychlovače částic. Některé běžné radionuklidy, které lze vyrobit z telluru-124, jsou jód-123 a jód-124.
Krátkotrvající izotop 135Te (poločas rozpadu 19 sekund) se vyrábí jako a štěpný produkt v jaderných reaktorech. Rozkládá se, přes dva beta se rozpadá, do 135Xe, nejmocnější známý absorbér neutronů a příčina jódová jáma jev.
S výjimkou berylium, tellur je nejlehčí prvek pozorovaný běžně podstoupit rozpad alfa, s izotopy 104Te 109Bylo vidět, že podstoupil tento způsob rozpadu. Některé lehčí prvky, jmenovitě prvky v okolí 8Být, mají izotopy se zpožděnou emisí alfa (následující proton nebo emise beta ) jako vzácná větev.
Seznam izotopů
| Nuklid [n 1] | Z | N | Izotopová hmota (Da ) [č. 2][č. 3] | Poločas rozpadu [č. 4][č. 5] | Rozklad režimu [č. 6] | Dcera izotop [č. 7] | Roztočit a parita [č. 8][č. 5] | Přirozená hojnost (molární zlomek) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Budicí energie | Normální poměr | Rozsah variací | |||||||
| 104Te[5] | 52 | 52 | <18 ns | α | 100Sn | 0+ | |||
| 105Te | 52 | 53 | 104.94364(54)# | 620 (70) ns | α | 101Sn | 5/2+# | ||
| 106Te | 52 | 54 | 105.93750(14) | 70 (20) us [70 (+ 20−10) µs] | α | 102Sn | 0+ | ||
| 107Te | 52 | 55 | 106.93501(32)# | 3,1 (1) ms | α (70%) | 103Sn | 5/2+# | ||
| β+ (30%) | 107Sb | ||||||||
| 108Te | 52 | 56 | 107.92944(11) | 2,1 (1) s | α (49%) | 104Sn | 0+ | ||
| β+ (48.5%) | 108Sb | ||||||||
| β+, p (2.4%) | 107Sn | ||||||||
| β+, α (0,065%) | 104v | ||||||||
| 109Te | 52 | 57 | 108.92742(7) | 4,6 (3) s | β+ (86.99%) | 109Sb | (5/2+) | ||
| β+, p (9,4%) | 108Sn | ||||||||
| α (7,9%) | 105Sn | ||||||||
| β+, α (0,005%) | 105v | ||||||||
| 110Te | 52 | 58 | 109.92241(6) | 18,6 (8) s | β+ (99.99%) | 110Sb | 0+ | ||
| β+, p (0,003%) | 109Sn | ||||||||
| 111Te | 52 | 59 | 110.92111(8) | 19,3 (4) s | β+ | 111Sb | (5/2)+# | ||
| β+, p (vzácné) | 110Sn | ||||||||
| 112Te | 52 | 60 | 111.91701(18) | 2,0 (2) min | β+ | 112Sb | 0+ | ||
| 113Te | 52 | 61 | 112.91589(3) | Min. 1,7 (2) | β+ | 113Sb | (7/2+) | ||
| 114Te | 52 | 62 | 113.91209(3) | 15,2 (7) min | β+ | 114Sb | 0+ | ||
| 115Te | 52 | 63 | 114.91190(3) | 5,8 (2) min | β+ | 115Sb | 7/2+ | ||
| 115m1Te | 10 (7) keV | 6,7 (4) min | β+ | 115Sb | (1/2)+ | ||||
| TO | 115Te | ||||||||
| 115m2Te | 280,05 (20) keV | 7,5 (2) us | 11/2− | ||||||
| 116Te | 52 | 64 | 115.90846(3) | 2,49 (4) h | β+ | 116Sb | 0+ | ||
| 117Te | 52 | 65 | 116.908645(14) | 62 (2) min | β+ | 117Sb | 1/2+ | ||
| 117 mTe | 296,1 (5) keV | 103 (3) ms | TO | 117Te | (11/2−) | ||||
| 118Te | 52 | 66 | 117.905828(16) | 6,00 (2) d | ES | 118Sb | 0+ | ||
| 119Te | 52 | 67 | 118.906404(9) | 16,05 (5) h | β+ | 119Sb | 1/2+ | ||
| 119 mTe | 260,96 (5) keV | 4,70 (4) d | β+ (99.99%) | 119Sb | 11/2− | ||||
| IT (0,008%) | 119Te | ||||||||
| 120Te | 52 | 68 | 119.90402(1) | Pozorovatelně stabilní[č. 9] | 0+ | 9(1)×10−4 | |||
| 121Te | 52 | 69 | 120.904936(28) | 19.16 (5) d | β+ | 121Sb | 1/2+ | ||
| 121 mTe | 293,991 (22) keV | 154 (7) d | IT (88,6%) | 121Te | 11/2− | ||||
| β+ (11.4%) | 121Sb | ||||||||
| 122Te | 52 | 70 | 121.9030439(16) | Stabilní | 0+ | 0.0255(12) | |||
| 123Te | 52 | 71 | 122.9042700(16) | Pozorovatelně stabilní[č. 10] | 1/2+ | 0.0089(3) | |||
| 123 mTe | 247,47 (4) keV | 119,2 (1) d | TO | 123Te | 11/2− | ||||
| 124Te | 52 | 72 | 123.9028179(16) | Stabilní | 0+ | 0.0474(14) | |||
| 125Te[č. 11] | 52 | 73 | 124.9044307(16) | Stabilní | 1/2+ | 0.0707(15) | |||
| 125 mTe | 144,772 (9) keV | 57,40 (15) d | TO | 125Te | 11/2− | ||||
| 126Te | 52 | 74 | 125.9033117(16) | Stabilní | 0+ | 0.1884(25) | |||
| 127Te[č. 11] | 52 | 75 | 126.9052263(16) | 9,35 (7) h | β− | 127Já | 3/2+ | ||
| 127 mTe | 88,26 (8) keV | 109 odst. 2 písm | IT (97,6%) | 127Te | 11/2− | ||||
| β− (2.4%) | 127Já | ||||||||
| 128Te[č. 11][č. 12] | 52 | 76 | 127.9044631(19) | 2.2(3)×1024 y[č. 13] | β−β− | 128Xe | 0+ | 0.3174(8) | |
| 128 mTe | 2790,7 (4) keV | 370 (30) ns | 10+ | ||||||
| 129Te[č. 11] | 52 | 77 | 128.9065982(19) | 69,6 (3) min | β− | 129Já | 3/2+ | ||
| 129 mTe | 105,50 (5) keV | 33.6 (1) d | β− (36%) | 129Já | 11/2− | ||||
| IT (64%) | 129Te | ||||||||
| 130Te[č. 11][č. 12] | 52 | 78 | 129.9062244(21) | 8,2 (0,2 (stat.), 0,6 (syst.))×1020 y | β−β− | 130Xe | 0+ | 0.3408(62) | |
| 130m1Te | 2146,41 (4) keV | 115 (8) ns | (7)− | ||||||
| 130m2Te | 2661 (7) keV | 1,90 (8) us | (10+) | ||||||
| 130m3Te | 4375,4 (18) keV | 261 (33) ns | |||||||
| 131Te[č. 11] | 52 | 79 | 130.9085239(21) | 25,0 (1) min | β− | 131Já | 3/2+ | ||
| 131 mTe | 182,250 (20) keV | 30 (2) h | β− (77.8%) | 131Já | 11/2− | ||||
| IT (22,2%) | 131Te | ||||||||
| 132Te[č. 11] | 52 | 80 | 131.908553(7) | 3,204 (13) d | β− | 132Já | 0+ | ||
| 133Te | 52 | 81 | 132.910955(26) | 12,5 (3) min | β− | 133Já | (3/2+) | ||
| 133 mTe | 334,26 (4) keV | 55,4 (4) min | β− (82.5%) | 133Já | (11/2−) | ||||
| IT (17,5%) | 133Te | ||||||||
| 134Te | 52 | 82 | 133.911369(11) | 41,8 (8) min | β− | 134Já | 0+ | ||
| 134 mTe | 1691,34 (16) keV | 164,1 (9) ns | 6+ | ||||||
| 135Te[č. 14] | 52 | 83 | 134.91645(10) | 19,0 (2) s | β− | 135Já | (7/2−) | ||
| 135 mTe | 1554,88 (17) keV | 510 (20) ns | (19/2−) | ||||||
| 136Te | 52 | 84 | 135.92010(5) | 17,63 (8) s | β− (98.7%) | 136Já | 0+ | ||
| β−, n (1.3%) | 135Já | ||||||||
| 137Te | 52 | 85 | 136.92532(13) | 2,49 (5) s | β− (97.01%) | 137Já | 3/2−# | ||
| β−, n (2,99%) | 136Já | ||||||||
| 138Te | 52 | 86 | 137.92922(22)# | 1,4 (4) s | β− (93.7%) | 138Já | 0+ | ||
| β−, n (6,3%) | 137Já | ||||||||
| 139Te | 52 | 87 | 138.93473(43)# | 500 ms [> 300 ns] # | β− | 139Já | 5/2−# | ||
| β−, n | 138Já | ||||||||
| 140Te | 52 | 88 | 139.93885(32)# | 300 ms [> 300 ns] # | β− | 140Já | 0+ | ||
| β−, n | 139Já | ||||||||
| 141Te | 52 | 89 | 140.94465(43)# | 100 ms [> 300 ns] # | β− | 141Já | 5/2−# | ||
| β−, n | 140Já | ||||||||
| 142Te | 52 | 90 | 141.94908(64)# | 50 ms [> 300 ns] # | β− | 142Já | 0+ | ||
- ^ mTe - nadšený jaderný izomer.
- ^ () - Nejistota (1σ) je uveden v stručné formě v závorkách za odpovídajícími posledními číslicemi.
- ^ # - Atomic mass checked #: hodnota a nejistota odvozené nikoli z čistě experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů z Mass Surface (TMS ).
- ^ Tučný poločas - téměř stabilní, poločas delší než věk vesmíru.
- ^ A b # - Hodnoty označené # nejsou čistě odvozeny z experimentálních údajů, ale alespoň částečně z trendů sousedních nuklidů (TNN ).
- ^ Režimy rozpadu:
ES: Zachycení elektronů TO: Izomerní přechod n: Emise neutronů p: Protonová emise - ^ Tučný symbol jako dcera - dcera produkt je stabilní.
- ^ () hodnota rotace - označuje rotaci se slabými argumenty přiřazení.
- ^ Předpokládá se, že podstoupí β+β+ rozpadnout se na 120Sn s poločasem rozpadu přes 2,2 × 1016 let
- ^ Předpokládá se, že podstoupí β+ rozpadnout se na 123Sb s poločasem rozpadu přes 9,2 × 1016 let
- ^ A b C d E F G Štěpný produkt
- ^ A b Prvotní radionuklid
- ^ Nejdelší naměřený poločas jakéhokoli nuklidu
- ^ Velmi krátkodobý štěpný produkt, odpovědný za jódová jáma jako předchůdce 135Xe přes 135Já
Reference
- ^ Alessandrello, A .; Arnaboldi, C .; Brofferio, C .; Capelli, S .; Cremonesi, O .; Fiorini, E .; Nucciotti, A .; Pavan, M .; Pessina, G .; Pirro, S .; Previtali, E .; Sisti, M .; Vanzini, M .; Zanotti, L .; Giuliani, A .; Pedretti, M .; Bucci, C .; Pobes, C. (2003). "Nové limity přirozeně se vyskytujícího elektronového záchytu 123Te". Fyzický přehled C.. 67: 014323. arXiv:hep-ex / 0211015. Bibcode:2003PhRvC..67a4323A. doi:10.1103 / PhysRevC.67.014323.
- ^ Meija, Juris; et al. (2016). „Atomic weights of the elements 2013 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 88 (3): 265–91. doi:10.1515 / pac-2015-0305.
- ^ Očekává se, že mnoho izotopů bude mít delší poločasy rozpadu, ale u nich dosud nebyl pozorován rozpad, což umožňuje stanovit na jejich poločasy pouze spodní hranici
- ^ A b A. Alessandrello; et al. (Leden 2003). "Nové limity pro přirozeně se vyskytující elektronový záchyt 123Te ". Fyzický přehled C.. 67 (1): 014323. arXiv:hep-ex / 0211015. Bibcode:2003PhRvC..67a4323A. doi:10.1103 / PhysRevC.67.014323.
- ^ Auranen, K .; et al. (2018). „Superallowovaný rozpad α na dvojnásobnou magii 100Sn " (PDF). Dopisy o fyzické kontrole. 121 (18): 182501. Bibcode:2018PhRvL.121r2501A. doi:10.1103 / PhysRevLett.121.182501. PMID 30444390.
- Hmotnosti izotopů z:
- Audi, Georges; Bersillon, Olivier; Blachot, Jean; Wapstra, Aaldert Hendrik (2003), "PakUBASE hodnocení jaderných a rozpadových vlastností ", Jaderná fyzika A, 729: 3–128, Bibcode:2003NuPhA.729 ... 3A, doi:10.1016 / j.nuclphysa.2003.11.001
- Izotopové složení a standardní atomové hmotnosti z:
- de Laeter, John Robert; Böhlke, John Karl; De Bièvre, Paul; Hidaka, Hiroši; Peiser, H. Steffen; Rosman, Kevin J. R .; Taylor, Philip D. P. (2003). „Atomové váhy prvků. Recenze 2000 (technická zpráva IUPAC)“. Čistá a aplikovaná chemie. 75 (6): 683–800. doi:10.1351 / pac200375060683.
- Wieser, Michael E. (2006). „Atomic weights of the elements 2005 (IUPAC Technical Report)“. Čistá a aplikovaná chemie. 78 (11): 2051–2066. doi:10.1351 / pac200678112051. Shrnutí ležel.
- Údaje o poločasu rozpadu, rotaci a izomeru vybrané z následujících zdrojů.
- Audi, Georges; Bersillon, Olivier; Blachot, Jean; Wapstra, Aaldert Hendrik (2003), "PakUBASE hodnocení jaderných a rozpadových vlastností ", Jaderná fyzika A, 729: 3–128, Bibcode:2003NuPhA.729 ... 3A, doi:10.1016 / j.nuclphysa.2003.11.001
- Národní jaderné datové centrum. "Databáze NuDat 2.x". Brookhaven National Laboratory.
- Holden, Norman E. (2004). "11. Tabulka izotopů". V Lide, David R. (ed.). CRC Handbook of Chemistry and Physics (85. vydání). Boca Raton, Florida: CRC Press. ISBN 978-0-8493-0485-9.
- Alduino, C .; Alfonso, K .; Artusa, D. R .; Avignone, F. T .; Azzolini, O .; Banks, T. I .; Bari, G .; Beeman, J. W .; Bellini, F. (01.01.2017). "Měření poločasu rozpadu dvou neutrin s dvojitým beta rozpadem." 130Te s experimentem CUORE-0 ". Evropský fyzický věstník C. 77 (1): 13. arXiv:1609.01666. Bibcode:2017EPJC ... 77 ... 13A. doi:10.1140 / epjc / s10052-016-4498-6. ISSN 1434-6044.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
